Co najdete v novém 40. čísle Literárních novin

Email Tisk PDF

Nové číslo Literárních novin se poprvé objeví na stáncích ve čtvrtek 7. října. Co v nich najdete?

 

Záměrná destrukce policie? Umím si to představit

Pod tímto titulkem si přečtete rozhovor Terezy Spencerové s bývalým ředitelem české rozvědky Karlem Randákem.

Představte si, že jste stále ještě šéfem rozvědky. Jak byste pro svou vládu zhodnotil hypotetický stát, v němž je ministrem obrany člověk, který donedávna pracoval pro velkou zahraniční zbrojovku?

Problém onoho státu, a to nemluvím jen o ministrovi obrany, spočívá v tom, že se vůbec nepřihlíží k možnému střetu zájmů, že neexistují morální zábrany ohledně toho, co by někdo mohl a neměl dělat.

Mluvíte o morální rovině, nicméně zmíněný hypotetický střet zájmů už do hry vnáší zájmy cizího státu. To už není jen zájem o vstup do vlády, aby si dotyčný díky střetu zájmů vydělal pro sebe nebo svou rodinu, jak to vedle ministra obrany předvádí třeba ministr dopravy...

...nebo třeba pan Řebíček, že. Ptáte se ale, jestli takový ministr obrany představuje bezpečnostní riziko pro stát. Jistě, kdyby taková situace v nějakém hypotetickém státě nastala, kontrarozvědka by na ni měla každopádně upozornit. Otázkou ale je, o co by se mohla opřít. Vystřelit hypotézu je sice pěkné, ale služba by si to nemohla dovolit bez pádného důvodu.

Když jsem ještě byl ve funkci, silně jsem se bránil formulacím typu „údajně" nebo „mohl by", protože to by se ve zpravodajské práci nemělo vyskytnout. Služby musejí jasně konstatovat „Ano, ten člověk představuje bezpečnostní riziko proto, proto a proto" a tyto jednotlivé body musejí být „okované". Pokud takové důkazy nemáte, neměly by se ve zprávě vůbec objevit. Pojďme ale fabulovat: i bez pádných důkazů můžete jít za premiérem - samozřejmě, pokud se to netýká jeho samotného - a sdělit mu názor služby: „Psát to nebudeme, ale z analýzy nám vyplývá, že by mohlo hrozit nebezpečí. Zařiďte se, jak chcete."

Jaký důkaz by byl tedy v případě hypotetického ministra obrany dostatečný?

V první řadě si myslím, že v onom státě neexistuje žádná koncepce zahraniční politiky, stejně jako žádná dlouhodobá bezpečnostní koncepce...

Chcete říci, že v takové situaci tedy bezpečnostní zájmy státu ohrozit ani nelze?

Když nejsou žádné takové zájmy specifikované... Možná se někdo o jejich definici pokusil na poli bezpečnosti strategických surovin, když nám Rusové loni předloni vypínali plyn, ale i to bylo podle mých informací velmi vágní. Asi si někdo myslí, že nejsme natolik důležitý stát, abychom měli takové koncepce definované.

 

 

Súdán: místo příští genocidy?

Datum konání referenda o rozdělení největší africké země se rychle blíží, avšak situace příliš šancí na mírové řešení nenabízí, tvrdí ve své analýze publicista Michael Brtnický.

Letošní, symbolické padesátiny africké nezávislosti budou s největší pravděpodobností i posledním rokem existence geograficky největšího státu černého kontinentu, Súdánu. Referendum o nezávislosti jižní části země plánované na 9. ledna 2011, nejdůležitější událost v dějinách země od zisku nezávislosti v roce 1956, se až nepříjemně rychle blíží a americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová ho počátkem září výstižně označila za „tikající časovanou bombu s enormními důsledky". Belgický odborník v oblasti vzniku a řešení konfliktů Luc Reychler ve své knize De volgende genocide uvádí: „Není otázkou zda, ale kdy proběhne další genocida." A Súdán je v roce 2011 horkým kandidátem.

Moderní historie Súdánu je poznamenána rozkolem mezi jeho severní a jižní částí. Umělé koloniální hranice spojily do jednoho celku arabizovaný, islámský sever s hlavním městem Chartúmem a černošský jih, kulturně a socioekonomicky podobný spíše sousední Ugandě, Kongu a Středoafrické republice, kde převažují křesťanství a původní animismus. Už brzy po zisku nezávislosti tak Súdán upadl do spárů vojenských diktatur a dlouholetých občanských válek na jihu, provázených hladomorem a nevýslovným utrpením tamních obyvatel, jež si vyžádalo dva miliony životů a další miliony uprchlíků.

 

 

Jak (ne)bojujeme proti korupci

Rozhovor se sociologem CESES Pavlem Fričem o korupci (Čestnost jako deviace, Literární noviny 36/2010) vyvolal mezi čtenáři i v odborných kruzích až nečekaně bouřlivý ohlas. Docent Frič proto témata, která v rozhovoru zazněla, rozvíjí v novém čísle LtN a znovu je nekompromisní: „Korupce v ČR dospěla do systémového stadia a v současnosti je tou nejnebezpečnější patologií, která ohrožuje českou společnost."

 


Interview

To je název zbrusu nové přílohy Literárních novin, která se poprvé objeví právě ve 40. čísle. A kdo v ní dostane slovo? V první řadě houslistka, zpěvačka a herečka Iva Bittová. K opakovanému probouzení vlastní kreativity potřebuje klid, jenž dnes nachází v údolí řeky Hudson na východním pobřeží USA. Donedávna poměrně klidnou vesničku Lelekovice u Brna tak vyměnila za bydlení doslova a do písmene uprostřed přírody, kde se inspirační zdroje jeden před druhým předhánějí.

Pár let už žijete v Hudson Valley ve státě New York, připomíná vám něčím Českou republiku?

Vybrala jsem si místo, které připomíná Českomoravskou vysočinu. Kraj je ovšem rozprostřený do obrovské šíře a mezi údolími se plazí široká řeka Hudson. Příroda je bujná a plná zpěvavých ptáků.

Posloucháte ráda zpěv ptáků?

Nesmírnou radost mám, když si ptáčci vytvářejí hnízda okolo domu a zpívají s mými houslemi. V komunikaci s ptactvem je obrovská radost, síla a inspirace. Když před oknem prolétne červený kardinál, tak si říkám: ano, jsem tu s vámi...

Co dalšího vedle inspirativního prostředí potřebujete, abyste mohla nerušeně tvořit?

Potřebuji naprostý klid, nerušené ticho a čerstvý vzduch. Mám domek uprostřed lesa, takže mě nikdo nerozptyluje na rozdíl od mého bydlení v Lelekovicich, kde mi nalepili zastávku autobusu přímo před okna kuchyně. Je to opravdu úleva. A protože i před domem mám kus pozemku, věřím, že díky zákonům, které tu opravdu fungují a platí, se nebudu zatěžovat nějakými dohady o možném narušování klidu a pohody.

 

 

To vše a mnohem více v novém čísle LtN, které na stáncích a v elektronické podobě vyjde 7. října.

 

Kresba: Dalibor Vlach

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 05 Říjen 2010 13:13 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB