Jméno portugalského spisovatele A. J. Branquinha da Fonsecy (1905–1974) tuzemským čtenářům patrně nic neřekne, byť jeho próza Neklidná řeka u nás kdysi vyšla v rámci souboru Pět portugalských novel. O to záslužnější je vydání knihy Baron a jiné prózy, která kromě pětice jeho povídek či novel obsahuje též obsáhlou a zasvěcenou studii o Fonsecovi z pera Silvie Špánkové.

Navzdory svému nevelkému počtu zařazené texty dobře ilustrují klíčové rysy Fonsecovy prozaické tvorby, k nimž náleží inspirace folklorem, téma cesty či adorace přírody. Namísto klasických epických příběhů dává autor přednost vyprávění s otevřeným koncem založenému na zvláštní atmosféře. Dějištěm jeho próz se často stávají tajemstvím obestřená venkovská sídla, obývaná mnohdy velmi podivnými postavami, do nichž většinou jen dílem náhody zavítá hrdina se sklony k introspekci, aby zde završil nejen svou pouť z města na venkov či do přírody, ale i cestu do vlastního nitra za poznáním sebe sama. Právě texty nejštědřeji obdařené těmito vlastnostmi – vedle titulního Barona zejména novela Bez vlastní vůle – se v knize nakonec jeví jako nejzajímavější a nejčtivější. Své kouzlo ovšem mají i zbylé prózy, ať již nesoucí se v tomtéž duchu (Neklidná řeka) nebo s ním naopak v lecčems kontrastující (Studené ruce, Zkouška síly). Je proto dobře, že tento autor „krátkých próz, v nichž se realita proměňuje v sen, člověk odhaluje svou skrytou tvář a starosti všedního dne přerůstají v existenciální úzkost“ byl konečně řádně uveden na českou literární scénu.

António José Branquinho da Fonseca: Baron a jiné prózy. Přeložili Lavla Lidmilová a Ladislav Václavík, nakladatelství Triáda, Praha, 2014, 1. vydání, brož., 200 stran.

*

Dávno předtím, než srdce čtenářů i diváků z celého světa dobyli nepravděpodobní, mentálně postižení hrdinové v čele s Forrestem Gumpem, napsal jeden skotský spisovatel novelu Všechna malá zvířátka. Kniha Walkera Hamiltona vyprávějící nevšední příběh třicátníka Bobbyho vyšla roku 1968, později se dočkala stejnojmenné filmové adaptace a v roce 2014 se konečně dostala i na pulty českých knihkupectví.

Je vskutku podivuhodné, jak přesvědčivě a citlivě dokázal autor zachytit nesnadno uchopitelnou figuru Bobbyho a dokonce ji učinit vypravěčem celého příběhu. Právě ojedinělý způsob nahlížení všech událostí a postav specifickou optikou hlavního hrdiny a s využitím jeho specifického jazyka činí z četby Hamiltonovy novely nevšední a silný zážitek. Samotný příběh líčící Bobbyho útěk před krutým otčímem přezdívaným Špek a jeho seznámení s podivínským panem Summersem, který zasvětil svůj život pohřbívání malých a všemi přehlížených zvířátek, se přitom úspěšně vyhýbá laciné sentimentalitě. Autor se naopak neostýchá vystavit svého hrdinu četným nástrahám „normálního“ světa, jemuž vládne bezcitnost, chamtivost a krutost. Hamilton ve své próze dovedně stupňuje napětí, a než se čtenář útlé novely naděje, drží nebohému Bobbymu palce v jeho zápasu o holý život. Proto zřejmě nebudu jediný, kdo po přečtení této „malé velké knihy“ začal doufat v české vydání Hamiltonovy druhé, posmrtně vydané knihy s názvem Dračí život.

Walker Hamilton: Všechna malá zvířátka. Přeložil Paul Milar, nakladatelství Argo, Praha, 2014, 1. vydání, váz., 136 stran.


Share on Myspace

Literatura

epid

Vážení předplatitelé, jak jste již byli informování v čísle 5/2020 Literárních novin,

číslem šest, které vyjde koncem května, pozastavujeme  vydávání Literárních novin.

Nevyčerpané předplatné vrátíme plátcům do poloviny měsíce června, a to na účet nebo složenkou, podle toho jak bylo předplatné uhrazeno.

Děkujeme všem předplatitelům za dlouhodobou  podporu Literárních novin

Miroslav Pavel

vydavatel