Na Covid-19 v Číně zabírá dva tisíce let starý lék

Epidemie nového koronavirového onemocnění začala v Číně. Je známo, že virus má dlouhou inkubační dobu, je vysoce nakažlivý a zatím na něj neexistují žádné speciální léky. Avšak v boji s epidemií se ukázalo, že v této „válce“ hraje důležitou úlohu i tradiční čínská medicína.

Podle statistik u 351 pacientů s horečkou, kteří užívali lék Qingfei paidutang, což je detoxikační odvar k pročištění plic, doporučený Státní správou tradiční čínské medicíny, klesla teplota na normální hodnoty po jednodenním užití léku u 51,8 procenta z nich a u 94,6 procenta se tělesná teplota vrátila k normálním hodnotám po šesti dnech od zahájení užívání léku. Příznaky kašle přitom zmizely u 46,7 procenta pacientů již po jednodenním užití léku, po šesti dnech kašel přestal trápit 80,6 procenta pacientů.

Co je příčinou toho, že v této situaci, kdy moderní medicína dosud nenalezla speciální lék na nový koronavirus, mohou tradiční čínské léky tak rychle účinkovat? Odpovědí jsou zkušenosti čínské medicíny v boji proti infekčním onemocněním, které se sbírají již přes dva tisíce let. Například zmíněný Qingfei paidutang pochází z Pojednání o horečnatých onemocněních – předchůdce klasických lékopisů napsaného ve 3. století n. l.

Tradiční čínská medicína nazývala infekční epidemická onemocnění „epidemickými chorobami“. Již v období Válčících států (475–221 před n. l.) byly do kronik zapisovány záznamy o epidemiích. V nejstarší čínské lékařské knize Kánon vnitřního lékařství Žlutého císaře jsou záznamy o šíření infekce dýchacími cestami. Nejranější čínská monografie o pohotovostním lékařství, Příručka receptů pro lékařskou pohotovost (napsaná kolem roku 300 n. l.), vznikla jako soubor předpisů pro léčbu epidemií a zaznamenává použití léčivého prášku aplikovaného nosem jako preventivního prostředku proti moru. 

V 11. století za dynastie Song začala čínská medicína používat preventivní „očkování“ proti neštovicím u lidí. Metoda spočívala v rozemletí strupů z těl pacientů vyléčených z neštovic; tento prášek se potom foukal do nosů zdravých dětí, aby se u nich zabránilo propuknutí nemoci. V 13. století zpustošil Evropu mor a vyžádal si nespočet životů. Podle historických záznamů se mor v čínské historii mnohokrát vyskytoval, ale měl velmi nízkou úmrtnost, což souviselo s dostatečným množstvím tradičních čínských léčiv. V roce 1894 propukl mor v Hongkongu a místní lékaři čínské medicíny dosáhli poměrně dobrých výsledků, když léčili své pacienty podle první čínské monografie věnované Černé smrti O zvládání moru.

Čínská tradiční medicína tak shrnutím výsledků tisíciletých protiepidemických bojů nashromáždila mnoho zkušeností s léčbou a vytvořila svůj vlastní jedinečný teoretický systém. 

Když se v 16. století objevilo pojednání O epidemiích, znamenalo to v tradiční čínské medicíně oficiální vznik protiepidemiologické disciplíny. Kniha poprvé uváděla, že epidemie jsou vyvolávány zvláštní „škodlivou qi“. Ke konci dynastie Qing badatel v oboru horečnatých chorob Wu Jutong shrnul zkušenosti svých předchůdců a sepsal Anamnézu horečnatých onemocnění (1813). Kniha je obsahově komplexní a systematická, vhodná pro klinickou praxi a obsahuje cenné bohatství pro budoucí generace. Například v publikaci zmiňovaná „Angong niuhuang wan (bezoárová funkční pilulka; Calculus macacae mulattae)“ dosáhla opakovaně úspěchů v léčbě epidemických infekčních nemocí, jako jsou encefalitida B, meningoencefalitida, hemoragická horečka, SARS či chřipkový virus typu A (H1N1) a při poskytování první pomoci. 

I v boji proti novému koronaviru byla tato bezoárová funkční pilulka znovu začleněna do Programu diagnostiky a léčby nemoci Covid-19, který vypracovala Státní správa tradiční čínské medicíny pro léčbu akutní a těžké kómy způsobené vysokou horečkou. Složky obsažené v tomto léčivu, jako je bezoár (Bezoár je těleso vytvořené v zažívacím traktu ze spolykaného nestravitelného materiálu. Vzniká u přežvýkavců a vzácněji i u jiných živočichů, postupným hromaděním a stlačováním nestrávených zbytků – pozn. red.), jsou léky nezbytné k srážení teploty a detoxikaci; borneol (původní jméno Borneo kafr označuje jeho vztah ke kafru – pozn. red.) má dobré účinky při indikaci resuscitace a je jedním z tří pokladů tradiční čínské medicíny pro léčbu vysoké horečky a závratí. Podle moderního výzkumu může tento lék prodloužit dobu přežití mozku ve stavu hypoxie, zlepšit stav lokální tkáňové ischémie a hypoxie, čímž se může pro pacienta získat nejvhodnější čas potřebný k jeho záchraně.

Prevence a léčba nemocí podobných nachlazení začíná v tradiční čínské medicíně obvykle ze dvou hledisek. Jedním z nich je „quxie“ (odstranění patogenních faktorů). To neznamená pouhé odstranění mikroorganismů způsobujících onemocnění, ale též vyladění tělesných reakcí poté, co je ovlivnily vnější faktory. Například vnější příznaky jako horečka, žízeň a žlutý hlen jsou čínskou medicínou považovány za horko, a principem léčby tedy je odstranění horka. Stejně tak to platí u vnějších pocitů, například zimnice, silná rýma a bolest celého těla; o nich čínská medicína uvažuje jako o chladu, přičemž principem léčení je rozehnání chladu.

Na druhé straně jde o „narovnání“ (zvýšení imunity). Kánon vnitřního lékařství Žlutého císaře praví: „Zůstává-li pravá qi uvnitř, zlo se nemůže projevit“ (je-li silná imunita, jen stěží může být tělo zasaženo vnějšími patogenními faktory). 

Například u koronavirového onemocnění platí, že pokud pro virovou infekci není specifický lék, je autoimunita nejdůležitější. Při léčbě se na jedné straně používá Qingfei jiedu tang (detoxikační odvar k pročištění plic) a další tradiční čínské léky ke snížení teploty, detoxikaci a odstranění patogenních faktorů; na druhé straně učí pacienty praktikovat některé tradiční čínské léčebné režimy, iniciaci bodů, moxibusci (moxování – přehřívání akupunkturních bodů nebo určitých míst na těle moxovacími doutníky, horkou jehlou apod. – pozn. red.) a další metody, které posilují pacientovu „pravou qi“. Například sada cvičení „Ba duan jin (osm kousků brokátu)“ byla od dynastie Song mezi lidmi široce praktikována a jejím následkem je úprava tělesných orgánů, zvýšení fyzické síly a odolnosti. I tentokrát byla čínskými zdravotníky zařazena do diagnostického a léčebného systému; veřejnost byla vyzývána, aby si tímto cvičením zlepšovala imunitu.

Novému koronavirovému onemocnění čelí tradiční čínská medicína tím, že zvyšuje odolnost těla a reguluje nerovnováhu odstraněním patogenních faktorů a zvýšením imunity, kterou vir v těle vyvolává. Z výsledků je zřejmé, že bylo dosaženo velmi dobrého účinku.

V současné době, od boje proti SARSu po artemisinin k léčbě malárie (Artemisinin je přírodní extrakt z pelyňku. V současnosti se produkuje pomocí geneticky modifikovaných kvasinek a existuje celá řada polosyntetických derivátů – pozn. red.) až po nový koronavirus, kterému nyní čelíme, zastávala tradiční čínská medicína vždy svou nepominutelnou roli. Obdivujeme moudrost našich předků a oceňujeme do dnešních dnů jejich nezničitelného ducha. Jsme přesvědčeni, že tradiční čínská medicína v kombinaci s moderní medicínou i tentokrát společně katastrofu překonají.

