Sedmdesát sedm let uplyne ve středu 7. dubna od útěku vězňů Alfréda Wetzlera a Rudolfa Vrby z koncentračního tábora v Osvětimi. Toto výročí skutečného hrdinského činu a jednoho z nejvýraznějších zápisů československých občanů do světové historie vedoucí k záchraně desetitisíců lidských životů připomíná film Petra Bebjaka Zpráva. Jeho premiéru v českých kinech několikrát odsunula pandemie a zavřená kina, nový termín pro tuzemskou premiéru byl stanoven na 11. listopadu.  

Jedním z termínů, kdy si měl slovensko-česko-německý snímek Zpráva odbýt svou českou a slovenskou premiéru, byl 28. leden, Mezinárodní den památky obětí holokaustu. Film byl i při této příležitosti v lednu promítán v USA prostřednictvím mezinárodní židovské organizace pro lidská práva Centrum Simona Wiesenthala se sídlem v Los Angeles a v březnu byl uveden ve Španělsku.

Izraelský deník Haarec jej zařadil k původním dvaceti snímkům o holokaustu, které rozhodně musíte vidět, a autor v recenzi vyzdvihl jeho sugestivní ztvárnění mrazivé atmosféry: „Nemyslím si, že by mi někdy byla taková zima, jako když jsem sledoval, jak jsou vězni baráku 9 nuceni stát venku, třesou se v mrazivých podmínkách, pára stoupá z jejich úst a vytváří kolektivní mrak nad hlavou, zatímco nacistické stráže provádějí pátrání po dvou pohřešovaných vězních – Alfrédovi Wetzlerovi a Rudolfovi Vrbovi alias Valérovi.“ Na útěku Wetzlera a Vrby je unikátní právě spolupráce vězňů různých národností z baráku 9, bez jejichž promyšlené koordinace a pomoci by se tento hrdinský čin nikdy nemohl uskutečnit.

Jen hrstka vězňů dokázala utéct z Osvětimi – a Alfréd Wetzler s Rudolfem Vrbou byli jedni z nich. Dobrodružný filmový příběh útěku těchto dvou mladých židovských chlapců z přísně střeženého koncentračního tábora Osvětim zachycuje skutečné události včetně jimi následně sepsané detailní zprávy o fungování „továrny na smrt“. Ta se v červnu 1944 dostala i do rukou W. Churchilla a F. D. Roosevelta, po válce byla využita v tzv. norimberském procesu a dnes ji zná celý svět.

Unikátní byla už i samotná metoda útěku, při které Wetzler s Vrbou strávili osmdesát hodin schováni v díře vyhloubené uprostřed navezených dřevěných klád, které měly posloužit na stavbu nových baráků tábora. Přesně 72 hodin totiž v případě útěku vězňů trvá poplach, při němž jsou stráže převeleny k hranicím tábora. Podle odborníků šlo o jeden z nejvýraznějších zápisů československých občanů do světové historie. Ačkoliv bylo uvolnění zprávy tehdy šestadvacetiletého Alfréda Wetzlera a dvacetiletého Rudolfa Vrby kontroverzně pozdrženo a dvaatřicetistránkový dokument byl zveřejněn až po mnoha týdnech, odhaduje se, že i tak bylo tímto činem zachráněno asi 200 tisíc Židů.

„Frustrace, obava i nejistota jsou živnou půdou pro extremismus. Díky tomu, že v porovnání s historií dvacátého století žijeme dlouho v míru, zapomínáme, co znamená dennodenně se bát o život, o své blízké, schovávat se pro svůj původ, myšlenky, vyznání či orientaci. Zapomínáme, co je to být pronásledovaný. Proto je nutné si toto období, kdy jsme jako lidstvo selhali, připomínat,“ říká režisér Peter Bebjak.

Po boku hlavních hereckých představitelů Noela Czuczora a Petra Ondrejičky ze Slovenska se v roli spoluvězně představí český herec Jan Nedbal, v menší roli se objeví Ondřej Malý. Z Čech je také architekt snímku Petr Synek. Kameramanem snímku Zpráva je Martin Žiaran a kostýmní výtvarnicí Katarína Štrbová Bieliková. Film Zpráva se natáčel i v Čechách, distributorem je společnost Falcon. Stěžejní roli ztvárnil ve snímku Zpráva i známý britský herec John Hannah, dále hrají Wojciech Mecwaldowski, Kamil Nozynski a Jacek Beler z Polska či Christoph Bach, Florian Panzner a Lars Rudolph z Německa.


Share on Myspace

Kultura