Zimní olympijské hry v Pekingu, zimní paralympiáda – slavnostní sportovní událost pro všechny země světa

Za 50 dní se budou konat zimní olympijské hry v Pekingu. „Zimní olympijské hry a paralympiády v Pekingu jsou velkolepé události pro všechny země na světě a jsou dějištěm spravedlivé soutěže pro globální sportovce,“ řekl čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching), který opakovaně zdůrazňoval, že jde o významnou a ikonickou události na začátku fáze čínského „14. pětiletého plánu“.

„Zajištění úspěšného uspořádání zimních olympijských a paralympijských her v Pekingu je významnou událostí pro naši stranu a zemi. Je to náš slavnostní závazek vůči mezinárodnímu společenství,” uvedl Xi Jinping, který v lednu tohoto roku již počtvrté osobně vykonal inspekci na místě přípravy zimních olympijských a paralympiád v Pekingu .

V Národním centru pro skoky na lyžích Xi Jinping zdůraznil: „Musíme nejen úspěšně hostit zimní olympijské hry, ale také je učinit vzrušujícími a jedinečnými.“

„Velmi se těším na naše zimní olympijské shromáždění,“ uvedl prezident Xi Jinping během videosetkání s ruským prezidentem Putinem 15. prosince. Putin odpověděl: „Plně věřím, že Čína je plně schopna pořádat zimní olympijské hry nejvyšší úrovně.“

Prezident Xi Jinping letos opakovaně prohlásil, že Čína překonala dopad epidemie a představí světu jednoduché, bezpečné a vzrušující olympijské hry. Jeho slova si získala široké uznání mezinárodního společenství. Mnoho politických představitelů ocenilo čínské přípravy na zimní olympijské hry a zimní paralympiádu v Pekingu a netrpělivě se těší na příchod této akce.

V době bouřlivých změn světa budou zimní olympijské hry v Pekingu používat univerzální sportovní jazyk ukážou, že je možné společně bojovat s epidemií a budovat společnou budoucnost pro lidstvo.

Do zimní paralympiády zbývá jen 100 dnů, v Pekingu se konala slavnostní akce

Nábor dobrovolníků pro zimní olympijské a paralympijské hry v Pekingu 2022 přilákal 2 428 čínských handicapovaných. Po pohovorech a školeních 19 z nich uspělo a stalo se dobrovolníky. Nejmladšímu je 19 a nejstaršímu 63 let. Budou přiděleni do 18 soutěžních i nesoutěžních areálů zimních olympijských a paralympijských her, kde budou vykonávat dobrovolné služby.

Ve stejnou dobu byl slavnostně zveřejněn plán štafety s pochodní pro zimní paralympijské hry v Pekingu. Štafeta se bude konat v Pekingu, Yanqingu a Zhangjiakou od 2. do 4. března, nositelů pochodně bude celkem asi 600. Štafeta má téma „Sejdeme se s ledem a sněhem a cesta k lepší budoucnosti“ a slogan „Zdraví, radost a vitalita“.

20 let od vstupu do WTO: Čína prošla obrovskými změnami

V sobotu 11. prosince uplyne přesně 20 let od oficiálního vstupu Číny do Světové obchodní organizace (WTO). Za tu dobu zažila světová ekonomika obrovské změny a významnými změnami prošla i role Číny. Vstup do WTO změnil jak Čínu, tak i svět.

Čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) nedávno přednesl hlavní projev na zahajovacím ceremoniálu 4. veletrhu CIIE, ve kterém zprostředkoval světu slib o otevírání se Číny a prohlubování oboustranně výhodné spolupráce.

Zmínil, že Čína splnila své závazky vůči WTO a celková úroveň jejích cel klesla z 15,3 na 7,4 procenta, což je méně než činil závazek vůči WTO: 9,8 procenta. Čínská vláda zrušila přes 2 300 zákonů a nařízení a místní samosprávy to samé udělaly u více než 190 tisíc, což podpořilo rozvoj trhu a společnosti.

Od vypuknutí epidemie COVID-19 Čína poskytla mezinárodnímu společenství asi 350 miliard roušek, více než čtyři miliardy ochranných oděvů, přes šest miliard testovacích souprav a více než 1,6 miliardy dávek vakcín, čímž aktivně podpořila mezinárodní spolupráci v boji proti epidemii.

