Není kam zdrhnout
Se socioložkou Terezou Stöckelovou, mluvčí nové iniciativy ProAlt, si o probouzení české veřejnosti, experimentech, absenci nových vizí i smysluplnosti porušování zákonů povídá redaktorka LtN Tereza Spencerová:
Aktuální průzkum veřejného mínění ukázal, že nadpoloviční většina obyvatel ČR nesouhlasí s vládními škrty, zatímco asi čtvrtině se utahování opasků líbí. Vypadá to tedy, že má ProAlt dostatečně početné zázemí pro svou činnost...
Otázka je, jestli je to jev nový. Pokud bychom si spočítali výsledky voleb - myslím volební účast a počet lidí, kteří hlasovali pro tři nyní vládnoucí strany - tak pro současnou politiku vlády nadpoloviční většina lidí nebyla ani tehdy.
Na druhou stranu, volby, výzkumy veřejného mínění nebo třeba iniciativa typu ProAlt jsou vlastně různé metody, jak vytvářet veřejnost či veřejné mínění, chcete-li. Veřejnost „o sobě" neexistuje. Poslední volby efektivní nesouhlasící většinu společnosti nevytvořily. O to se teď musíme pokusit jinými způsoby.
Z hlediska ProAltu je ono vytváření „veřejnosti" asi tím nejdůležitějším. Proti radaru v Brdech se podle průzkumů vyslovovalo nad 60 procent lidí, ale na demonstrace jich chodilo pár tisíc. ProAlt ve svém provolání mluví o demonstracích či protestech, ale není jasné, jak chce lidi přimět, aby vyšli do ulic.
Je to experiment a nezastírám to. Ano, chceme vymýšlet nové způsoby, jak vytvářet veřejnost. Politické strany a volby vytvářejí veřejnost skrze logiku reprezentace - lidé, kteří se o politiku zajímají jen z novin, jednou za čtyři roky vyjádří svůj názor ve volbách a delegují svou politickou vůli na své zástupce. Je zajímavé, že v Čechách v posledních dvaceti letech tato logika fungovala i v rámci občanské společnosti. Občanská společnost se profesionalizovala, vytvořily se profesionální nevládní organizace, které si mohly dovolit zůstat do značné míry odtržené od společnosti, protože měly peníze ze zahraničí, z EU třeba. Cílem ProAltu je posunout vychýlení k reprezentaci směrem k účasti lidí, k aktivitě.
Jak se chce s „lidem" propojit ProAlt? Na internetu ho podpisem podpořilo zatím necelých dva tisíce lidí...
Z mého pohledu je klíčová činnost pracovních skupin ProAltu, které se začínají ustavovat a hledat způsoby, jak budou s to pracovat. Nemáme granty, všichni jsme dobrovolníci, naše kapacita je tudíž omezená, ale přesto si myslím, že to musí jít. Je to otázka nového propojení našich profesních, osobních a politických životů. Klíčovým předpokladem je, že nás to bude bavit.
Pak je tu druhá věc. Všichni víme, jak dopadly volby a jaká je nálada ve společnosti. Tu ale spoluurčují mainstreamová média tím, jakou agendu nastavují. Před volbami byly velké deníky a televize velmi propravicové, teď sice začínají kritizovat některé dílčí jevy, ale podpora pravicové interpretace současné situace - tedy jaký dluh máme a proč, že ho musíme bezodkladně řešit, a jak ho řešit - pokračuje v linii pravicových stran a vlády. Je tedy otázka, jak veřejnosti předkládat jiné formulace a jinou interpretaci současného problému a jeho řešení. Je potřeba proměnit tento základní rámec, ve kterém se vládní politiky odehrávají.
Jsem socioložka, a o ProAltu přemýšlím i v těchto termínech. Moje pracovní hypotéza je taková, že většina lidí, kteří podepsali naše prohlášení, jsou sociologickou terminologií „názoroví vůdci", kteří mají potenciál ovlivnit názory lidí ve svém okolí, ve svých „malých veřejnostech" - v obci, na pracovišti, mezi pejskaři... Cílem je tyto „malé veřejnosti" prostřednictvím signatářů aktivizovat a dát jim impuls a možnost začít uvažovat o věcech nově.
Řecká karta je cinknutá
Mýty o Řecku, jak je šíří česká média, jsou vylhané. Spíše než s přízrakem socialismu, který tam tak jako tak neexistuje, bychom měli bojovat s arogancí vlastních vládců. Systémy, které obě země stahují ke dnu, jsou si totiž podobné jako vejce vejci, říká český automechanik žijící v Athénách Zdeněk Erben.
