Festival dračích lodí se slaví po celé Číně

Festival dračích lodí je tradiční festival čínského národa. V září 2009 UNESCO oficiálně schválilo jeho zařazení na „Reprezentativní seznam lidského nehmotného kulturního dědictví“. Stal se tak prvním čínským festivalem, který byl vybrán jako světové nehmotné kulturní dědictví.

Festival Tuen Ng, jinak známý jako Duanwu nebo Festival dračích lodí, byl po tisíciletí oslavován pátý den pátého měsíce čínského lunárního kalendáře. Každý rok se slaví různými aktivitami, jako jsou výroba rýžových knedlíků, závodění na dračích lodích či věšení pelyňku. Tyto činnosti slouží k uctění památky zesnulých a podpoře tradiční morálky. Jako jeden ze čtyř tradičních festivalů v Číně je Festival dračích lodí nejen historickým dědictvím a kulturním svátkem, ale i oslavou rodiny a země.

Letošní Festival dračích lodí připadl na 3. června.

V prvním čtvrtletí vyjelo celkem 3 630 vlaků mezi Čínou a Evropou, o sedm procent více než loni

Od začátku letošního roku Čína podepsala se čtyřmi zeměmi včetně Nikaraguy, Sýrie, Argentiny a Malawi mezivládní dohodu o spolupráci o společné výstavbě „Pásma a Stezky“. Čína dosud signovala více než 200 dokumentů v rámci této iniciativy se 149 zeměmi a 32 mezinárodními organizacemi. Spolupráce se tak neustále rozšiřuje.

Tváří v tvář čím dál složitější celosvětové situace udržoval čínsko-evropský železniční expres bezpečné domácí klíčové železniční uzly a hlavní přepravní kanály. Jeho provoz je stabilní a efektivní a vykazuje silný rozvoj. V prvním čtvrtletí vyjelo na zmíněnou trasu 3 630 vlaků, které přepravily 350 tisíc kontejnerů, což představuje meziroční nárůst o sedm, respektive devět procent. Po dobu 23 po sobě jdoucích měsíců vyrazilo na cestu nad tisíc vlaků, což zajistilo stabilitu dodavatelského řetězce mezinárodního průmyslu.

Čínsko-evropský železniční expres je důležitým kanálem pro pozemní nákladní dopravu mezi Čínou a Evropou. Propojuje Čínu a země podél „Pásma a Stezky“ a zkracuje přepravní dobu pro vývoz zboží.

Regionální všeobecné ekonomické partnerství přispívá k regionální prosperitě

Na začátku tohoto roku bylo zahájeno Regionální všeobecné ekonomické partnerství (RCEP)., které podnikům a spotřebitelům v regionu jihovýchodní Asie přináší skutečné výhody.

Statistiky Čínské celní správy ukazují, že v prvním čtvrtletí letošního roku činila celková hodnota dovozu a vývozu Číny do ostatních 14 členských zemí RCEP 2,86 bilionu juanů, což představuje meziroční nárůst o 6,9 procenta. Představuje 30,4 procenta celkové hodnoty zahraničního obchodu Číny ve stejném období.

Thajský vicepremiér a ministr obchodu Zhu Lin uvedl, že poté, co dohoda vstoupila v platnost, má Thajsko více než 30 tisíc druhů zboží, na které se vztahují celní úlevy. Ministerstvo obchodu Thajska aktivně komunikovalo s domácími podniky, představilo obsah a příslušná pravidla RCEP a pomohlo jim plně využít preferenční zacházení, které RCEP přináší.

Vu Zhi Thanh, bývalý viceprezident Vietnamské centrální akademie ekonomického managementu, sdělil, že efektivní implementace RCEP umožnila Vietnamu mít dlouhodobý, stabilní a předvídatelný exportní trh. Vietnamský export bude mít více příležitostí využívat preferenční cla, z čehož těží zejména komunikace, obuv, zemědělství a automobily.

Vývoz mléčných výrobků je pilířem novozélandského průmyslu. Podle tamních statistik od roku 2019 do roku 2021 výrazně vzrostl export novozélandského mléčného průmyslu do Číny.

Novozélandský ministr obchodu Damien O'Connor nedávno řekl, že vstup RCEP spolu s dohodou o volném obchodu mezi Novým Zélandem a Čínou, která začala platit v dubnu, umožní většině novozélandských mléčných výrobků vstoupit na čínský trh s nulovými tarify. Na základě aktuálního objemu vývozu budou vývozci z Nového Zélandu mít prospěch z cel ve výši 180 milionů novozélandských dolarů (120 milionů USD).

Japonská organizace pro zahraniční obchod uvedla, že tamní společnosti aktivně využívají RCEP k rozšíření exportu. Dokumenty zveřejněné japonským ministerstvem hospodářství, obchodu a průmyslu ukazují, že agentura letos v únoru vydala vývozcům 3450 osvědčení o původu RCEP, což je více než pětinásobek jejich počtu v lednu.

Kambodžský ministr obchodu Pan Sosa sdělil, že rostoucí globální nejistota, stagnace multilateralismu, nárůst protekcionistických politik v některých zemích a konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou nepříznivě ovlivnily globální ekonomiku. RCEP ovšem nejenže poskytuje impuls k oživení ekonomiky a obchodu, ale také poskytuje prostor pro politickou spolupráci mezi relevantními hráči.

Oramon, ředitel odboru obchodních jednání thajského ministerstva obchodu, uvedl, že RCEP a iniciativa „Pásma a Stezky“ společně vytvoří otevřené, transparentní, spravedlivé a předvídatelné rozvojové prostředí v regionu a podpoří regionální hospodářský růst a prosperitu.

Od 1. ledna tohoto roku začala smlouva RCEP platit pro 10 zemí včetně Bruneje, Kambodže, Laosu, Singapuru, Thajska, Vietnamu, Číny, Japonska, Nového Zélandu a Austrálie. Jižní Korea se připojila 1. února a Malajsie 18. března.

Čínské řešení ukrajinské otázky

Na tiskové konferenci pátého zasedání 13. Všečínského shromáždění lidových zástupců 7. března státní rada a ministr zahraničních věcí Wang Yi řekl, že Čína svůj postoj k ukrajinské otázce vyjádřila mnohokrát: „Vždy jsme jednali objektivně a nestranně a vynášeli jsme úsudky a prosazovali názory nezávisle podle podstaty věci samotné.“

Objektivní a nestranný, správný, nezávislý – tato tři klíčová slova si zaslouží vysokou pozornost. Nezávislost je historickým principem století trvajícího boje Komunistické strany Číny. Lpění na nezávislosti je předpokladem a zárukou, aby Čína v turbulentní mezinárodní situaci vždy zastávala objektivní a spravedlivý postoj na základě podstaty věci samotné. To nejen odpovídá základním zájmům čínského lidu a světa, ale je to nutné ve světě rostoucí nestability, nejisté mezinárodní situace, období turbulencí a změn. Ukazuje to obraz Číny jako země usilující o zachování míru.

