Bez konce jsou lesy markýze Géra, psal Petr Bezruč v Slezských písních. Kdo by řekl, že se ty časy vrátí. Dnes už to ale není markýz Géro, jak kvůli cenzuře básník Bezruč přejmenoval habsburského arcivévodu Friedricha. Nynějším pánem Ostravska je Zdeněk Bakala a jeho firmy, které se staly nástupcem privatizované OKD.
Shromážděný majetek Bakalova impéria je na české poměry pohádkový. To není jen uhlí v podzemí, jsou to také rozsáhlé pozemky na povrchu, lesy, louky, orná půda a rovněž sady, zahrady a rybníky. Jejich celková rozloha je bezmála pět tisíc hektarů, jak se lze dočíst na křídovém papíře propagační brožury Bakalovy společnosti RPG. A to zdaleka není všechno.
Přidejte k tomu hotely, kancelářské budovy, obchody a restaurace. Výčet nemovitostí by nebyl úplný, kdybychom vynechali byty. Těch je tolik, že tvoří celé ulice, ba části městských čtvrtí a sídlišť. Najdeme je v Ostravě, Havířově, Orlové, Karviné nebo třeba Frýdku-Místku. Tam všude jsou bytové domy v majetku RPG. Budov je celkem 5 100, bytů v nich pak 44 tisíc. Žije v nich 103 tisíc lidí, což je pro ilustraci takřka desetina občanů Moravskoslezského kraje. Nemovitosti na povrchu jsou možná ještě zajímavější než doly s uhlím.
Z pohledu občanů Ostravska je Zdeněk Bakala něco jako pan superdomácí. Jdete Hlavní třídou Ostravy Poruby a hádejte, komu ty domy patří?
„Patří panu Bakalovi," říká porubský občan Roman Macháček a provází svá slova rozmáchlým gestem ruky, jakoby chtěl obejmout souvislou řadu budov podél ulice. Architektura porubské čtvrti je pozoruhodná. Pochází z padesátých let, kdy se městská sídliště stavěla ještě z cihel a v přízemí budov byly obchody s podloubím.
Dlouhé bloky domů oddělují obloukové průjezdy, nad nimiž jsou atypické byty s okny na obou protilehlých stranách, takže mohou sloužit jako ateliéry. Vchody mají zdobná průčelí se sochami a sgrafity a podél venkovních schodišť jsou terasy s balustrádami. Zastánce purismu v architektuře se nad zdejším přezdobeným socialistickým realismem možná pousměje, ale styl to má. V roce 1992 dostal oficiální název Sorela, což zní vznešeněji, než socialistický realismus, a tato architektura se stala kulturní památkou.
Dezolátní fasády
Pravdou je, že při procházce je lépe nestudovat fasády zblízka. Zub času na nich vykonal své. Když se domy obejdou a podíváme se na ně zezadu, je pod opadanou omítkou vidět, že jsou opravdu vystavěny z cihel.
„Bakalovy domy jsou ostudou Ostravy. Hned poznáte, které mu patří, protože jsou nejzanedbanější," říká bývalý starosta Poruby Miroslav Novák, který je dnes náměstkem ostravského primátora. Stejný názor má náměstek primátora města Havířov Bronislav Bujan: „Město i družstva se o domy starají mnohem lépe než Bakalova RPG." Přitom právě Bakalova firma má v Havířově nejvíc bytů.
„Když jdu své osmdesátileté mamince v Havířově umýt okna, jsou rámy tak shnilé, že se bojím, aby z nich nevypadla skla," svěřila se poslankyně Milada Halíková (KSČM).
Kritika jde napříč politickým spektrem. „Spousta obyvatel se chce z našeho města odstěhovat, protože nájemní bydlení v bytech RPG jim nevyhovuje z důvodů opravdové zchátralosti. Spočítali si, že platba hypotéky a koupě družstevního bytu je vyjde levněji, než rekonstrukce kuchyní a koupelen ze svých prostředků, které se jim nikdy nevrátí," prohlásil havířovský zastupitel Radek Foldyna (ODS) na jednání města se zástupci RPG letos v září.
Nájemníci Bakalovy RPG se na Ostravsku dostali do takové situace, že už to pobuřuje představitele levice i pravice. Další havířovský zastupitel za ODS, Radomil Schreiber se pozastavuje nad okolnostmi, za jakých byly byty prodány.
