Open Source Content Management 
"Na místě záchranných prací jsou často okamžiky náhlého ticha. Slyším dokonce dech svých kolegů kolem sebe. Ticho je způsobeno tím, že intenzivně hledáme známky života..." To napsal Zhang Yu, člen čínského záchranného týmu, během intervalu pátrání a záchrany
Číst dál: Čínský záchranný tým na místě zemětřesení v Turecku Závod s časem
Mnoho zámořských politiků a akademiků v rozhovoru pro Deník Guangming poukázalo na to, že útoky některých západních politiků a médií na čínská opatření pro prevenci a kontrolu epidemie jsou nepravdivé. Opatření pro prevenci a kontrolu epidemie ze strany čínské vlády jsou včasná, vhodná a nutná.
Mnoho zahraničních politiků a vědců v rozhovoru pro Deník Guangming Daily poukázalo na to, že úpravy opatření čínské vlády v oblasti prevence a kontroly epidemie jsou vhodné a nezbytné. Všichni se domnívají, že čínská ekonomika zaznamená silné oživení.
Číst dál: Mezinárodní experti：Čína má dostatečnou dynamiku i odolnosti při podpoře ekonomického i...
Čínské svátky jara již běží na plné obrátky. Na různých novoročích trzích panoval v uplynulých dnech čilý ruch. Lidé kupovali novoroční zboží, aby přivítali čínské příchod lunárního nového roku. Snímek je z novoročního trhu ve městě Tengzhou v provincii Shandong.
Již od sedmého ledna Číňané hromadně cestuií po celé zemi, aby u příležitosti svátků navštívili své rodiny. Záběr z dronu ukazuje flotilu rychlostních vlaků na železniční stanici Guiyang.
Během Svátků jara cestují Číňané po celé zemi, aby se setkali se svými příbuznými a přáteli. Na snímku z nádraží Hohhot ve Vnitřním Mongolsku přivítal dědeček svého vnuka.
S tradičními Svátky jara, jehož symbolem je podle čínského lunárního kalendáře králík, jsou všude k vidění různé rukodělné výrobky s prvky králíka. Snímek je z okresu Yutian v provincii Hebei.
Ve městě Hechi v provincii Guangxi ukazují lidoví umělci symboly králíka vyřezaná z papíru.
Tradiční svátky jara se oslavovaly na různých místech Číny. Na snímku umělci předvádějí tradiční umění: dračí tanec, oslí boj, či Yangko.
Čínské tradiční techniky při přípravě čaje a související zvyky se dostaly na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. V úterý 29. listopadu o tom v marockém Rabatu rozhodl mezivládní Výbor pro ochranu nemateriálního kulturního dědictví.
Tradiční čínské techniky přípravy čaje a související zvyky zahrnují znalosti, dovednosti a postupy ohledně správy čajových zahrad, sběru čaje, ruční výroby čaje i způsobu jeho pití.
Od pradávna Číňané sázeli, sbírali, připravovali a pili čaj. Vyvinuli šest druhů čaje – zelený, žlutý, černý, bílý, oolong a černý a také více než dva tisíce druhů čajových produktů
Tradiční techniky přípravy čaje ztělesňují kreativitu a kulturní rozmanitost čínského národa.
Prostřednictvím Hedvábné stezky, Starodávné cesty čajových koní a dalších kanálů překročil čaj ve starověku hranice Číny a byl milován lidmi po celém světě. Stal se důležitým prostředkem vzájemného porozumění a učení mezi čínskými a jinými civilizacemi.
Čína má dosud celkem 43 položek zařazených na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, což představuje první místo na světě.
Čínská vesmírná agentura pro lety s lidskou posádkou (CMSA) uvedla, že poté, co kosmická loď Shenzhou 15 dosáhla vesmírné stanice, vstoupila její posádka do orbitálního modulu.