Wang Yi poté obsáhle vysvětlil čínskou pozici a návrh na řešení současné ukrajinské krize, shrnutou jako „čtyři nezbytnosti“ plus „šestibodová iniciativa“. Mezi zmíněné „čtyři nezbytnosti“ patří dodržování zásad Charty OSN, respektování a ochrana suverenity a územní celistvosti všech zemí, dodržování zásady nedělitelnosti bezpečnosti a vycházení vstříc oprávněným bezpečnostním obavám všech stran, dialog a vyjednávání, řešení sporů mírovými prostředky, zaměření se na dlouhodobou stabilitu regionu a vybudování vyváženého, účinného a udržitelného evropského bezpečnostního mechanismu.

Ukrajinská otázka má svou složitou historickou příčinu. Pouze tím, že se k této skutečnosti postavíme přímočaře a přijmeme oprávněné bezpečnostní obavy zúčastněných stran klidně a racionálně, můžeme účinně chránit posvátná práva na suverenitu a územní nedotknutelnost každé země, učinit průlom v bilaterálním dialogu a vyjednávání a vyřešit současnou situaci.

Čína vybízí k přímým jednáním mezi Ruskem a Ukrajinou a apeluje na Spojené státy, NATO, Evropskou unii a Rusko, aby vedly rovnocenné dialogy. Vyzývá take mezinárodní společenství, aby poskytlo podporu vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou. Musí dojít k obnovení míru a ke konkrétním krokům směřujícím k pevné ochraně mezinárodního systému s OSN jako jeho jádrem.

Při řešení současné ukrajinské krize by OSN a příslušné strany měly přijmout koordinovaná a účinná opatření založená na mezinárodním právu, s krátkodobým cílem prosazovat diplomatické řešení napětí a dlouhodobým cílem dosáhnout regionálního míru a stability. Sankce nikdy nebyly zásadním a účinným řešením problému. Když se nebere ohled na legitimní bezpečnostní obavy stran, unáhlené vyvíjení silného nátlaku s rozsáhlými sankcemi se rovná přilévání oleje do ohně. Jak Wang Yi zdůraznil, musíme podporovat koncept společné, komplexní, kooperativní a udržitelné bezpečnosti, opustit myšlenku výlučné a absolutní bezpečnosti, trvat na ukončení konfliktů vyjednáváním a řešení sporů prostřednictvím dialogu, posílit vzájemnou důvěru a společně budovat svět trvalého míru.

Wang Yi navrhuje „šestibodovou iniciativu“, která má zabránit rozsáhlé humanitární krizi na Ukrajině. Nejvyšší prioritou je co nejvíce zmírnit situaci na místě, zabránit eskalaci konfliktu nebo dokonce jeho vymknutí kontrole. Zejména je nutné zabránit vzniku rozsáhlé humanitární krize.

Vyhýbání se politizaci humanitárních záležitostí je důležitou zárukou bezpečného, včasného a hladkého rozvoje humanitárních operací. K dosažení tohoto cíle „šestibodová iniciativa“ zdůrazňuje, že všechny zúčastněné strany musí při provádění těchto operací dodržovat zásady neutrality a nestrannosti. Důležitou koordinační roli v humanitární pomoci Ukrajině by měla hrát OSN.

„Šestibodová iniciativa“ vychází ze skutečných potřeb skupin lidí potřebujících humanitární pomoc, jako jsou vysídlené osoby, civilisté a cizinci na Ukrajině.

Čína svými slovy a činy splnila svou odpovědnost významné země. Wang Yi rozhodně prohlásil, že „Červený kříž Číny poskytne Ukrajině dávku nouzové humanitární pomoci co nejdříve“. Závazek se stává se jasnou ilustrací pokračujícího úsilí Číny překonat humanitární krizi v Ukrajině.

Ochrana národních zájmů byla vždy základním úkolem čínského ministerstva zahraničních věcí. Bezpečnost a legitimní práva a zájmy zámořských čínských občanů a institucí jsou smyslem čínské diplomacie. Wang Yi zdůraznil, že ukrajinská krize je náhlá. Ústřední výbor Komunistické strany Číny a Státní rada Číny přikládají velký význam bezpečnosti krajanů na Ukrajině. Generálnímu tajemníkovi Xi Jinpingovi (Si Ťin-pchingovi) na tom osobně záleží a mnohokrát žádá o zajištění bezpečnosti každého čínského občanu na Ukrajině.

Od navázání diplomatických vztahů mezi Čínou a Ukrajinou před 30 lety se Ukrajina stala po Rusku a Kazachstánu třetím největším obchodním partnerem Číny v Eurasii, Naopak Čína se stala největším obchodním partnerem Ukrajiny. Obě strany dosáhly plodné spolupráce v oblasti vědy a techniky, vzdělávání a kultury a udržovaly úzké vztahy. Vzhledem k tomu, že se situace na Ukrajině změnila, čínské ministerstvo zahraničních věcí okamžitě aktivovalo nouzový mechanismus konzulární ochrany, udržovalo úzkou komunikaci se všemi stranami a přijalo řadu opatření k zajištění bezpečnosti krajanů na Ukrajině.

Nejprve si státní rada Wang Yi okamžitě zatelefonoval s ruským ministrem zahraničí a navrhl mírovou cestu k vyřešení obav všech stran prostřednictvím dialogu a vyjednávání, poté se během hovoru zaměřil na zajištění bezpečnosti čínských občanů na Ukrajině. Různé složky ministerstva zahraničí úzce spolupracovaly, komplexně vyhodnotily změny situace a na základě různých možností okamžitě zformulovaly proveditelný dobrovolné bezpečné evakuace čínských občanů a aktivovaly nouzový mechanismus konzulární ochrany. Využily časová okna, které se ve válečné situaci objevují, k organizaci nouzových evakuačních operací, vynaložily veškeré úsilí k přesídlení a převozu čínských krajanů a poskytovaly veškerou možnou pomoc krajanům, kteří ještě nebyli evakuováni. Ukrajinská vláda stejně jako vlády Ruska, Moldavska, Rumunska, Polska, Maďarska, Slovenska, Běloruska a dalších zemí poskytly bezpečnostní a evakuační zařízení pro tuto operaci.

Čínská strana za pouhý týden realizovala bezpečný a řádný přesun více než tří tisíc čínských občanů. Za tak účinnou přesídlovací operací stojí starost o vlast a obětavost diplomatů.

Wang Yi zdůraznil, že naprostá většina zemí se staví proti „nové studené válce“ a rozdělení světa. Jak řekl, tváří v tvář turbulentnímu a měnícímu se světu Čína vždy představovala stabilitu a pozitivní energii. I nadále bude neochvějně držet vysoko prapor míru, rozvoje a spolupráce a podporovat budování nového typu mezinárodních vztahů.

 

Autor je viceprezident Čínského institutu mezinárodních studií.

Jaké dopady bude mít rusko-ukrajinský konflikt na Evropu?