Tradiční a západní medicína společně proti viru

Desátého února byla v čínském Wu-chanu propuštěna z léčení manželská dvojice pacientů infikovaných Covid-19. Uzdravili se. A to přesto, že ženin stav byl původně velmi závažný. Díky čemu bylo dosaženo pozoruhodného účinku? Během léčby bylo využito spojení čínské a západní medicíny. Dobré zprávy o léčbě nového koronavirového onemocnění spojením čínské a západní medicíny jsou stále častější.

Manželé pan Zhang a paní Yang byli hospitalizováni v nemocnici tradiční čínské medicíny provincie Chu-pej. Kvůli horečce, dušnosti a kašli byli 26. ledna umístěni do karanténního pokoje pátého oddělení plicních nemocí na klinice Guanggu (Sluneční údolí) Provinční nemocnice tradiční čínské medicíny. Následně bylo u nich diagnostikováno onemocnění Covid-19. Vedoucí tohoto oddělení Feng Yi uvedl, že při příjmu do nemocnice byl stav ženy vážnější než stav jejího manžela. Oblast léze byla rozsáhlá a došlo k selhání dýchacích cest – šlo o těžkou pneumonii. Nemocnice u obou rychle nasadila antivirovou a protizánětlivou léčbu spolu s tradiční čínskou medicínou.

Pomoc proti infekčním nemocem

Feng Yi poukázal na to, že u pacientů se závažným průběhem se obávají především dvou věcí: komplikací a pozůstatků onemocnění, jako je poškození plicní tkáně, plicní fibróza atd., a samozřejmě úmrtí. Účast tradiční čínské medicíny na léčbě však může podpořit absorpci exsudátu (hnisu – pozn. red.), může snížit či dokonce vyřešit i následky, jako je například zmíněná poškozená funkčnost plic. Po patnácti dnech léčby čínskou a západní medicínou se stav páru postupně zlepšoval. Po provedení testů se ukázalo, že splňují ukazatele pro propuštění z léčení.

„Tento první případ těžkých pacientů s onemocněním Covid-19 propuštěných z naší nemocnice nejenže dokazuje účinek integrované léčby čínskou a západní medicínou, ale dodává nám také značnou jistotu v léčebných postupech,“ uvedl Feng Yi, „ve skutečnosti má tradiční čínská medicína v prevenci a léčbě náhlých a epidemických onemocnění jedinečné výhody.“ 

Cao Hongxin, bývalý ředitel a hlavní výzkumník Akademie tradiční čínské medicíny zdůraznil, že po tisíciletí trvajícím vývoji si tradiční čínská medicína vytvořila v prevenci a léčbě epidemií v zemi systematický a jedinečný teoretický i praktický komplexní systém. Například během epidemie za dynastie Han (206 př. n. l.–220 n. l.) se klinická praxe řídila Pojednáním o exogenních horečnatých chorobách; za pandemie na přelomu dynastií Ming (1368–1644) a Qing (1644–1911) existovaly takové teorie a metody prevence a léčby epidemických chorob, jako je Weiqi yingxue (ochranná qi a výživa krve, tj. imunita a fyzická kondice) a Sanjiao bianzheng (patogeneze podle tří zdrojů energie) zahrnuté v Anamnéze horečnatých onemocnění

A nejen to. Od založení nové Číny hrála tradiční čínská medicína svou roli v prevenci a léčbě epidemických infekčních nemocí, jako jsou epidemická encefalitida B, epidemická meningoencefalitida, hemoragická horečka, SARS či chřipkový virus typu A (H1N1). 

Zástupce ředitele Čínské národní zdravotní komise Zeng Yixin,uvedl jako příklad místní ohnisko epidemické encefalitidy v Shijiazhuangu v severočínské oblasti a v Pekingu v 50. letech 20. století. Tehdy, krátce po vzniku nové Číny, byly možnosti léčby velmi omezené, navíc encefalitida samotná představovala celosvětový problém. Nebylo mnoho účinných léčebných postupů, takže v počátečním období epidemie dosahovala smrtnosti až 50 procent. V té době se do léčby aktivně zapojila i čínská medicína. Zejména slavný lékař Pu Fuzhou, jenž měl bohaté zkušenosti s klinickou léčbou ve stylu tradiční čínské medicíny. Poté, co vyhodnotil tehdejší klimatické podmínky, navrhl použít jako základ Baihutang (odvar Bílý tygr) a další medikamenty, jejichž účinné látky by se přidávaly nebo ubíraly podle odlišných podmínek v Shijiazhuangu a Pekingu. Jejich podávání pacientům mělo dobré výsledky. Společným úsilím čínské a západní medicíny i lidí ze všech společenských sfér se epidemie encefalitidy B dostala rychle pod kontrolu a stala se historickým příkladem velmi úspěšného řešení nemoci. 

Vyváženost prospívá

Čínská medicína se proto aktivně zapojila rovněž do prevence a kontroly nové koronavirové epidemie. V tomto úsilí je důležitý důraz na vyváženost čínské a západní medicíny; podpora vzájemného doplňování a koordinování rozvoje léčiv. A to je velkou předností čínského zdravotnictví.

Poté, co se objevil coronavirus Covid-19, Národní zdravotní komise a Čínská státní správa tradiční čínské medicíny okamžitě vyslaly odborníky na čínskou medicínu, aby prozkoumali situaci ve Wu-chanu. Při stanovování diagnózy odborný tým zjistil, že většina pacientů neměla chuť k jídlu, dokonce se objevily i typické příznaky onemocnění sleziny a žaludku, jako je nausea, zvracení, průjem či zácpa. Navrhli proto léčbu soustředit na slezinu a žaludek.

Národní zdravotní komise vydala 19. února Program diagnostiky a léčby nemoci Covid-19 (testovací verze 6), který dále zdůrazňuje hodnotu tradiční čínské medicíny při léčbě tohoto onemocnění. Tento plán diagnostiky a léčby je přímo řízen Státní správou tradiční čínské medicíny, byl prodiskutován a společně vypracován jejími odborníky z týmu léčební skupiny spolu s akademikem Zhang Bolim z dozorčí skupiny Státní rady ČLR na základě doporučení akademiků Wang Yongyana, Chao Enxianga, Xue Boshou, Zhou Zhongyinga, Xiong Jibai i dalších významných znalců čínské medicíny a též podle 24 provinčních léčebných plánů z celé země. 

Yu Yanhong, zástupce ředitele státní správy tradiční čínské medicíny uvedl, že se řídili podle klinické „naléhavosti, praktičnosti a účinnosti“, aktivovali zvláštní scénář jako reakci na mimořádné události, aby se urychlil klinický screening účinku předepisovaných léků. Podle výsledků klinických pozorování Státní správa tradiční čínské medicíny a Národní zdravotní komise spolu doporučovaly celostátní používání přípravku Qingfei paidutang (detoxikační odvar k pročištění plic), neboť sledování klinické léčby v deseti provinciích potvrdilo, že tento odvar má dobrý terapeutický účinek a v nové verzi léčebného programu už byl doporučován jako obecný předpis.

Kromě toho Státní správa tradiční čínské medicíny a více než 630 nemocnic tradiční čínské medicíny z 28 provincií (měst a okresů) vyslaly do provincie Chu-pej na pomoc téměř 3 200 zdravotnických pracovníků. Na léčbě v provincii Chu-pej představoval podíl tradičních čínských léčiv přes dvě třetiny. Odborníci na čínskou a západní medicínu z národního i místních týmů léčební péče se rovněž podíleli na společném výzkumu, cíleně podporovali zřízení komplexního mechanismu spolupráce čínské a západní medicíny při prevenci a léčbě nového koronavirového onemocnění, dohlíželi na zavedení společného konzultačního systému a usilovali o zlepšení výsledků klinické léčby.

