Většina zemí v souvislosti s se spekulacemi kolem izraelského útoku na Írán přemýšlí, jaký dopad by takový konflikt měl a jak ovlivní ceny ropy na světových trzích, v Tel Avivu a Jeruzalémě mají podobné úvahy hmatatelnější podobu: Co se stane, když Írán na útok odpoví?
Zahraniční diplomaté v Izraeli už horečně připravují „plány alternativ“ pro případ, že nad jejich hlavami začnou létat íránské rakety, a jak v takové situaci naložit nejen s personálem ambasád a jejich rodinami, ale i jejich občany, kteří budou v té době v Izraeli na dovolené. Počty jsou to obrovské: v roce 2010 navštívilo Izrael 3,45 milionu turistů a loni to bylo ještě víc. Situace je ale o to složitější, že dokonce ani USA nemají jistotu, že je bude Izrael o svém útoku informovat s dostatečným předstihem, a tak je otázkou, jestli nejjistější nebude prostě jen sledovat třeba CNN nebo Al Džazíru.
EU už došla k závěru, že nemá možnost v případě války evakuovat včas všechny své občany a to nejlepší, co izraelská vláda nabízí, je seznam veřejných bombových krytů. To ale podle všeho mnoha turistům nebude stačit, a tak zavalí své ambasády, kde budou hledat bezpečí.
A zatímco vlády světa přemýšlí, jak zajistit bezpečí svých občanů, světová média naopak míří na místo a už si pronajímají střechy na domech v Tel Avivu, odkud chtějí mít pro své kamery dobrý výhled na očekávané íránské rakety a v přímém přenosu ukazovat divákům pastvu pro oči – válku, ničení a zabíjení. Na místě už jsou prý významní reportéři ze CBS, Fox News nebo NBC. Do Teheránu nemohou, takže uvidíme jen tuto část… tedy pokud válka samozřejmě propukne.
BTW, druhým dnem v Izraeli pokračuje generální stávka, kterou včera doplnila hustá mlha a uzavřela všechna letiště v zemi.
Izraelský deník Haarec s měsíčním předstihem oznámil, že březnová zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) bude mnohem tvrdší, než ta předchozí, listopadová. Dokument se tak má stát základem pro tvrdší mezinárodní sankce, včetně komplexního embarga EU na íránskou ropu, které má vstoupit v platnost v červenci. (Naproti tomu je už hotový návrh íránského zákona o okamžitém ukončení dodávek ropy do EU, stačí ho jen „odklepnout“.)
Pochybnosti o smyslu sankcí nicméně narůstají, protože se ukazuje, že režim v Teheránu vcelku snadno nachází cesty, jak je obejít. V uplynulých dnech například dohodl s Indií, že Dillí bude za 45 procent ropy platit v rupiích, přičemž je bude ukládat na účtech dohodnutých indických bank, kde budou Íránu volně k použití. Až dosud v tomto směru Íránu sloužily banky v Turecku, nicméně Teherán se obává, že Ankara coby člen NATO tlaku na uvalení sankcí podlehne, a tak se íránské účty stěhují do Indie.
Každé nové kolo sankcí však těžce dopadá na „civilní“ ekonomiku Íránu, ochromuje průmyslová odvětví, roztáčí inflaci, nezaměstnanost a zvyšuje ceny potravin – jinými slovy, namísto režimu sankce ztěžují život prostým Íráncům. Je vcelku bizarní, že zatímco bez ohledu na sankce íránská státní společnost dál vyváží ropu, do Íránu klesají dodávky potravinového oleje, kukuřice, rýže. Íránci tak stále častěji nemají jinou možnost, než se o pomoc obracet ke své vládě, což vlastně režim ve finále jen posiluje…
New York Times publikoval text Toma Pickeringa a Billa Luerse, dvou vysokých diplomatů v někdejších republikánských vládách, který navrhuje vcelku prosté a pragmatické řešení americko-iránské krize: Spojené státy by uznaly islámskou republiku a Írán by svolil k regionální spolupráci s USA v Afghánistánu a Iráku, přičemž by obě strany vyjádřily ochotu jednat o všech nyní sporných otázkách. MAAE a RB OSN by mohly přijmout íránský civilní jaderný program výměnou za íránský slib, že inspektoři MAAE budou mít neomezenou možnost kontroly, načež by se postupně zrušily sankce vůči Íránu. Írán slíbí, že přestane vyhrožovat Izraeli, načež USA vynaloží snahu proměnit Blízký východ v zónu bez jaderných zbraní. Prostřednictvím rozhovorů by se dojednaly také podmínky bezpečnosti pro Izrael…
Mám ale dojem, že podobné prosté a pragmatické nápady jsou až moc fajn, a proto neprojdou.
Průzkum veřejného mínění v arabských zemích, který provedla Univerzita v Marylandu spolu s agenturou Zogby International: na otázku „jmenujte dvě země, které vás nejvíc ohrožují“, 88 procent dotázaných uvedlo USA, 77 procent Izrael a jen 9 procent Írán.