Rusko-ukrajinský konflikt byl v Evropě nazýván „nejtemnější hodinou“, „předělem“ a „bodem obratu“ v evropské historii. Tvrdé sankce uvalené na Rusko Evropou odrážejí velkou důležitost zmíněného konfliktu pro Evropu. Konflikt může být podle hodnocení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona může být ještě „horší“, což se odrazí i v jeho dopadu. Není pochyb o tom, že tato krize Evropu změní.

Za prvé: temná mračna konfrontace mezi Evropou a Ruskem se znovu objevila

S koncem studené války a úspěchem prvního kola historické expanze EU a NATO na východ vyjádřil první dokument o bezpečnostní strategii vydaný Evropskou unií na konci roku 2003 radost z toho, že „Evropa nikdy nebyla tak prosperující a mírumilovná“, a prohlásil, že „rozsáhlá vojenská invaze již nehrozí“. Vztahy mezi EU a Ruskem v té době šplhaly na vrchol, což se odrazilo v plánu na „čtyři společné prostory“ (společný ekonomický prostor, společná svoboda, bezpečnostní a soudní prostor, společný prostor vnější bezpečnosti a společný vědecký, vzdělávací a kulturní prostor).

Konflikt mezi Ruskem a Gruzií v roce 2008 a krymská krize v roce 2014 však porozumění mezi Evropou a Ruskem zhoršovaly a vzájemná strategická důvěra klesala. Dlouhou dobou však Evropa ještě měla politický prostor pro uvolnění vztahů s Ruskem a zejména energetická závislost obou stran se místo poklesu zvýšila.

Poté, co se Bidenova administrativa Spojených států dostala k moci, pokračovala v posilování přítomnosti NATO a ignorovala obavy Ruska o bezpečnost v otázce Ukrajiny, což nakonec způsobilo, že rusko-ukrajinský konflikt vypukl způsobem, který zcela rozvrátil vnímání obou stran.

Jen několik dní po vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu byly sankce EU vůči Rusku zvýšeny o tři úrovně za sebou a poprvé byla použita „finanční jaderná bomba“ SWIFT. Německo i EU porušily historická tabu a poskytly Ukrajině, jedné z konfliktních stran, smrtící zbraně, k evropským sankcím se připojily i Švýcarsko, Švédsko a Finsko a další země s neutrální tradicí. Evropské země poslaly své vojáky na východní hranici NATO, aby posílily vojenské odstrašení vůči Rusku. Na tomto pozadí je teorie „mozkové smrti“ NATO navržená Macronem v roce 2019 sebezničující a přípravy na válku znovu ožívají. Členské státy Evropské unie ze střední a východní Evropy stojí na přední linií pro konfrontaci mezi NATO a Ruskem. Navíc v jižních sousedních regionech EU, jako je Sýrie, Libye a Mali, se pozice mezi Evropou a Ruskem také přiostřují.

Za druhé: evropský rozvoj bude zmařen

V roce 2020 dosáhl objem obchodu mezi EU a Ruskem 174 miliard eur. V roce 2019 činil objem investic EU v Rusku 311,4 miliard eur. V roce 2021 činila závislost EU na ruském zemním plynu až 42 procent. Vzhledem k úzkému hospodářskému vztahu mezi Evropou a Ruskem se sankce EU vůči Rusku nevyhnutelně „obrátí proti“ Evropě. V důsledku konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou tlačí vysoké ceny energií a rostoucí ceny komodit evropskou inflaci nahoru. Evropské společnosti v Rusku stahují svůj kapitál. Evropské obchodní kanály jsou omezeny a riziko obstrukce dodavatelského řetězce se zvyšuje. Hluboce to ovlivňuje vyhlídky Evropy na zotavení po pandemii.

V současnosti EU zintenzivňuje zkoumání různých protiopatření, jako je pokračování uvolňování pravidel a omezení dluhu a deficitů členských států, přerozdělování stávající struktury fondů EU a kompenzace členským státům, které byly tvrdě zasaženy sankcemi.

Pro EU je nezbytně nutné, aby snížila nebo se dokonce zbavila své energetické závislosti na Rusku. V krátkodobém horizontu hodlá evropská strana řešit možnou nestabilitu v zásobování Gazpromu výrazným navýšením zásob zemního plynu a opětovným využitím uhlí ve velkém. Z dlouhodobého hlediska jde o opatření, jako je urychlení rozšiřování terminálů LNG, posílení dovozu LNG ze zemí mimo Ruska, jako jsou Spojené státy a Katar, a dovoz zemního plynu ze severní Afriky. Německá vláda tvrdí, že urychlí realizaci cíle plného využití obnovitelné energie. V mnoha zemích střední a východní Evropy, které silně spoléhají na Gazprom, se jaderná energie pravděpodobně stane hlavní energií při přechodu na „zelenou“ energetiku.

Nicméně vzhledem k vysoké závislosti Evropy na ruské energii nebude pro mnohé země reálné „zbavit se Ruska“ v krátkodobém horizontu. Také německý kancléř Scholz nedávno připustil, že pro Německo je těžké zbavit se Gazpromu jedním krokem. Zelená a digitální „transformace“ jsou přitom v posledních letech dva hlavní rozvojové cíle EU. Prudký nárůst vojenských výdajů stlačí výdaje evropských zemí na rozvoj. Urychlí ruský faktor proces zelené transformace, nebo jej zpomalí? To je v tuto chvíli velmi nejisté.

Za třetí: Budování strategické autonomie Evropy stojí před novými možnostmi

S prudkým zhoršením současné situace vystoupila do popředí mentalita „ruské hrozby“. Užší a hlubší svazky se Spojenými státy a NATO za účelem posílení omezování a odstrašování Ruska se mohou stát na dlouhou dobu důležitou politickou možností pro Evropu, ale v žádném případě nejde o možnost jedinou.

Evropa jasně viděla, že na začátku rusko-ukrajinské krize byla role Evropy jako důležitého hráče v evropské bezpečnosti téměř marginalizována. Po vypuknutí konfliktu byla hlavním nositelem ekonomických, sociálních a bezpečnostních ztrát. Evropa také vidí, že strategické zaměření USA na Asii a Tichomoří zůstává v době rusko-ukrajinského konfliktu nezměněna.

Evropa tedy musí čelit otázce, jak samostatně vyřešit svou budoucí bezpečnost a jak se vypořádat se silnými sousedy. Josep Borrell, vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, ve svém nedávném projevu v Evropském parlamentu otevřeně poukázal na to, že Evropa by měla co nejdříve podniknout konkrétní kroky v oblasti obrany a bezpečnostní otázky a převzít více odpovědnosti. Macron také veřejně vyzval EU, aby více investovala do vlastní bezpečnosti. Francie jako rotující předsednictví Evropské unie zařadila výše zmíněnou problematiku mezi klíčová témata summitu EU, který se konal 10. března. Tento měsíc bude také oficiálně zveřejněn pečlivě plánovaný dokument unie, který bude nejnovější strategickou a bezpečnostní reakcí EU na globální změny a novou situaci v Evropě. Důležitý bod obratu v německé vojenské a bezpečnostní politice podpoří vytvoření většího konsensu o budování evropské obrany dvěma hlavními silami EU, Francií a Německem.

