Po dvanácti letech se Václav Hollar vrací do výstavních sálů Národní galerie Praha. Palác Kinských představí od 22. listopadu 2019 do 23. února 2020 jako první na světě výstavu jeho rozsáhlé kreslířské tvorby.

„Václav Hollar je jedním z nejvýznamnějších grafických umělců 17. století. Byl však neméně skvělým kreslířem. Národní galerie poprvé v takovéto šíři představuje i tuto veřejnosti ne tolik známou stránku jeho tvorby. V paláci Kinských bude k vidění na 200 jeho kreseb,“ uvádí ředitelka Sbírky kresby a grafiky a kurátorka výstavy Alena Volrábová.

Kresby Václav Hollara jsou mistrné a půvabné, mnohdy jemně kolorované. Komorní umělecká díla, kterých je po světě známo bezmála 450, jsou v současnosti uložena v mnoha významných světových sbírkách.

„Kresby většinou nebyly primárně vytvořené pro veřejnou prezentaci, navíc jsou velmi křehké a citlivé na světlo, proto je nelze běžně vidět. Dodnes nebyla uspořádána výstava zaměřená na Hollarovo kreslířské umění. Tento dluh tedy napravujeme a představujeme výběr těch nejlepších kreseb nejen z našich sbírek,“ dodává Alena Volrábová.

Václav Hollar se v Praze roce 1607, odkud v roce 1627 zamířil nejdříve do Německa, kde po několika létech potkal anglického diplomata Thomase Howarda, hraběte z Arundelu a odešel s ním v roce 1636 do Anglie, kde se usadil. V době anglické občanské války strávil Hollar osm let v Antverpách, ale v roce 1652 se vrátil do Londýna. Na konci svého dlouhého tvůrčího období ještě v roce 1699 navštívil marocké město Tanger. Ze všech míst, kde pobýval, si pořídil své záznamy – kresby, zejména krajin, měst, také lidí. Hollar zemřel v Londýně v roce 1677.

Většinu z celkem 187 vystavených děl jsou zápůjčkami z Velké Británie – z Britského muzea v Londýně, z královských sbírek ve Windsoru, nebo ze sbírky vévody z Devonshiru v Chatsworthu, či z knihovny John Rylands Library Univerzity v Manchesteru a dalších. Z mnoha významných německých zapůjčitelů budou představeny například kresby z Kupferstichkabinett v Berlíně, Hamburger Kunsthalle, Kunsthalle Karlsruhe a jiných. Představeny budou také významné zápůjčky z vídeňské Albertiny, z Rijksmusea Amsterdam, nebo z Musea Plantin-Moretus v Antverpách.

Hollarovo nezaměnitelné kreslířské mistrovství bude na výstavě možné porovnat také s kresbami jeho předchůdců z okruhu císaře Rudolfa II., se současníky – například Karlem Škrétou, Mathäem Merianem st., nebo Rembrandtem van Rijn – a s dalšími Hollarovými následovníky.


Share on Myspace

Kultura