Literární noviny

Jak měřit blahobyt

Větší hrubý domácí produkt může vzniknout i z nežádoucích aktivit a bez zlepšení života domácích obyvatel.

Speciální komise odborníků vedená Josephem Stiglitzem a ustavená prezidentem Sarkozym nedávno vydala zprávu bořící některé mýty a nutící revidovat tradiční přístupy k měření ekonomického rozvoje a sociálního pokroku.

Jejím hlavním závěrem je, že nejčastěji užívaný indikátor hospodářského a sociálního pokroku, hrubý domácí produkt (HDP), je pro hodnocení úspěšnosti jednotlivých zemí v mezinárodní soutěži nevhodný. Jsou-li v zemi chronické dopravní zácpy, zvyšuje to spotřebu paliva, a tím i HDP dané země, ale nikoliv kvalitu života jejích obyvatel - a negativně se to promítá do životního prostředí. Irsko se v růstu a úrovni HDP vyšplhalo na špici evropských zemí, nicméně v zemi samotné z něj v roce 2007 zůstalo jen 75 %, zatímco ve Francii 86 % a v USA 89 %. Zbytek odešel jako zisk nadnárodních firem do zahraničí.

Stiglitz vidí dokonce jednu z příčin současné globální krize v tom, že politici i byznysmeni se nesoustřeďovali na správnou množinu statistických ukazatelů: zatímco v letech 2004-2007 HDP utěšeně rostl, za lesklou fasádou tohoto „růstu" zrála nejhorší poválečná hospodářská krize, jejíž konec je zatím v nedohlednu. Ukazuje se, že dosavadní způsoby vládnutí jí nedokázaly čelit a připomínaly pilota, snažícího se nalézt nejlepší kurs bez spolehlivého kompasu.

Komise dospěla k podobným závěrům, které se naše Centrum pro sociální a ekonomické strategie snaží prosazovat už od roku 2002 - používat kritérium kvality a udržitelnosti života.

Co to znamená?

• Posunout důraz změření hospodářského růstu kměření kvality života, ale nikoliv krátkozrace. Spolu s životem současné generace (čerpající zdroje tady a teď) musíme sledovat také udržitelnost života příštích generací (vitálně závislých na budoucích zásobách zdrojů).
• Vměření materiálního životního standardu se přeorientovat z měření produkce na to, že začneme měřit příjem, spotřebu a dostupné zdroje jednotlivců a domácností. Přitom je třeba sledovat vedle průměrů také situaci na dně a na vrcholu žebříčku příjmů a spotřeby.
• Sledovat kvalitu života nejen vzávislosti na ekonomických zdrojích, ale také na dalších zdrojích dobrého života, které zprostředkovává především veřejný sektor: vzdělávání, zdravotní a sociální služby, bezpečnost, dále dostupnost zaměstnání, dostupnost bydlení pro nemajetné.
• Ve sledování udržitelnosti je nutno měřit zásoby fyzického, přírodního, lidského a sociálního kapitálu.
• U takových komplexních jevů, jako je kvalita života a jeho udržitelnost, je třeba vedle měření jednotlivých položek usilovat i o snáze srovnatelné vyjádření vsouhrnných indexech.

Státy mají ustavit kulaté stoly a vést diskuse, jak doplnit stávající statistické výkazy o položky, které tam scházejí z hlediska strategických potřeb a strategického řízení země. Ustaví dnešní premiér, bývalý (a asi i budoucí) předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer, takový orgán i u nás?

V příštím čísle uvedu, jak se nám daří hájit zájmy země v Evropě a ve světě.

Autor je vedoucím Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK

Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , http://www.ceses.cuni.cz, http://www.martinpotucek.cz

• Přidat Nový
• Hledat

Komentářů (0)

Přidat komentář

Your Contact Details:

Jméno:

Email:

Web:

Komentářů:

Název:

Message:

Security

Prosím, vložte text z obrázku (anti-SPAM ochrana).

Powered by !JoomlaComment 4.0 beta2