Francouzský požadavek zakázat v Evropské unii geneticky modifikovanou kukuřici MON810 z produkce koncernu Monsanto znovu rozpoutal diskuse kolem uměle upravovaných plodin.
Francouzské ministerstvo životního prostředí postoj své země minulý týden před evropskými regulátory zdůvodnilo „posledními vědeckými studiemi“, podle nichž geneticky modifikované plodiny „představují významné riziko pro životní prostředí“. Ministerstvo ve svém prohlášení poukázalo na nedávnou studii Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), která vyjádřila obavy z další GM plodiny, BT11, nicméně závěry studie lze vztáhnout i na MON 810. „Pokud EU neučiní příslušné kroky, přijmeme restriktivní opatření sami,“ konstatovalo ministerstvo v souladu s politikou prezidenta Nicolase Sarkozyho, který v listopadu 2011 slíbil podniknout kroky, jimiž by zvrátil verdikt Evropského soudního dvora a nejvyššího francouzského správního soudu. Obě instance zamítly francouzský zákaz GM plodin produkovaných koncernem Monsanto, připomíná agentura AFP. Francouzský soud navíc před čtrnácti dny potvrdil, že Monsanto je zodpovědné za smrt farmáře, který se otrávil herbicidy vyráběnými právě tímto koncernem.
Kromě Francie přitom kultivaci geneticky modifikované kukuřice ze zemí EU zakázaly také Německo, Maďarsko, Řecko, Lucembursko, Rakousko a Bulharsko.
Na obranu GM plodin se ve čtvrtek postavil zakladatel Microsoftu Bill Gates. Na konferenci Mezinárodního fondu zemědělského rozvoje (IFAD) v Římě vyzval k „digitální revoluci“, která by ulevila světovému hladu tím, že zvýší zemědělskou produktivitu především v rozvojových zemích prostřednictvím satelitů a nabídky geneticky upravovaného osiva. „Musíme usilovně začít přemýšlet o tom, jak využít výhod digitální revoluce ve prospěch malých rolníků, aby v příštích dvaceti letech byli s to zdvojnásobit a v některých případech i ztrojnásobit úrodu při současném zachování půdy,“ prohlásil, přičemž obhajoval i použití geneticky modifikovaných organismů v rozvojovém světě – v rámci velkých farem provozovaných v rozvojovém světě za pomoci investic ze světa vyspělého. Oznámil zároveň, že věnuje 200 milionů dolarů na nové granty zaměřené na výzkum nového typu kukuřice odolné proti suchu. Britský deník The Guardian nicméně připomíná, že Gatesovu představu, podle níž by uměle modifikovaná sadba mohla zvýšit zisky ze zemědělství, nejnovější analýzy nepotvrzují. „Genetické inženýrství nedokázalo zvýšit produkci žádné z plodin určených ke konzumaci, ale naopak zásadně navýšila použití chemikálií a rozvoj „supersemen“, jak vyplývá ze studie provedené mezi dvacítkou indických, jihoasijských, afrických a latinskoamerických spotřebitelských a ochranářských organizací, které zastupují miliony lidí,“ připomíná list. I americké Sdružení uvědomělých vědců (Union of Concerned Scientists) už v roce 2009 dospělo k závěru, že GM semena nezvyšují zemědělskou produkci ani v samotných USA. „Navzdory dvaceti letům výzkumu a třinácti rokům komercionalizace genetické inženýrství nedokázalo významně zvýšit sklizeň plodin v USA,“ konstatovala jejich zpráva. „Biotechnologický průmysl utratil miliardy dolarů na výzkum a přesvědčování veřejnosti, nedokázal ale zvýšit využití zemědělské půdy. V porovnání s tím tradiční pěstitelství dál vykazuje lepší výsledky.“
„Bill Gates je možná chytrý, co se týče programování počítačů a expertem na to, jak se stát miliardářem, ale o zemědělství očividně neví nic jiného, než co mu říkají z Monsanta a z biotech průmyslu obecně,“ podotkl Ronnie Cummins, ředitel Organic Consumers Association. „Stovky studií, včetně těch financovaných OSN, prokazují, že organické plodiny poskytují lidem výrazně vyšší množství vitamínů, živin a protirakovinových antioxidantů, že organické plodiny poskytují výrazně vyšší sklizně v dobách sucha i mohutných dešťů a že ekologické nebo organické farmy produkují dvakrát až desetkrát více úrody, než průmyslové chemické a GMO farmy.“
Gatesovo jméno se v uplynulých dnech objevilo mimo jiné také na seznamu sponzorů amerického pravicového think tanku Heartland Institute, který financuje popírání klimatických změn.
Mezitím se v USA pod žalobou na koncern Monsanto objevilo už 300 tisíc podpisů, mezi nimi je i legenda folku a aktivista Willie Nelson. „Naše banky jsou prý příliš velké, abychom je nechali padnout, ale systém našich potravinářských korporací je ještě větší. Jejich moc proto ohrožuje celý potravinový systém,“ napsal Nelson. „Není nic důležitějšího, než potraviny, které jíme, a rodiny farmářů, které ho pěstují. Korporátní kontrola nad potravinovým systémem už zavinila, že jsme ztratili miliony rodinných farmářů, dopustili zničení naší půdy, znečištění naší vody a epidemii obezity a diabetu. To si prostě nemůžeme dovolit. Systém výroby potravin patří do rukou rodinných farmářů, a nikoli pod kontrolu několika korporací.“
Žaloba na Monsanto byla podána v březnu 2011 jménem šesti desítek amerických rodinných farem, pěstíren osiva a organizací organického zemědělství, a to s cílem napadnout patenty koncernu Monsanto na geneticky modifikované osivo. V červnu se k žalující straně přidalo dalších 23 subjektů a jejich počet v současnosti už překročil 300 tisíc. Žaloba je založena na nesouhlasu s tím, že Monsanto „chce naprostou a absolutní kontrolu nad úplně vším“. Část lidí, kteří se na společné žalobě podílejí, v rámci hnutí Occupy Wall Street založila pracovní skupinu pro spravedlnost v otázce potravin. Její zatím poslední demonstrace se pod heslem „S Monsanto nechceme mít nic společného!“ konala 31. ledna před Federálním okresním soudem na Manhattanu a zúčastnili se jí zástupci dvou set rodinných farem a jejich příznivci.
Willie Nelson hrál na pomoc americkým rodinným farmám už v roce 1995:
-
|2012-02-26 00:26:23 Karel Petráň - GM proti lidstvuV 21. století ztratí většina párů schopnost mít děti. Děti těch, jimž se to podaří, budou mentálně zaostalé. Toto je účinek, jaký od geneticky modifikovaných výrobků požaduje zakladatel Microsoftu Bill Gates. Komunit miliartdárů dnes na Afričany a asijské země ház GM "bomby" maskované dobročinnými úmysly. - Podrobnosti viz článek - Kvůli geneticky úpravené potravě lidstvo degeneruje už v 21. století, v časopise WM magazín, rubrika Zdraví.
