Divadlo jako hra ve hře

Email Tisk PDF

08ltn14Studio Farma v jeskyni je výjimečné mezi mnohými soubory, které se moderním tancem zabývají a sami sebe titulují jako pohybová, fyzická či taneční divadla. Nabízí totiž více než dokonalý pohyb. Tanečníci doslova vydupávají do země příběh jejich představení.

Prostor rozdělený na dvě hlediště a zvednuté pódium s propadlištěm se zaplní afrobrazilskými rytmy. Začíná hra. Hra, kterou doprovází hudebníci velmi výbušnou živou hudbou, hra, která má dvojí obecenstvo, diváky v kabátech a diváky tanečníky.

Nové představení tanečního souboru nebo spíše studia Farma v jeskyni nese totiž název Divadlo / The Theatre. Jde o hru ve hře. V programu k představení se píše: „Divadlo / The Theater je rovněž metaforou společnosti a jejích proměn, kdy přecházíme z jedné role do druhé - stejně jako z polohy diváka a herce..."

Nové představení tanečního souboru nebo spíše studia Farma v jeskyni nese totiž název Divadlo / The Theatre. Jde o hru ve hře. V programu k představení se píše: „Divadlo / The Theater je rovněž metaforou společnosti a jejích proměn, kdy přecházíme z jedné role do druhé - stejně jako z polohy diváka a herce..."

Divák ale musí na onu hru přistoupit a to od něj vyžaduje u tanečního představení alespoň trochu ochoty a potěšení z tance samotného.

Vše má svůj příběh

Za zvuku bubnů a povyku diváků herců začnou tanečníci doslova vydupávat do země příběh jejich představení, příběh těhotné Cataríny a Vaqeira, který ji miluje, příběh Capitãa a jeho nejoblíbenějšího vola. Sám Capitão, v podání tanečnice Anny Kršiakové, vše převypráví, tak jako to kdysi dělali herci na trhu, jako vyvolávači příběhů, zatímco Vaquiro a Catarína tančí s nožem v puse kolem vola v podání tanečníka Yun Wan Kima. Jde jim totiž o jeho jazyk, na který dostala těhotná Catarína chuť. A tak se snaží volovi Yun Wan Kimovi vyříznout kus lákavé dlouhé červené kravaty, kterou drží v puse. Tahle trochu zvláštní povídačka je ale opět stejně jako divadlo uvnitř divadla příběhem uvnitř příběhu.

Jak napovídají jména postav a děj hry samotné, vychází představení Farmy v jeskyni z afrobrazilské kultury. Sami tanečníci Brazílii navštívili dvakrát, aby nastudovali místní tanec. „Tanec, jehož prostřednictvím se dařilo otrokům přežít extrémní tlak otrokářů. Díky vzdoru, obsaženému v rytmech, si tito lidé hájili aspoň kus osobní svobody," píše o představení jeho autor Viliam Dočolomanský. A tento kus osobní svobody a potřeba otrokářů, potřeba tlaku, které se nelze zbavit přechodem k jiné kultuře, je možná právě tím, co je nad povídačkou o býkovi, co se odehrává v samotných osudech herců. Herci tanečníci se začínají mísit s tanečníky diváky a jejich touhy a lásky se stávají důležitější než touhy jejich postav. Ústřední se stává postava Vaqueira (Roman Horák), jehož touha, láska nebo bůh ví, co ho odvede od dupavé, bouřlivé atmosféry plné výkřiků, od společenství, které podléhá kouzlu kohoutích zápasů, k civilizaci evropské, k civilizaci, jejíž hry nesou nádech strojenosti a spočívají více než na nadšení - na přetvářce.

Tento přechod je zcela jasný, jak v hudbě, tak v tanci. Z divokých zadýchaných pohybů tanečníků v lesklých fialových kostýmech jsou náhle křečovité třaslavě jemné taneční kreace. Balerína z hrací skříňky vyzývá Vaqueira k tanci, což si lze vysvětlovat mimo jiné jako narážku na klasický balet, ale hlavně jako začátek konce rytmem překypujícího Vaqueira, jehož tělo nepřijímá studený rytmus naší kultury.

 

Smysl v pohybu

Déle než hodinu trvající vystoupení samozřejmě nabízí mnoho interpretací, ale tím, čím poutá, je především atmosféra a energie z pohybu tanečníků, která se tolik odlišuje od toho, co se dá nazvat klasickým. Zároveň je ale Farma v jeskyni výjimečná i mezi mnohými soubory, které se moderním tancem zabývají a sami sebe titulují jako pohybová, fyzická či taneční divadla. Farma v jeskyni totiž nabízí víc než dokonalý pohyb, který zdaleka nebývá u těchto souborů samozřejmostí. Nabízí divadlo, cirkus, pouť, zkrátka vše v jedné smršti. Herci tanečníci mluví a křičí, používají loutky a jejich těla dávají pohybu smysl a smyslům pohyb.

Projekt The Theatre je prvním projektem, který studio Farma v jeskyni uvádí v novém Prostoru Preslova 9 na pražském Smíchově. Budova, která je sice zvenku opravená, ve svých útrobách skrývá holé prostory skladů Švandova divadla. Využívání starých nezrekonstruovaných staveb k umělecké produkci je dnes už docela běžné, ale představení Farmy v jeskyni jako by ani jiný prostor nemohlo využít. Dřívější projekty tohoto studia jako Sclavi, Emigrantova píseň byly uváděny právě v prostorách Švandova divadla a skoro se zdá, že toto pro divadlo klasičtější místo jako by ubíralo atmosféru samotnému představení.

Studio působící od roku 2001 založil režisér Viliam Dočolomanský. Jeho divadelním studiem prošlo za tuto dobu několik zahraničních tanečníků. Se svým souborem vytvořil několik tanečních projektů, za které sbírá nejrůznější ocenění. Snad i to je důkazem profesionality a odlišnosti studia Farma v jeskyni, která svůj poslední projekt připravovala dva roky.

Autorka je publicistka.

Divadlo / The Theatre. Režie, koncept, choreografie: Viliam Dočolomanský. Hudba na motivy: Viliam Dočolomanský. Dramaturgie: Jana Pilátová. Kostýmy: Barbora Erniholdová. Scéna: Jana Preková. Hrají: Roman Horák, Cécile da Costa, Anna Kršiaková, Zuzana Pavuková, Jun Wan Kim, Patricie Poráková, Hana Varadzinová a další. Premiéra: 10. února 2010.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 16 Duben 2010 18:16 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz