Pravidla kašrutu určující, co je a není košer, se netýkají jen rituální porážky zvířat či toho, co mají Židé povoleno jíst. Jde o široký koncept etiky stravování a přístupu k životu obecně, který zdaleka přesahuje hranice judaismu. Právě proto se letošní již čtrnáctý ročník Dnů židovské kultury Olomouc, které se uskuteční 11. – 22. října, nese v duchu motta Košer je košer.

„Akci po celá léta budujeme v naději, že židovská minulost a přítomnost je důležitou součástí našeho města. Snažíme se ji přibližovat divákům ve všech možných odstínech a spektrech, protože židovský kulturní okruh je stále nesmírně inspirativní jak z hlediska duchovního, tak kulturně-historického,“ vysvětluje dramaturg festivalu Alexandr Jeništa.

Festival se však nebude zabývat pouze gastronomickou rovinou tématu, nýbrž se pokusí sledovat obecnější rozměr „života podle pravidel“. Nabídne tak výstavu fotografií, sérii divadelních představení, scénických a autorských čtení, filmové projekce i ochutnávku tradičních pokrmů gefilte fiš a šoulet.

„Přehlídku zahájí v pondělí 11. října vernisáž fotografií Jindřicha Buxbauma v Uměleckém centru UP,“ říká Alexandr Jeništa. Výstava Sedmero požehnání zachycuje setkání Židů nejrůznějších směrů u hrobů sedmi významných učenců, rabínů a cadiků při příležitosti takzvaných járcajtů (výročí smrti). „Na vernisáž naváže v Divadelním sále scénické čtení ze stejnojmenné fotografické knihy, již judaista a historik Daniel Soukup doplnil příběhy jednotlivých významných osobností. V režii Tomáše Soldána účinkují Jaroslav Achab Haidler, Petr Kubes a Michal Bumbálek.“

O den později program přinese přednášku dvou rabínů na téma kašrut v České republice, ve světě a v Izraeli. Rozhovor spolu následně povedou brněnský rabín Menaše Kliment a jeho protějšek Eiran Davies z Londýna. Gastronomii se věnuje i další přednáška o Aškenázské kuchyni, při níž budou diváci moci ve středu 13. října v sále Mozartea v Arcidiecézním muzeu ochutnat i tradiční pokrmy haličské kuchyně gefilte fiš a šoulet. Autorka přednášky Karolina Kašeová pak ještě večer vystoupí v Divadelním sále Uměleckého centra UP s kapelou Mi Martef a repertoárem složeným z moudrých i rozverných židovských písniček. 

Tématu košer se věnuje i filmová sekce. Dokument Košer pláž se zabývá speciální pláží pro ženy z ortodoxních židovských rodin, která splňuje košer pravidla. Snímek Lámání chleba zase přináší pohled na jídlo a gastronomii jako na nástroj překonávání sociálních a náboženských bariér. Ve spolupráci s festivalem Divadelní Flora pak přehlídka představí Divadelní spolek JEDL a jeho expresivní miniaturu Malý stvořitel v hlavní roli s Karlem Dobrým. „Tvůrci se inspirovali životem a dílem Franze Kafky a Karel Dobrý za jeho ztvárnění obdržel Cenu kritiky 2020 za nejlepší herecký výkon,“ doplňuje Jeništa.

Součástí Dnů židovské kultury jsou i autorská čtení. Při prvním z nich mohou diváci zažít autentickou recitaci současné izraelské básnířky Orit Gidali. Festival zakončí v pátek 22. 10. autorské čtení vrchního zemského rabína Karola Sidona, který představí svůj nový překlad výkladu Tóry s názvem Kapitoly rabiho Eliezera.


Share on Myspace