Open Source Content Management 
Studenti experimentální základní školy v autonomní prefektuře etnické menšiny Mulao ve městě Luocheng v provincii Guangxi na jihozápadě Číny se pod vedením učitelů učí, jak řezat umělecké papíry v typickém stylu etnické menšiny Mulao, který byl zařazen na seznamu nehmotných dědictví této oblasti. (Foto: Liao Guangfu / Guangming Picture)
Vesničané ve vesnici Dongzhuang v provincii Guizhou na jihozápadě Číny sbírají měsíčky lékařské žluté. Výsadba těchto květin pomáhá místním vesničanům vymanit se z chudoby. Měsíček lékařský žlutý je prastarou prastarou odrůdou, která nachází využití v každé kuchyni nebo v lidovém léčitelství. Má antimikrobiální účinky a používá se při zánětech trávicího traktu nebo jako mast. (Foto: Zhou Xunchao / Guangming)
Vesničané ve vesnici Yintian v provincii Jiangxi vybírají vodní melouny na prodej. Ve formátu „vesnický kolektiv + družstevní + chudé domácnosti“ místní vláda podporuje pěstování vodního melounu bohatého na selen s cílem zmírnit chudobu. Více než 1300 místním vesničanům se tak zvýšily příjmy. (Foto: Deng Longhua / Guangming)
Dne 7. července 2020 byly na 209. zasedání Výkonné rady UNESCO v Paříži ve Francii oficiálně schváleny dva geoparky doporučené Čínou, oblast Xiangxi v provincii Hunan a oblast Zhangye v provincii Gansu, jako světové geoparky UNESCO. (Foto: Zhao Jianwei / Guangming.)
Li Yijia z Pekingu je běžná komunitní pracovnice, která se i při koronavirové epidemii rozhodla pomáhat ostatním, ačkoli její rodina měla obavy, i když ji zároveň podporovala. Šestiletý syn s pomocí svého dědečka napsal dopis: „Doufám, že moje maminka věnuje pozornost svému zdraví, jí hodně zeleniny, odpočívá a po ukončení epidemie se mnou bude trávit více času.“
Děvatadvacetiletý Li Ang pracuje v centru pro rozvoj kulturního a tvůrčího průmyslu ve čtvrti Fengtai v Pekingu. Dne 14. března byl převeden do pracovní skupiny pro prozatímní dopravu cestujících z pekingského mezinárodního letiště do Fengtai. Jeho manželka Pan Lu, která zodpovědná především za prevenci epidemie v místní komunitě, říká: „Myslím, že jeho práce je významná, podporuji jej celým srdcem a velmi jej obdivuji.“
Chen Jia je zdravotní sestra na urologickém oddělení Pekingské nemocnice, která se během epidemie aktivně přihlásila do boje proti epidemii koronaviru v provincii Hubei. V té době byla vdaná méně než dva roky. Přestože její manžel Yuan Chao nebyl rád, že nebudou spolu, podporoval práci své ženy, což jí umožnilo cítit se i daleko od domova klidně a bezpečně. Zkouška jejich láska byla úspěšná. Yuan Chao k tomu řekl: „Když se navzájem podporujeme, cítím šťastnější a lepší.“
Gesini Chiara a její pětičlenná rodina žije v Pekingu. Podobný důraz na rodinu v Číně a Itálii způsobuje, že se zde cítí dobře. Při příležitosti Mezinárodního dne rodiny 15. května 2020 natočili video svých přání, ve které se těší spolupráci mezi Čínou a Itálií v boji proti epidemii COVID-19.
Stejně jako její matka je i Liu Yuhang zdravotní sestrou v Pekingu. Během epidemie se okamžitě přihlásila do boje proti novému koronaviru ve Wu-chanu, v čemž jí její rodiče podpořili. Díky profesi své matky Liu Yuhang si od dětství uvědomovala, jak je práce zdravotníků důležitá. A když vyrostla, rozhodla se jít v jejích stopách „Moje matka je také zdravotní sestra a já také. Je pro mě důležité dědictví,“ říká.