„Byty byly prodány RPG z nám neznámého důvodu. Proč za tak výhodných podmínek pro RPG a nevýhodných pro stát a pro občany?" zlobí se.
Nájemníci v domech Bakalova impéria se dostali do pasti. Ač platí předepsané nájemné, oprav se dožadují marně. Aby se do nákladných rekonstrukcí pustili sami z vlastní kapsy ztrácí smysl, když by teď měli přijít o možnost si byty koupit, jak se o tom psalo ve smlouvě o prodeji OKD v roce 2004. Bakala letos vypověděl pasáž smlouvy o tom, že v případě prodeje bytů budou mít nájemníci předkupní právo, a to za obdobně výhodnou cenu, za jakou je stát v roce 2004 nabyvateli akcií OKD prodal. O dalších záměrech s těmito byty ví nejlépe Bakala sám, my se musíme spokojit s tím, co Literárním novinám řekl mluvčí RPG Petr Handl.
Byty nájemníkům? Nikdy!
„Byty nájemníkům rozhodně prodávat nebudeme. Ostravsko nájemní byty potřebuje. Každý měsíc se sto bytů uvolní," vysvětluje strategii firmy její mluvčí Petr Handl. Ta je založená mimo jiné na demografickém faktu, že průměrný věk nájemníků je 56 let. Z jeho dalších slov vyplývá, s jakými novými nájemníky firma ve svých plánech počítá. „Budeme poskytovat dočasné bydlení firmám, které přicházejí na Ostravsko podnikat a nemají vlastní bytové kapacity. Musíme mít v záloze i manažerské byty."
Vše, co firma od nájemníků na opravy vybere, to se také do oprav domů investuje, ujišťuje Handl. Dokládá to souborem barevných fototografií na lesklém papíře, což je v ostrém kontrastu jak s realitou porubských ulic, jimiž jsme procházeli s tamním občanem Romanem Macháčkem, tak s tristními záběry, pořízenými nájemníky.
Pro nájemníky v neopravených domech má Handl radu. „Proč by si nemohli zaplatit výměnu oken ze svého? Peníze se jim vrátí v úspoře za teplo."
Vystudovaný filosof Handl přibližuje vizi, jak se prostřednictvím nájemního bydlení zintelektualizuje Ostrava. „Ostrava, to nejsou jenom havíři, ale také plno mladých vzdělaných lidí, za kterými přijdou firmy se sofistikovanými obory, a těm všem my poskytneme nájemní bydlení, aby nemuseli chodit jinam."
Nepřipomíná Handlova vize situaci, která už v Ostravě byla před padesáti lety, kdy se do regionu stěhovali lidé z celého Československa právě kvůli bytům? Tehdy je pro horníky postavil stát. Do majetku OKD se dostaly až v roce 1990 rozhodnutím tehdejší vlády současně s převedením tohoto státního podniku na akciovou společnost. Je to jen jedna z rozporuplných okolností, které současné nakládání s byty provázejí.
Lidé, kteří před léty dostali dekrety od někdejšího národního výboru, se těžko mohou smířit s tím, že jsou nyní nájemníky pana Bakaly. Místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD), sám z Ostravy, je přesvědčen, že případ takového privatizačního skandálu tady u nás dosud nebyl. Bytová otázka tak obrovitého rozměru nenechává chladným žádného poslance z Ostravska. „Podle názoru některých právníků bylo vložení bytů do akciové společnosti v roce 1990 v rozporu s tehdy platnými předpisy," řekl ve sněmovně poslanec Jiří Carbol (KDU-ČSL).
Tajná smlouva, cena symbolická
Na začátku nynějších potíží 103 tisíc nájemníků byl v roce 2004 prodej 46 procent státních akcií OKD společnosti Karbon Invest Viktora Koláčka a Petra Otavy. Oba pánové už v té době drželi v OKD 50,002 procenta akcií. Smlouva mezi nimi a tehdejším FNM byla tajná a obsahovala několik čertových kopýtek, která se na veřejnost dostala až později.