Letadla z Číny dopravila pomoc proti COVID-19 do 150 zemí

Letadla všeho druhu z Francie, Ruska, Španělska, Íránu a dalších zemí v poslední době jeden za druhém dorazila do Číny, aby vyzvedla zdravotnické potřeby během pandemie COVID-19.

Po vypuknutí pandemie mimo jiné přistál třikrát na mezinárodním letišti Tianjin Binhai ve městě Tianjingu v severní Číně. Antonov An-225 Mriya, největší letadlo na světě pro přepravu nadměrných nákladů.

Letadla nesoucí několik tun rukavic, masek, ochranných obleků a dalších zdravotnických potřeb z Číny přistála ve Francii, Německu, Rusku, na Mauriciu a v dalších zemích, které čelily nedostatků zdravotnických potřeb.

Po vypuknutí epidemie nového koronaviru zahájila Čína mezinárodní spolupráci s různými zeměmi v boji proti COVID-19, aby pomohla zastavit a kontrolovat epidemii. Až do 22. dubna poskytla čínská vláda potřebné zdravotnické prostředky více než 150 zemím a mezinárodním organizacím. Čína take usnadnila komerční nákup pro jiné země a je ochotna dále pomoci potřebným.

„Podle statistik čínských celních úřadů dodala Čína od 1. března do 4. dubna protiepidemické potřeby v celkové hodnotě 10,2 miliardy RMB (asi 1,4 miliardy dolarů) včetně 3,86 miliardy masek, 37,52 milionu ochranných zařízení, 2,41 milionu infračervených teploměrů, 16 tisíc ventilátorů, 2,84 milionu testovacích souprav a 8,41 milionu kusů ochranných brýlí,“ uvedl Zhao Lijian, mluvčí čínského ministerstva zahraničí.

„Od 8. dubna podepsalo 58 zemí a regionů, jakož i čtyři mezinárodní organizace smlouvy o komerčním nákupu zdravotnického materiálu s čínskými podniky a dalších 71 zemí a deset mezinárodních organizací o takovém nákupu stále jednají,“ řekl Zhao Lijian.

Foto ve videu: CAAC NEWS/ Li Tong, Peng Siqi, Wang Lujie, Liu Sicheng, Chang Shuo, Xu Xiangjiang, Liu Yuxuan, Ren Li, Fu Rui, Luo Tao, Chu Wenming, Ju Shuchen.

Náměstek ministra zahraničních věcí Číny Le Yucheng: Zasloužíme si spravedlivé uznání

Dne 28. dubna proběhlo exkluzivní interview s náměstkem ministra zahraničních věcí Číny, který vedla Janis Mackey Frayer, reportérka z americké národní vysílací společnosti NBC (National Broadcasting Company). Přinášíme záznam rozhovoru.

 Le Yucheng: V prvé řadě je mi potěšením mít s vámi tohle interview. Je to mé první interview se zahraničními médii v době pandemie COVID-19. Pracoval jsem v New Yorku téměř čtyři roky a je mi velmi smutno, když vidím Times Square, Broadway a Pátou Avenue jindy zaplněné lidmi, jak v současné době zejí prázdnotou. Chtěl bych tedy využít této příležitosti a vyjádřit prostřednictvím NBC svůj soucit s Američany a obyvateli New Yorku, kteří nyní těžce bojují s koronavirem. Dnes ráno jsem se po probuzení dozvěděl ze zpráv, že v USA je už téměř jeden milion případů nakažených COVID-19. Je mi to velice líto.

V tento kritický okamžik musí Čína a USA dát stranou všechny rozdíly a neshody, zapomenout na ně a společně ruku v ruce čelit nepříteli – koronaviru. Věřím, že společně se nám podaří jej zdolat.

 

Janis Frayer: Abych navázala na vaše úvodní slovo, myslíte si, že jsme již ve fázi, kdy se koronavirus příliš zpolitizoval?

Le Yucheng: Bohužel někteří politici závažně zpolitizovali záležitost s COVID-19. K tomu by nemělo docházet. Za jistých okolností je potřeba solidarita, společné úsilí v boji proti koronaviru a překonání všech překážek. Není to vhodná doba pro obviňování a politickou manipulaci.

 

Janis Frayer: V této době lidé očekávají transparentnost na všech frontách. Přesuneme se zpět na začátek, když byly v Číně objeveny první případy nakažených COVID-19 pracovníky Centra pro prevenci a kontrolu nemocí ve Wu-chanu a poté došlo k úplnému uzavření Wu-chanu. Co v té době probíhalo v čínské vládě?

Le Yucheng: Čína je otevřená, transparentní a zodpovědná ve své reakci na COVID-19. Nic jsme neskryli a nesnažili jsme se potlačit žádná úsilí. Již jsme zveřejnili časovou osu toho, jak jsme zveřejňovali informace o COVID-19.

Chtěl bych také zdůraznit tři důležité body na této ose: 1) 3. ledna. Od tohoto data Čína pravidelně sdílí aktuální informace s WHO a dalšími relevantními zeměmi včetně USA ohledně COVID-19. Následující den se představitelé Čínského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (CCDC) a USA kontaktovali. 2) 12. ledna. Čína včasně sdílela s celým světem informaci ohledně celé sekvence genomu, který je klíčový pro diagnózu, léčbu a vývoj vakcíny v zasažených zemích. 3) 23. ledna. Wu-chan, město s deseti miliony obyvatel, bylo dáno do karantény. Šlo o rychlé rozhodnutí, v naěí historii dosud nevídané. Byla to masivní akce, která přilákala pozornost celého světa. Vláda Spojených států si musela být vědoma závažnosti této záležitosti. Kdyby to nebylo natolik závažné, jak bychom bývali mohli úplně uzavřít celé město?

Co se týče raných stádií čínské odpovědi na COVID-19, přizvali jsme mezinárodní expertní misi vedenou WHO, aby provedla výzkum v Číně. Mise zahrnovala také dva medicínské odborníky ze Spojených států. Skupina jela do Pekingu, Kantonu a provincií S´čchuan a Chu-pej. Po návštěvě zveřejnila souhrnnou zprávu, která uznala reakci Číny. Prezident Trump osobně během telefonního rozhovoru s prezidentem Si Ťin-pchingem a také ve svých tweetech chválil Čínu za její transparenci a úsilí. Uvedl, že data, která Čína sdílela, byla velmi nápomocná Spojeným státům v reakci na COVID-19.

 

Janis Frayer: Americká zpravodajská služba uvedla, že Čína uměle snížila počet případů a úmrtí a že došlo k několika revizím způsobu, jakým počítá případy koronaviru. Dá se to chápat tak, že existuje určitý skepticismus ohledně pravdivosti čísel, která Čína hlásila?

Le Yucheng: Zmínila jste americkou zpravodajskou službu. Jak je známo, již nejednou se stalo, že to, co prohlásila, způsobilo katastrofy celému světu. Byla to americká zpravodajská služba, která tvrdila, že Irák má „zbraně hromadného ničení”, ale dodnes nebyly nikde nalezeny.

Čína je otevřená, transparentní a pravdivá ve věci zveřejňování údajů. Máme na paměti naši zodpovědnost vůči historii, lidem a životům vyhaslým následky COVID-19. Naše činy podléhají kontrole, je doslova nemožné něco skrýt. Na druhou stranu některé země prohlásily, že COVID-19 je pouze běžnou chřipkou, což je v podstatě skrývání. Nyní obnovujeme ekonomické aktivity se zahraničím a zrušili jsme cestovní omezení pro Wu-chan. Jak bychom mohli mít dost sebevědomí tak učinit, kdyby byla čísla případů uměle snížena a nebyla reálná?

Revize počtu případů byla provedena kvůli odpovědnému přístupu. Je to také běžná mezinárodní praxe. Pokud je mi známo, New York také nedávno revidoval svůj počet případů. Zpochybnění pravdivosti počtu potvrzených a fatálních případů, které Čína uvedla, je neuctivé pro 1,4 miliardy Číňanů a zejména miliony čínských zdravotníků. Čísla, která jsme zveřejnili, poukazují pouze na účinnost usilovné reakce Číny. To, co odrážejí, je výsledek zkušenosti, nikoli zatajování.

