Přístup vedení firmy BNV Consulting k realitě se stal názorným příkladem třaskavé směsi cynismu, tuposti a arogance typické pro současný český establishment, která stále intenzivněji irituje všechny, kdo do této samozvané elity nepatří. Právě odpor proti hovadismu těchto „elit" posiluje společnou vůli ke změně.Pozvánka na večírek firmy BNV Consulting, která se na svých webových stránkách honosí přívlastkem „největší specialista v oblasti veřejné správy v České republice", přilila olej do ohně rostoucí nespokojenosti se současným stavem věcí. Ten je pro čím dál tím větší část společnosti neúnosný, o čemž svědčí jak sílící intenzita protestních stávek a demonstrací, tak i dříve nebývalé množství výzev k otevřenému dialogu a zásadní diskuzi o dalším směřování země.
Pozvánka v podobě komiksu se cynicky vysmívá propuštěným zaměstnancům pražského Dopravního podniku, jejichž hromadný vyhazov „profesionálně" obstarali právě pracovníci BNV Consulting. V beztak dosti rozjitřené atmosféře vyvolala kauza vlnu rozhořčení a spontánní akci odborářů, kteří přišli před honosnou pražskou restauraci U konvice na Staroměstském náměstí proti „urážkám a hyenismu kravaťáků" protestovat. Odboráři s transparenty jako „Poslední večeře panstva z BNV nebo „Příjemné poblití přejí vaši propuštění" se ovšem omluvy nedočkali. Místo toho jim jednatelka firmy BNV Consulting Petra Barešová přišla osobně sdělit, že se jim rozhodně omlouvat nebude, protože pozvánka byla podle ní „prostě úsměvná a legitimní záležitost". „Já si připadám, že jsou tady snad islámští fundamentalisté, já nevím snad, že tady budeme pálit české nebo dánské vlajky," pronesla uštěpačně a patřičně neomaleně jednatelka, která tak mimoděk odhalila nevalnou úroveň svých jazykových i myšlenkových pochodů. Arogance a pohrdání jinakostí není, bohužel, ojedinělým extempore hysterické manažerky, ale naopak názorným příkladem přístupu českých vyvolených VIP k realitě, při němž je házení všech „nepřátel prosperity", jako jsou nezaměstnaní či muslimové do jednoho pytle, nepsaným pravidlem.
Na celé kauze přitom není nejzajímavější ona neuvěřitelná míra tuposti, která prorůstá českou manažerskou a politickou elitou (ta dávno není ničím překvapivým), ale skutečnost, že dopraváci a odbory konečně našli sílu proti ní rázně vystoupit. Dalším nadějným příslibem je reakce veřejnosti. Zatímco donedávna byly jakékoli nároky propouštěných zaměstnanců či odborů bagatelizovány, v tomto případě tomu poprvé bylo jinak.
Pod tlakem dopadů ekonomické krize a pod dojmem z naprosté odtrženosti příslušníků establishmentu od reality se v posledních dnech a týdnech probouzí k životu občanská společnost. Po pražských divadelnících a umělcích, které vyhnala do ulic arogance mizomusů z magistrátu již loni, se letos nebývale hlasitě ozvali vědci a kultivovaně popsali hlavní problémy současné doby, mezi něž patří diktatura peněžních vztahů, podceňování vzdělanosti, korupce a nekompetentnost lidí zastávajících zodpovědné funkce. Prahou prošly tisíce nespokojených farmářů, demonstrovali skláři, zdravotníci, učitelé, policisté i hasiči. Výrazně větší podporu veřejnosti získávají odbory, za svá práva se nebojí postavit zaměstnanci Hyundai, Tesca, Siemens a desítek dalších podniků.
Výrazným posunem v českém společenském vědomí je skutečnost, že jednotlivé protesty, které byly dosud veřejností a médii přijímány s jistou odtažitostí jako snaha členů jednotlivých profesních svazů ekonomicky si přilepšit na úkor ostatních, začínají mířit společným směrem a usilují o diskuzi o zásadní změně společenských pravidel. Atmosféra, v níž stále širší vrstvy společnosti považují současný styl správy věcí veřejných za neúnosný, aroganci establishmentu za neospravedlnitelnou a morální zatuchlost za ostudnou pro celý národ, připomíná do jisté míry zárodky společenské obrody koncem 80. let. Jako by stále více lidí sdílelo pocit, že svět je naruby, žvýkat místo chleba hesla je nedůstojné a že proti skřečkům a bařtipánům by nás všechny mohl proklatě brzy vést hlad. Teď už zbývá jen maličkost. Nebát se to změnit.