Ale co je důležitější, EU by měla naslouchat hlasům všech stran a přemýšlet o tom, jak vybudovat skutečně vyvážený, efektivní a udržitelný evropský bezpečnostní systém, aby bylo skutečně dosaženo strategické autonomie EU a trvalého míru na evropském kontinentu.

 

Autorka je výzkumník z ústavu pro evropské otázky při Čínském institutu současných mezinárodních vztahů

Přijmout Ukrajinu do EU? Ano, nebo ne?

Pět dní po vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktuh podepsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v hlavním městě Kyjevě dokument o žádosti o členství v EU. Na videokonferenci Evropského parlamentu následujícího dne, 1. března, Zelenskyj řekl, že Ukrajina prokázala svoji sílu a „s námi bude EU silnější – to je jisté“, požadoval, aby vedoucí představitelé EU dokázali, že jsou nyní s Ukrajinou.

Tehdejší slova předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová také podpořila očekávání, že Ukrajina vstoupí do EU co nejdříve. Médiím hlava Evropské komise řekla, že Ukrajinci „patří k nám, jsou naší součástí a my chceme být s nimi“. V Evropském parlamentu Ursula von der Leyenová oznámila, že chce přejít k „dalšímu kroku“, který samozřejmě odkazuje na proces vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Předseda Evropské rady Charles Michel také Zelenského ujistil, že jeho žádost bude zvážena. Belgičan řekl, že Evropská rada se nemůže zbavit své odpovědnosti za takovou žádost.

Významné poznámky obou vůdců EU znamenají, že se Ukrajina brzy stane 28. členským státem EU? Ve skutečnosti, lídři EU sami věděli, že napsali šek, který bylo obtížné proplatit.

O několik dní později Ursula von der Leyenová uvedla, že o této otázce by se mohlo diskutovat na summitu evropských lídrů, „ale nyní se zaměřujeme na ukončení války“. I když Von der Leyenová také řekla, že vyhlídky na vstup Ukrajiny do EU hodnotí pozitivně, ve skutečnosti nemá právo rozhodovat o tom, zda země může vstoupit do EU, nebo ne. Podle nařízení může Evropská komise připravovat pouze expertní posudky pro členské státy EU, aby zjistila, zda jsou kandidátské země způsobilé, což obvykle trvá 12 až 18 měsíců.

Vyhlídka na vstup Ukrajiny do EU je tak nereálná, že i němečtí představitelé, kteří zastávají pozitivní postoj k rozšíření unie, jsou naštvaní, že lídři EU dali takový slib. „Neměli bychom vzbuzovat falešné naděje, které nakonec skončí zklamáním,“ varoval Norbert Röttgen, předseda zahraničního výboru německého Bundestagu, který v minulé vládě Merkelové působil jako šéf evropských záležitostí na německém ministerstvu zahraničí. Měl na starosti vyjednávání o vstupu dalších zemí do EU, a ví, jaké jsou požadavky na vstup kandidátských zemí do EU. „Neexistují zde žádné zkratky, žádná snadná cesta,“ řekl. „Naopak, vstup do unie vyžaduje bolestivé politické a ekonomické reformy, budování právního státu a boj proti korupci.“

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková také vyjádřila pochybnosti o perspektivě vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Každý ví, že „vstup do EU není něco, co se dá udělat za pár měsíců,“ uvedla. Německý kancléř Olaf Scholz se 3. března v rozhovoru pro německou televizi TV 2 vyslovil v tom smyslu, že nyní není čas uvažovat o vstupu Ukrajiny do Evropské unie. EU je společenství s pravidly a pro vstup do EU existují předpoklady. Řekl, že bezprostřední prioritou je zabránit tomu, aby současný rusko-ukrajinský konflikt nadále eskaloval.

Možná proto, že Ukrajina má politickou vůli a je chycena ve vážném konfliktu s Ruskem, může Ukrajina vstoupit do EU rychleji, ale v očích Bruselu je téměř nemožné specializovat vstup Ukrajiny do unie. EU si zakládá na tom, že ke každé zemi přistupuje „stejně“ v přísném souladu s přesnými pravidly. V současné době jsou zeměmi, které EU uvedla jako kandidátské země na členství, Turecko a další čtyři země západního Balkánu včetně Srbska, Albánie, Severní Makedonie a Černé Hory. Výše uvedených pět zemí na vstup do unie čeká již roky, ale ještě se nestaly řádnými členy. Ukrajina v současné době není ani kandidátskou zemí.

Jak dlouho tedy musí země obvykle čekat na „přijetí“ do EU? Jako referenci můžete vzít poslední Chorvatsko. Formálně požádalo o vstup do EU v roce 2003 a teprve v roce 2013 do unie oficiálně vstoupilo. Nyní dokonce i Polsko a Slovinsko, nejsilnější zastánci Ukrajiny, vidí perspektivu vstupu Ukrajiny do EU až v roce 2030.

Kodaňská kritéria jsou podmínky, které musí splňovat stát vstupující do Evropské unie. Rozhodla o nich Evropská rada 22. června 1993 v Kodani při přípravě na rozšíření Evropské unie. Podle nich by kandidátské země EU splňovat následující kritéria: mít stabilní instituce zaručující demokracii, právní stát a ochranu menšin, dobře fungující tržní hospodářství, vláda musí být schopna prosazovat zákony EU. Před vypuknutím rusko-ukrajinského konfliktu Ukrajina těmto požadavkům zdaleka nevyhovovala. Evropská unie ji například opakovaně obviňuje z korupce. Nevládní organizace zařadily Ukrajinu na 122. místo ze 180 zemí a území z hlediska korupce. Ze všech evropských zemí se umístila na poslední místo.

V současné době jsou země EU daleko od konsensu o tom, zda by se EU měla rozšířit, zejména Francie a Nizozemsko již léta požadují reformu EU před přijetím nových členů – a to pouze malých zemí západního Balkánu, nikoli Ukrajiny, země s více než 40 miliony obyvateli. V současnosti se politici v bohatých západoevropských zemích ani neodvažují vyjádřit podporu přijímání nových členů EU během volebních kampaní, protože občané se domnívají, že noví členové budou pravděpodobně utrácet obrovské dotace po mnoho příštích let.

Každý z 27 členských států EU má navíc právo veta nejen v otázce, zda nakonec kandidátskou zemi přijmout, ale také kdy jednání začnou. Bulharsko využitím své moci blokuje zahájení přístupových jednání EU se Severní Makedonií. V současnosti Ukrajinu podporují v podstatě jen východoevropské země jako Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Tyto země volají po „okamžitém vstupu Ukrajiny do EU“ z geopolitických důvodů. Francie, Španělsko, Nizozemsko a Německo jsou skutečně skeptické.