 

Janis Frayer: Takže Američané si mohou být stoprocentně jisti uvedenými čísly?

Le Yucheng: Ano, rozhodně.

 

Janis Frayer: Existuje spousta otázek a mnoho teorií o původu viru. Nakolik je Čína ochotná umožnit nezávislé mezinárodní vyšetřování toho, kde a jak začal koronavirus?

Le Yucheng: Někteří říkají, že lidstvo bojuje s různými typy virů už po tisíce let, ale nezdá se, že by bylo možné dosáhnout absolutního vítězství. Viry umí být velmi rafinované. Jejich zdroj je komplexní a složitý pro vědu, který musí být studován vědci a experty na tuto oblast. Je zvláštní, že nyní někteří politici, kteří jsou původně ekonomy nebo zpravodaji, podávají zprávy o původu COVID-19. Odborníci se shodují, že COVID-19 nepochází z laboratoří. Nicméně někteří politici trvají na tom, že původ COVID-19 je z laboratoře ve Wu-chanu. Nezní vám to absurdně? Společné prohlášení 27 odborníků zveřejněné v lékařském časopise světové úrovně Lancet rovněž potvrzuje, že COVID-19 má přirozený původ a není uměle syntetizován. Zde je třeba spíše přihlížet k názorům odborníků než politiků. Musíme respektovat vědu a zdržet se tendencí důvěřovat konspiračním teoriím.

Zmínila jste mezinárodní vyšetřování. My jsme upřímní a otevření. Podporujeme odbornou výměnu mezi vědci včetně výměn za účelem přezkoumání a shrnutí zkušeností. Něco jiného je však nepodložené obvinění Číny Není správné nejdřív obvinit Čínu a poté spustit tzv. mezinárodní vyšetřování za účelem najít důkazy. Takové vyšetřování je svévolné a založené na domněnce viny, čemuž pevně oponujeme. Jak jsem již řekl, skupina odborníků WHO včas navštívila Wu-chan. Pokud jde o Wu-chanský institut virologie, ten je otevřen mezinárodní komunikaci. Od svého založení zde proběhlo již mnoho návštěv mezinárodních vědců včetně těch ze Spojených států amerických. Nedávno jeho vedoucí dělal rozhovor se zahraničními médii a objasnil, že institut nemá úmysly ani schopnosti rozvíjet žádný druh viru.

 

Janis Frayer: Mohlo by však vědecké šetření zodpovědět některé z těchto otázek, které máme zřejmě na straně Číny? A může to pomoct zemím, které stále bojují proti COVID-19 přizpůsobit své reakce v reálném čase?

Le Yucheng: Pokud by probíhalo mezinárodní vyšetřování, mělo by mít pevný základ. Proč je toto vyšetřování zaměřeno pouze na Čínu? Existuje důkaz, který by prokázal, že je problém na straně Číny? Proč nedochází k vyšetřování také jiných zemí? Jsme proti politicky řízenému vyšetřování za účelem stigmatizace Číny.

 

Janis Frayer: Některá státní čínská media uvedla, že virus měl ve skutečnosti něco do činění s americkou armádou. Tato teorie byla na sociálních sítích šířena i některými čínskými ambasádami a čínskými velvyslanci. Jedná se o oficiální čínskou pozici? Pokud ne, proč jste takovou dezinformaci povolili?

Le Yucheng: Čínští vládní úředníci, široká veřejnost a jednotliví občané jsou pobouřeni, protože některé americké politické osobnosti používají COVID-19 za účelem hanobení Číny. Jsou tedy oprávněni vyjadřovat své pocity, zpochybňovat a vyvracet tyto pomluvy různými způsoby. V Číně dnes obchodní zástupci, celní úředníci a diplomaté nepřetržitě a velmi tvrdě pracují na tom, aby vyrobili a shromáždili dostatek zásob materiálů pro reakci Spojených států na COVID-19. Ale co slyšíme na oplátku, je jen neustálé hanobení Číny americkými politiky. Zkuste se vžít do naší situace, jak byste se cítili vy, kdybyste byli Číňané? Dokonce to zašlo tak daleko, že republikánská kampaň doporučuje kandidátům spojovat COVID-19 s útoky na Čínu. Takové kroky posunuly úroveň politické manipulace za hranice představivosti. Je samozřejmostí, že Číňané tohle považují za nepřijatelné a mají právo vyjádřit své pobouření.

 

Janis Frayer: Takže se jedná o dezinformační válku? Pokud se USA zabývají dezinformacemi, je to důvodem pro to, aby Čína také šířila dezinformace? Ptám se, zda je distribuce tohoto druhu dezinformací státními médii a na webových stránkách čínských ambasád pozicí, kterou zastává čínská strana.

Le Yucheng: Navrhujete mezinárodní vyšetřování příslušné dezinformace? Čínská pozice je jasná. Tento virus je komplikovaný a naleznout jeho zdroj je problematická záležitost, kterou musí řešit spíše vědci než politici.

 

Janis Frayer: Začali jste náš rozhovor tím, že jste zmínil svůj pobyt v USA a že si děláte starosti o přátele, kteří se tam stále nachází. Jaký je váš názor na to, jak Spojené státy tuto pandemii zvládly?

Le Yucheng: Nechci hodnotit odpověď USA na COVID-19, jinak bych riskoval „zasahování do domácí politiky Spojených států“. Nicméně, jelikož jste položila tuto otázku, rád bych předložil USA následující doporučení: lepší je hledat skutečného nepřítele v budoucnosti. Národní bezpečnostní strategie, kterou USA vydaly na konci roku 2017, označila Čínu jako „strategického konkurenta”. Někteří v USA to považují za důvod považovat Čínu za nepřítele a touží po naklonění celé vlády proti Číně.

Nyní se ukázalo, že skutečným nepřítelem USA je COVID-19, nikoliv Čína. Koronavirus si v USA vyžádal 56 tisíc životů. Čína je partnerem, který také bojuje proti koronaviru po boku USA. Pokud by USA od roku 2017 považovaly za hlavní nepřátele virus a další netradiční bezpečnostní hrozby, mohlo to v USA dnes vypadat jinak. Připomnělo mi to jeden slavný citát předsedy Mao Ce-tunga: Primárním úkolem za revoluce je rozpoznat skutečné přátele od skutečných nepřátel. Doufám, že v budoucnu budou Spojené státy s větší přesností identifikovat skutečné nepřátele a nebudou mylně považovat své partnery za odpůrce.

 

Janis Frayer: Je Čína ochotna přijmout odpovědnost za to, že se virus šířil a stal se globální pandemií? To je určitě otázka, která leží na mysli mnoha Američanů, nejen politiků.

Le Yucheng: Nákaza COVID-19 nebyla způsobena Čínou, je to přírodní katastrofa. Čína je obětí, nikoli spolupachatelem. Čína přispěla k celosvětovému úsilí v boji proti COVID-19 a po celou dobu se snažila být partnerem zemím celého světa. Virus se může objevit a zase zmizet beze stopy. Může se vyskytnout kdekoliv ve světě. Učinit Čínu odpovědnou za šíření COVID-19 nebo dokonce požadovat kompenzaci po Číně, je politickou fraškou, která nemá žádný právní základ. Neexistuje žádné mezinárodní právo, které by obviňovalo zemi pouze na základě toho, že jako první nahlásila výskyt nemoci. Historie také takový precedens nenabízí. Je to proti zdravému rozumu. Čína byla mezi zeměmi zasaženými první vlnou COVID-19. Čína utrpěla obrovské ztráty a přinesla velké oběti při potlačování viru. Shromáždili jsme důležité zkušenosti, získali drahocenný čas a významně jsme přispěli k celosvětovému boji proti viru. Číně si zaslouží spravedlivé uznání, nikoli nepodložené obviňování.

