Šest důvodů, proč si přečíst román Nebe nad Lhasou, prvoplánová dikce A. Gravensteena a verše Vladimíra Janovice, ze kterých by měl radost i Ezra Pound.

 

Ning Kchen: Nebe nad Lhasou (Verzone 2018/ překlad Zuzana Li)

Tenhle román si nenechte ujít. První důvod je osvětový a vzdělávací: přítomná realita Tibetu a jeho buddhismu. Druhý důvod: tibetské dějiny a čínský vliv na ně. Třetí důvod: monumentální konfrontace východního a evropského myšlení a pokus o jejich syntézu na půdě buddhisticko-existencialistické. Čtvrtý důvod: autorova (1959) formální originalita, která pracuje s rolí nejistého vypravěče a s prolínáním milostného příběhu s filozofickou reflexí. Pátý důvod: zobrazení násilí v sexu a analýza masochistických praktik. Šestý důvod: bourání ideologického konstruktu zvaného „současná Čína“. „Ne každý má to štěstí, že se mu na hlavu vykálí pták. Někteří lidé se do konce života nedočkají toho, aby na ně dopadl ptačí trus.

 

Gravensteen: Pohyby ledu aneb Glaciologie pro manipuláty (Paseka 2019)

Skryt za pseudonymem rozběhl se český autor se svým příběhem do Grónska, což knihu svým způsobem zachraňuje před krachem, protože zpřítomňuje realitu, o níž tak málo víme. Jinak spisovatel jako by donekonečna přešlapoval v kalužích, jež se tvoří na tajících ledovcích, a snažil se ušlehat soudržný tvar z nesnadno slučitelných komponent, jakými jsou milostný román, detektivka, glaciologická osvěta a hra s alternativními fikčními světy. Zoufale motivicky děravá konstrukce kriminální zápletky spíše nudí, než by excitovala čtenářovu zvědavost. Ústřední postavou a vypravěčem je mátožný novinář, čemuž odpovídá i jeho popisně prvoplánová dikce, jakou známe z četných současných cestopisných próz. Zklamání.

 

Vladimír Janovic: Červený dvůr (Nakladatelství Kmen 2019)

Když se řekne básnické příběhy, z české poezie se ozve Erben, Havlíček, Čech, Holan, Kainar, Hrubín… Janovic je z těch básníků (1935), kteří před tradicí smekají, protože vědí, že bez polyekranu kultury by neměli kam promítnout svůj život a ten by se nenávratně rozplynul v bezvýznamnosti. V této sbírce se básník ohlíží na své dětství a kolem zadřených zrnek vzpomínky se mu pod rukama rodí průzračné perly. Jako by svůj volný verš probral v pase, sází jadrná sdělení vedle sebe a jeho až škudlivá přesnost koncentruje jazyk tak, že by z něho měl radost i Ezra Pound. Prostota a sdělnost zdobí Janovicovu knížku, jež je holdem „románské krajině mezi Konopištěm a Chvojnem“. Tak vypadá život přes hranol tajemství.


Share on Myspace

Literatura