Biden: Ukrajina je nejzkorumpovanější na světě, ale…

Email Tisk PDF

USA – přinejmenším pro nejbližší budoucnost – ujistily kyjevskou moc o své podpoře tím, že vyloučily možnost předčasných parlamentních voleb, v nichž by strany současné vládní koalice podle průzkumů utrpěly debakl.



 

 

Důležitost, jakou Washington „svému“ Kyjevu přikládá, naznačily uplynulé dny, v nichž se provalilo, že USA ukrajinské armádě posílají zastaralé vybavení „jako z druhé ruky“ a americká, často i třicet let stará technika je v takovém stavu, že se rozpadá za jízdy. Pentagon ale kyjevské „ukřivdění“ zchladil prostým konstatováním, že posílá to „nejlepší, co má na skladu“.

S o to větším napětím proto byla očekávána návštěva Joe Bidena. Americký viceprezident je neoficiálně vnímán jako kurátor Ukrajiny v americké vládě, a jak sám podotkl, s kyjevským prezidentem Petrem Porošenkem „mluví víc než se svou manželkou“: „Je pravda, že jsem tu byl v uplynulých dvou letech jen čtyřikrát, ale na telefonu jsme spolu strávili skoro 1000 hodin,“ prohlásil, čímž zároveň naznačil, že kyjevské elity podle všeho žijí podle washingtonského času. Všeobecně se předpokládalo, že koho Biden na znervóznělé Ukrajině pochválí, ten ve funkci zůstane, koho zkritizuje, ten padne, přičemž za nejvíce rozvrzanou židli byla považována ta pod premiérem Arsenijem Jaceňukem, který prý v půli října „oslavil“ první miliardu na kontě. A mnozí si zkusili rychle přisadit. Například tragikomický oděský gubernátor Michail Saakašvili, který právě přišel o své gruzínské občanství, zkusil zamíchat kartami a posílit šance na svůj vlastní vzestup: připomněl, že korupce připravuje ukrajinský rozpočet každoročně o pět miliard dolarů, a ukázal přitom na „hlavní korupčníky“ v čele s dněpropetrovským Ihorem Kolomojským a některými lidmi z Jaceňukova okolí, aniž by přitom ovšem jmenoval kohokoli z okolí prezidenta/oligarchy Porošenka. Vzápětí ale „Jaceňukovci“ přešli do protiútoku a poukázali na to, že fondy, z nichž Saakašvili žije, pravidelně plní „velmi pochybné osoby“ (a znovu následovala jména). Do „naprosto zkorumpované“ vlády si kopla i někdejší hvězda oranžové revoluce a „plynová princezna“ Julia Tymošenková, která oznámila, že její strana nebude podporovat chaotický státní rozpočet na příští rok.

Karty tak byly rozdány, oprávněná špína oprávněně a spravedlivě rozházena, a už se čekalo jen na Bidena… nebo spíš na „Bosse“, jak napsal kyjevský Korrespondent.

 

Kyjev jako nástroj

Joe Biden se už od podzimu netají tím, že vysoká míra korupce může ochromit americkou podporu Ukrajině. Ruské ministerstvo financí v této souvislosti před pár dny oznámilo, že Obamova administrativa odmítá poskytnout záruky za ukrajinské dluhy, a sám Washington to nijak nevyvrací, čímž naznačuje, že příliš nevěří ve schopnost současného vedení Ukrajiny vypořádat se s ekonomickou krizí státu. O závažnosti „předbankrotové“ situace vypovídá i Mezinárodní měnový fond, který kvůli Ukrajině přepracoval své vlastní předpisy, aby mohl poskytovat úvěry Kyjevu i poté, co za pár dní vyhlásí bankrot vůči ruskému dluhu ve výši tří miliard dolarů. Sám MMF přitom ale varuje, že jeho „ukrajinský program“ je kvůli kyjevskému nedodržování dohod „v ohrožení“.