Proč Ursula von der Leyenová, Michel a mnoho dalších východoevropských zemí stále fandí zdánlivě nerealistickým nadějím Ukrajinců, když jsou vyhlídky chmurné? Tváří v tvář současné depresivní situaci nemají ukrajinští a evropští lídři jinou volbu než udělat nějaká politická gesta, uvedl Milan Nich, vedoucí vědecký pracovník ústavu při Německé asociaci pro zahraniční záležitosti. Někteří analytici se domnívají, že Zelenskyj požádal o vstup do EU v době, kdy neměl žádnou naději na vstup do NATO, aby připomněl mu unie poskytla větší podporu v konfliktu. Ostatně Lisabonská smlouva EU stanoví, že „v případě ozbrojeného útoku na území členského státu“ poskytnou ostatní země „veškerou pomoc a podporu v rámci svých možností“.

 

8. března, Wang Huaicheng, reportér Deníku Guangming v Berlíně

Olympijské hry v Pekingu vsadily na ekologii

Zimní olympijské a paralympijské hry v Pekingu přinesly novou atmosféru a nová očekávání. Peking se stal prvním “městem dvou olympiád" v olympijské historii.

Letní olympijské hry se v Pekingu konaly v roce 2008. „Olympijské hry v Pekingu spojily východní a západní kultury pod vlajkou pěti olympijských kruhů a zároveň jistě umožní světu nahlédnout do jedinečné kultury a kouzla Číny, starobylé země Východu,“ ocenil je tehdejší prezident MOV Rogge.

Letošní zimní hry jsou neobyčejné, přesně jak slíbil čínský prezident Si Ťin-pching: „Neuspořádáme pouze úspěšnou zimní olympiádu, ale také výjimečnou, vzrušující a jedinečnou událost.“ Pro sportovce byla připravena nádherná místa – od Sněžného draka, národního bobového centra postaveného na hoře, přes Sněhovou vlaštovku, národní centrum alpského lyžování; od Ledové stuhy, národního rychlobruslařského areálu, který vypadá, jako by byl pokrytý sněhem a ledem, až po Sněhové létající nebe, skokanský můstek v Shougangu. Všechna odrážejí tisíciletou tradici čínské kultury.

Charakteristickou barvou zimních olympijských her v Pekingu je zelená. Již ve fázi přípravy nabídky hry v Pekingu se Čína slavnostně zavázala mezinárodnímu společenství, že bude pořádat nízkouhlíkové zimní olympijské hry. V dějišti her, v oblasti Chongli v provincii Hebei, vysadila ročně více než 100 stromů. Míra zalesnění celého regionu se zvýšila z 52 procent na konci roku 2015 na 67 procent a míra ozelenění v klíčové oblasti olympijského jádra dosáhla 80 procent.

Národní rychlobruslařský stadion s plochou 12 tisíc metrů čtverečních je největší v Asii. Výroba ledu šetrnějšího k životnímu prostředí se stala skutečnou výzvou. Čínský tým upustil od mezinárodně obvyklého freonového chladiva a rozhodl se pro technologii přímého chlazení ledem na bázi oxidu uhličitého. Díky nejpokročilejší, nejekologičtější a nejefektivnější dostupné technologii se emise uhlíku poprvé v historii zimních olympijských areálů.

Nízkouhlíkové technologie jsou zakomponovány do každého detailu. Všechny štafetové pochodně byly poháněny vodíkem; při výrobě biologicky rozložitelného nádobí se využívají obnovitelné zdroje, jako jsou kukuřice a brambory; elektronické vstupenky dostaly absolutní prioritu. „Čína svým důrazem na ekologizaci olympijských her nejen plní svůj slib uhlíkově neutrálních her, ale také poskytuje poučení pro udržitelný rozvoj budoucích her,“ pochválil toto úsilí Samaranch mladší, předseda koordinačního výboru MOV pro zimní olympijské hry v Pekingu.

Využití míst po skončení her je celosvětovou výzvou. Odpověď Pekingu zněla: žádná extravagance, žádná duplicita výstavby, mít plán rozvoje „na míru" pro každé zimní olympijské místo s ohledem na „post-olympijskou éru“. Celkem 11 ze 13 sportovišť v oblasti Pekingu je dědictvím letních olympijských her. „Nemyslím si, že jediným účelem pro Čínu je pořádat olympiádu, ale zanechat lidem dlouhodobé ‚dědictví‘,“ řekl Anthony Edgar z oddělení mediálních operací zimních olympijských her v Pekingu.

Čínský nový rok znásobuje krásu zimních olympijských her

Zahájení olympijských her bylo letos jen tři dny od začátku tradičního svátku čínského nového roku. Když se zimní hry v Pekingu setkaly s čínským novým rokem tygra, sváteční atmosféra byla o to silnější. Časně ráno 1. února si v hlavním mediální centru bez ohledu na to, odkud byli, všichni při setkání popřáli „Šťastný nový rok“. Slavnostní výzdoba s jedinečnými čínskými rysy stala pozadím pro fotografování novinářů z celého světa.

Miro, nizozemský novinář, který se dlouhodobě věnuje zimním sportům, řekl, že na Silvestra se v hotelu, ve kterém pobýval, konaly speciální aktivity pro zahraniční reportéry. „Jsem velmi nadšený. Rád jím taštičky. Než jsem přijel do Pekingu, často jsem je jedl v čínských restauracích v Nizozemsku. Tentokrát konečně mohu napsat požehnání, jak to dělají Číňané na svůj nový rok.“ A dodal: „Mohu tady nejen jíst jídlo z mého rodného města, ale také ochutnat jídla z celého světa."

V zimní olympijské vesnici, v hlavním mediálním centru, v hotelu, na různých místech soutěží, kamkoli jdete nebo jezdíte kyvadlovým autobusem, jsou ulice a uličky vyzdobeny lucernami a všude panuje atmosféra „čínského nového roku“. Vezměte si jako příklad znak zimních olympijských her, jehož hlavní tvar připomíná kaligrafickou podobu čínského znaku „dong (Zima)“, který představuje sny a budoucnost stejně jako jas a čistotu ledu a sněhu. Podle Lin Cunzhena, uměleckého ředitele oddělení kulturních aktivit organizačního výboru zimních olympijských her v Pekingu, zohlednili on a jeho tým při navrhování znaku prvky tradičního čínského nového roku z hlediska barevnosti a dalších aspektů.

Když vstoupíte do restaurace zimní olympijské vesnice Zhangjiakou, uvítá vás silná „novoroční vůně“: velké červené brány na oslavu roku tygra, červené lucerny visící ze střechy, vyřezávaný papír s „Bing Dwen Dwen“, „Shuey Rhon Rhon“ a Velkou zdí atd. V restauraci v čínském stylu se podávají speciality, jako jsou taštičky, pečená kachna a horký kotlík. Během zimních olympijských her restaurace připravuje také tradiční čínské novoroční pokrmy a nápoje.