Za posledních 20 let vzrostl čínský ekonomický agregát ze šestého na druhé místo na světě, obchod se zbožím se posunul ze šestého na první na světě a obchod se službami z jedenáctého na druhé místo na světě. V přímých zahraničních investicích se Čína dostala ze 26. místa na světě na místo první. Čína tak bezezbytku využila příležitost, kterou jí členství ve WTO dalo.

V diskusích na veletrhu CIIE se odborníci i politici shodli, že přistoupení k WTO znamenalo pro Čínu významný milník. V očích generální ředitelky Světové obchodní organizace Ngozi Okonjo-Iweala má vstup Číny do WTO historický význam a je „přelomovým okamžikem“. „Bez Číny nelze WTO nazvat celosvětovou organizací,“ řekla.

Na prvních třech veletrzích CIIE čínský prezident Xi postupně oznámil různá opatření na podporu otevření Číny, která se opravdu zrealizovala. Na 4. veletrhu CIIE opět přišel s řadou kroků rozšiřujících čínské otevírání se světu. Čína je ochotna se aktivně zapojit do jednání o tématech, jako jsou digitální ekonomika, obchod a životní prostředí, průmyslové dotace a státní podniky.

Hodnota smluv dosažených na 4. veletrhu CIIE dosáhla 70,72 miliardy USD

Ve dnech 5. až 10. listopadu se v Šanghaji konal 4. čínský mezinárodní dovozní veletrh (CIIE). Hodnota zde uzavřených smluv dosáhla 70,72 miliardy USD, uvedl zástupce ředitele veletrhu Sun Chenghai.

Letošní výstava se poprvé konala i on-line, poskytla digitální výstavní síně pro 58 zemí a tři mezinárodní organizace a přitáhla pozornost velkého počtu uživatelů internetu doma i v zahraničí. Podle předběžných statistik přesáhl počet návštěv 58 milionů. 

Veletrhu se zúčastnilo více než 2900 společností ze 127 zemí a regionů, poprvé mezi nimi byly Kongo (Brazzaville), Kiribati, Mauricius, Šalamounovy ostrovy a Palestina. Výstavní plocha dosáhla 366 tisíc metrů čtverečních, na kterých bylo k vidění 422 nových produktů, technologií a služeb. Počet zúčastněných společností ze žebříčku Fortune 500 dosáhl 281, z nichž téměř 40 vystavovalo poprvé a naopak více než 120 bylo zastoupeno na všech čtyřech ročnících veletrhu.

Role CIIE v mezinárodním zadávání zakázek, podpoře investic, kulturních výměnách a otevřené spolupráci se stává stále významnější. Různá fóra se nezaměřují pouze na ekonomiku a obchod, ale také na regionální hospodářský rozvoj. Přibyla i sekce kulturních památek a uměleckých děl a – ve spolupráci s organizátory zimních olympijských her v Pekingu – oblast zážitků ze sportů na ledu a sněhu.

Současně konané mezinárodní ekonomické fórum Hongqiao se zaměřilo na téma „Světová ekonomika za sta let změn: Globální ekonomická spolupráce v postepidemické éře“ a přilákalo více než dva tisíce hostů.

Přípravy 5. ročníku veletrhu CIIE již začaly. V tuto chvíli má organizátor zarezervováno přes 150 tisíc metrů čtverečních výstavní plochy, což je více než loni ve stejnou dobu.

Čínský prezident Xi Jinping slibuje, že otevírání Číny bude pokračovat

Ve čtvrtek 4. listopadu roku byl v Šanghaji zahájen 4. veletrh China International Import Expo(CIIE). Čínský prezident Xi Jinping(Si Ťin-pching) přednesl na zahajovacím ceremoniálu hlavní projev prostřednictvím videa, v němž systematicky shrnul výsledky a zkušenosti z otevírání Číny, zejména jejího vstupu do Světové obchodní organizace (WTO), a oznámil řadu nových projektů demonstrujících ochotu Číny spolupracovat s ostatními zeměmi.

„Odhodlání Číny rozšířit otevírání na vysoké úrovni se nezmění, její odhodlání sdílet rozvojové příležitosti se světem se nezmění a její odhodlání podporovat ekonomickou globalizaci směrem k otevřenějším, inkluzivnějším, vyváženějším a oboustranně výhodným vztahům se nezmění.“ Toto oznámení je nejočekávanějším sdělením CIIE pro globální společnosti.

Otevřenost je charakteristickým znakem současné Číny, a to zejména od doby, kdy před dvěma desetiletími vstoupila do WTO. A jak bude Čína v budoucnu komunikovat se světem? „Neochvějně prosazovat skutečný multilateralismus.“ „Neochvějně sdílet tržní příležitosti se světem.“ „Neochvějně prosazovat otevírání na vysoké úrovni.“ „Neochvějně chránit společné zájmy světa.“ – Čtyři poznámky prezidenta Xi nejenom obsahují klíč k rychlému hospodářskému rozvoji v posledních několik desetiletí, ale také vysílají do světové ekonomiky, která čelí mnoha výzvám v souvislosti s epidemií, tolik potřebný „jarní vánek“.

Na CIIE Čína oznámila, že bude i nadále „vylepšovat“ a rozšiřovat své otevření, včetně dalšího omezování negativního seznamu přístupu zahraničních investic, rozšíření „Katalogu odvětví podporujících zahraniční investice“ a zavedení přeshraničního obchodu se službami v pilotních zónách volného obchodu. Kromě toho Čína také přislíbila, že se bude podílet na mezinárodní spolupráci v oblastech, jako je zelená a nízkouhlíková digitální ekonomika, a aktivně podporovat komplexní dohodu o transpacifickém partnerství a dohodu o partnerství digitální ekonomiky.

V Číně dnes žije více než 1,4 miliardy lidí, přičemž středněpříjmovou skupinu tvoří přes 400 milionů lidí. Každý rok tato země dováží zboží a služby v hodnotě přibližně 2,5 bilionu amerických dolarů. CIIE naplno ukázal obrovskou přitažlivost čínského trhu pro globální společnosti.

Letos se CIIE zúčastnilo celkem téměř tři tisíce společností ze 127 zemí a regionů ze všech pěti kontinentů. Počet zúčastněných společností ze žebříčku Fortune 500 opět překonal předchozí veletrh, návratnost vystavovatelů přesáhla 80 procent.

Zimní olympijské hry v Pekingu se blíží

Zbývá už necelých 100 dní do zahájení zimních olympijských her v Pekingu v roce 2022. Olympijské hry toto starobylé i moderní město rozzáří. Na olympijské hry i paralympijské hry je Peking připraven.

Symbol

„Zimní sen“, znak zimních olympijských her v Pekingu, spojuje čínskou kaligrafii s moderním stylem. Design je inspirován čínskými znaky a kombinuje prvky zimních sportů s tradiční čínskou kulturou.

Medaile

Desing medailí na zimních olympijských a paralympijských hrách v Pekingu 2022 nazvaných “Tongxin“ je odvozený ze starověkého čínského nefritu soustředných kruhů a vyjadřuje „Nebe, Země a Srdce lidu“. Symbolizuje, že olympijský duch spojuje lidi a že slávu zimních olympijských her sdílí celý svět. Tvar vychází z medailí olympijských her v Pekingu 2008 a demonstruje kulturní dědictví města, které hostilo dvě olympijské hry.

Ve středu přední strany medaile je vyryto logo olympijských pěti kruhů a kolem celý anglický název zimních olympijských her v Pekingu 2022 (XXIV Olympic Winter Games Beijing 2022). Ozdobné vzory ledu a sněhu v prstencích kolem vycházejí z tradiční čínské kultury. Ve středu zadní strany medaile je znak zimních olympijských her v Pekingu 2022 a kolem jejich celý čínský název. Prstence kolem jsou inspirovány starověkými astronomickými mapami symbolizujícími rozlehlou hvězdnou oblohu, harmonii mezi člověkem a přírodou a také sportovce na 24. zimních olympijských hrách. V krajním prstenci je vyryto jméno soutěžní akce vítězného sportovce.

Místa konání

Koncem října byla úspěšně dokončena renovace Národního stadionu „Ptačí hnízdo“ jako místa pro zahajovací a závěrečný ceremoniál zimních olympijských a paralympijských her v Pekingu.

