Co v nich najdete? Olympijská kandidatura Prahy vypadá spíš jako vtip. Nebo je to námět z oblasti městských legend? Jde přitom o nedávnou minulost nesoucí řadu charakteristik reálné politiky v Česku. Stojí zato si bizarní příběh připomenout, a to s pocitem úlevy, že v Londýně se sportovci nebudou loučit pozdravem: „Příště v Praze!" Podivnou kauzu připomíná Michal Komárek v článku Sysel a řecká karta.
Nebavme se o literatuře. Nechme si ji třeba na konec rozhovoru. Víte, zastávám teorii, že psát má člověk ve chvíli, až to prostě přijde shůry, až vám život začne sám diktovat, co na papír hodit. Nechci, aby to znělo neskromně, ale mně se tohle dělo. Až pak jsem si něco prožila. Třeba porod. Rodila jsem a cítila jsem se jako královna. Žádné nevrlé sestry, nevrlý kdekdo a protivní všichni, jak jsem to zažila doma... Rozhovor Alexandra Lukeše se spisovatelkou Jindrou Tichou najdete na stranách 4 a 5.
Zemský soud v Kolíně nad Rýnem dokázal takřka nemožné – sjednotit židy a muslimy. Stačil verdikt, podle něhož je náboženská obřízka malých chlapců trestným činem rovnajícím se ublížení na těle. Obě komunity reagovaly svými „neprůstřelnými" argumenty: židé připomněli holocaust, muslimové zase těžkosti s integrací. Původně právní spor se logicky proměnil ve spor politický, konstatuje Tereza Spencerová.
Nové 31. číslo Literárek se objeví na stáncích už ve čtvrtek 2. srpna.