Suresh Varma a jeho manželka z Indie žijí v komunitě Xiangmiwan v Pekingu již osm let. Během epidemie se rozhodli stát se dobrovolníky, aby pomáhali kontrolovat šíření epidemie, protože „v Číně jsme velmi šťastní a Číňané jsou k nám velmi přátelští. Chceme této zemi pomoci překonat potíže.“
Zpráva o práci vlády čínského premiéra Li Kche-čchianga předložená koncem května mimo jiné zdůrazňuje, že nebude šetřit úsilím při pravidelné prevenci a kontrole COVID-19, ale stejně tak nebude ztrácet čas při prosazování hospodářského a sociálního rozvoje.
V letošním roce vydá Čína zvláštní státní dluhopisy na boj proti epidemii koronaviru v hodnotě jednoho bilion yuanů (asi 141 miliard amerických dolarů). Aby podpořila zemědělskou produkci, zvýší plochu vysoce kvalitní zemědělské půdy o 5,33 milionu hektarů. Letos tak zajistí dodávku potravin pro 1,4 miliardy lidí.
Čína také zvýší úsilí o snížení daní a poplatků. Očekává se, že v letošním roce se sníží daně pro podniky o více než 2,5 bilionu yuanů (asi 353 miliard amerických dolarů).
Nevzdává se ovšem snahy zajistit účinnější ekologickou ochranu životního prostředí. Proto si stanoví priority v oblasti omezování znečištění ovzduší v klíčových oblastech průmyslových oblastech.
Čína se bude snažit zajistit dosažení rozvojových cílů, aby zvítězila v boji proti chudobě a dokončila budování mírně prosperující společnosti ve všech ohledech letošního roku, přestože si pro rok 2020 nestanoví žádný konkrétní cíl hospodářského růstu.
Letošní cíl v oblasti nových pracovních míst ve městech byl stanoven na více než devět milionů, přičemž míra nezaměstnanosti ve městech dosáhne asi šesti procent. Vláda se také zavázala, že letos zajistí odstranění chudoby mezi všemi venkovskými obyvateli žijícími pod současnou hranicí chudoby.
Čínský premiér Li Kche-čchiang 22. května předložil na 3. plenární konferenci 13. zasedání VSLZ Zprávu o práci vlády, ve které se uvádí následující hlavní body:
V roce 2019 dosáhl čínský hrubý domácí produkt (HDP) 99,1 bilionů juanů, což představuje meziroční nárůst o 6,1 procenta.
Jako rozvojová země s 1,4 miliardami lidí dokázala Čína COVID-19 zvládnout v tak krátké době a zároveň zajistit základní potřeby svých lidí, pouze překonáním obrovských obtíží. Čínský úspěch však přišel za velkou cenu. Život je ale neocenitelný. Toto je cena, kterou musíme a stojí za to zaplatit.
Během reakce na COVID -19 bylo odhaleno mnoho slabých vazeb v oblasti řízení mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví, které si zaslouží naši pozornost. Musíme se snažit zlepšit naši práci a plnit své povinnosti a vyvinout veškeré úsilí, abychom vyhověli očekáváním lidí.
Rusko opakovaně vyzvalo svět, aby reagoval na rostoucí počet biologických laboratoří USA za jejich hranicemi, zejména v bývalých sovětských republikách, například v Gruzii a Kazachstánu.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zakharová 17. dubna zdůraznila, že v bývalých sovětských republikách byly pod záminkou boje proti bioterorismu zřízeny biologické laboratoře v rámci programu Cooperative Threat Reduction ministerstva obrany USA. „Tyto laboratoře ve třetích zemích jsou spravovány USA s cílem vytvářet a upravovat různé nebezpečné patogeny, a to i pro vojenské účely.“
Největší obavy se týkají americko-gruzínského centra Richarda Lugara pro výzkum veřejného zdraví, které je považováno za oficiální součást amerického vojenského systému globální kontroly šíření infekčních chorob. Podle Ruska „ho nedávno navštívili vysoce postavení úředníci Pentagonu a navrhli, aby gruzínské úřady rozšířily škálu experimentů.“
Problémem jsou biologické laboratoře i přímo ve Spojených státech. Podle zprávy USA TODAY došlo v posledních pěti letech v biologických laboratořích v posledních letech k stovkám laboratorních chyb, narušení bezpečnosti a incidentům ohrožujícím vědce, jejich kolegy a někdy i veřejnost. Mezi nejzávažnější patří „nehody, ke kterým dochází v institucích pracujících s nejnebezpečnějšími patogeny na světě”.