Ze 44 míst a zařízení zimních olympijských her bylo pouze sedm nově postaveno pro potřeby her, což představuje pouze 16 procent z celkového počtu. Řada využívá už staveb pro letní olympijské hry uskutečněné před 14 lety, od „Vodní kostky“ po „Wukesong“. A všechna nově postavená a zrekonstruovaná zařízení splňují standardy zelených budov a jsou připravena pro udržitelné využití v budoucnosti.

Tyto olympijské hry budou take ekologické. V regionu Yanqing se připravovaly šest let. Díky podrobnému zkoumání, vědeckým hodnocením a přísné praxi se podařilo minimalizovat možné negativní ekologické dopady výstavby sportovišť a infrastruktury.

Do Pekingu dorazil olympijský oheň

Ve středu 20. října dorazil do Pekingu oheň zimních olympijských her, slavnostní uvítání plamene se konalo v olympijské věži. Následně byl olympijský oheň přenesen do haly olympijské věže Skydome, kde byla zahájena výstava štafety s pochodněmi pro zimní olympijské hry v Pekingu 2022.

Proč indická média oplývají falešnými zprávami?

„Nespolehlivá“ – to je dojem, který indická média často zanechávají ve vnějším světě. V posledních dnech některá z nich psala o vojácích Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA) „zadržované kvůli překročení linie“ v jižním Tibetu. Čínská strana tyto zvěsti okamžitě vyvrátila. Po konfliktu mezi Čínou a Indií v údolí Kalwan v červnu loňského roku indická média opakovaně nepravdivě informovala o obětech čínských vojáků. Během epidemie zase popisovala koavirus jako „únik čínské biologické zbraně“. Podobných příkladů je příliš mnoho. Proč je to tak?

Konfrontace mezi Čínou a Indií v blízkosti hranice trvá 17 měsíců. Indická média mezitím za účelem zveličení napětí a stimulace populistické nálady vytvářela falešné zprávy o tomto tématu. Nejnovější příklad se odehrál v předvečer 13. kola rozhovorů mezi Čínou a Indií, které se konalo 10. října. Některá indická média tvrdila, že vojáci ČLOA „překročili hranici a byli zadrženi“ poblíž kontrolní linie na jihu Tibetu. Čínská strana tyto zvěsti vyvrátila. Oficiální stranka Čínské lidové osvobozenecké armády na sociální síti Weibo uvedla, že indická média zřejmě upřednostňují fabulace a spekulace o čínsko-indickém hraničním problému.

Ve vztazích mezi Čínou a Indií se v posledních letech objevily různé problémy, a proto se Čína stala jedním z hlavních cílů falešných zpráv indických médií. Zprávy o Číně jsou v nich stabilně negativní. Obviňují ji z „nepřátelského“ chování, což zahrnuje témata jako špionáž a nelegální překračování hranic, problémy související s Tibetem, porušování zákonů a předpisů čínskými společnostmi v Indii atd.

Liu Zongyi, generální tajemník Centra pro studia Číny a jižní Asie na Šanghajském institutu mezinárodních studií, nedávno napsal analýzu, podle níž Indie pokračuje ve vytváření falešných zpráv o tom, že čínské infrastrukturní projekty týkající se ekonomické spolupráce mezi Čínou a jihoasijskými zeměmi v projektu jako „Pásmo a stezka“ jsou neprůhledné.

Zmínil také, že během pandemie COVID-19 indická média označila virus COVID-19 za „únik čínské biologické zbraně“. Mezinárodní komise indických právníků a Celoindická advokátní komora předložily Radě OSN pro lidská práva petici útočící na čínské město Wuhan jako zdroj úniku viru a požadují, aby čínská vláda zaplatila odškodné dvě miliardy amerických dolarů.

Většina médií v Indii je v soukromém vlastnictví. Aby přežila a vytvářela zisky, musí být jejich zprávy „poutavé“. To je jen jedním z důvodů, proč jsou plná falešných zpráv. Prabhakar Kumar, člen indické organizace pro výzkum médií CMS, v jedné analýze uvedl, že důvodem, proč některá indická média šíří falešné zprávy, je fakt, že zprávy neověřují. Příkladem může být fakt, že jako zdroj používaly falešný účet na Twitteru, který se tvářil jako oficiální účet pákistánského ministerstva zdravotnictví a pravidelně zveřejňoval nepravdivé informace o epidemii koronaviru v Pákistánu. Většina indických novinářů prostě nemá dostatečné profesionální schopnosti

