„Milí andělé dětských knihoven! Chci Vám poděkovat za to, že se s nadšením a láskou staráte o dětské srdce a sny jako poslední majáky světla ve světě plném chamtivosti, závisti a nelásky. Vytváříte kousek světa, kde je teplo a slunečno a veselo. A protože máme stejný cíl, zase v dětech i v dospělých probudit lidské city, nabízím vám pohádkovou zemi, kterou jsem si vytvořila pro radost vlastní i ostatních, k pomoci při vašem snažení!"
Těmito slovy vloni poděkovala Vítězslava Klimtová, „hlavní čarodějnice Pohádkové země" a autorka Lexikonu ohrožených druhů strašidel, českým knihovníkům a knihovnicím při prezentaci své výstavy pohádkových postaviček, která nyní putuje po českých knihovnách. Dá se říci, že aktivity, které knihovny čtenářům nabízejí a jež mají hlavně pro mladé čtenáře prostor knihoven zatraktivnit, učinit z nich místo plné dobrodružství, záhad i tvůrčího napětí (jak to popsala Klimtová) vrcholí každoročně právě během Týdne knihoven, který skončil včera. V jeho rámci proběhl velký knihovnický happening ve Vsetíně, 28 knihoven otevřelo nové prostory pro své uživatele, zahájeno bylo 281 výstav, ve 187 knihovnách proběhly besedy se spisovateli a pořady o knihách, burzy vyřazených knih přichystalo 173 knihoven a na dny otevřených dveří lákalo 139 knihoven v celé České republice.
V mnoha knihovnách se pak konaly další speciální akce: v Uherském Hradišti se snažili odpovědět na otázku, kolik kilogramů knih zaměstnancům knihoven denně prochází rukama, celý týden tedy vážili vrácené knihy; ve Zlíně připravili program Po setmění v knihovně s podnázvem Tentokrát mezi hvězdami, mnohé další knihovny lákaly na různé „černé hodinky", navazující na úspěšné Noci s Andersenem; v Lounech se odehrál úspěšný pokus o vytvoření živého řetězu, kterým chce knihovna příští rok stěhovat fond do nového sídla. V mnoha knihovnách měli potenciální čtenáři možnost tříměsíční registrace zdarma, a pro ty již registrované byla mnohde vyhlášena amnestie od pokut. Oproti tomu v Ostravě vyvěsili výstražné plakáty Hledá se kniha ... aneb Třeste se nezbední čtenáři, které chtěly upozornit na problém nevrácených a zřejmě nedobytných knih.
Tím vším se knihovny snaží spojit svoji klasickou úlohu s dalšími funkcemi, jako jsou informační a turistické centrum a další služby pro místní komunitu. Po prodeji či pronájmu bývalých kulturních domů se právě ony často stávají přirozeným centrem kultury v obci. Mluví se dnes také o úloze knihoven v interkulturním dialogu v regionech s národnostními menšinami, nebo k dialogu interkulturnímu (jako v případě akce Knihovna za babku, v nichž „babičky" předčítaly dětem). Akcemi typu „Pasování za Rytíře Řádu čtenářského", a to prvňáčků i starších dětí, se dnes v mnoha knihovnách odehrávají vlastně svébytné přechodové rituály - když ty církevní (první svaté přijímání) už málokoho přitahují. Za pozornost stojí také program Škola naruby, jež vychází ze skutečnosti, že děti si rády hrají na školu: jsou jim rozdány deníčky, do nichž musí rodiče či jiní dospělí zapisovat, co a jak dlouho svému dítěti četli. A to jim podepíše, že je to pravda, může napsat pochvalu nebo poznámku (např. „dnes maminka u čtení usínala").
Letošní motto celého týdne, Knihovna mého srdce, korespondovalo s celostátní anketou Kniha mého srdce. Přispělo do ní 322 667 lidí, což je podle Romana Giebische ze Sdružení knihovníků a informačních pracovníků asi desetinásobek počtu, který očekávala Česká televize. Kupříkladu v Městské knihovně v Praze díky Dismanovu rozhlasovému dětskému souboru ožily postavy z knih autorů, kteří se umístili anketě, scénky se odehrávaly před příslušnými regály, na kterých kniha s danými postavami spočívá - podobně, jako v knize na pokračování, v níž populární čeští spisovatelé rozvíjejí příběh dvou dětí uzavřených na noc v knihovně a prožívající dobrodružství ve fiktivních světech knih jako Robinson, Sofiin svět, 451 stupňů Fahrenheita či Lovci mamutů. V předposledním dílu se však mladistvá hrdinka ve své stálé touze po lásce dostává do sevření umrlce z Erbenovy Svatební košile a v den, kdy píšu tyto řádky, ještě nevím, jak to s ní skončí. Ani jaký bude další osud knihoven, z nichž letos mnohé neměly na nákup nových knih ani korunu.