Džungle před českou tabulí
Pryč je úcta a respekt k učitelskému povolání známá minulým generacím. Situace došla tak daleko, že část kantorů chodí do práce s obavami a strachem. Vstoupit do některých tříd může být zdraví nebezpečné. To tvrdí v novém čísle Literárních novin publicista a bývalý učitel Ludwig Urban, který se ve své analýze zabývá i kyberšikanou. Mimo jiné píše:
Nečekaným problémem a noční můrou učitelů se staly mobilní telefony. Školáci nejenže umějí s jejich pomocí podvádět při písemkách, ale nahrávají kantory v těch nejtrapnějších situacích a obrázky pak rozvěsí na internet. Každý se pak rád zasměje tomu, jak učiteli vytekly nervy. Odborníci tomu říkají kyberšikana. Školy se proto snažily o zákaz, ale ukázalo se, že školní řád na něco takového nestačí. Šéf asociace pedagogů Jaroslav Štercl se dokonce obrátil na parlament a chtěl po poslancích záruku, že se učitelé nebudou muset bát soudů, pokud žákům mobil zabaví nebo jim ho zakážou používat. Neuspěl. Ještě před volbami chystalo ministerstvo školství novelu zákona, který by mobilní telefony a fotoaparáty zakazoval. Nový ministr Josef Dobeš se však nakonec rozhodl opačně a řekl, že zákazy nikam nevedou.
Přestože videa žáků někdy poukazují na skutečná selhání učitelů, ti se nadále cítí jako lovná zvěř. Žáci a studenti zveřejňují na Facebooku jejich fotografie, kritizují je a zesměšňují. Stačí třeba vyvěsit na internetové seznamce, že tělocvikář je gay a naše třídní lesbička. Neoblíbené či málo energické pedagogy tak žáci vystaví naprosto nesnesitelným podmínkám a o zbytek se postarají vtipné komentáře. Například Facebooková skupina s výmluvným názvem „Polovina třídy spí, druhá si maluje a učitelka si povídá s tabulí," nasbírala za necelý měsíc přes 170 tisíc fanoušků. Podobných skupin jsou jen na Facebooku desítky, učitelé se v nich stávají terčem posměchu a urážek. Ministerstvo zatím alespoň dalo školám možnost vyšších trestů za zmiňovanou kyberšikanu, když tento pojem nově zavedlo do předpisů. Kyberšikana zahrnuje útoky pomocí e-mailů, či urážlivých textů na internetových stránkách. Ředitelé škol mohou důtkou, snížením známky z chování, převedením žáka do jiné třídy či dokonce vyloučením ze školy trestat žáky, kteří si tajně natáčejí učitele či spolužáky na mobilní telefony, či vystavují urážlivé texty na internet. Psycholog Jeroným Klimeš říká, že problémy s mobily a agresivitou žáků odhalují nový trend - učitelé a rodiče přestávají spolupracovat. Situace na veřejných školách se podle něj bude zhoršovat. „Dřív rodiče vnímali školu jako pomocníka - rodič vzdělával kluka sám, aby z něj byl dobrý kovář, a do školy ho poslal, aby se naučil číst a psát. Dnes berou rodiče školu jako něco, co za ně zařídí celé vzdělání. Jsou spojencem dítěte proti škole, chybu hledají nejdřív u učitele. Je to nový jev, zatím nevíme, jak ho řešit. Výběrové školy říkají: nemusíš tady být. Ale státní školy? Třeba ty americké jsou úplně příšerné. U nás to směřuje týmž směrem," varuje Klimeš.
.
Harmonie života
V příloze Harmonie života si můžete sami pomocí tabulky spočítat, jakou zanecháváte na planetě Zemi ekologickou stopu. Co to je? Ekologická stopa neboli ekostopa je měřítkem toho, kolik produktivní země a vody potřebuje jedinec, město, stát či civilizace k zajištění svých potřeb zdrojů a k zneškodnění odpadů, které vyprodukují při využívání současných technologií a současném stavu poznání.
Pozoruhodné například je, že dvě země s naprosto odlišným životním stylem, Čína a USA, zanechávají na Zemi stejně velkou ekologickou šlápotu. Každý z obou států se na vytvoření celosvětové stopy podílí 21 procenty. Rozdíl je v tom, že Čína má čtyřikrát více obyvatel s podstatně skromnějšími potřebami než Američané. Kdyby však měla Čína stejné spotřební nároky jako USA, zabrala by všechny dostupné biologické plochy na Zemi, spočítal David Vačkář z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze.