OKD se u nových vlastníků dlouho neohřála. Dva
týdny po nákupu noví vlastníci prodali Karbon Invest i s celou OKD nynějšímu majiteli. Byty tím de facto změnily vlastníka. Jednou z podmínek ve smlouvě, s níž byl majetek převeden z FNM na Karbon Invest je přitom ustanovení, že pokud budou byty prodávány, mají nájemníci předkupní právo. Toto ustanovení bylo do smlouvy včleněno podle vyjádření tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky proto, že byty byly z majetku státu převedeny za průměrnou cenu 40 tisíc korun, což i v Ostravě je cena symbolická. Ruku na srdce, byly spíše propůjčeny, s předpokladem, že se nakonec stanou vlastnictvím lidí, kteří je obývají. „Byl zájem, aby fungovaly doly a Koláček s Otavou uhlím žili. Oba byli synové bývalých hornických ředitelů. Sobotka tehdy netušil, že doly prodají, ještě než oschne inkoust na smlouvě s FNM," hájí stranického kolegu Lubomír Zaorálek.
V důsledku účelového podhodnocení ceny bytů při prodeji, jejich vlastník nyní disponuje obrovským bytovým fondem v tržní ceně 35 až 55 miliard korun, což je skutečná cena podle odhadu poslance Jaroslava Krupky (ODS) z Karviné. FNM v roce 2004 prodal svých 46 procent akcií OKD za 4,1 miliardy korun.
„Záměrem údajně bylo, aby za obdobných podmínek byly tyto byty následně převedeny na jejich nájemníky. To ale nebylo řádně smluvně ošetřeno. Kupujícímu tak byla poskytnuta nedovolená veřejná podpora," zlobí se poslanec Krupka.
Smlouva mezi FNM a Karbon Invest, kterou má redakce Literárních novin k dispozici, vlastníkovi bytů skutečně nenařizuje, že musí byty nájemníkům prodat. Hovoří pouze o tom, že když je bude chtít prodávat, musí je nejprve nabídnout nájemníkům. To se ovšem obyvatelé bytů dověděli teprve loni, když se jim z Ministerstva financí konečně podařilo dlouho utajovanou smlouvu vypáčit.
Nejdřív ano, pak ne
„V roce 2005 nám Karbon Invest i Zdeněk Bakala veřejně slíbili, že byty převedou na nás nájemce a oficiálně to deklarovali v časopise Horník. Současně se přihlásili ke všem závazkům zmíněné smlouvy a poskytli také jejich výklad," popisuje chronologii událostí nájemník Roman Macháček. Pak vlastníci náhle obrátili.
„V roce 2008 vlastníci oznámili, že nám byty prodávat nebudou a chtějí s nimi podnikat, ač je sami získali za netržních podmínek," říká rozhořčeně Macháček, který je předsedou Sdružení nájemníků Byty OKD.
Sdružení argumentuje tím, že stát prodal 44 tisíc bytů za cenově zvýhodněných podmínek několika miliardářům. Nájemníci usilují o to, aby obdobnou možnost dostali také oni sami. Poslední kapkou bylo, když RPG vypověděla smluvní závazek předkupního práva nájemníkům za stanovenou cenu.
Firma vypověděla závazek Ministerstvu financí letos v červnu, to jí však teprve v září oznámilo, že považuje výpověď za neplatnou a na plnění závazku trvá. Proč to trvalo tak dlouho? Ministerstvo si na to muselo nechat udělat tři na sobě nezávislé právní analýzy. I pak ale RPG stála na svém. V říjnu Ministerstvu financí sdělilo, že na výpovědi trvá. A tak se spor kolem bytů dostal až do Poslanecké sněmovny.
Jde o úvěry a dotace
„Tady nejde jen o byty. Tady jde o kapitál. Jestli se ten kapitál zbaví smluvních podmínek, bude volně k dispozici, dá se na něj půjčovat v bankách. Co bylo zamýšleno jako byty zaměstnanců a mělo se podle smlouvy převést lidem, kteří v nich bydleli, to se stává předmětem podnikání," označil věci pravým jménem poslanec Lubomír Zaorálek.
Mluvčí RPG Petr Handl nepopírá, že zrušení předkupního práva nájemníkům by firmě uvolnilo ruce při jednání s bankami o úvěrech. Ale dušuje se, že peníze by sloužily pouze k rychlejším rekonstrukcím bytových domů. Firma RPG by prý také snáze dosáhla na unijní dotace. Úvaha, že by EU sponzorovala soukromý podnikatelský sektor nezní příliš pravděpodobně. Ověřili jsme si to na Státním fondu životního prostředí.