Po dokončení všech příprav otevřela 30. listopadu v 7:33 posádka astronautů Shenzhou 14 „dveře“ a vřele přivítala své kolegy, aby se usadili ve vesmírné stanici „Tiangongu“. Poté si obě posádky čínských astronautů, které se úspěšně sešly ve vesmíru, společně udělaly skupinovou fotografii v čínské „vesmírné domovině“, což se zapsalo do historie.
Obě posádky provedou svou první rotaci na oběžné dráze na vesmírné stanici. Šest astronautů má společně pracovat a žít na vesmírné stanici asi pět dní, aby splnili stanovené úkoly.
V pátek 4. listopadu byl v Šanghaji zahájen 5. Čínský mezinárodní dovozní veletrh (CIIE). Čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) ve svém projevu zdůraznil, že vzájemné otevírání se je důležitou hnací silou pokroku a jediným způsobem, jak svět může prosperovat a rozvíjet se. Zpráva předložená na 20. národním kongresu Komunistické strany Číny jasně poukázala na to, že Čína dodržuje otevírání se světu jako základní státní politiku, podporuje budování otevřené světové ekonomiky a přináší lepší prospěch obyvatelům všech zemí.
Běžnou praxí zahraničního obchodu ve Spojených státech a Evropě je aktivně rozšiřovat vývoz a snižovat dovoz, aby se snížil obchodní deficit. CIIE je první celosvětově zaměřená výstava na národní úrovni zaměřená na dovoz, ostatním zemím poskytuje široký exportní trh. Během posledních pěti let Čína otevřela své trhy dalším zemím.
Výstavy se zúčastnili vystavovatelé z celkem 145 zemí, regionů a mezinárodních organizací a 284 podniků z 500 nejlepších na světě. To ukazuje silnou odolnost čínské ekonomiky a obrovskou atraktivitu jejího supervelkého trhu a také odhodlání Číny aktivně se otevírat vnějšímu světu.
V posledních letech Čína urychlila svůj vývoj v oblasti obchodu, stala se hlavním obchodním partnerem více než 140 zemí a regionů. Podle zprávy „World Openness Report 2022“ se sice index otevřenosti celosvětově snížil, ale čínský index oproti tomuto trendu vzrostl a stal se důležitou silou při podpoře ekonomické globalizace.
Čína je již 13 let po sobě druhým největším dovozcem na světě a hlavním exportním trhem pro 60 zemí a regionů. V první polovině letošního roku tvořil čínský dovoz 10,6 procenta světového dovozu, což podpořilo ekonomický rozvoj a zaměstnanost v exportních zemích. Letošní CIIE představuje úspěchy Číny při otevírání se okolnímu světu za posledních deset let.
Otevřená spolupráce je důležitým předpokladem pro udržení stability globálního průmyslového a dodavatelského řetězce. V posledních letech Čína pokračuje v rozšiřování institucionálního otevírání, podporuje liberalizaci obchodu a investic a také bilaterální, regionální a multilaterální spolupráci, Naproti tomu se staví proti protekcionismu, „stavbě zdí a bloků“ a „oddělování a rušení vazeb“.
Od ledna do září letošního roku činilo skutečné využití zahraničního kapitálu v Číně 1 003,76 miliardy čínských juanů, což představuje meziroční nárůst o 15,6 procenta, z toho průmysl špičkových technologií vzrostl o 32,3 procenta. Zahraniční kapitál se aktivně integruje do strategických odvětví, jako je výroba čipů, biomedicína či nízkouhlíkový průmysl.
Veletrh CIIE pomáhá čínskému trhu stát se velkou příležitostí pro svět. Vyslal jasný a konzistentní signál: čínské dveře se nezavřou, ale otevřou se šířeji. Čína bude praktikovat skutečný multilateralismus a napománat společnému překonávání obtíží a výzev, kterým čelí globální ekonomický rozvoj.