Současná indická vládnoucí strana Bharatiya Janata vytvořila celou řadu mechanismů protičínské propagandy. Diskredituje Čínu prostřednictvím vydávání knih a financování médií a think tanků. Zejména během druhého funkčního období premiéra Modiho slouží útoky proti Číně jako způsob odklonění pozornosti od domácích problémů, například že epidemie koronaviru způsobila vážný pokles indické ekonomiky a že indická vláída neúčinně bojovala s epidemií. Za takových okolností může humbuk ohledně čínsko-indické hranice posílit indický nacionalismus a umenšovat nespokojenosti lidí s vládou.

Mnoho studií poukázalo na to, že nacionalistické nálady v Indii jsou hlavním důvodem šíření falešných zpráv v zemi. Na jedné straně mnoho indických novinářů ví o Číně velmi málo. Na straně druhé je ovlivňuje domácí politická atmosféra, nacionalistické nálady, vládní a zájmové skupiny atd., takže zprávy, které píšou, jsou zkreslené a nedůvěryhodné.

Mnoho Indů má omezenou gramotnost a nemá zkušenost s pobytem v zahraničí. Mohou porozumět Číně jen skrze média a sociální sítě. Je pro ně ale těžké ověřit pravost informací, což u nich vede k víře v „negativní“ Čínu. Falešné zprávy o Číně uvedly v omyl velký počet Indů. Postupně si vytvořili potřebu číst negativní zprávy o Číně, což média přimělo, aby jim vycházela vstříc a vytvářela obsah, který vyhovuje jejich vkusu, čímž se vytvořil začarovaný kruh.

Indický poslanec Yavadkar, který krátce působil jako ministr informací a rozhlasového vysílání, řekl: „Svoboda tisku je naprosto nezbytná. To je závazek vlády Modi. Ale každý musí uznat, že musí jít o zodpovědnou svobodu.” Banagher, profesor médií na škole London School of Economics and Political Science, se však domnívá, že drtivá většina zpráv v indických médiích „nevykazuje žádné známky pravdy ani odpovědnosti“.

Do Pekingu dorazil olympijský oheň

V časných ranních hodinách 20. října přiletěla přiletěla na hlavní letiště v Pekingu delegace organizačního výboru Pekingských zimních olympijských her z Řecka s olympijským ohněm. Oheň na uvítacím ceremoniálu zapálil Cai Qi, tajemník pekingského městského stranického výboru a předseda organizačního výboru zimních olympijských her.

Olympijský oheň znovu osvětlí Čínu, výrazně vzbudí v lidech nadšení pro ledové a sněhové sporty a uskuteční velkou vizi popularizace ledových a sněhových sportů v této zemi. Po třinácti letech o letních olympijských her, které se uskutečnily ve stejném městě, Čína opět světu ukáže koncept, který se od té doby stal měřítkem pro olympijské hry.

Hrám předcházelo vice než šest let příprav. Přes dva tisíce dní a nocí tvrdé práce čínští organizátoři zimních olympijských her překonávali potíže, aby lidem vytvořili lepší život. Nešlo přitom jen o samotné hry, ale i o trvalé využití stadionů, ekologickou obnovu, podporu zdravého životního stylu a regionálního rozvoje.

Olympijský oheňV loňském roce se epidemie nového koronaviru rozšířila po celém světě, ale organizátoři na zimních olympijských her se nevzdali a věnovali neutuchající úsilí tomu, aby hry byly bezpečné. Předseda Mezinárodního olympijského výboru Bach ocenil, že se význam zimních olympijských her v Pekingu za stávající epidemické situace stal výraznějším.

V příštích 100 dnech se bude konat řad aktivit včetně štafety olympijského pochodně, při kterých se budou opět šířit olympijské ideály a olympijský duch v celé zemi. V Pekingu má jít o vášeň a radost ze zimních olympijských her a připomínku společné budoucnosti

Tři čínští kosmonauté se v pátek bezpečně vrátili na Zemi

V pátek 17. září 2021 ve 13:34 tamního času na přistávací pole Dongfeng úspěšně dosedl návratový modul kosmické lodi s posádkou Shenzhou 12. Astronauti Nie Haisheng, Liu Boming a Tang Hongbo hladce opouštěli kabinu v dobrém fyzickém stavu. První vesmírná mise s posádkou do vesmírné stanice Tiangong se tak vydařila bez jakýchkoliv problémů.