Nepřiměřená a právně nepodložená poptávka po čínských reparacích se ničím neliší od vydírání. Záměrem není nic jiného, než přenést vinu na Čínu za nedostatečnou reakci někoho jiného. Hra na obviňování nikam nevede.

 

Janis Frayer: Vzhledem ke stále negativnějšímu pohledu na Čínu ve Spojených státech kvůli této mimořádné situaci to vypadá, jako by prezident Trump formoval část své volební kampaně „protičínskou” nebo „obviňující Čínu” strategií. Jaké jsou vyhlídky na vývoj vztahů mezi USA a Čínou, zejména v tomto volebním roce?

Le Yucheng: Vím, že ve Spojených státech existují určité negativní názory nebo připomínky týkající se Číny. Ale také vím, že mnoho Američanů se střízlivým úsudkem trvá na větší spolupráci s Čínou. Jsou proti separaci a nové studené válce. Mezinárodní vztah mezi Čínou a USA, který je jedním z nejdůležitějších vztahů dvou světových velmocí, by neměl být definován ani řešen způsobem, který poslouží účelu pouze jedněch voleb. Volby by neměly být použity ani jako záminka k bezdůvodnému obvinění Číny, podkopávání spolupráce mezi Čínou a USA nebo k poštvání dvou národů proti sobě. Takový postup je krátkozraký a nezodpovědný. Jakékoliv rozdíly nebo neshody mezi Čínou a USA jdou do ústraní, když zvažujeme pohodu čínských a amerických národů a jejich společnou snahu o lepší budoucnost.

Naše dvě země, Čína a Spojené státy, mohou a měly by spolupracovat. Spojené státy znovu udělají Ameriku velkou a Čína usiluje o národní omlazení. Jedná se o dva historické procesy, které by mohly jít ruku v ruce, aniž by šly proti sobě. Čína a USA jsou ve skutečnosti v dobré pozici, aby si navzájem mohly prospět a společně dosáhnout úspěchu. Nesmíme dopustit, aby malá skupina extrémistů svedla tento vztah na špatnou cestu. V sázce je budoucnost našich dvou národů.

Pokud jde o budoucnost, domnívám se, že se musí obě země nejprve zapojit do spolupráce na rozvoji vztahů založených na koordinaci, spolupráci a stabilitě, což je důležité pro společné porozumění mezi oběma prezidenty. Konkrétně by se obě strany měly zlepšit ve třech oblastech a odstranit tři špatné tendence. Co musíme zlepšit je: 1) udržovat častou komunikaci mezi našimi vedoucími, stejně tak i dialog a koordinaci mezi příslušnými odděleními na obou stranách; 2) prosazovat praktickou spolupráci ve všech oblastech; 3) podporovat mezinárodní spolupráci ohledně COVID-19 na mnoha platformách. Co musíme odstranit: 1) stigmatizaci Číny a politizaci problému s virem; 2) narušování nebo poškozování oboustranné spolupráce; a 3) hru s nulovým součtem v souvislosti COVID-19.

 

Janis Frayer: Prezident Trump prohlásil, že z velké části odejme financování Světové zdravotnické organizace (WHO), protože je WHO příliš pro-pekingská. Jak bude Čína na tato obvinění reagovat.

Le Yucheng: Světová zdravotnická organizace odvedla skvělou práci při plnění svých povinností. Je velmi profesionální, zodpovědná a vysoce efektivní. Nesoustředí se na žádnou konkrétní zemi. Věnuje se ochraně životů a zdraví lidstva. Její výkon je mezinárodním společenstvím velmi oceňován. Kromě Spojených států jsem neslyšel o žádném vůdci ani žádné mezinárodní organizaci, která by kritizovala výkon WHO. Americké rozhodnutí zastavit finanční příspěvek WHO není moudré. V této kritické chvíli je třeba, aby se USA zaměřily na boj proti viru místo toho, aby zahájily útok na WHO, která koordinuje mezinárodní úsilí v boji proti viru. Spojené státy se tak vlastně rozhodly postavit vůči celému světu. Takové kroky oslabí úsilí WHO v koordinaci mezinárodní spolupráce, záchranu životů a reakce v rozvojových, zejména afrických zemích. Nerozumím logice, kterou USA následují.

 

Janis Frayer: Je Čína spokojena se svou reakcí na vznik a průběh epidemie ?

Le Yucheng: Čína si během posledních měsíců prošla mnohým a konečně zastavila šíření koronaviru. Na této cestě se nashromáždily značné zkušenosti. Dovolte mi uvést následující:

1) Upřednostnili jsme životy lidí. Nešetřili jsme žádným úsilím ani zdroji při záchraně životů, aniž bychom se příliš obávali ekonomických nákladů. Pokud se vytratí životy, jaký budou mít peníze smysl? Zachraňování životů jsme vždy brali jako naši nejvyšší prioritu. Například ve Wu-chanu bylo vyléčeno více než 10 pacientů COVID-19 starších než 100 let.

2) Jako národ si vzájemně pomáháme. Celonárodně bylo shromážděno více než 40 tisíc zdravotnických pracovníků a posláno na podporu boje proti COVID-19 ve Wu-chanu, který byl zasažen nejhůř. Už jen z mé rodné provincie Ťiang-su odešlo do boje přes 2 800 zdravotnických pracovníků do oblastí Wu-chanu a Chu-pej.

Dovolte mi, abych s vámi sdílel dojemný příběh. Ve Wu-chanu pracuje mladá zdravotní sestra. Jmenuje se Gan Ruyi. Během čínského nového roku byla ve svém rodném městě 300 kilometrů od Wu-chanu. Když viděla zprávy o nedostatku zdravotnického personálu ve Wu-chanu kvůli karanténě, tak tato slečna ve svých dvaceti letech neváhala ani minutu a vydala se na cestu 300 kilometrů zpět do Wu-chanu. Vzhledem k tomu, že nefungovala žádná veřejná doprava, jela na kole a šla pěšky čtyři dny a tři noci. To vše proto, že chtěla přispět svou rolí v boji s touto nemocí. Tento příběh mě velmi dojal.

3) Aktivně jsme se zapojili do mezinárodní spolupráce. Díky pomoci z jiných zemí se nám také podařilo pomoci ostatním. Čína poskytla světu velké množství ochranných prostředků včetně více než 20 miliard masek a miliardy ochranných obleků a ochranných brýlí.

Také jsme získali mnoho zkušeností v boji proti COVID-19. Přijali jsme osvědčené postupy, jako jsou včasná odhalení, včasná hlášení, včasná karanténa a včasná ošetření. Pro zlepšení léčby jsme spojili ty nejlepší lékařské a technologické zdroje a zdravotníky. V terapii jsme kombinovali tradiční čínskou medicínu se západní medicínou. Zmobilizovali jsme celonárodní společné úsilí o omezení a kontrolu. Tato opatření se ukázala jako účinná a umožnila nám kontrolovat situaci, zachraňovat životy, dosáhnout míry vyléčení 93,5 procenta a obnovit ekonomické aktivity.

COVID-19 samozřejmě odhalil také oblasti, na kterých je potřeba zapracovat. Tato bezprecedentní situace nám například ukázala, že musíme zvýšit počet lékařských týmů a zásoby zdravotnického materiálu. Naše lékařská oddělení na komunitní úrovni musí být lépe vybavena. Naše výzkumná a vývojová kapacita pro léčbu některých závažných onemocnění se musí posílit. Musíme také zlepšit veřejné vzdělávání v oblasti hygieny, připravenosti na nemoci atd. Celkově vzato, zlepšíme práci, vybudujeme instituce a mechanismy pro zadržování infekčních chorob a posílíme reakci na mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví.

Z bojů proti epidemiím nemocí jako jsou neštovice, černá smrt, ebola a chřipka H1N1 se lidstvo stalo silnějším. Každá z těchto nemocí zanechala lidstvu cenné zkušenosti.