Výstava „Kulturní Čína“, která byla oficiálně představena v zimní olympijské vesnici Zhangjiakou před čínským novým rokem, začlenila jeho prvky do zimních olympijských her. Ukazuje novoroční zvyky: barevné papírové výstřižky z Weixian, novoroční dřevoryty z Wuqiang, slavnostní lucerny z Gaocheng, boty s tygřími hlavičkami z Raoyang, železné lucerny z Fengning atd.

Kromě toho je přehlídkou kulturního dědictví provincie Hebei, představuje porcelán Ding, inkoustový kámen Yishui, interiérovou malbu Hengshui, pec Cizhou atd. Ukazuje také tradiční život, umělecká díla jako malbu pastou na látku Fengning, řezbu stínové loutky Tangshan, hliněnou sochu Quyang, malbu obilím Guantao, malbu rákosem Anxin, tkaní proutím Gu'an atd. Ve výstavní síni jsou ke zhlédnutí videa s helmami Dingxing, divadelními maskami Gu'an, bojovými bubny Changshan ze Zhengdingu a podobně.

Když se zimní olympijské hry propojily s čínským lunárním novým rokem, učinily soutěž sportovců z celého světa na ledě a sněhu jedinečnou a vzrušující.

Začátek olympijských her ukázal svět jako jednu rodinu

Na olympijské hry v Pekingu se sjeli sportovci z 91 zemí (a regionů). Všichni zažili ohromující začátek her, když 4. února ve 20 hodin, čtvrtý den čínského lunárního nového roku, jednohlasně odpočítávali na Národním stadionu „Ptačí hnízdo“ jejich začátek a nad jejich hlavami vybuchovaly ohňostroje. Když se pak šest aktérů trefilo virtuálním míčem do „ledové kostky“, z ledu se vynořilo pět olympijských kruhů.

Jako první se představila delegace Řecka, rodiště olympijského hnutí, ostatní delegace nastupovaly v sestupném pořadí podle počtu úhozů ve zjednodušené čínštině v prvním znaku svého jména. Saúdská Arábie a Haiti se účastní zimních olympijských her poprvé a Americká Samoa se vrátila po 28 letech.

Za zpěvu písně „Ať je svět naplněn láskou“ se seřadilo 76 mladých lidí z celého světa a kráčelo stejným směrem bok po boku. Vytvořili řadu obrazů zobrazujících životy lidí z celého světa, vše bylo zarámováno slovy „Společně pro sdílenou budoucnost“. Jak řekl prezident MOV Bach: „V dnešním světě, zvláště v době epidemie, můžeme problémy řešit společně jen tehdy, když budeme solidární.“

Za pozornosti všech byl olympijský oheň předán Zhao Jiawenovi a Dinigelu Yilamujiangovi, dvěma sportovcům narozeným po roce 2000. Oba drželi pochodeň a šli směrem k velké sněhové vločce, přičemž pochodeň nechali uprostřed ní. Vločka se jmény všech delegací pak pomalu vynesla pochodeň do vzduchu.

Pochodeň v Pekingu je nejekologičtější v historii olympijských her

Zapálení hlavní pochodně bývá největší atrakcí zahajovacího ceremoniálu olympijských her. Hlavní pochodeň her v Pekingu ovšem zcela předčila představivost diváků. Zprostředkovali jsme nízkouhlíkový a ekologický olympijský koncept a největší inovaci slavnostního zapálení v historii olympijských her, říká generální režisér zahajovacího ceremoniálu Zhang Yimou.

V minulosti se pochodeň zapalovala velkým plápolajícím ohněm. Od zimních olympijských her až po zimní paralympiádu více než měsíc spalovala spoustu paliva. „Vždycky jsem si říkal, že to není dostatečně šetrné k životnímu prostředí,“ říká Yimou. „Nyní právě prostřednictvím malého plamene přibližujeme myšlenky nízkouhlíkové technologie a ochrany životního prostředí,“ dodává.

Pochodeň pro zimní olympijské hry v Pekingu využívá technologii spalování vodíku a kyslíku v leteckém motoru. „ Během navrhování a vývoje jsme shromažďovali informace o pochodních z předchozích zimních olympijských her po dobu téměř jednoho století a čerpali jsme z úspěšných zkušeností jiných zemí. V porovnání s hořící pochodní předchozích typů dokážeme ušetřit přibližně 99,9 procenta paliva,“ uvedl jeden z lidí z výzkumného a vývojového týmu.

Mediální centrum Národního centra alpského lyžování je prodchnuté „novoroční atmosférou“

Čínský Nový rok podle lunárního kalendáře, tedy Svátky jara, se blíží. Ale letošní svátky budou velmi výjimečné, protože se propojí se Zimními olympijskými hrami v Pekingu. Prostory mediálního Národního centra alpského lyžařského na úpatí Velké zdi jsou proto upraveny tak, aby ukazovaly čínskou tradiční kulturu a připomněly oslavy Nového roku. Plakáty a čínský znak „Fu“ vytvářejí vřelou a harmonickou pracovní atmosféru.

Alpské lyžování je „klenot v koruně“ zimních olympijských her. Je napínavé a je jednou z nejkrásnějších akcí na zimních olympijských hrách. Zároveň bylo Národní centrum alpského lyžování jednou z nejvíce obtížných míst pro stavbu.

Jde o „přední linií“ zimních olympijských her v Pekingu pro média a jejich „základním tábor“, kde mohou novináři uskutečňovat rozhovory a vytvářet zprávy. Aby bylo možné uspokojit potřeby médií během soutěže, je centrum v obou cílových oblastech závodů.

Vítr na horách je moc silný a teplota extrémně nízká, může dosahovat i minus 30 stupňů Celsia, ale mediální centrum je vytvořeno tak, aby novináři i ve výšce tisíc metrů nad mořem mohli cítit teplo domova. Speciálně upravené prostředí ukazuje tradiční čínskou kulturu a zároveň se zde reportéři mohou cítit při práci pohodlně.

Zahajovací ceremoniál Zimních olympijských her v Pekingu bude úplně jiný než v roce 2008, ale stejně působivý

Zahajovací ceremoniál zimních olympijských her v Pekingu 2022 bude úplně jiný než ten předchozí v roce 2008 během Pekingských letních olympijských her, ale stejně dojemný a působivý, uvedl Ianis Exarks, generální ředitel společnosti Olympic Broadcasting Service Company, která poskytuje práva držitelům licence pro vysílání olympijských her po celém světě. „Věřím, že nemáte důvod si tento zahajovací ceremoniál nechat ujít,“ uvedl Exarks.