Joe Biden nyní za přísných bezpečnostních opatření vystoupil v kyjevském parlamentu, připomněl už oranžovou revoluci z roku 2004 a mimo jiné prohlásil: „Na světě nenajdete jinou demokracii, v níž by tolik bujel nádor korupce. Žádná jiná taková země neexistuje. Nestačí prostě jen zřídit úřad pro boj proti korupci, je třeba provádět nezbytné reformy justice, aby bylo možné pohnat konkrétní lidi k zodpovědnosti.“

„To není jen žlutá karta našim politikům, ale rovnou červená,“ soudí ukrajinský politolog Ruslan Bortnik. „Vztahy se ze stádia partnerských změnily v obviňující. Fakticky tím Biden dal této vládě poslední možnost.“

Zdrcující projev nicméně americkému viceprezidentovi nezabránil vyjádřit Ukrajině „plnou podporu“, pochválit reformy primátora zbankrotovaného Kyjeva Vitalije Klička a projevit radost nad vidinou další spolupráce s „přítelem a partnerem“ Jaceňukem. Z toho vyplývá, že premiér zůstává ve své funkci; „Boss“ Biden tím totiž fakticky – přinejmenším pro nejbližší budoucnost -- vyloučil možnost předčasných parlamentních voleb, v nichž by strany současné vládní koalice podle průzkumů utrpěly debakl. To vše očividně na principu dávné „doktríny Jeane Kirkpatrickové“, která už v 70. letech v rámci studené války obhajovala podporu všem možným diktaturám argumentem „jsou to sice diktátoři, ale naši“.

 

Novoroční problémy

Fakt, že Washington nevnímá Ukrajinu jako svého skutečného partnera, ale spíš jen jako nástroj k nátlaku na Rusko, vyplynul z dalších Bidenových prohlášení. Vyzval například kyjevský parlament k přijetí zákona o volbách na Donbasu a pro formu i tamní obyvatele, aby „odmítli žít pod separatisty a zločinci“, ale argumentoval přitom nikoli snahou celou krizi řešit, nýbrž získáním nástrojů k tlaku na Moskvu. A to v době, kdy kyjevské mocenské elity vnímají možné opětovné připojení Donbasu k Ukrajině jako katastrofu. „Putin udělá vše, aby vrátil Donbas Ukrajině, čímž proruští obyvatelé Doněcké a Lučanské oblasti získají právo volit a měnit konfiguraci moci v naší zemi,“ shrnuje pohled Kyjeva vlivný poslanec Anton Heraščenko. Nebo jinými slovy, Donbas se vrátit může, ale bez lidí. Právě volby v Donbasu jsou ale jedním z postulátů minských dohod, a nesouhlas s nimi jasně ukazuje, že hlavním „narušovatelem“ minského procesu je Kyjev. I proto nyní Ukrajina ztrácí podporu Německa a Francie, které se na formulaci minských dohod podílely, proto si nyní šéf bezpečnostní rady státu Olexandr Turčynov stěžuje, že Západ není ochotný „Ukrajinu bránit“.

Větší optimismus nepřichází ani z EU. Brusel sice dál zdůrazňuje svůj zájem na politické a ekonomické integraci Ukrajiny, nicméně asociační smlouva Ukrajiny s EU vstoupí v platnost už 1. ledna a s ní začnou i avízované ruské obchodní sankce vůči Ukrajině. „Unie ruské sankce proti Ukrajině odvrátit nemůže,“ shrnuje Euobserver na základě jedenáctihodinových jednání v Bruselu z 1. prosince. „Rusko už není ochotné k dalším ústupkům, s nimiž souhlasilo loni.“ Už nyní přitom ukrajinští zemědělci na ruském potravinovém embargu přicházejí o miliardu dolarů ročně, nové obchodní sankce připraví ukrajinské exportéry o další půldruhé miliardy, dodává Euobserver s poukazem na to, že asociační dohoda se měnit nebude, a tak EU nebude Ukrajině její ztráty kompenzovat.

Ukrajinský export do zemí EU za deset měsíců letošního roku přitom propadl o třetinu a od nového roku ukrajinským producentům reálně hrozí, že budou z domácího trhu vytěsněni levným, často dotovaným zbožím z Unie, ale na ruský trh se už neobrátí. Propočty Kyjeva mohou vzít v roce 2016 za své také v případě, že EU zruší sankce proti Rusku – koneckonců, jen německý export do Ruska kvůli nim meziročně klesl o 22 procent a tlaky na odvolání sankcí sílí nejen v Německu. Za těchto okolností pak snaha Arsenije Jaceňuka přimět Brusel, aby zablokoval rusko-německý plynový projekt Nord Stream 2 a uchoval tak Ukrajině poslední naději na nějaký (tranzitní) význam v Evropě, zní jako hlas volajícího na poušti. Místo kladné odpovědi se mu dostalo jen velkého „hubana“ od šéfa Evropské komise Junckera…

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 09 Prosinec 2015 11:45 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz