I do českých médií se dostala informace o tom, že nový britský premiér zvažuje „okrouhat“ koncesionářské poplatky BBC. Pár detailů ale ve skládačce schází.

BBC může přijít o peníze, protože není nestranná, říkají noviny. A vskutku, stanice, na které si chvíli zamoderovala i Greta, si letos udělala hodně nepřátel; její pokrytí předvolební kampaně podráždilo ve vzácné shodě konzervativce, labouristy i liberální demokraty, tedy strany, které dohromady dostaly přes 80 procent hlasů. (Můj názor: jde-li kritika ze všech stran spektra, nemusí to být nutně důkaz nestrannosti, ale také třeba neprofesionality.)

Stálo by za to zmínit aspoň dvě okolnosti, které tuto debatu přiostřují.

Za prvé, licenční poplatek je poměrně vysoký a hodně jej zvýšila právě labouristická vláda v letech 1997–2010; tehdy rostl v podstatně každoročně. Ale velký skok nastal i za Thatcherové, což by člověk tak úplně nečekal. (Je pravda, že v 70. a 80. letech byla velká inflace.)

Od roku 2020 má být částečně zrušena výjimka, podle které neplatí licenční poplatky domácnosti, kde aspoň jeden člen má více než 75 let. To by mohlo postihnout až tři miliony domácností, takže toto rozhodnutí určitě BBC přátele ve veřejnosti nenadělalo.

Současný poplatek za příjem barevného vysílání je 154 liber na rok, tedy zhruba 4600 Kč. Je tedy dvakrát dražší než ten český, protože na rozdíl od českého pokrývá naráz televizi i rádio. Na evropské poměry je to poměrně drahá služba, i když německojazyčné národy vybírají ještě podstatně více. Nelze tak zcela přehlédnout, že třeba Netflix je o dost levnější, a přitom také produkuje docela dost „svého“ originálního materiálu.

Co ale činí poplatky pro BBC extra kontroverzními, je ta druhá skutečnost, totiž že jejich neplacení je trestný čin. Na rozdíl od jiných nezaplacených poplatků (třeba za parkování) či jiných dluhů (elektřina, plyn) se neplatiči licenčních poplatků v Anglii a Walesu dostávají před trestní soud nižšího stupně (magistrate court) a vznikne jim záznam v rejstříku trestů. (Skotsko má o poznání lidštější režim.)

Více než desetina všech trestních řízení před nižšími soudy jsou právě případy dlužných poplatků. Nezaplatíte-li poplatky a pokutu ani po procesu, skutečně můžete jít i sedět, i když těchto zatvrzelců je málo.

O dekriminalizaci neplacení poplatků se uvažovalo už před několika lety, ale kupodivu to tehdy těsným poměrem 178:175 zablokovala Sněmovna lordů, která navrhované změny odmítla. Jedním ze zastánců (co-sponsors) zamítací iniciativy byl … bývalý ředitel BBC Michael Grade, od roku 2011 doživotní baron za konzervativní stranu.

Pokud by se Johnsonova nová vláda rozhodla licenční poplatky buď dekriminalizovat, nebo úplně zrušit, nejspíš by opět narazila na nesouhlas lordů, ale ten může Dolní sněmovna snadno přehlasovat, chce-li. (Lordi nemohou zablokovat zákony natrvalo, a to už od roku 1911.) Že se tak minule nestalo, byla hlavně otázka toho, že během tří měsíců měly být volby – a jejich výsledkem nakonec bylo směřování k brexitovému referendu, které se pro veřejnost stalo důležitějším tématem.

Tentokrát je o brexitu ovšem již rozhodnuto, takže na téma „BBC a poplatků“ nejspíš přijde znovu řeč i na nejvyšší úrovni. Pro chudší domácnosti, jako jsou třeba právě ty na severu v rozbořené rudé zdi, by zrušení poplatků jistě představovalo příjemný peníz navíc.

Výsledek celé věci si ale netroufám předpovědět. Síly „pro“ i „proti“ jsou velké.

Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.


Share on Myspace

Civilizace

epid

Vážení předplatitelé, jak jste již byli informování v čísle 5/2020 Literárních novin,

číslem šest, které vyjde koncem května, pozastavujeme  vydávání Literárních novin.

Nevyčerpané předplatné vrátíme plátcům do poloviny měsíce června, a to na účet nebo složenkou, podle toho jak bylo předplatné uhrazeno.

Děkujeme všem předplatitelům za dlouhodobou  podporu Literárních novin

Miroslav Pavel

vydavatel