-
|2010-09-10 15:02:44 Anonymní - ZEN. Na vrcholu prosperity.... je třeba se zastavVáclav Bělohradský: Smysl, naděje, alternativa. Zveřejněno ve čtvrtek v Právu, příloha Salon......Odpověď: ....Váš text je rozumný, krásný, vášnivý a nábožný .... TANEC ROZUMU podložený vášní dobrat se pravdy .... je vrcholem. Je nejvyšším účelem lidského vzdělání. Avšak není nejvyšším účelem lidské existence. K objasnění účelu, smyslu, SMYSLU života člověka je třeba jít dál. Pustit se přísné logiky a skočit vstříc ... nebi? Knihy, které za tím účelem vznikly, nazýváme svaté... neexistuje míra svatosti.... avšak možnost dosáhnout svatosti je po ruce komukoliv....doslova... někdo čte, někdo předčítá, někdo opakuje, někdo vyhledává odpovědi.... hledat.... avšak k uskutečnění svého poznání ...svatosti... je třeba odhodit knihy, zkrotit rozum do podoby kruhu.... kdy neexistují otázky, jenom jediná odpověď.... SMYSL... Jednoduchost sama.... SMYSL .... dokáže pozvedat člověka od otázek a odpovědí ke klidu, jistotě a naději.... Víra pomáhá. Není však SMYSLEM. Věřit znamená vybrat si postoj a podřídit mu vše. Vyškrtnutí otázek, protože odpověď už někdo našel. Odstavení svého rozumu ve jménu rozumu jiných....Může se stát cestou... k nalezení SMYSLU...protože ukazuje přesvědčivou cestu těch, kterým se to podařilo...avšak může také svést z cesty...když se stane modloslužebnictvím. V tom tkví rozporuplná hodnota všech náboženství...mohou pomáhat....ale i bránit...nalezení SMYSLU....protože cestu musí projít člověk sám .... Coleridge: "Věřím v jednu a samojedině oblažující církev, jejímž jediným členem jsem prozatím já".... :) naznačuje další pokušení ... kdokoliv "přivoní " SMYSLU... má tendenci organizovat "v tom smyslu" ostatní....tak vznikají církve, politické strany, zprostředkující organizace, školy...rozdělující.... ačkoliv každý, kdo skutečně SMYSL nachází, ví, že je nezprostředkovatelně spojující.... Nalezení duchovního nejvyššího SMYSLU se projevuje "uzavřením kruhu"....Člověk se poznává ve světě a svět se poznává v člověku....láska? Osvícení? ....Zenová báseň... Koncentrovaná jednoduchost a krása stojící nad rozumem a jeho tříděním skutečnosti do rozporů...koncentrovaný SMYSL: Citát. "Mám jeden drahokam, jenž jasně září; jak dlouho byl ukryt pod světskými starostmi! Dnes ráno byl zaprášený závoj náhle odstraněn a zář drahokamu je obnovena - osvětlujíc řeky a hory a vše, co je na světě." Usmíření rozporů.... Chtít s vědomím, že všechno mám....že všechno ztratit znamená také všechno získat....že všechno získat znamená také všechno ztratit....že nemoc je možností uzdravení....že smrt je možností narození... paradox. Usmíření dobra a zla. Klid. Kruh. Smysl. SMYSL..... Papus: Kabala: Bytostí, která korunuje celek a dává mu své vysoké posvěcení, je člověk. Člověk spojuje do jisté míry jakoby v ohnisku čočky všechny formy bytí, aby svět určitým způsobem posvětil. Bůh používá člověka, aby se jeho prostřednictvím spojil s přírodou." Světlo... chce znát...tmu...a s pomocí člověka... posvěcuje...existenci....hmoty...Jenom člověk...je schopen.... poznat oboje...usmířit protiklady...spojit světlo a tmu do SMYSLUPLNÉ jednoty. Člověk dokáže zázraky. Jsem přesvědčena. Jsem rozumná. Jsem věřící. Jsem vědoucí.... Stejně jako všichni.... :) Paradox... Finále: "když se táže žák zenového mistra na "pravou přímou duchovní cestu", odpovídá mistr: "Jezdec na oslu hledá osla". :) ZEN :)