„Způsob vlastnictví samozřejmě hraje roli" vysvětlila mluvčí fondu Lenka Brandtová. Programy na zateplení budov nebo výrobu energie z obnovitelných zdrojů jsou zaměřeny na veřejné budovy, například školy, školky, nemocnice nebo obecní úřady. Obdobně zaměřený program Zelená úsporám je určen sdružení vlastníků jednotek, družstvům a obcím. Žádný z programů není určen pro developery nebo realitní kanceláře.
Ale nepodceňujme RPG předem. Ve způsobu, jak si opatřit dotaci na podnikatelský projekt, je firma skutečně vynalézavá. Je ochotná jít na hranici možného a zkoušet i to, co teoreticky nelze. Příkladem je právě Havířov, kde má zpustlé pozemky nad bývalým dolem Dukla. Na nich chce vybudovat průmyslovou zónu. Před tím je nutné v areálu položit inženýrské sítě a silnice. RPG možná objevila způsob, jak toho docílit, aby ji to nestálo ani korunu.
Soukromá firma sice na tyto účely státní peníze dostat nesmí, protože dotace je určená pouze pro města a obce, to se ale firma pokouší obejít. Naléhá na zastupitele, aby o dotaci z Ministerstva průmyslu a obchodu ve výši 212 milionů korun požádalo město. Smlouvu má připravenou. Když to vyjde, promění se pozemky v lukrativní investici. A co za to získá město? RPG mu slíbila, že na něj za to převede budoucí silnice. Takovému daru se říká danajský. Vlastník vozovky se musí starat o údržbu komunikace.
„To, co nám RPG navrhuje, není smlouva o spolupráci, ale diktát," komentuje to zastupitel Havířova Jaroslav Gongol (KSČM). Majitel zrušeného dolu má tak jako tak za povinnost po útlumu těžby dát celý prostor do původního stavu na vlastní náklady. Ukládá mu to horní zákon.
Kontroverzní rozhodčí doložka
V Praze se mezitím stížnost rozhořčených nájemníků dostala na půdu Poslanecké sněmovny. K žádným konkrétním závěrům ale poslanci nedošli, i když několikrát zazněl návrh, aby stát od smlouvy s Bakalou odstoupil, když jeho firma vypověděla závazek o předkupním právu nájemníků.
Vše má v rukou Ministerstvo financí. Vypovědět privatizační smlouvu jako celek však rozhodně nehodlá. „Podali jsme žalobu o určení neplatnosti výpovědi předkupního práva nájemníků za stanovenou cenu k Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR," uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Proč se ministerstvo vzdalo možnosti jít s případem ke státnímu soudu a raději zvolilo arbitráž? Obrátit se na státní soud ministerstvo nemůže. Ukládá mu to takzvaná rozhodčí doložka ve smlouvě mezi FNM a Karbon Investem z roku 2004.
„Rozhodčí řízení je zásadně jednoinstanční, to znamená, že rozhodnutí je konečné a není proti němu přípustné odvolání," vysvětluje rozdíl mezi státním a rozhodčím soudem Bohuslav Klein, předseda Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Strany si však podle něj mohou sjednat přezkoumání jinými rozhodci. Pokud takový přezkum sjednaný není, pak vydáním rozhodnutí řízení končí. „Doručením stranám nabývá rozhodčí nález účinků pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný. Pokud by rozhodčí nález obsahoval hrubé procesní chyby, může každá ze stran požádat státní soud o jeho zrušení," objasnil Bohuslav Klein. Doplnil, že spory řeší rozhodci zapsaní na listině rozhodců. V současné době je pro vnitrostátní spory zapsáno kolem 235 různých profesí. Znamená to, že v daném případě soudce ani nemusí mít právnické vzdělání.
Opět rouška tajemství
Kdyby případ řešil státní soud, proces by se sice vlekl a možná by trval léta, ale stát by mohl udělat pro ochranu nájemníků daleko víc. Dalo by se také licitovat o ceně bytů, aby byla pro jejich pozdější nabyvatele dostupná. Rozhodčí doložka pro ně může mít osudový dopad. Vše bude záležet na názoru rozhodců. Průběh rozhodčího soudu je ze zákona neveřejný, to znamená, že se k němu nedostanou ani nájemníci, ani novináři. U státního soudu by tuto možnost měli.