Přesto neexistuje veřejně dostupný seznam těchto laboratoří a jejich výzkumné a bezpečnostní záznamy jsou z velké části neznámé většině státních zdravotnických oddělení pověřených reakcí na ohniska nákazy. To je obzvláště znepokojivé, protože například americká vojenská laboratoř ve Fort Detrick ve státě Maryland byla minulý rok dvakrát uzavřena kvůli nesprávnému zacházení s nebezpečnými patogeny.
“Všichni jsme spojeni, musíme spolupracovat, abychom zmírnili utrpení a zachránili životy,” říká v souvislostí s globální pandemií COVID-19 prezident Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) a předseda Italského červeného kříže Francesco Rocca v rozhovoru s generálním tajemníkem Centra pro mezinárodní výměnu, spolupráci a komunikaci při deníku Guangming Daily Xiao Lianbingem.
Xiao Lianbing: Jako prezident Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce jste krátce po vypuknutí epidemie COVID-19 v Číně poslal dopis čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi, ve kterém jste vyjádřil pozdrav čínským lidem. Co vás k tomu vedlo?
Francesco Rocca: Okamžitě jsem se spojil s našimi kolegy v Čínské společnosti Červeného kříže a jejím prezidentem dr. Chen Zhu a pochopil jsem, že situace je choulostivá a složitá. Opravdu jsem byl ohromen odhodláním čínských dobrovolníků v terénu a reakcí vlády. Bylo zásadní co nejrychleji získat veškeré informace o čínské situaci a reakci na COVID-19, a to jak pro vědeckou komunitu, tak pro mezinárodní hnutí Červeného půlměsíce a Červeného kříže.
Xiao Lianbing: Jak hodnotíte opatření čínské vlády v boji proti epidemii?
Francesco Rocca: Myslím si, že tato opatření byla zásadní pro zastavení viru a záchranu životů. Upřímně na mě udělalo dojem, co se stalo ve Wu-chanu: Čína celému světu předala správné poselství, že COVID19 je velmi vážná nemoc a že musíme přijmout velmi přísná opatření, abychom na ní zvítězili.
Čína take celému světu jasně ukázala, co znamená slovo solidarita. Ačkoliv prožívala velmi těžké časy, rozhodla se pomáhat a podporovat mnoho zemí světa. Bylo to opravdu velkorysé rozhodnutí nesrovnatelné s postoji jiných vlád, které zablokovaly vývoz zdravotnického vybavení. Jsem hrdý na to, že díky přátelství s dr. Chen Zhu a úzkým vazbám mezi čínským a italským Červeným křížem jsme nejenom dokázali zorganizovat důležitou zásilku zdravotnického vybavení, ale také dopravit do Itálie tým čínských expertů. Bylo důležité, že sdíleli názory a osvědčené postupy s italskými lékaři a vědci.
Xiao Lianbing: V jaké situaci čínský lékařský tým dorazil do Itálie?
Francesco Rocca: Letadlo z Číny s devíti odborníky a velkou materiáoní pomocí, kterou poslal čínský Červený kříž italskému, přistál na letišti Fiumicino v Římě 13. března v půl jedenácté večer. Zdravotnický materiál byl určen italské vládě, osobní ochranné prostředky dobrovolníkům Červeného kříže, kteří se podíleli na boji proti COVID-19. Letadlo přivezlo devět palet s dýchacími materiály, elektrokardiografy, desítky tisíc roušek a další zdravotnický materiál. Devět odborníků – šest mužů a tři ženy – vedli viceprezident čínského Červeného kříže Sun Shuopeng a známý lékař dr. Liang Zongan.
Xiao Lianbing: Pronesl jste projev na letišti, co jste zdůraznil?
Francesco Rocca: Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce znovu prokázalo význam vytváření sítí. Díky štědrému daru čínské sesterské národní společnosti jsme mohli dát první konkrétní odpověď na potřeby našich nemocnic a zdravotníků, kteří v té době byli ve velkých obtížích. Nemohli jsme vyřešit všechno, šlo ale o konkrétní a rychlou reakci. Přítomnost týmu odborníků, kteří sdíleli své znalosti s našimi zdravotnickými profesionály, byla velmi důležitá pro splnění našeho společného cíle: porazit koronavirus.
