Původně to mělo být jen převedení klasického textu do jazyka srozumitelného novodobému čtenáři. S takovým záměrem začal americký spisovatel John Steinbeck na konci padesátých let zpracovávat Artušovu smrt od Thomase Maloryho, s níž se - ve zkrácené verzi anglického tiskaře Williama Caxtoina - seznámil už jako devítiletý chlapec. O potřebě adaptace sám později napsal: „Dlouho jsem si přál upravit příběhy krále Artuše a rytířů Kulatého stolu tak, aby oslovily dnešního čtenáře. Dobrodružství těchto hrdinů znají i ti, kdo je nikdy nečetli. Nemáme dnes možná tolik trpělivosti se starými slovy a s majestátním rytmem Maloryho vět. Současní čtenáři většinou nesdílejí moje prvotní a nikdy neumdlévající nadšení z podobných věcí."
Při práci nad textem se ovšem stále víc a víc původní předloze vzdaloval. Nešlo už o úpravu, ale o svébytnou variaci na téma nesmrtelné artušovské legendy, opřenou i o další prameny. Z legendárních figur se staly životné postavy, konkrétnějších rysů získaly obrazy krajin, příběh se stal šťavnatějším, nechybí mu vtip, pochopení pro radosti i stinné stránky života.
Kniha, žel, zůstala nakonec nedopsána. O důvodech lze jen spekulovat. Několik možných příčin vypočítává v předmluvě spisovatel Christopher Paolini, autor úspěšné trilogie žánru fantasy Odkaz dračích jezdců: „Jeho korespondence ... naznačuje, že měl problémy s hledáním sjednocujícího tématu celého příběhu nebo s jeho klíčovým prvkem. Je také možné, že ho vyčerpalo sledovat již stvořený příběh. Možná ho také ochromila jeho touha dokonale porozumět celé historii artušovské mytologie..."
Přesto není čtenář ochuzen - z artušovské legendy sice zůstalo jen torzo, ale to torzo je plnokrevným příběhem, v němž se Steinbeck jakoby obloukem vrací k atmosféře svého prvního románu Pohár zlata, který podle Paoliniho „překypoval ani ne tak historií jako spíš fantastickými dobrodružstvími".
Činy krále Artuše a jeho vznešených rytířů doplňují naši představu o díle slovutného amerického romanopisce. Český nakladatel, který už vydal několik Steinbeckových knih, navíc slibuje, že na svých internetových stránkách zveřejní širší korespondenci autora s jeho literární agentkou a s editorem dotýkající se vzniku knihy. /mat
(John Steinbeck: Činy krále Artuše a jeho vznešených rytířů. Překlad Ludmila a Tomáš Havlíkovi. Baronet 2009, 382 str., 289 Kč, ISBN 978-80-7384-264-2.)