Evropou se valí vlna stávek a nespokojenosti.
Winter of Discontent, Zima nespokojenosti. Pod tímto názvem vstoupil do dějin přelom roku 1978/1979 v Británii, kde tehdy za navýšení mezd a posílení sociálních jistot stávkovaly miliony lidí, řidiči kamionů počínaje, přes pracovníky státní správy, popeláře, dělníky u Forda až třeba po hrobníky z oblasti Liverpoolu.
A stejným termínem nyní britský list The Independent označil vlnu stávek, která se šíří Evropou.
Minulou středu generální stávka ochromila Řecko, včetně tamních soudních síní či bank, týž den procházely mohutné odborářské demonstrace ulicemi Valencie, Barcelony a jen v Madridu se jich zúčastnilo na 50 tisíc lidí. O den později stávka zastavila průmyslové provozy na francouzských letištích a ropných rafineriích a v Německu se na poslední chvíli podařilo zažehnat stávku pilotů Lufthansy. A v době, kdy vznikají tyto řádky, stále platí i to, že dnes ráno budou stávkovat také čeští zaměstnanci v dopravě.
Případně i bez jejich protestu je ale zřejmé, že odbory po celé Evropské unii zvedají hlavu. John Monks, šéf Evropské konfederace odborových svazů, už varoval, že „sociálně nepřijatelné" plány mnoha vlád na vybřednutí z krize neprojdou, protože zvyšováním nezaměstnanosti a obíráním lidí o sociální jistoty recesi ve skutečnosti jen přiživují. Upřímně, není se čemu divit. Pohled na způsob, jakým se jednotlivé vlády snaží vyjít z krize, totiž až podezřele připomíná známé úsloví o rybě, která sice smrdí od hlavy, ale čistí se od ocasu. Nejvíc na tom všem ale udivuje bohorovnost, s jakou vlády pomohly znovu do sedla bankéřům a dalším strůjcům krize, a účet za to vystavují všem ostatním, tedy těm, kdo krizi nezpůsobili. A zatímco tak nejbohatší vrstvička znovu může v klidu řešit třeba problém, jak se při narůstajícím počtu miliardářů spravedlivě rozdělit o kaviár z vyzy, kterého je stále méně, ti dole už nechtějí poslouchat strašení státním bankrotem, který přijde, pokud se nevzdají práce, mateřské či příspěvků na děti. Zdá se mi vcelku povzbudivé, že zároveň s tím, jak se v Bruselu integrují vlády, sjednocují se v Evropě i odbory a nabírají na sebevědomí. Tento způsob zimy bude ještě napínavý.
-
|2010-03-13 17:17:44 claudius - Starého psa novým kouskům nenaučíš!Ten postřeh paní Spencerové o bankách je správný.Je to tak,že banky v současnosti své zisky privatizují a své sanace zestátňují.Ne tak při osobních bankrotech majitele natěračství v Krnově,například.Když teď banky podnikum nepůjčují,protože se bojí,jestlipak by ,paní Spencerová ,neměla nastoupit Státní banka československá a na rozjezd půjčovat ona?Napište si o názor panu guvernérovi,ten to ještě pamatuje.Ale možná,že by měl poté osypky.