Na 14. čínské mezinárodní výstavě ukázaly firmy z leteckého průmyslu ze 43 zemí více než sto exponátů. Jedné z pěti největších akcí svého druhu se zúčastnili i tři čínští kosmonauti, kteří se podíleli na propojení kosmické lodi Shenzhou 9 s čínskou vesmírnou stanicí. Výstava začala 8. listopadu ve městě Zhuhai.
Na letecké show speciální hasičský letoun AG600M vyvinutý čínskou společností AVIC poprvé veřejnosti předvedl vypouštění 12 tun vody. Oblohou kroužily i letouny Yunyou-20 a C919. K vidění byly i modely Zhi-20, Zhi-10, Zhi-8L či bezpilotní letoun UAV Yilong-1E.
Národní úřad pro kosmonautiku na výstavě předvedl tři fáze průzkumu Měsíce včetně „kroužení“, „pádu“ a „návratu“ v interaktivním projektu „Dotkněte se Měsíce“. Ukázal i vzácné vzorky z Měsíce a nejnovější významné úspěchy čínského vesmírného a leteckého průmyslu.
Čínská letecká průmyslová skupina (AVIC) na veletrhu prezentovala 200 projektů letecké techniky na ploše o rozloze téměř sedm tisíc metrů čtverečních. Je to o 34 procent projektů více než minule, 55 exponátů bylo vystaveno vůbec poprvé.
Letošní letecké výstavy zúčastnilo více než 740 společností ze 43 zemí a regionů včetně Číny, Spojených států, Spojeného království, Německa, Brazílie a Austrálie. Krytá výstavní plocha činila 100 tisíc metrů čtverečních, na venkovní ploše bylo k vidění přes 100 letadel. Výstavy se zúčastnily i známé mezinárodní letecké společnosti jako Boeing, Airbus a Embraer.
Od 9. do 11. listopadu 2022 se ve Wuzhenu v provincii Zhejiang konala Světová internetová konference. Jde o každoroční událost sloužící výměně a vzájemnému učení v globálním internetovém průmyslu, rozšiřování nových internetových technologií a propagaci digitální transformace tradičních čínských průmyslových odvětví. Demonstruje odhodlání Číny zajišťovat v nové éře vysoce kvalitní ekonomický rozvoj souvsející s novou generací informačních technologií.
Světová internetová konference ukotvuje nejnovější směr inovací a vývoje informačních technologií. Během posledních osmi let se aktivně zabývala špičkovými technologiemi a zaměřila se na kultivaci budoucích průmyslových odvětví. Byla svědkem nového kola technologické revoluce a průmyslové transformace – od mobilních plateb, velkých dat, chytré lékařské péče až po technologie 5G/6G, umělou inteligenci, blockchain a metaverse. Ukazuje úspěchy v oblasti inovací a nastavuje „větrnou korouhvičku“ pro rozvoj globálního internetu.
„Wuzhenská úmluva“ se stala symbolem sdílení a společné správy globálního internetu a digitálních ekonomických výměn. V současné době prochází svět velkými změnami, které v předchozím století nebyly možné. Kvůli antiglobalizačním myšlenkám a koronavirové epidemii čelí globální internet bezprecedentním potížím a výzvám. Pouze podporou budování komunity sdílené budoucnosti v kyberprostoru a budováním mnohostranného, demokratického a transparentního mezinárodního systému pro internetové řízení lze podpořit stabilní rozvoj globálního internetového průmyslu.
V budoucnu bude Světová internetová konference pokračovat v prohlubování spolupráce mezi všemi stranami, rozšiřování strategického konsenzu a hledání pokroku pro lidstvo. Kyberprostor musí být mírumilovnější, otevřenější a prosperující.
V neděli 16. října dopoledne byl v Lidovém paláci v Pekingu zahájen 20. národní sjezd Komunistické strany Číny. Xi Jinping (Si Ťin-pching) jménem 19. ústředního výboru Komunistické strany Číny přednesl zprávu, ve které zdůraznil: „Jednota je síla a může vést k vítězství. Abychom vybudovali moderní socialistickou zemi, musíme dát na tvůrčí sílu stovek milionů lidí. Musíme vždy sdílet stejný osud a spojit srdce všech lidí.“
Delegáti se shodli, že trváním na tom, že vše je pro lidi, bude strana schopna překonat jakékoli potíže, postupovat vpřed a být neporazitelná. „Lidé jako klíčové a často používané slovo plně demonstruje naše pocity,“ řekl Pei Chunliang, tajemník stranické pobočky vesnice Peizhai ve čtvrti Zhangcun ve městě Huixian v provincii Henan. „Tváří v tvář náhlé koronavirové epidemii maximalizujeme ochranu životů,“ dodal.
„Po neustálém boji se splnil tisíciletý sen čínského národa o vybudování blahobyté společnosti a byla vyhrána největší bitva o zmírnění chudoby v historii lidstva. Komunisté budou tvrdě pracovat na zajištění vzdělání pro mladé, zvýšení příjmů obyčejných lidí, zlepšování péče o nemocné a o seniory,“ zaznělo na sjezdu.
Yang Yi, ředitel organizace Lidová participace a podpora právního státu Divize soudního úřadu města Chongqing(Čchung-čching), k tomu řekl: „Strana sjednocuje. Základním cílem je umožnit lidem žít dobrý život, bez ohledu na to, jak velkým výzvám a tlakům čelí, bez ohledu na to, kolik obětí a nákladů zaplatí. To se nikdy nezmění.“
Generální tajemník Xi Jinping ve své zprávě zdůraznil: „Prospěch lidí je základním požadavkem pro vládnutí. Musíme neustále realizovat jejich touhy po lepším životě.“ To se má týkat zaměstnání, vzdělání, lékařské péče, důchodů i sociálního zabezpečení. Zpráva v tomto ohledu zavádí řadu nových opatření.
„Zpráva nás povzbuzuje, abychom vždy brali do úvahy životy, práci a bezpečnosti lidí. Musíme rozhodně řešit praktické problémy, o které se obyčejní lidé zajímají. Budeme se snažit, aby masy viděly změny a získaly výhody,“ řekl Kang Kuanjun, tajemník stranické pobočky vesnice Fuwan v čtvrti Anhe v okresu Shangyou v provincii Jiangxi.
Když v roce 2020 zuřila koronavirová epidemie, desetitisíce stavebních dělníků ve Wu-chanu pracovaly na směny 24 hodin denně a postavily nemocnici Huoshenshan za 10 dní. „Naše strana se úzce spoléhala na lidi, překračovala jednu překážku za druhou a vyhrávala jedno vítězství za druhým,“ řekl na sjezdu její stavitel Xiao Shuai z Čínského úřadu pro konstrukce.
Delegáti se shodli, že pod vedením Ústředního výboru KSČ v čele Xi Jinpingem budou sdílet společný osud s lidmi a napíšou novou kapitolu o socialismu s čínskými rysy.
V pondělí 5. září skončil v Pekingu Čínský mezinárodní veletrh obchodu se službami (CIFTIS) 2022, který začal minulou středu. Údaje z čínského ministerstva obchodu ukázaly, že se do šestidenního veletrhu zapojilo více než 2 400 podniků. V jeho rámci se konaly stovky akcí.
Čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) zaslal veletrhu blahopřejný dopis, ve kterém zdůraznil, že „společně prosazujeme otevřenou ekonomiku a sdílené služby a dodáváme impulz oživení a rozvoji světové ekonomiky“. V současné složité domácí a mezinárodní situaci Čína využívá CIFTIS jako platformu k tomu, aby světu prezentovala svůj návrh inkluzivity, společné prosperity a oboustranně výhodné spolupráce.