ČT dnes neustále opakuje, že se ruskými a čínskými zbraněmi zabíjí v súdánském Darfúru, a tak si dovolím obrázek rozšířit podotekem, že Obamova vláda v tichosti prosadila dodávky zbraní do Bahrajnu, a to v době výročí brutálního potlačení (s pomocí saúdských tanků) tamních prodemokratických protestů. Nezávislá vyšetřovací komise o mučení v Bahrajnu konstatovala, že je systematické, OSN konstatovala, že Bahrajn selhává při vyšetřování porušování lidských práv a dál vůči civilistům používá „přehnanou sílu“, zatýkání novinářů a bloggerů pokračuje… Bahrajn bude pro rok 2012 Arabskou metropolí kultury.
Washington s vládou v Bagdádu domluvil, že se členové teroristické íránské skupiny Lidoví mudžáhidé (Mudžáhedín Chalk) ze své legendární základny Camp Ašraf, kterou Irák nechal zavřít, přesunou na opuštěnou základnu americké armády v Iráku, známou jako Camp Hurriya, čili Tábor svobody. Členové Lidových mudžáhidů tam nyní mohou pobývat, nebo zvážit odchod do třetí země. Lidoví mudžáhidé jsou bez ohledu na svou teroristickou činnost spojencem USA (a Izraele) v boji proti Íránu a ve Spojených státech mají oporu na těch nejvyšších místech.
Jemen. Generál Abd Rabbu Mansúr Hádí, jediný kandidát na prezidenta a Spojenými státy podporovaný dosavadní viceprezident diktátora Sáliha, v pondělí oznámil svou kandidaturu a vyzval svět i domov, aby mu v úřadu pomohly.
Hádí v čele země stane, a to na základě dohody prosazené Radou pro spolupráci zemí Perského zálivu (GCC) v čele s všemocným sousedem Jemenu, Saúdskou Arábií. Plán předpokládal, že opozici připadne křeslo premiéra výměnou za slib, že Hádího jednomyslně podpoří ve volbách, kdy proti němu nebude stát žádný protikandidát. Kouzelný příklad „demokracie“. Většina prodemokratického hnutí není z prezidentských voleb nijak nadšena a je otázkou, kolik lidí k volbám vůbec přijde, hútíovští separatisté na severu Jemenu už oznámili, že budou volby bojkotovat, stejně jako separatisté z jihu země, což z Hádího podle všeho učiní velmi slabého prezidenta (a moc mu nepomůže ani slib diktátora Sáliha -- toho času v USA-- , že se na volby vrátí a dá hlas právě Hádímu).
Hádí už bez ohledu na realitu stihl prohlásit, že jeho zvolení bude „poselstvím naděje“ a tím, že ho voliči zvolí, prý prokáží, že „odmítají terorismus“. Svou sólo kandidaturu pak označil za „vznešený úkol“.
Libye. Tamní vláda s obavami očekává 17. únor, kdy přijde první výročí povstání proti režimu Muammara Kaddáfího, neboť to prý bude datum, kdy zahájí útoky Kaddáfího pohrobci. Po předání moci nad Baní Valídem do rukou prokaddáfíovských klanů je to jen další důkaz, jak slabé postavení nové vlády je.
Otevřeně prokaddáfíovský web Libya SOS to ilustruje mimo jiné mnoha záběry, nově například masakru „psychopatů“ z Misuráty, kteří zabíjejí obyvatele uprchlického tábora, nebo lékařů z Benghází, kteří s mačetami v ruce honí po nemocnici černého Libyjce… Nevím, do jaké míry jsou tyto informace pravdivé, ale názor si koneckonců můžete udělat sami.
A dneska na závěr jedno prokazatelně autentické, lehce surrealistické video z egyptského parlamentu: saláfistický poslanec během jednání vyzývá k modlitbě a už si ji i prozpěvuje a předseda parlamentu, vysoký představitel Muslimského bratrstva, ho vykazuje ven, s tím, že když se chce modlit, ať jde do nedaleké mešity, a neruší ostatní od práce…
-
|2012-02-09 16:05:02 Avari - The CityProblémy můžeme vyřešit jen v The City a hodit ty svině do Temže i se zavážím. Nebo je jen strčit doživotně do uhelných dolů. To platí i o těch "našich" pos(r)lancích.
-
|2012-02-09 16:33:42 m - a jak to vypada v demoraticke lybii dnehttp://www.outsidermedia.cz/Libye-temer-rok-po-humanitarni-pomoci-USA-a-NATO-1.aspx
-
|2012-02-12 19:50:23 Karel Petráň - Ostatně soudím, že...Ostatně soudím, že Kartággo musí být zničeno. Pamatuje si někdo, který velkolepý politik Říma tuto větu pronesl? Dnes podobné věty padají na záda všech států, které neposlouchají Západ, USA, zemi Vyvolených. Takže: soudím, že musí být zničen Irán, pak Sýrie, severní Korea, atd. Kuba padne na kolena sama, hodiny tikají poslední minuty. O Vietnamu se mlčí, tam už nějaká armáda dostala na zadek, a to hodně bolestivě, takže zde je opatrnost matkou pokroku. Utnout hlavu více než miliardové Číně si dnes nikdo netroufne. Jestli se občané této žluté země naštvou a nevyjdou do ulic, nýbrž do Evropy nebo džunkami do Ameriky, je po světě veta. Zkusme u nich pátou kolonu, i když mnozí přijdou o hlavu, ale chce to hodně kapek trpělivé práce, i skála se mnohdy po kapkách rozpadne, tak proč ne Čína? Pro začátek by to stačilo. Další seznam nepohodlných zemí bude brzy doplněn.
