Cesta delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) do Íránu neskončila nijak slavně – íránská strana prý nevpustila inspektory na vojenskou základnu Parčín, kde chtěli prověřit své pochybnosti o íránském jaderném programu.
V době, kdy ani USA v íránský vojenský jaderný program nevěří, to ze všeho nejvíc vypovídá o íránské nedůvěře vůči MAAE, nejspíš kvůli jejímu „lehce nevyváženému“ postoji. Tím spíš, že k nějakému „zádrhelu“ během inspekční cesty beztak dojít muselo, neboť izraelský deník Haarec už měsíc dopředu avízoval, že březnová zpráva MAAE má být tvrdší, než ta listopadová.
Někdejší šéf MAAE a švédský ministr zahraničí Hans Blix k tomu dodal, že se toho od zmíněné cesty mnoho očekávat nedalo, ale ze všeho nejvíc je nyní potřeba vyřešit nejakutnější věci a připravit prostor pro další rozhovory. „Myslím, že můžeme sedět a snít o velkých řešeních, ale ze všeho nejdřív je třeba zmírnit velmi naléhavou a nebezpečnou situaci,“ prohlásil ve Washingtonu.
O totéž se pokusil íránský duchovní vůdce ajatolláh Chameneí, který opakovaně zdůraznil, že Írán „nikdy neusiloval o jaderné zbraně a nikdy o ně usilovat nebude“, protože Írán „logicky, nábožensky i teoreticky“ považuje jaderné zbraně za „velký hřích“ a věří, že šíření těchto zbraní je „nemá smysl, je destruktivní a nebezpečné“.
Proti útoku na Írán se v posledních dnech vyslovili přední američtí činitelé, ministrem obrany Leonem Panettou počínaje, přes šéfa Národní zpravodajské služby Jamese Clappera až po náčelníka sboru náčelníků štábů generála Martina Dempseyho, podle něhož by takový útok „nebyl rozumný“. (Do toho, mimochodem, američtí a evropští politici odmítají i zprávy z posledních týdnů, které spojují šíitský Írán se sunnitskou Al Kajdou. „Al Kajda není vůči Íránu nutně přátelská,“ konstatuje jeden z činitelů a v jejich spojení nevěří ani Bruce Riedel, jeden z bezpečnostních poradců Baracka Obamy. Zvěsti o Íránu a Al Kajdě jsou o to kurióznější v době, kdy s Al Kajdou spolupracují v Libyi či v Sýrii samy USA).
Izraelští činitelé mezitím podobné poraženecké řeči o neochotě k útoku odmítají s tím, že slouží íránským zájmům. Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman proto prohlásil, že varování před útokem, které kromě USA vydalo například i Rusko, nebude židovský stát brát na zřetel, protože jim do rozhodnutí o útoku „nic není“.
BTW: Cena barelu ropy v Británii kvůli potenciální válce s Íránem dosáhla historického maxima 121,9 dolaru, což je výš, než kam vyšplhala před loňským útokem na Libyi.
Zkrátka, situace kolem Íránu je dál zamotaná a nic nelze vyloučit, nicméně se zdá, že se přece jen svým způsobem začíná projasňovat.
A projasňuje se i v otázce, koho že to vlastně zastupuje exilová opoziční Syrská národní rada (SNC). V jejím čele se v uplynulých dnech zjevila Basma Kudmáníová, která odmítla návrh Červeného kříže na příměří a vytvoření humanitárních koridorů, a vyslovila se naopak pro eskalaci konfliktu. Podle jejího prohlášení je mezinárodní invaze jediným způsobem, jak se vyhnout „zdlouhavému konfliktu“.
Zajímavá je na tom všem hlavně postava paní Kudmáníové, neboť hned poté, co bylo oznámeno, že má v čele SNC vystřídat „nerozhodného“ Burhána Ghaljúna, začaly arabské blogy pátrat, o koho že se to vlastně jedná, neboť v Sýrii paní Kudmáníovou nikdo neznal. Brzy se tak objevilo video, na němž Basma Kudmáníjová proklamuje své vřelé vztahy s Izraelem, kritizuje islám a korán a k tomu mimo jiné tvrdí, že Arabové Izrael potřebují. Sama se proti videu ohradila, že je jen vhodně sestříhané, aby ji zdiskreditovalo, a tak se na webu objevil záznam celý, na který už nereagovala a raději místo toho vyzvala „jménem syrského lidu“ k zahraniční intervenci.
Poté, co USA do čela libyjské vlády dosadily svého občana, se zdá, že znovu do klobouku sáhly pro králíka, který bude říkat, co chtějí slyšet, řešení situace v Sýrii ale jen oddálí a navíc i zničí popularitu, které se SNC v arabském světě ještě těší.
A tady je odkaz na text návrhu nové syrské ústavy, o níž chce Bašár Asad nechat hlasovat příští týden, bez ohledu na situaci v zemi, nesmyslnost takového kroku a tak podobně. Nová ústava by mu mohla umožnit zůstat prezidentem ještě 14 let… Referendum, které očividně nemá smysl, má ale podporu Číny.
A ještě podivný článek z Haarecu: Do Izraele se z Damašku vrátilo pár drúzských studentů a tvrdí, že je v syrské metropoli klid a mír. Když se prý doslechli, že se někde koná demonstrace, šli tam, a ono nic…
Dalšího králíka se Spojeným státům (a Saúdské Arábii) podařilo dotlačit do Jemenu: zástupce diktátora Sáliha generál Hádí byl zvolen prezidentem, přičemž proti sobě neměl žádného protikandidáta. „Hlasování“, které Bílý dům označil za skutečnou demokracii a vzor pro celý Blízký východ, bylo provázeno prudkými boji na jihu země, kde bylo zabito nejméně devět lidí. „Jsme povzbuzeni a blahopřejeme Jemencům ke skutečnému zahájení tohoto procesu, a budeme stát při nich při jejich dalších krocích,“ prohlásila mluvčí ministerstva zahraničí USA, což ovšem pro mnohé Jemence, kteří už rok bojují v ulicích za skutečnou demokracii, může vyznít i skoro jako hrozba. Během masových protivládních protestů byly zabity stovky a mučeny lidí. Obhájci lidských práv proto nyní tlačí na USA, aby Sáliha stíhaly za potlačení protivládních protestů, nicméně plán prosazený USA a GCC, na jehož základě se aktuální „volby“ konaly, zaručuje diktátorovi plnou imunitu. A tak se Sálih místo obžalovaného proměnil ve stálého obyvatele jednoho z luxusních newyorských hotelů. Jeremy Scahill v The Nation Sáliha charakterizoval: „Už od války mudžáhidů proti sovětům v Afghánistánu v 80. letech přes 11. září se Sálihovi skvěle povedlo proměnit hrozbu Al Kajdy a dalších ozbrojených skupin v proud protiteroristických fondů a zbraní z USA a Saúdské Arábie, čímž si upevnil svou moc v zemi a neutralizoval oponenty.“
Loutkový prezident Hádí by měl v čele země setrvat dva roky, nicméně není radno s tím počítat najisto.
http://electronicintifada.net/blogs/asa-winstanley/visualizing-palestine-debuts-stunning-graphic-illustrating-context-khader