Výstava o ploše 152 tisíc metrů čtverečních, 128 tematických fór, 65 propagačních a dalších aktivit, více než 2 400 off-line vystavovatelů, přes 7 800 on-line vystavovatelů a více než 250 tisíc návštěvníků. Zmíněná čísla jsou svědkem úspěchu letošního veletrhu. K vidění byly hlavní velké letadlo C919, úspěch v oblasti jaderné energetiky „Guohe č. 1“ či model plně automatizovaného přístaviště Nansha. Více než 60 podniků a institucí uvedlo přes 100 nových produktů v oblasti umělé intelligence, finančních technologií a dalších oblastí IT.
Ve výstavní oblasti veletrhu v parku Shougang zaujala především zážitková hala Metaverse. Návštěvníci si mohli vyzkoušet například 360stupňovou projekci v prostředí olejomalby či si zasoutěžit ve virtuální fotbalové hře. Nové digitální technologie odrážejí pulz globální digitální ekonomiky a přinášejí příležitosti pro obnovu světové ekonomiky po epidemii.
Letošní veletrh CIFTIS překonal dopad epidemie a dalších nepříznivých faktorů a proběhl úspěšně podle plánu. Počet zúčastněných společností, rozsah transakcí a počet návštěvníků přesáhly předchozí úroveň a poskytly všem účastníkům obrovskou tržní příležitost.
V sobotu 21. srpna odstartovaly ostře sledované štafetové závody „Mezinárodní vojenská soutěž-2022“ a „Suvorov Assault“. Utkaly se týmy z Číny, Ruska, Běloruska a Íránu. Čínský tým získal první místo a nejlepší rekord v historii štafetového závodu „Suvorov Assault“.
Čínský tým č. 2 získal první místo v „Best Car Team“ a druhé místo v „Best Car Team“. Automobilová skupina č. 3 čínského týmu a automobilová skupina č. 2 ruského týmu získala třetí místo „Best Car Team“. Automobilová skupina a automobilová skupina č. 3 Venezuelanů tým získal ocenění „Excellent Car Group“. Kapitán čínského týmu seržant Liu Yan, dělostřelec desátník Liu Jinlong a seržant jezdec Li Jinrong vyhráli „Nejlepší kapitán“, „Nejlepší střelec“ a „Nejlepší řidič“.
Zhang Juanjuan, dívka z národnostní menšiny Miao, která žije v ulici Xihang v zóně hospodářského a technologického rozvoje města Anshun v provincii Guizhou, se narodila v roce 1995. Vzhledem k tomu, že její babička i matka jsou odbornice na batikování, má o ně od mládí také velký zájem.
Zhang Juanjuan, která studovala v jiném městě, se po promoci vrátila do svého rodného města. Začala se od matky učit dovednosti národnostní menšiny Miao týkající se batikování. Zaregistrovala si dílnu svých rodičů na více než deset let jako podnik zabývající se batikovaným uměním a založila batikované zážitkové studio. Čas od času take pořádá školení pro vesničany, aby je zdarma naučila batikovým dovednostem a pomohla jim tak zvýšit jejich příjem.
Po několika letech Zhang Juanjuan zjistila, že stále existuje mnoho oblastí ke zlepšení v aplikování tradiční batiky na různé produkty. Spolu s přáteli navrhla praktické, ekologické a módní batikované výrobky, jako jsou oblečení a kabelky.
Zhang Juanjuan doufá, že prostřednictvím on-line platformy umožní více lidem poznat batiku národnostní menšiny Miao.
Ve středu 29. června 2022 odsloužila mise Tianwen-1 už 706 dní a získala obrazová data pokrývající celou planetu Mars. Sonda Tianwen-1 i rover na Marsu dokončily k tomuto dni všechny vědecké průzkumné mise.
Mise Tianwen-1 byla schválena Ústředním výborem KS Číny v lednu 2016 a byla úspěšně zahájena 23. července 2020. Po letu o délce 475 milionů kilometrů po dobu 202 dní dorazila sonda 10. února 2021 k Marsu a úspěšně vstoupila na jeho oběžnou dráhu. Po třech měsících podrobného zkoumání předem vybrané přistávací plochy bylo 15. května 2021 zahájeno přistání na Marsu. Poté se 22. května rover „Zhurong“ vydal po jeho povrchu.