Xiao Lianbing: Jste také prezidentem italského Červeného kříže, co pro vás znamenala spolupráce s čínskou sesterskou organizací?
Francesco Rocca: Jsem velmi hrdý na humanitární operace, které jsme uspořádali ve spolupráci Říma a Pekingu. V tom spočívá síla a hodnota naší mezinárodní federace: sesterské národní společnosti jsou vždy připraveny pomoci těm, kteří prožívají složité časy, a sdílet s nimi odborné znalosti. V tomto případě jsme také dosáhli dalšího cíle, kterým bylo spojit obě vlády a vědecké komunity. Čínský tým odborníků cestoval po Itálii a přednášel v Miláně a v Benátsku na nejdůležitějších univerzitách a v nemocnicích, což bylo pro italské lékaře a výzkumníky neuvěřitelně užitečné. A konečně nemohu zapomenout na význam zaslaných léků a zdravotnického vybavení: tato humanitární zásilka zachránila v Itálii mnoho životů. Nikdy nezapomeneme na velkou pomoc našich sester a bratrů z čínského Červeného kříže.
Xiao Lianbing: Po vypuknutí epidemie v Číně poskytlo mnoho vlád a podniků Číně lékařské materiály; poté naopak poskytla čínská vláda a společnosti lékařskou pomoc mnoha dalším zemím. Jak hodnotíte tyto kroky v globálním boji proti epidemii?
Francesco Rocca: Vyhrát boj proti COVID-19 můžeme pouze společným úsilím, což byly právě I tyto kroky. Každé úsilí o posílení globální solidarity vřele vítám. Potřebujeme propojit vlády, veřejný i soukromý sektor, aby podpořily zdravotnické systémy a humanitární organizace, včetně IFRC nebo WHO.
Xiao Lianbing: Pandemie COVID-19 představuje hrozbu pro zdraví celého lidstva. Na nedávném zvláštním summitu zemí G20 proto vyzval čínský prezident Si Ťin-pching k solidaritě a vzájemné pomoci…
Francesco Rocca: Pandemie COVID-19 nám ještě jednou ukázala, že máme společný osud a že humanismus a globální solidarita jsou rozhodujícím faktorem, nyní více než kdy jindy. Jako prezident Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce jsem vždy věřil, že tento svět může zachránit pouze solidarita. Všichni jsme spojeni, musíme spolupracovat, abychom zmírnili utrpení a zachránili životy. V posledních letech jsme bohužel byli svědky příliš mnoha jednostranných rozhodnutí, která zvyšovala utrpení a zoufalství v různých částech světa. Jen pro ilustraci: protože všichni bojujeme proti COVID-19, měli bychom také společně spolupracovat při snaze zabránit změně klimatu a jejím velmi hrozivým humanitárním důsledkům.
Xiao Lianbing: Jaké jsou dopady pandemie na společnost?
Francesco Rocca: Velmi se obávám jejích sociálních dopadů, poškodila ekonomické systémy a zvýšila nezaměstnanost. Vlády a banky musí najít způsob, jak to vyřešit, než bude příliš pozdě. V tuto chvíli musíme ale především pokračovat v boji proti viru a zachránit co nejvíce životů. COVID-19 způsoboval tragédie v zemích, kde existuje robustní zdravotnický systém. Co se stane tam, kde žádný není? Proto tvrdě pracujeme v uprchlických táborech a krizových zónách.
Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) je největší humanitární organizací na světě, která poskytuje pomoc od roku 1919. Zahrnuje 192 členských národních společností Červeného kříže (včetně čínské) a Červeného půlměsíce. Jeho účelem je pomáhat lidem v nouzi bez diskriminace na základě národnosti, rasy, náboženského vyznání, třídních nebo politických názorů.