 

Janis Frayer: Z mnoha částí světa se ozývá kritika, že na začátku byla reakce z čínské strany pomalá, že informace byly ignorovány nebo potlačovány a že došlo k pomalejší reakci na to, co bylo rozpoznáno jako potenciální pro vznik pandemie. Jak potom ujišťujete mezinárodní společenství, že jste se z této epidemie poučili?

Le Yucheng: Myslím, že ve srovnání s některými zeměmi reagovala Čína na COVID-19 poměrně rychle, zejména vzhledem k tomu, že byla mezi zeměmi zasaženými první vlnou COVID-19. Dovolte mi uvést příklad. Do 23. ledna, kdy byl Wu-chan uzavřen, Spojené státy ohlásily pouze jeden případ. Avšak 13. března, kdy byla oznámena nouzová situace v Spojených státech, tam už bylo více než 1 600 potvrzených případů. Ve Světové zdravotnické organizaci pracuje poměrně mnoho amerických odborníků a americká vláda je moc dobře obeznámena se situací epidemie. Ten interval trval 50 dní. Jak může někdo obviňovat Čínu? Kam zmizelo těch 50 dní?

Analýza genomů příbuzných koronavirů nepřinesla žádný důkaz, že by nový koronavirus byl vyroben v laboratoři

Autoři studie otištěné v magazínu Nature Medicine potvrdili, že nový koronavirus má přirozený původ a stal se virulentním přirozenou cestou. Výzkumníci porovnávali sekvence genomů dalších známých koronavirů.

Jeden z autorů článku, profesor Kristian Andersen ze Scripps Research Institute v Kalifornii, srovnával COVID-19 s dalšími šesti koronaviry, o nichž je známo, že infikují lidi: tři mohou způsobit vážné následky a tři jsou spojené s mírnými příznaky.

Tato srovnávací studie analyzovala významné rysy genomu SARS-CoV-2 a ukázala, že nejde o virus z aboratoře nebo o virus záměrně manipulovaný.

Ačkoli analýza nedává odpověď na konkrétní původ SARS-CoV-2, věří, že získání souvisejících virových sekvencí ze zvířecích zdrojů by pomohlo odhalit jeho původ.

Kadeřníci ve Wu-chanu pomáhali v boji proti koronavirové epidemii

„Kadeřnický salon MSUTREE“, který sídlí v nákupním centru Yuexiu Wealth Center ve čtvrti Qiaokou ve městě Wu-chan, obnovil po více než dvou měsících normální provoz. Podle Zhou Chaohuiho, majitele salonu, se tak stalo za přísných hygienických podmínek.

Dvojitý společný obranný mechanismus pomáhá zajistit bezpečnost návštěvníků nákupního centra i kadeřnického salonu. Návštěvník před vstupem do centra dostává dezinfekci a je mu změřena teplota, totéž se děje před vstupem do salonu.

„Aby se zabránilo shromažďování lidí v obchodě, objednáváme zákazníky mobilním telefonem; holič v obchodě nosí roušku po celou dobu a před použitím dezinfikuje nůžky a další pomůcky a celá provozovna je dezinfikována každou hodinu,” řekl Zhou Zhaohui k dalším podmínkám provozu.

V polovině února dostal Zhou Zhaohui od svého přítele zprávu o náboru holičských dobrovolníků pro nemocnici Tongji ve městě Wu-chanu. Stříhal pak mnoho zdravotníků bohujících proti koronavirové epidemii, kteří kvůli své práce potřebují mít krátké vlasy. „Jako holič doufám, že jsem něco udělal pro tyto statečné pracovníky v první linii.“

Stříhali pak i další lidi, kteří zajišťovali chod společnosti: policisty, novináře i komunitní pracovník. Aby byla zajištěna jejich bezpečnost, musel si on a jeho tým vybírat pro stříhání různá otevřená místa, například ulice či venkovní balkony. V pobočce policejního úřadu v jeden den ostříhali celkem 127 lidí.

Během epidemie mnoho lidí reagovalo na výzvu vlády izolovat se doma a nyní mají velmi dlouhé vlasy. Zhou Zhaohui k tomu řekl, že po zlepšení situace si zaslouží ty nejlepší služby, protože svou izolací přispěli k boji proti epidemii ve Wu-chanu.

Město Wu-chan bylo otevřeno, železnice a veřejná hromadná doprava obnovena

V 0:50 hodin 8. dubna roku 2020 odjel z vlakového nádraží Wuchang první osobní vlak K81 po znovuotevření města Wu-chan. Téhož dne Wu-chan uvolnil opatření týkající se odjezdů a příjezdů z města, ale I městské hromadné dopravy. Jen první den využilo železnice více než 55 tisíc lidí z Wu-chanu.

Foto: Guangming Picture.

Foto: Guangming Picture.

Foto: Guangming Picture.

Foto: Guangming Picture.

Foto: Guangming Picture.

 

Europoslanec Jan Zahradil: Důležité je nyní spojit síly

Pražský zpravodaj deníku Guangming Daily Zhong Weikai požádal Jana Zahradila, předsedu skupiny přátelství EU-Čína v Evropském parlamentu, o rozhovor k aktuální situaci s koronavirem.

 

Jak hodnotíte opatření, která přijala čínská vláda pro kontrolu šíření koronaviru?

Zdá se, že čínské vládě a státní správě se podařilo sérií restriktivních opatření dostat šíření viru pod kontrolu, snížit počet nakažených, někde nákazu úplně zastavit. To je dobrá zpráva pro celý svět, zejména pro Evropu, protože teď můžeme použít postupy, které zafungovaly i v Číně. Nyní je důležité společně pracovat na lécích a vakcínách, abychom byli dobře připraveni na budoucnost a mohli tuto nákazu postupně zcela vymýtit, jako se to v minulosti už lidstvu podařilo u jiných nebezpečných chorob.  

 

Jak hodnotíte reakce EU na šíření epidemie v Evropě?

EU má v oblasti zdravotní péče jen malé, koordinační pravomoci. Hlavní slovo měly tedy národní vlády. Uzavírání měst, regionů či státních hranic považuji za nutné, jakkoliv nepříjemné opatření. Totéž platí pro karanténu, zákaz vycházení, zákaz veřejných akcí a podobně. Jinak by došlo k explozi viru. Věřím, že naše zdravotnické systémy tento nápor unesou. EU se teď musí soustředit na masivní finanční pomoc postiženým zemím, odstranit některé regulace, v eurozóně dočasně uvolnit pravidla pro rozpočtové deficity a veřejné dluhy. Též si myslím, že bude nutno přehodnotit tzv. “Green Deal”, tedy postupný přechod na “zelenou” ekonomiku. Při očekávaném ekonomickém propadu na to nebudou peníze. Naopak podporu budou potřebovat tradiční průmyslová a výrobní odvětví. 

 

Jak hodnotíte opatření vlády ČR ohledně šíření epidemie?

Vláda ČR postupovala rychle, reagovala na situaci dříve než jiné vlády. Boj s nákazou ale zkomplikoval nedostatek ochranných pomůcek, zejména roušek a respirátorů. Proto je velmi dobře, že došlo k rychlé dohodě s čínskou stranou a začal k nám letecky proudit tento materiál ve velkém množství. V jeho dodávkách se angažovala nejen vládní místa, ale i soukromé společnosti, například PPF. Všichni jsme v této věci táhli za jeden provaz a oceňujeme rychlou a vstřícnou čínskou reakci, která je nepochybně ovlivněna dlouhodobými dobrými vztahy ČR a Číny.

 

Jak vnímáte spolupráci mezi Čínou a EU v boji proti epidemii?

Vidíme, že Čína je dnes jedinou zemí, schopnou masově vyrobit zdravotnické pomůcky, jako jsou masky, respirátory a testy. Čína dodává Evropě nezbytný materiál, jak po vládní linii, tak i jinými cestami: zmíním třeba dar od čínského Červeného kříže nebo od Alibaba Foundation. Dorazili i první činští experti, dochází k intenzivní výměně informací a postupů. Mně se prostřednictvím EU-China Friendship Group v Evropském parlamentu, které předsedám, podařilo zajistit od čínských přátel 1000 ochranných roušek pro zdravotní oddělení Evropského parlamentu. Věřím, že až se situace uklidní, bude toto vše dobrým impulsem pro oživení strategického partnerství EU-Čína, které funguje již od roku 2003. 