Vědecká mise roveru byla stanovena na 90 marťanských dní. Rover ji dokončil 15. srpna 2021 a pokračoval v realizaci průzkumné mise. Na povrchu Marsu urazil 1921,5 metru. Vlivem silného zimního chladného a prašného počasí v přistávací oblasti přešel rover 18. května 2022 do režimu zimního klidu. Kolem prosince 2022 bude jeho práce plně obnovena.
Sonda Tianwen-1 obletěla Mars 1344krát. Po téměř dvou letech letu získala mise asi 1040 GB nezpracovaných vědeckých dat. Po přijetí a zpracování na zemi se standardní vědecké datové produkty předkládají týmu vědců, aby provedl analýzy a interpretace a příslušné vědecké výsledky publikoval ve známých akademických časopisech doma i v zahraničí. Tato vědecká data budou ve vhodnou dobu otevřena vědcům z celého světa.
Čínská národní vesmírná agentura aktivně podporuje spolupráci s vesmírnými agenturami a vědeckými komunitami různých zemí a sdílí orbitální data své orbitální sondy Mars s Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) a Evropskou kosmickou agenturou (ESA).
Rover „Zhurong“ na Marsu a orbitální sonda „Mars Express“ Evropské vesmírné agentury provedly experiment s přenosem dat, aby realizovaly spolupráci mezi Čínou a Evropou v oblasti předávání vědeckých dat z Marsu. Observatoře na jihu Afriky v dalších zemích používají orbiter Tianwen-1 a orbiter „Mars Express“ ke společnému pozorování zákrytu Slunce a vědeckému výzkumu – například slunečního větru.
Podle zprávy Čínské kanceláře pro lety do vesmíru s lidskou posádkou (China Manned Space Engineering Office, CMSEO) byla 5. června v 10:44 v centru pro vypouštění satelitů Jiuquan zažehnuta a vypuštěna nosná raketa Dlouhého pochodu typu 2F-14 nesoucí pilotovanou kosmickou loď Shenzhou 14. Asi o 577 sekund později pilotovaná loď Shenzhou 14 a raketa úspěšně vstoupily na předem určenou oběžnou dráhu.
Jde o 23. letovou misi od zahájení pilotovaného vesmírného projektu, třetí letovou misi s lidskou posádkou ve fázi vytváření vesmírné stanice a první letovou misi s lidskou posádkou poté, co se čínská vesmírná stanice začala budovat.
Poté, co sonda vstoupila na oběžnou dráhu, přijala podle předem stanoveného postupu autonomní režim rychlého setkání a dokování. V 17:42 po šesti autonomních změnách oběžné dráhy úspěšně zakotvila k radiálnímu portu jádrového modulu Tianhe. Celý proces dokování trval asi sedm hodin. Následně posádka astronautů vstoupila do orbitálního modulu. Po dokončení všech příprav podle postupů astronaut Chen Dong úspěšně otevřel dveře kabiny jádra Tianhe. Ve 20:50 astronauti Chen Dong, Liu Yang a Cai Xuzhe postupně vstoupili do základního modulu Tianhe.
V budoucnu bude posádka astronautů provádět související práce podle plánu. Jedním z hlavních cílů letové mise vesmírné lodi Shenzhou 14 jsou vědecké a technické experimenty. Během šestiměsíčního letu bude provedeno devět kombinovaných konfigurací, pět setkání a dokování, tři separační evakuace a dvě inverzní mise. Astronauti navíc musejí spolupracovat se zemí na dokončení montáže a stavby vesmírné stanice.
Během mise Shenzhou 14 astronauti provedou sérii experiment a úkolů, jako je například odblokování a instalaci více než deseti vědeckých experimentálních skříní v modulech Wentian (Wen-tchien) a Mengtian (Meng-tchien). Vzhledem k tomu členové posádky Shenzhou 14 podstoupili trénink pro téměř 30 experimentů.