Bohuslava Kleina jsme se zeptali, zda už jsou rozhodci vybráni a kdy se má rozhodčí soud žalobou zabývat. To však je prý tajné. Proto jsme se nemohli dovědět ani to, zda rozhodčí soud žalobu z Ministerstva financí vůbec dostal.
„Rozhodčí soud nesmí o konkrétních řízeních poskytovat žádné informace," uvedl Bohuslav Klein.
Mluvčí Ministerstva financí Ondřej Jakob ujišťuje, že se ministerstvo snaží udělat pro nájemníky maximum, ale nemůže pro ně získat víc, než bylo v roce 2004 zakotveno ve smlouvě. Pravdou ale je, že jedno z ustanovení smlouvy říká, že od ní lze odstoupit. A k tomu ještě stát může po kupujícím vymáhat pokutu.
Také se tam uvádí, že v případě zrušení nějakého bodu musí souhlas stvrdit podpisem obě strany. O to by se mohl stát (zastoupený u rozhodčího soudu Ministerstvem financí) opřít, když odmítá platnost výpovědi předkupního práva pro nájemníky.
Napsali do Bruselu
Sdružení nájemníků Byty OKD se rozhodlo hledat pomoc v Bruselu u Evropské komise. Poslali evropské komisařce pro hospodářskou soutěž stížnost na nedovolenou státní podporu při privatizaci majetkové účasti České republiky v OKD a vycházejí z toho, že prodejní cena bytů nebyla cenou tržní. Sdružení nájemníků Byty OKD se také obrátilo na Transparency International, aby tato organizace prověřila podezření z korupce. Ministerstvo financí totiž dlouhodobě využívalo a využívá v kauze privatizace OKD služeb právní kanceláře Allen and Overy, která zároveň pracovala pro protistranu, tedy pro kupujícího, a tak byla ve střetu zájmů. „Když jsme na to upozorňovali Ministerstvo financí a žádali o nápravu, řekli nám, že je vše v pořádku. Stačilo jim k tomu ujištění samotné této kanceláře," řekl Roman Macháček.
Lubomír Zaorálek neztrácí naději. Stále si myslí, že by se RPG mohla s nájemníky nakonec dohodnout a byty jim za přijatelných podmínek prodat. Odborník na bytovou politiku a jeho stranický kolega Ivan Přikryl zpracoval právní návrh, jak byty převést na nájemníky, jejichž společenstvím by pak RPG mohla poskytovat správcovské služby. O správcovství bytů je v současnosti v Česku mimořádný zájem, protože společenství vlastníků bytů vznikají jako houby po dešti. A pro správce bytových domů je to v době krize zajištěný džob.
„Ani se na ten Přikrylův materiál nechtěli podívat, ale možná přece jen změní názor," doufá Zaorálek. Poslanec od samého začátku nájemnických trablů pomáhá svým spoluobčanům na Ostravsku, seč může. Pro ostrá slova na adresu Bakalovy firmy často nechodí daleko, což dokázal i v Poslanecké sněmovně. Poukazoval tam na pozoruhodné vazby některých politiků z pravicových stran se Zdeňkem Bakalou i na to, že někteří z nich zasedají v dozorčích radách jeho společností a pobírají za to miliony korun. Podrobnosti jsou ve stenografických záznamech rozpravy Poslanecké sněmovny na www.psp.cz.
Ale raději nejmenujme. Ono se to totiž nevyplácí, dokonce ani poslancům, které chrání imunita. Za prostořekost si totiž Zaorálek vykoledoval žalobu Zdeňka Bakaly, který se s politikem soudí pro urážku na cti. První stání už proběhlo u Městského soudu v Praze. Lubomír Zaorálek měl Bakalu na veřejnosti údajně nazvat gaunerem. Podnikatel chce za ztracenou čest omluvu a tři sta tisíc korun.
Jak zvláštními cestami se české právo ubírá: O mnohamiliardovém majetku bývalého OKD se bude rozhodovat bez účasti veřejnosti v jednorázovém řízení bez možnosti odvolání, ale kvůli hanlivému slovu zasedne řádný soud. Imunita není Zaorálkovi nic platná, protože podnikatel ho zažaloval v občansko-právním sporu, na který se poslanecká ochrana nevztahuje.
Na celém případu je pozoruhodné to, že ať soud rozhodne jakkoli, Zaorálek z něj vyjde jako vítěz, i když možná jenom morální. Vyhraje, i když prohraje, a ještě získá na Ostravsku body.