Protože se virus Covid-19 šíří po celém světě, Čína vyslala do Srbska skupinu odborníků, kteří jim poskytli podporu. Příchod čínského zdravotnického týmu do Bělehradu mi připomíná mou cestu do Srbska krátce před vypuknutím epidemie, na níž jsem vzdal úctu dvěma mučedníkům, Xu Xinghuovi a Zhu Yingovi, kteří obětovali svůj život před 21 lety. Jsem jedním z kolegů, kteří je znali nejdéle. Pracovali jsme společně pro stejné noviny a vždy mezi námi bude zvláštní spojení.
Před 21 lety, 7. května 1999, NATO bombardovalo čínské velvyslanectví v Jugoslávii, čímž vzalo život reportérce zpravodajské agentury Nová Čína Shao Yunhuan a reportérům deníku Guangming Xu Xinghu a Zhu Ying. Nemluvě o dalších desítkách zraněných a zničené budově velvyslanectví. Celou Čínu to tehdy velmi pobouřilo.
I mne ovládl smutek a hněv. Mnoho známých z deníku Guangmingu se přihlásilo, aby mohli pokračovat v práci jejich kolegů. Z těchto důvodů jsem napsal dva články: „Vezměte pero od mučedníků“ a „To se neděsí čínských reportérů!“ A později třetí článek – „Smutné vzpomínky v bývalé rezidenci Xu Xinghu“, ve kterém jsem chválil ducha vytrvalosti a odhodlání a vyjádřil velkou bolest nad ztrátou Xu Xinghu a Zhu Ying.
Ti, kteří obětovali své zemi svůj život, nebudou nikdy zapomenuti svou vlastí. Prezident Xi Jinping navštívil 17. června 2016 Srbsko a po příjezdu do Bělehradu směřovaly jeho první kroky do bývalého areálu čínského velvyslanectví v Jugoslávii. Doprovázeli ho srbští představitelé, aby vzdali hold třem mučedníkům: Shao Yunhuan, Xu Xinghu a Zhu Ying. Ve zprávách bylo možné zaznamenat slova „Pamatujte na naše mučedníky a třešňový mír“ vyrytá na černém památníku před ruinami.
Vedení Bělehradu se 7. května 2009 rozhodlo zachovat zbývající části bývalého čínského velvyslanectví a postavit před ním pomník připomínající čínské novináře, kteří zemřeli při bombardování NATO. V roce 2016 se pojalo záměr pojmenovat ulici, na které se nachází bývalé čínské velvyslanectví, na „Konfuciův bulvár“. Mezitím měla Čína vybudovat na bývalém místě velvyslanectví čínské kulturní centrum.
V loňském roce jsem měl to štěstí, že mohl navštívit Bělehrad jako turista. Nejprve navštívil bývalé sídlo čínského velvyslanectví v Jugoslávii. Viděl jsem, že hlavní část kulturního centra již byla dokončena, stejně jako socha Konfucia před ním. Na levé straně sochy jsou v srbštině i čínštině vyryta slova: „Rádi bychom poděkovali Čínské lidové republice za podporu a přátelství v nejobtížnějším období pro obyvatele Srbské republiky a rádi bychom vzdali hold mučedníkům, kteří obětovali svůj život.”
Tři čínští reportéři, kteří obětovali svůj život, prohloubili přátelství mezi těmito dvěma zeměmi svou vlastní krví a životy. Srbové je také považují za své hrdiny. V Srbsku jsem cítil přátelství Srbů vůči Číňanům a viděl jsem hluboký základ pro spolupráci mezi oběma zeměmi.
V současnosti každý rok cestuje do Srbska velké množství čínských turistů. Jen za prvních sedm měsíců roku 2019 jich do Srbska zavítalo 70 tisíc. Mnoho ulic v Bělehradě má znaky v čínštině, mnoho Srbů umí pozdravit čínské turisty v jednoduché čínštině.
Číňané nezapomněli na mučedníky, kteří za tuto zemi zemřeli. Každý rok se 7. května v bývalém sídle čínského velvyslanectví konají slavnosti, které je připomínají. Kolegové z deníku Guangming Daily také truchlí před hrobkami Xu Xinghu a Zhu Ying na hřbitově Babaoshan v Pekingu. I čínský lékařský tým si udělal po příjezdu speciální výlet na bývalé velvyslanectví, aby vzdal hold třem mučedníkům.