Kosmická loď s posádkou Shenzhou 12 byla 17. června vypuštěna ze Střediska pro vypuštění satelitů Jiuquan v provincii Gansu a poté se připojila k Tianhe, základnímu modulu vesmírné stanice Tiangong. Tři čínští kosmonauti se pak v pátek bezpečně vrátili na Zemi poté, co strávili 90 dnů, 17 hodin a dvě minuty na čínské vesmírné stanici.

Na oběžné dráze dvakrát opustili kosmickou stanici a provedli řadu vědeckých experimentů a technických testů pro ověření klíčových technologií pro stavbu a provoz vesmírných stanic. Úspěch mise s posádkou Shenzhou 12 položil pevnější základy pro stavbu a provoz následující vesmírné stanice.

Návratová kapsle čínské kosmické lodi s posádkou Shenzhou 12 úspěšně dosedla 17. září na přistávací pole Dongfeng (Tung-feng).

Návratová kapsle čínské kosmické lodi s posádkou Shenzhou 12 úspěšně dosedla 17. září na přistávací pole Dongfeng (Tung-feng).

Úspěšná zkušební výsadba dva metry vysoké „obří rýže“ v Chongqing

Ve vesnici Changhong v okresu Shiwan ve čtvrti Dazu v městě Chongqing se podařilo vypěstovat obří rýži, jejíž výnos je více než čtyřnásobný než u obyčejné rýže. Rostliny připomínající čirok jsou silné s dlouhými zrny a průměrně dva metry vysoké.

Chen Yangpu, zástupce ředitele pobočky Národního výzkumného centru pro hybridní rýžovou technologii v Chongqingu uvedl, že výška obří rýže je obecně dvojnásobná oproti konvenční rýži, některá má více než 2,2 metru.

Podle Chen Yangpu není jen odolná k chorobám, ale poskytuje také stín a úkryt vodním živočichům. Proto centrum bude v příštím roce pokračovat v rozšiřování výsadby obří rýže a zahájí pilotní projekt „symbiózy rýže a ryb“, který má zemědělcům pomoci zvýšit produkci i příjmy.

Obří rýže na experimentálním poli ve vesnici Changhong.V červenci tohoto roku byla v okresu Shiwan ve čtvrti Dazu v městě Chongqing slavnostně otevřena pobočka Národního výzkumného centru pro hybridní rýžovou technologii. Centrum sdružuje tým multidisciplinárních odborníků věnujících se šlechtění hybridní rýže s vysokým výnosem. Do pěti let plánuje vyšlechtit asi osm vysoce kvalitních odrůd.

Spojené státy jsou na prvním místě na světě v boji proti epidemii? Absurdní!

Globální epidemie nového koronaviru ještě neutichla a americká média hodnotí tamní boj proti epidemii jako „nejlepší na světě“. Společná zpráva finančního institutu Chongyang na čínské Lidové univerzitě, think-tanku Taihe a think-tanku Haitu nazvaná Amerika na prvním místě?! Pravda o boji proti epidemii USA ovšem ukazuje, že to není pravda.

Zpráva vychazí z objektivních faktů a ukazuje, že Spojené státy americké jsou na předním místě, pokud jde o selhání v boji proti epidemii, politického přesouvání viny, šíření epidemie a vydávání nepravdivých informací. Zpráva je k dispozici ve čtyřech jazycích: čínštině, angličtině, francouzštině a španělštině.

Podle zmíněné zprávy vstupuje epidemie v USA do rostoucího období čtvrté vlny, přičemž není dosud účinně kontrolována. O život přišlo již 600 tisíc Američanů a stále není konec. Anti-vědecký postoj americké vlády v oblastech prevence a kontroly epidemie jsou přímým důvodem, proč se Spojené státy staly „neúspěšnou zemí v boji proti epidemii.“

Zpráva také uvedla, že nikdo nezkoumal, zda takzvaná bílá plicní nemoc neznámé příčiny, která vypukla ve Spojených státech ve druhé polovině roku 2019, nebyla epidemií koronaviru. Jaký druh výzkumu probíhá ve Fort Detrick a dalších biologických laboratořích ve Spojených státech? Souvisí s koronavirem? Jak jsou implementována bezpečnostní opatření? Souvisí to se vznikem globální epidemie nového koronaviru? Všechny tyto otázky by měly být zodpovězeny, ale americká vláda to neudělala.