Exarks sdělil, že sledoval zkoušku šatů na zahajovací ceremoniál zimních olympijských her, ale neřeknu vám nic konkrétního, protože vám nechci zkazit zážitek ze sledování (v den zahájení).“

Hlavní hala mediálního centra zimních olympijských her v Pekingu, 10. ledna 2022.„Mohu vám říci, že tento zahajovací ceremoniál bude stejně působivý jako zahajovací ceremoniál olympijských her v roce 2008, o kterých všichni víme, že je ikonickým zahajovacím ceremoniálem v historii olympijských her. Zahajovací ceremoniál zimních her v Pekingu bude úplně jiný, ale stejně dojemný, působivý. Odrážíí naši současnou éru,“ řekl Exarks.

Do Pekingu už přijelo více než 2000 hlasatelů a mediálních reportérů. Exarkos uvedl, že spojení z míst konání do Mezinárodního vysílacího centra bylo dokončeno a ohromily ho také sportovní stadiony konání zimních olympijských her. „Není to jen na úrovni designu, je to na technické úrovni a musím říct, že tato místa jsou nejlepší v historii zimních olympijských her.“

Věřím v úspěch českých sportovců říká Martin Doktor, vedoucí české výpravy na ZOH 2022 v Pekingu

Česká republika dorazí do Pekingu s největší výpravou v historii ZOH. „Zastoupení bychom měli mít ve všech zimních olympijských sportech, nově také v curlingu,“ podotýká šéf české mise Martin Doktor.

 

Těšíte se do Číny? Na co nejvíce?

Odlétáme ve druhé polovině ledna. A nejvíc se těším na to, až se celý tým vrátí ve zdraví do České republiky. Což je z funkce šéfa mise přirozené. Ale samozřejmě se těším na sportovní soutěže a věřím, že i na úspěchy českých sportovců.

 

Kolik českých sportovců a v jakých disciplínách (sportech) se do her zapojí a ve které věříte nejvíce? Budeme mít v některé disciplíně premiéru?

Díky premiérovému postupu hokejistek věřím, že budeme mít největší výpravu na zimních olympijských hrách v historii České republiky. Zastoupení bychom měli mít ve všech zimních olympijských sportech, nově také v curlingu. Extrémně nerad odpovídám na otázky, kolik medailí naši sportovci přivezou. Ale samozřejmě bychom si přáli, aby dosáhli na co nejvíc úspěchů – ať to v některých případech znamená medaili a v jiných třeba účast ve finále. Držte pěsti.

Martin Doktor, šéf olympijských výprav. Foto: ČOV/Markéta Navrátilová 

V roce 2008 česká výprava rovněž nechyběla na OH v Pekingu. V čem si myslíte, že budou tyto hry – samozřejmě krom disciplín – jiné? Navíc se poprvé v historii uskuteční bez diváků... Bude to pro sportovce demotivační?

Co se týká mně osobně, nemám osobní zkušenost z Pekingu 2008. Co slyším do kolegů, řada věcí fungovala relativně slušně. Pro Číňany jako organizátory je samozřejmě výhoda, že už mají jedny hry za sebou – a já doufám, že to na organizaci bude i vidět. Co se diváků týká, v současné době máme informaci, že mají být pouze z Číny a že finální rozhodnutí o jejich účasti teprve padne. Každopádně na rozdíl od her v Tokiu budou moci sledovat soutěže sportovci z jiných disciplín a podporovat tak své kolegy. Což je pro účastníky her dobrá zpráva.

 

Může být podle vás sport apolitický?

Sport jako takový – ve své podstatě – je vždycky apolitický. Teď mluvím o sportování samotném. Ale je jasné, že v případě největší akce, která se na světě koná, se do dění politika vždycky nějak promítá.

 

Obáváte se před cestou něčeho? Máte strach například z nedostatku sněhu?

Obavám se mnoha věcí, jak se šéf mise obávat má. Zranění či onemocnění sportovců či členů doprovodu, včetně covidu. A nedostatek sněhu? Počítáme s tím, že se v lyžařských soutěžích, snowboardingu či biatlonu bude soutěžit na umělém sněhu. Ale kdyby byl přírodní, byl by to bonus.

 

Jak hodnotíte snahy čínské strany o to, aby hry byly co nejvíce ekologické?

S tím se nedá než souhlasit, zatleskat tomu a věřit, že to bude přínosné. Každopádně je fajn, že se využijí stavby z her pro hry 2008, ať už Ptačí hnízdo, Wukesong Arena a samozřejmě Vodní kostka, která se mění na Ledovou. A soutěže v big air v někdejším průmyslovém areálu jistě budou velmi působivé.

 

Jak budou čeští sportovci chráněni před epidemií Covid?

Tohle téma řešíme velmi intenzivně. Opatření je mnoho, od testování až po řešení usazení lidí v letadle. Snažíme se spolu s experty ze všech relevantních oborů najít vhodná řešení, ale přesto není stoprocentní vyloučení nákazy možné. Každopádně se vše hlavně odvíjí od opatření, která připravili organizátoři společně s Mezinárodním olympijským výborem, mezi něž patří očkování či povinné nošení respirátorů.

 

Víte už, ve které olympijské vesnici budete ubytováni?

Ve všech třech, které jsou od sebe hodně vzdálené. Zajistit veškerý servis bude náročné, ale s tím počítáme.

 Čepice Raškovka i svrchní části oblečení českého týmu pro zimní olympijské hry v Pekingu jsou vyrobené v Česku, bunda a kalhoty navíc za použití nanomembrán z Technické univerzity v Liberci. Foto: olympijskytym.cz

Česká reprezentace bude tradičně oblečena v kolekci vytvořené v národních barvách. Jaký je její příběh a poselství?

Motiv vychází z národních barev, ale hlavně se vždy snažíme o to, aby kolekce vyhovovala sportovcům v náročných podmínkách. Nejviditelnější části – tedy bunda a kalhoty – jsou vyrobené v Česku i za použití prvotřídních nanomembrán. Díky tomu – věřím – oblečení splňuje požadavky na ochranu před zimou, ale zároveň na prodyšnost. Součástí je čepice Raškovka, společná pro sportovce i fanoušky. Část výtěžku z jejího prodeje je určena České olympijské nadaci, která podporuje děti, jimž na sportování chybí peníze.

 

Jak podle vás Číňané přistupují k tréninku? Jsou v něčem odlišní od českých sportovců?

Těžko posoudit, nikdy jsem je neviděl trénovat.

Novoroční projev čínského prezidenta Si Ťin-pchinga

Soudruzi, přátelé, dámy a pánové, dobrý den! Přichází rok 2022. Posílám vám novoroční pozdrav z Pekingu!

Má velký význam ohlédnout se za letošním rokem. Došlo k velkým událostem Komunistické strany Číny (KS Číny) a státu s významem milníku. Pro dosažení historického cíle „druhého stého výročí“ jsme zahájili novou cestu k všestrannému budování socialistické moderní země a právě jdeme po cestě k realizaci obrovského vzestupu čínského národa.

Od začátku do konce letošního roku jste po celý rok tvrdě pracovali a dosáhli jste plodných výsledků v zemědělství, v podnicích, v komunitách, ve školách, v nemocnicích, v armádě, ve vědeckých institutech a dalších odvětvích. V uplynulé době jsme viděli a pocítili odolnou a dynamickou Čínu. Tady jsou milí a respektovaní lidé, rychlý a inovační rozvoj.