 

Někteří odborníci myslí, že koronavir se šíří po světě kvůli Číně. Jiní argumentují, že koronavir pochází z USA. Jak se díváte na tyto dva pohledy?

Tím se vůbec nezabývám. Teď není čas na konspirační teorie, ať z jedné či druhé strany. Četl jsem zběžně několik vědeckých pojednání o tom, že virus je přírodního původu a vznikl mutací. To se již několikrát v minulosti stalo, lidstvo nečelí takové hrozbě poprvé: připomenu jen takzvanou španělskou chřipku před 100 lety, nebo z nedávné doby ebolu či SARS. Ted´ je důležité spojit síly, přijmout ta nejlepší opatření k zastavení nákazy a hlavně pracovat na co nejrychlejším vývoji účinných léčiv a jejich co nejširší výrobě. 

 

Co myslíte o tom, že česká ekonomika by měla v roce 2020 poklesnout o 5,1 procenta při nárůstu nezaměstnanosti na 3,3 procenta? A jaké opatření by měla vláda ČR přijmout?

To se nepochybně stane, nejen v ČR, ale v celé Evropě a na celém světě. Je to nepříjemný důsledek toho, že chod celé společnosti, ekonomika, výroba, se na několik měsíců úplně zastaví. Čekám proto rozsáhlé vládní programy na pomoc postiženým sociálním a věkovým skupinám, ale také úlevy podnikatelům a ekonomické sféře. Je třeba vše pečlivě připravit a propočítat. Určité nás všechny čeká nějaký pokles životního komfortu a úrovně. Nemůžeme ale dovolit, aby se celé skupiny občanů propadly do chudoby a aby začaly krachovat naše podniky a firmy. Ukazuje se ale, že soudržnost národa je v těchto těžkých chvílích opravdu veliká. To mě naplňuje pro budoucnost optimismem.

Bez racionální politiky vůči Číně se nemůžeme obejít

Část českých médií a politiků propadá v poslední době protičínské hysterii a předhání se ve všestranné dehonestaci asijské velmoci při každé sebemenší příležitosti. Do stavu obzvláštní nepříčetnosti je uvádí především zjevná závislost nejen nás, ale prakticky celého světa na dodávkách zdravotnického materiálu pro boj s epidemií koronaviru.

Celý svět byl rychle se šířící nákazou zaskočen a všude panuje zoufalý nedostatek ochranných prostředků. Jedinou zemí schopnou naléhavé obří potřeby světa v této oblasti pokrýt, je Čína, která sama navíc dokázala – zdá se – nákazu potlačit.

Nikdo nemusí brát "šunty"

O čínské dodávky proto panuje velký konkurenční boj a poptávka vysoce převyšuje nabídku. Ne každý uspěje, ale naše země byla zatím relativně úspěšná. To přivádí část české politiky a médií téměř k šílenství. Neuplyne den, aby na Čínu nevylili kbelíky špíny za to, že dodávané zboží je nekvalitní, že nám ho prodává, a nikoliv daruje, že své výlučné postavení propagandisticky zneužívá, že jí naši představitelé za dodávky v nejvyšší nouzi děkují atd.

Nejvýstižněji asi na tuto hysterii reagoval v jednom svém nedávném rozhovoru sociolog Jan Keller, když poznamenal, že nikdo nemusí údajné drahé čínské „šunty“ brát a může místo toho používat kvalitní ochranné pomůcky, které nám zdarma dodali naši západní spojenci. Podmínkou je však mít pevné zdraví.

Skutečně, obraz zcela před nákazou bezmocného a nepřipraveného Západu ve srovnání s globálními výrobními kapacitami a disciplinovanou organizovaností Číny je frustrující. Na příkladu koronavirové krize se tak mnohým otevřel pohled na skutečný stav současného světa a jeho perspektivy.

Čínou a vztahy k ní bychom se měli zabývat vážně. Nepomohou nám ani hulvátské a dětinské provokace a nadávky, ani monopol jednotlivců na česko-čínské vztahy. Většina lidí u nás stále nedoceňuje, k jak gigantickým změnám v Číně a skrze ně i ve světě za posledních čtyřicet let došlo.

Gigantická transformace obrovské země 

Velká část veřejnosti v pohledu na svět ustrnula ve šťastné éře po pádu komunismu v atmosféře, již nejlépe charakterizoval Francis Fukuyama ve své slavné knize Konec dějin a poslední člověk. Stále mnozí u nás sdílejí jeho přesvědčení, že Západ a jeho liberální demokracie jsou definitivním vítězem vývoje světa, jeho model společnosti i hodnoty jsou univerzální a jde jen o to, kdy se plně rozšíří po celé planetě.

V této iluzi všichni zapomněli na malého muže v daleké Čínské lidové republice jménem Teng Siao-pching, jemuž se podařilo zkombinovat autoritářskou státní moc s volným trhem a soukromým podnikáním a otevřít zemi světu, čímž ovlivnil jeho dlouhodobý vývoj možná více než Lenin, Hitler, Stalin či Reagan. Celý západní svět se chytil nabídnuté příležitosti a za čtyři desítky let přeměnil obrovskou Čínu ve skutečnou dílnu světa, do níž přenesl prakticky celou svou materiální výrobu.

Celá tato gigantická transformace se v Číně udála pod pevným vedením autoritativního režimu, jenž se sice sám nazývá komunistickým, ale spíše než nám dobře známí klasikové marxismu jej inspiruje čínská konfuciánská tradice, nacionalismus a příklad tvůrce singapurského hospodářského zázraku a tamější autoritativní demokracie Lee Kuan-Yew. U nás to nevnímáme a nechceme vnímat a stále operujeme s nepříliš výstižnou paralelou z naší vlastní historie po roce 1968 a předpokládáme, že v Číně vládne obyvatelstvu toužícímu po poměrech západní demokracie tak jako tehdy u nás nenáviděný totalitní režim. Zapomínáme, že čínské obyvatelstvo za 5000 let historie jinou než autoritativní podobu vlády nepoznalo, individualistické hodnoty nesdílí, s demokracií nemá žádnou zkušenost a je mu cizí.

Naopak nedoceňujeme neskutečný civilizační pokrok a bezprecedentní zvýšení životní úrovně, které poslední dvě generace obyvatel ČLR zažily. Nikdy v historii lidstva se nepodařilo v tak krátké době o tolik zvýšit životní standard tak velkého počtu lidí. Naše paralely s komunismem v tomto případě zcela selhávají a smiřme se s tím, že tvrdý čínský režim se u většiny svých obyvatel těší autoritě a masové podpoře.

Naše špatné hodnocení čínského vývoje však plyne především z toho, že nejsme schopni docenit gigantický rozměr čínského rozmachu. Nejme schopni si představit, co to znamená 1,5 miliardy lidí, nedoceňujeme, že je to bezmála dvakrát tolik co počet obyvatel Evropy a Severní Ameriky dohromady. Nevnímáme, že tato masa zvyšovala svou produkci o zhruba 10 procent ročně a že se do Číny přesunula velká část bohatství Západu.

Stále žijeme v iluzi, že globalizace a otevřený svět slouží našim, západním zájmům a potřebám, protože to byl Západ, který proces globalizace akceleroval a vždy prosazoval. Stále si při tom spolu se starým Fukuyamou představujeme, že globalizace poběží podle nás a povede k univerzálnímu rozšíření našeho způsobu života a hodnot po celém světě. Nejsme ochotni připustit, že by tomu mohlo být jinak.