USA za rok a půl vytiskly za dobu epidemie téměř polovinu všech amerických dolarů za posledních více než dvě stě let. Tento přístup způsobil, že země ve světě trpící epidemií koronaviru se navíc potýkají s dalšími ekonomickými a sociálními tlaky, a dokonce i s politickými konflikty. Jedovaté konspirační teorie o původu nového koronaviru zesílily šikanu a nenávist vůči Asiatům – jen v březnu 2021 se počet případů diskriminace Asiatů téměř zdvojnásobil.

Podle zprávy Spojené státy svévolně podkopávají globální boj proti epidemii. Jako největší světová velmoc umožnily šíření viru, což způsobilo vážné zhoršení epidemie v jiných zemích. Mnoho vysokých amerických představitelů bezdůvodně vytvářelo mezinárodní spory. A vývoz nových protikoronavirových vakcín do USA tvoří jen necelé jedno procento jejich tamní výroby.

Je extrémně ironické, že tisková agentura Bloomberg nedávno zařadila Spojené státy na „první místo v globálním boji proti epidemii“, když fakta ve výzkumné zprávě předložené třemi známými čínskými think-tanky dokládají, že Spojené státy jsou zaslouženě „nejneúspěšnější zemí v globálním boji proti epidemii“.

Čínský rover Zhurong úspěšně dokončil první fázi průzkumné mise na Marsu

První čínský průzkumný rover na Marsu přistál úspěšně letošního 15. května. Od té doby urazil 889 metrů a získal asi 10 GB dat. V současné době je rover v dobrém stavu, má dostatek energie a pokračuje v jízdě na planinu Utopia Planitia.

Od poloviny září do konce října se Mars, Země a Slunce dostanou téměř do jedné přímky, takže komunikace mezi roverem a Zemí bude přerušena. Na 50 dní se rover přepne do bezpečného režimu a zastaví průzkumné práce.

Čínský rover Zhurong na MarsuPoté bude dále pokračovat v průzkumu Marsu za účelem získání vědeckých údajů o morfologii a geologické struktuře, složení povrchového materiálu a typu půdy a atmosférická ionosféry.

Obrázek pořízený kamerou roveru Zhurong

Čína vytvořila úspěšné postupy v oblasti dodržování a ochrany lidských práv

Informační kancelář Státní rady Číny vydala Bílou knihu vybudování všestranně prosperující společnosti: Slavná kapitola v rozvoji lidských práv v Číně. Uvádí se v ní, že vybudování všestranně prosperující společnosti je hlavní národní rozvojovou strategií prováděnou Komunistickou stranou Číny a čínskou vládou za účelem zlepšení blahobytu lidí a zvýšení úrovně ochrany práv všech lidí.

Bílá kniha poukazuje na to, že vybudování všestranně prosperující společnosti otevírá novou oblast lidských práv, odstraňuje absolutní chudobu a bere na vědomí právo na základní životní úroveň, prosazuje lidská, hospodářská, sociální a kulturní práva, zavádí dobré zákony a řádnou správu věcí veřejných, zajišťuje občanská a politická práva a prosazuje sociální rovnost za účelem ochrany práv a zájmů konkrétních skupin.

Čínská populace tvoří téměř jednu pětinu světové populace. Komplexní dokončení budování prosperující společnosti v Číně je důležitým mezníkem v historii rozvoje lidských práv ve světě. Ve velkém procesu budování středně prosperující společnosti Čína ve všech ohledech vytvořila úspěšné postupy v oblasti dodržování a ochrany lidských práv.

Bílá kniha poukázala na to, že neexistuje nejlepší ochrana lidských práv, může být pouze lepší než jiná řešení. Vybudování prosperující společnosti položilo nový výchozí bod pro rozvoj a pokrok v oblasti lidských práv v Číně. Na nové cestě všestranného budování socialistické moderní země bude Komunistická strana Číny pokračovat ve vedení všech lidí k tomu, aby si užívali šťastnějšího a zdravějšího života.