Dne 1. července jsme oslavili 100. výročí založení Komunistické strany Číny. Když jsem stál na náměstí Tian´anmen (Tchien-an-men), pocítil jsem, že během neobvyklé historické doby vedla KS Číny čínský lid k překonání různých obrovských obtíží, před kterými neustoupila, a nakonec zvítězila a dosáhla velkolepého stoletého úspěchu. Je třeba nezapomínat na původní misi, a tak dospět ke konečnému výsledku. Budeme nadále odvážně bojovat a nikdy se nezastavíme, abychom nezklamali historii, nezklamali epochu a nezklamali lid.

Na 6. plenárním zasedání při 19. zasedání KS Číny byla schválena tři historická usnesení KS Číny. Stoleté úspěchy jsou vzrušující a stoleté zkušenosti jsou inspirativní. Mluvil jsem o „dialogu v jeskyni“ mezi bývalým předsedou Mao Zedongem (Mao Ce-tung) a panem Huang Yanpeiem (Chuang Jen-pchej), že historickou aktivitu získáme na základě odvážné soběstačné revoluce. Velkolepý vzestup čínského národa nelze realizovat snadno, ani ve velmi krátké době. Musíme přemýšlet nad dlouhodobými hrozbami a riziky, zachovávat strategickou trpělivost a mít širokou perspektivu.

Velká země má důležité a prioritní záležitosti. Mnoho záležitostí souvisí s věcmi obyčejných rodin. Provedl jsem na některých místech inspekci a viděl jsem a dozvěděl jsem se o tamní situaci. Dosáhl jsem výsledků a získal inspiraci. Při každé návštěvě obyčejné rodiny se často ptám, jaké obtíže ještě mají, a jejich slova si navždy pamatuji ve svém srdci.

Vždy si dělám starosti o utrpení lidu a o to, jak uspokojit jeho potřeby. Pracoval jsem také ve vesnici a pocítil jsem chudobu. Po úsilí generace za generací teď už chudí lidé netrpí hladem, mají dostatek oděvů, děti chodí do školy a každý člověk má bydlení a zdravotní pojištění. Budování všestranně prosperující společnosti a likvidace chudoby jsou povinnosti KS Číny pro lid a jsou také příspěvkem pro celý svět. Nemůžeme se spokojit se současnými výsledky. Aby měli lidé lepší život, máme před sebou ještě dlouhodobou a tvrdou práci.

Bezpečnost a klid jsou tisíciletá naděje čínského lidu. Navštívil jsem devět provincií, které se nacházejí na horním, středním a dolním toku Žluté řeky. Ať už řeky matky, jako Žlutá řeka a řeka Jang-c´, nebo klidné jezero Qinghai (Čching-chaj) a kolosální řeka Jaluzangbu, ať už stoletý projekt přesunu vody z jihu na severu, nebo „zelená mapa“ v lese Saihanba (Saj-chan-pa), ať už migrace slonů v provincii Yunnan (Jün-nan) nebo rozmnožování antilop tibetských, to vše odráží, že lidé věnují velkou pozornost ochraně životního prostředí a že se příroda lidem odmění.

V letošním roce zaznělo mnoho nezapomenutelných čínských hlasů, proběhlo mnoho čínských okamžiků a událo se mnoho čínských příběhů, jako například slib mládeže „buď klidná KS Číny, jsem tu a usiluji o budování silné země“, laskavá slova „čistá láska je pouze pro Čínu“, vesmírné expedice sondy Zhurong (Ču-žung) na Mars, sondy Xihe (Si-che) ke Slunci a vesmírné stanice Tianhe (Tchien-che), dosažení vynikajících výsledků sportovců, účinnost prevence a kontroly epidemie po celé zemi, vzájemná pomoc a rekonstrukce postižených míst po katastrofách, ochrana státu vojáky a důstojníky Čínské lidové osvobozenecké armády a Policejní pěchoty s pevnou vůli a další. Úsilí mnoha obyčejných hrdinů přineslo vzrušující pokroky čínského národa v nové době.

Vlast se vždy stará o prosperitu a stabilitu Hongkongu a Macaa. Politika „jeden stát, dva systémy“ může trvale pokračovat jenom na základě sjednocení a společného úsilí. Realizace komplexního národního sjednocení je společnou nadějí krajanů obou břehů Tchajwanského průlivu. Těším se na sjednocení v následujícím roce s rukou v ruce všech Číňanů a na vytvoření krásnější budoucnosti čínského národa.

Když jsem vedl telefonické rozhovory a videokonference s vůdci zahraničních zemí a zodpovědnými činiteli mezinárodních organizací, mnohokrát ocenili čínský boj proti pandemii a čínské příspěvky ke globální prevenci a kontrole pandemie. Čína dosud poskytla dvě miliardy dávek vakcín více než 120 zemím a mezinárodním organizacím. Pouze společné čelení obtížné situaci, sjednocení a spolupráce mohou napsat novou kapitolu při budování společenství osudu lidstva.

Za více než měsíc budou zahájeny Zimní olympijské a paralympijské hry v Pekingu. Více lidí se zapojilo do zimních sportů, což je právě význam olympijského hnutí. Upřímně uspořádáme pro svět skvělé olympijské hry. Svět se těší na Čínu a Čína je připravena.

Novoroční zvony bijí. Naši tři astronauti mají „službu“ v rozsáhlém vesmíru, čínští krajané tvrdě pracují v zahraničí, pracovníci v zastupitelských úřadech a studenti v zahraničních zemích zastávají své pozice a mnoho lidí neustále usiluje o realizaci snu. Hodně jste se napracovali, a tak bych vám chtěl upřímně vyjádřit novoroční pozdrav!

Ať společně čelíme budoucnosti! Přeji stabilitu zemi a blahobyt lidu!

Do zahájení Zimních olympijských her 2022 v Pekingu zbývá 50 dní

Ve čtvrtek 16. prosince se v Pekingu konala čtvrtá show olympijského ohně na zimních olympijských hrách v Pekingu, která byla otevřena veřejnosti.

Olympijský oheň, ztvárněný také ve formě olympijské pochodně, je jedním ze základních symbolů olympijských her. Připomíná oheň, který podle legendy ukradl Prométheus Diovi a dal ho lidem.

Obyčejní lidé mohli osobně obdivovat kouzlo olympijského ohně a zažít bohaté kulturní konotace plamenů, pochodní zimních olympijských her v Pekingu a uniforem jejich nositelů.

Oheň má zpřítomňovat vizi „Každý se může přiblížit k ledu a sněhu, všichni se mohou zapojí do ZOH“, ale také připomínat spolupráci výboru zimních olympijských her s lidmi různých kruhů na tom, aby se sportovcům z celého světa dostalo co nejlepších služeb.

Ohnivé lucerny pro zimní olympijské hry v Pekingu