Před zraky stamiliónů lidí opustila letos 19. července ve 21 hodin 6 minut oběžnou dráhu orbitální vesmírná laboratoř Tchien-kung 2 (Nebeský palác 2), která v kosmu kroužila 1 036 dní, aby znovu vstoupila do hustých vrstev atmosféry. Za dobu své existence oběhla Zemi 16 211krát. Jen malé množství trosek dopadlo do bezpečné oblasti v jižním Pacifiku. Tím byly úspěšně splněny všechny úkoly jedné etapy čínské pilotované kosmonautiky, etapy malých vesmírných laboratoří. 

T chien-kung 2 byl úspěšně vypuštěn a naveden na oběžnou dráhu 15. září 2016. Ihned po začátku své vesmírné mise zahájil svůj nabitý pracovní program: „potřásl si rukou“ s pilotovanou kosmickou lodí Šen-čou 11 (Božský koráb 11), následně se zde uskutečnil střednědobý pobyt kosmonautů (čínští kosmonauté bývají někdy též označováni jako tchajkonauté – pozn. překl.) a otestovaly se mimo jiné technologie pro udržení životních funkcí, zdraví a práceschopnosti posádky při střednědobých a dlouhodobých letech. Stanice navíc „přijala poslíčka“ – nákladní loď Tchien-čou 1 (Nebeská loď 1) a experimentovala s doplňováním pohonných hmot na oběžné dráze.

Vědecké experimenty 

Jakožto u první čínské vesmírné laboratoře byly hlavní náplní úkolů Tchien-kungu kosmické vědecké experimenty. Stanice nesla užitečný náklad zhruba 600 kilogramů pro 14 různých projektů, vybavení pro lékařské experimenty v kosmu a vybavení pro zkoušky oprav a údržby během letu. I díky době, po kterou Tchien-kung 2 „přesluhoval“, bylo na orbitu úspěšně provedeno přes 60 kosmických vědeckých a technických pokusů, jejichž výsledky představují na mezinárodním poli špičkovou úroveň a mají významné praktické využití. 

Z mezinárodního pohledu se navíc jedná o první použití studených atomových hodin na oběžné dráze. Jejich přesnost dosáhla chybovosti menší než jedna sekunda za 30 miliónů let, čímž se přesnost, s jakou může lidstvo měřit čas ve vesmíru, zvýšila o jeden až dva řády. 

Polarizační detektor gama záblesků POLAR, který se nacházel na palubě stanice a byl vyvinut ve spolupráci Číny s Evropou, ve vesmíru úspěšně zaznamenal 55 gama záblesků, čímž významně přispěl k mezinárodnímu programu společné detekce těchto jevů.

Ruku v ruce s rozvojem pilotované kosmonautiky musí lidstvo, pokud chce dlouhodobě pobývat ve vesmíru, řešit problém, jak v kosmu pěstovat rostliny. Na palubě stanice Tchien-kung 2 se proto nacházel i mini-inkubátor s vhodnou teplotou a s řízeným osvětlením. V minulosti žádný z experimentálních cyklů pěstování rostlin v kosmu nepřekročil 20 dní, vždy se jednalo o pokusy s mladými rostlinami. Číně se tentokráte v kosmu podařilo uskutečnit experiment, který zahrnoval celý proces pěstování vesmírných rostlin „od semene k semeni“. 

Kromě toho Tchien-kung 2 zrealizoval také tři pokusy, se kterými zvítězili hongkongští středoškoláci v soutěži vědecko-technických kosmických projektů: chov bource morušového v beztíži, pokusy s dvojitým kyvadlem a pokusy s reakcí vodních membrán.

U Tchien-kungu 2, který byl původně postaven jako záložní a cílové kosmické plavidlo pro stanici Tchien-kung 1 a na tomto základě byl vylepšen, postupně přistály pilotovaná kosmická loď Šen-čou 11 a nákladní loď Tchien-čou 1, které u něj celkem čtyřikrát dokovaly. Tchien-kung 2 úspěšně poskytl podporu dvěma kosmonautům po dobu 30 dní, a umožnil tak pokořit milník při zvládnutí střednědobého pobytu čínských kosmonautů ve vesmíru. Podařilo se i testování technologie doplňování pohonných hmot, tzv. „tankování ve vesmíru“. 

Sen o vesmírné stanici

Tchien-kung 2 tak shromáždil cenné zkušenosti pro vývoj, budování a provoz čínské vesmírné stanice. Na ní bude role kosmonautů nepostradatelná. 

Na 12. ročníku leteckého veletrhu v Ču-chaji byl poprvé představen veřejnosti model základního modulu čínské vesmírné stanice „Tchien-che“ (Nebeská harmonie) v měřítku 1 : 1, což pro nemálo návštěvníků bylo velké překvapení. Ve skutečnosti přípravné práce na výstavbě a sestavování programu experimentů již dávno probíhají a s vypuštěním základního modulu se počítá už v příštím roce. Zhruba v roce 2022 bude vypuštěn Experimentální modul I a Experimentální modul II, každý o hmotnosti kolem 20 tun, ze kterých se bude skládat základ celé stanice. Během letu na oběžné dráze budou na čínskou vesmírnou stanici Tchien-che dopravovat členy posádky pilotované kosmické lodě Šen-čou a zásoby a podporu budou vynášet nákladní lodě Tchien-čou. Vesmírná stanice je projektována s životností minimálně deseti let. Stálý počet členů posádky budou tři lidé, při výměně posádek může tento počet dosáhnout šesti osob. 

Čína již zahájila sestavování experimentálních programů, se kterými se obrací nejen na vlastní vědecké kruhy. Čínská kancelář pro pilotovanou kosmonautiku a Úřad OSN pro vesmírné záležitosti letos v červnu uveřejnily ve Vídni první sérii výsledků výběru projektů pro mezinárodní spolupráci na čínské vesmírné stanici včetně oborů, jako jsou astronomie, fyzika kapalin v mikrogravitaci, studium spalování, vědy o Zemi, nové aplikované technologie, astrobiologie, biotechnologie a dalších, zahrnujících devět vybraných projektů od odborníků ze 17 zemí a pěti kontinentů.


Share on Myspace

epid

Vážení předplatitelé, jak jste již byli informování v čísle 5/2020 Literárních novin,

číslem šest, které vyjde koncem května, pozastavujeme  vydávání Literárních novin.

Nevyčerpané předplatné vrátíme plátcům do poloviny měsíce června, a to na účet nebo složenkou, podle toho jak bylo předplatné uhrazeno.

Děkujeme všem předplatitelům za dlouhodobou  podporu Literárních novin

Miroslav Pavel

vydavatel