„Střecha světa“: Dálnice Sichuan-Tibet pomáhá rozvíjet odlehlá města

Dálnice spojující Sichuan a Tibet je se svými 5476 kilometry nejdelší v Číně. Za víc než 60 let po uvedení do provozu přispěla k vytvoření řady velkých i menších moderních měst, které poskytují nový život lidem všech etnických skupin.

Město Nyingchi se nachází v okrese Bayi a bylo vždy oblíbené turisty pro svou nízkou nadmořskou výšku, dobré ekologické prostředí a čistotu. V posledních letech se spoléhá na výhody dálnice spojující Sichuan a Tibet a železniční tratě Lhasa-Nyingchi, díky nimž zlepšuje městskou infrastrukturu.

Město Nyingchi v okrese Bayi.Changdu se nachází na severní linii sichuansko-tibetské magistrály a je důležitým městem ve východním Tibetu. Již od starověku je důležitým uzlem na starověké silnici Tang-Tubo a starověké cestě čaje a koní. Vzhledem ke své poloze v hlubokých horách byl však jeho rozvoj dlouhodobě omezen. Od roku 2012 s podporou centrální vlády a autonomní oblasti zde probíhá výstavba odpovídající velikosti jeho populace.

Změny ve městě Qamdo popsat jako „ohromující“: V minulosti měla městská oblast pouhých 4,6 kilometrů čtverečních a bylo zde jenom šest mostů přes řeky. Nyní je městský prostor téměř třikrát větší než dříve. Existuje zde celkem 13 mostů přes řeku a míra urbanizace města dosahuje 35 procent.

Sichuansko-tibetská magistrály od východu na západ prochází okresy Mangkang, Zuogong, Basu, Bomi a Gongbujiangda. Po dlouhou dobu v minulosti byla tato místa relativně malá a národní dálnice zde tvořila hlavní ulici s několika chodníky na obou stranách. V současné době už tato okresní města nejsou taková, jaká bývala. Bylo nově vybudováno mnoho výškových budov a ulic, některé kraje vybudovaly nové čtvrti. Během rušné turistické sezóny jsou zde plné hotely.

Zázemí pro turisty u jezera Ranwu.Jezero Ranwu v okresu Basu je slavné malebné místo ve východním Tibetu. V posledních letech byla urychlena výstavba infrastruktury a jezero se stalo vyhledávaných turistickým cílem. Vznikly zde nové restaurace, kavárny, základny pro obytné vozy, stanové tábory atd.

Čína naléhá na některé země, aby zastavily politické manipulace s vyšetřování původu COVID-19

Mluvčí čínské mise při EU reagoval na společné prohlášení představitelů EU, USA, Austrálie, Japonska a dalších zemí k návrhu Světové zdravotnické organizace na druhou fázi vyšetřování původu COVID-19.

Čína věří, že viry jsou společným nepřítelem lidstva a pátrání po původu koronaviru je důležitým a složitým vědeckým problémem, který vyžaduje spolupráci vědců z celého světa, jakož i společné úsilí vlád a lidí všech zemí.

Mluvčí čínské mise při EU zdůraznil, že stigmatizace jiných zemí pomocí epidemie a politizace problému sledování původu koronaviru vyvolá pouze silnou nespokojenost a rozhodný odpor mezinárodního společenství a nikdy neuspěje.

Čína se vždy otevřeně účastnila mezinárodní spolupráce týkající se sledování původu koronaviru. „V loňském roce jsme dvakrát pozvali odborníky WHO k provedení společného výzkumu sledování původu koronaviru. V lednu letošního roku mezinárodní experti WHO a čínští experti vytvořili společný tým, který v Číně prováděl výzkum po dobu 28 dnů, “ uvedl čínský mluvčí.

WHO vydala 30. března společnou zprávu, ze které dospěla k jasným závěrům a poskytla vědecky podložená doporučení pro další fázi studie globálního původu koronaviru.

Téměř 60 zemí zaslalo WHO dopisy, ve kterých přijímá výsledky první fáze výzkumu a nesouhlasí s pokusem celou otázku politizovat. Čína věří, že při sledování původu koronaviru je nutná spolupráce, ne diskreditace, pravda, ne lež, a respektování vědy, ne politická manipulace.

Čína chce pokračovat v globální spolupráci na sledování původu viru v duchu otevřenosti, transparentnosti a vědy.