Skutečný význam a sílu Číny ukázala epidemie

Svět však dnes bohužel směřuje jinam. Řetězová jaderná reakce ekonomického rozvoje Číny, která se rok od roku zvětšuje a urychluje, se dnes otevřeně projevuje ve světovém hospodářství i mezinárodních vztazích. Váha a moc Číny prudce narůstají a Západ nevyhnutelně ztrácí.

Celý systém mezinárodních vztahů a představy o globální vládě, usilovně prosazované západními progresivistickými elitami, v důsledku toho vyžadují zásadní přehodnocení. Jejich vybudovaný institucionální rámec (mezinárodní organizace, pakty, dohody atd.) začíná se změnou poměru sil stále více sloužit Číně než tradičním západním velmocím v čele s USA.

Americký prezident Trump a jeho antiglobalistická politika jsou prvním příznakem toho, že si to část elit na Západě, především v USA, začala uvědomovat. Při zachování současných trendů přestal být univerzalistický globalismus pro defenzivní Západ výhodný. Čína se naopak stává jeho hlasitým zastáncem, přesvědčena o tom, že „říše středu“ zaujme nevyhnutelně své určující místo jako dominantní klidná síla ve světě, tak jak sebe vnímala po předchozí tisíciletí až do 19. století. Čínská tradice je totiž velmi trpělivá a nelibuje si v agresi. Věří, že se obří váha Číny dříve či později prosadí.

Nám skutečný význam a sílu dnešní Číny ukázala až dnešní epidemie. Měli bychom to jako dospělá a seriózní země racionálně docenit a hledat strategie, jak v měnícím se světě obstát. Neřešíme dilema, zda ČLR, nebo Tchaj-wan, jak si u nás někteří krátkozrací a neodpovědní lidé představují. Bavme se o světě, jehož kontury se z dnešní krize vynořují a který vůbec nemusí připomínat to, co jsme si zvykli opakovat.

Nadávky a provokace stejně jako podlézavost a kšeftaření nejsou tou cestou, jak bychom k tak závažné věci měli přistupovat. Vyváženě vztahy s ČLR musejí patřit k našim národním zájmům stejně jako dobré vztahy k sousedům a spojencům. Bez jasné politiky v této věci se naše země nemůže obejít.

Text původně vyšel v deníku Právo.

Roušky z Číny pomohou sociálním pracovnicím

Tisícovku roušek předal v pondělí 30. dubna vydavatel Literárních novin Miroslav Pavel starostovi města Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Vlastimilu Pickovi. Zásilka je darem od čínského webu deníku Kuang-ming ž-pao, s nímž Literární noviny spolupracují.

"Oslovili nás kolegové z Číny s tím, že chtějí i oni pomoci České republice. Zaslali nám proto tři balíky jednorázových roušek," říká vydavatel Literárních novin Miroslav Pavel.

Roušky v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi poslouží sociálním pracovnicím.

O distribuci roušek se postarali místostarosta Jaroslav Dušek a vedoucí oddělení bezpečnostního a krizového řízení Ladislav Gürtler."Městské sociální služby se starají o lidi nad pětašedesát let věku. Momentálně se jedná asi o 370 seniorů, pro něž zajišťujeme nákupy a potřebnou denní agendu. Často si jen potřebují s někým popovídat," přiblížil místostarosta Jaroslav Dušek, jemuž jsme roušky předali přímo v hasičské zbrojnici, odkud se dar bude díky práci místního sboru dobrovolných hasičů distribuovat mezi potřebné. 

Národní divadlo a Národní hudební konzervatoř Číny společně vzdaly hold lékařům v boji proti epidemii

Čínské Národní divadlo a čínská Národní hudební konzervatoř nahrály píseň Anděl mi to řekl, aby vzdaly hold lékařům a dalším zdravotníkům, kteří bojovali proti koronavirové epidemii. Text písně napsal Wang Ning, ředitel čínského Národního divadla, hudbu Wang Liguang, děkan čínské Národní hudební konzervatoře.

Nahrávka symfonického sboru jedním z mnoha uměleckých děl, které v Číně vznikají pod dojmem boje proti epidemii. Formou „dialogu“, ve kterém obyčejní lidé kladou otázky zdravotnickému personálu, ukazuje, jak je práce zdravotníků důležitá.

Po vypuknutí epidemie nového koronaviru bylo do provincie Chu-pej posláno více než 40 tisíc zdravotnických pracovníků, kteří se zapojili do prevence, kontroly a léčby.

Píseň Aděl mi to řekl byla zveřejněna 18. března na různých sociálních sítí včetně Wechatu, Weib a dalších a získala si velkou oblíbu. Až doposud ji vidělo například více než 100 tisíc uživatelů platformy Wechat čínského Národního divadla.

Čína nezapomněla na pomoc Itálie a nyní jí to oplácí

V polovině března roku se na Weibo, jedné z největších platforem čínských sociálních sítí, začal rychle šířit obrázek, který malovala neapolská dívka Aurora Cantone. Obrázek o boji proti epidemii nového koronaviru se hned stal jedním z nejsledovanějších témat na Weibo. Ukazuje mapu Itálie, kterou drží dva zdravotníci v čínských a italských barvách.

Epidemie nového koronaviru se šíří v Itálii rychlostí blesku. Stala se se druhou v pořadí států s největším počtem potvrzených případů nákazy nového koronaviru.

Dne 10. března vedl čínský ministr zahraničí Wang Yi telefonický rozhovor se svým italským protějškem Di Mayem. „Ačkoliv Číně stále existuje velká poptávka po zdravotnickém materiálu, poskytneme Itálii roušky a zintenzívníme úsilí vyvážet další potřebné materiály a zařízení do Itálie. Pokud to italská strana potřebuje, je Čína také ochotna vyslat do Itálie lékařský tým, aby pomohl v boji proti epidemii,” uvedl po rozhovoru Wang Yi.

Devět členů týmu dorazilo do Říma ze Šanghaje po téměř dvanácti hodinách letu 12. března a přivezlo s sebou vybavení pro intenzivní péči a zdravotnické ochranné prostředky. Šlo o třetí tým odborníků vyslaný Čínou, předtím už byly odeslány do Íránu a Iráku. Charterovým letadlem bylo do Říma přepraveno dalších 31 tun zdravotnického materiálu, včetně vybavení pro jednotky intenzivní péče, ochranného vybavení pro zdravotníky, antivirotik, krevní plazmy zdravých lidí i zotavených pacientů.

Pět členů z tohoto lékařského týmu pochází z čínské provincie Sichuan. Chtěli tak splatit pomoc, kterou Itálie poskytla Číně před 12 lety. Tehdy zasáhlo okres Wenchuan, který se nachází v provincii Sichuan, strašlivé zemětřesení. Itálie byla jednou z prvních zemí, které Číně poskytly pomoc, včetně milionu EUR v hotovosti, 1,5 milionu eur v zásobách a další lékařské pomoci. Italský červený kříž a lékařská asociace poslali do města Mianyangu 14 odborníků, čímž zachránili více než 900 životů.

Dne 18. března přiletěla do italského Milána druhá skupina odborníků z Čínské národní zdravotnické komise a lékařského týmu z čínské provincie Zhejiang se 17,3 tunami léčebných a ochranných pomůcek.

Do Literárek přiletí 1000 roušek od novinářů z Číny, darujeme je potřebným

Na redakční mail přišla v pátek 20. března dobrá zpráva. Novináři webu při čínském deníku Kuang-ming ž-pao se na nás obrátili s nabídkou zaslání tisícovky roušek pro potřebné.

„Díky vlastní zkušenosti s vámi v této kritické době cítíme, a proto se alespoň tímto gestem chceme podílet na pomoci,“ píše se v mailu.

„S novináři z webu gmw.cn jsme se domluvili na zaslání roušek přepravní společností s tím, že se pravděpodobně po dohodě s ministerstvem zdravotnictví domluvíme, kde jich bude nejvíce potřeba. Je jasné, že je to v současné situaci zanedbatelné množství, ale velmi si vážíme tohoto přátelského gesta,“ uvedl vydavatel Literárních novin Miroslav Pavel.