Několik střípků z Ukrajiny posledních dní

Email Tisk PDF

Drtivá většina Ukrajinců má za to, že se jejich země neubírá správným směrem -- před nástupem zimy nemá Kyjev peníze na nákup zemního plynu a kvůli své politice hlásí i nedostatek uhlí.

 

 

 

 

 

Minulý týden kyjevský premiér nařídil ukončit odběr ruského zemního plynu, s tím, že musí být jasno: „Popletl to Gazprom, není to tak, že oni nám plyn přestali dodávat, ale my jsme od nich přestali kupovat,“ prohlásil premiér Arsenij Jaceňuk. Stalo se tak ve chvíli, kdy Kyjev vyplatil posledních 64 milionů dolarů, které na nákup plynu měl.

Ruský Gazprom odhadl 23. listopadu ukrajinské plynové zásoby „na dva dny“, ale ukrajinský Naftogaz uklidňuje občany, že zimu přežijí i bez ruského plynu, protože se navýší dodávky (rovněž ruského) reversního plynu z EU. Kyjev pak koncem roku zkusí s Moskvou domluvit další dodávky.

Jaceňuk přitom dodávky z Ruska „odmítl“ s poukazem, že jejich cena překračuje tržní cenu na evropském trhu, a podpořil ho i jeden z ředitelů Naftogazu: „Nekupují plyn od Gazpromu, protože jejich cena je nad tou tržní. A vůbec, nikdo s nimi nechce mít nic společného, tak z toho dělají šou s odpojováním plynu Ukrajině. V zásobnících přitom máme úplně normální úroveň rezerv a máme veškeré možnosti pro diverzifikaci dodávek. Prioritou je nákup plynu v Evropě s využitím úvěru od Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj (EBRR).“

Jaceňuk se jen snaží uchovat tvář ve špatné hře, shrnuje pro Vesti nezávislý energetický expert Valentin Zemljanský. „Naftogaz přece nemůže otevřeně přiznat, že slíbené úvěry vyplaceny nebyly a peníze na plyn prostě došly.“

A peníze došly hned z několika důvodů. Stát oproti plánu získal jen nízké daňové výnosy z chemického a hutního průmyslu, z nichž chtěl doplňovat konto na nákup plynu. Peníze ve skutečnosti nejsou ani na nákup plynu z EU, protože EBRR vyčlenění úvěru ve výši 300 milionů eur podmínila reformou korporátní správy Naftogazu, která by koncern oddělila od ministerstva energetiky – a tento požadavek samo ministerstvo úspěšně zasabotovalo. „Navíc tu jsou problémy s reversním plynem, protože Gazprom tlačí na Polsko a Maďarsko, aby žádný plyn na Ukrajinu neposílaly,“ vysvětluje pro Vesti zdroj z Naftogazu. A co víc, cena plynu na trzích v EU bude záviset na poptávce a ta bude záviset na počasí: čím bude chladněji, tím bude plyn dražší. „A bude jednoznačně dražší, než je nynějších 227 dolarů za tisíc kubíků, které navrhuje Rusko,“ citují Vesti experta. „Je pravda, že aktuálně jsou na trhu nižší ceny. Proto mám pocit, že Jaceňukovi ukázali právě tato čísla, jinak by si Evropou tak jistý být nemohl.“

A pokud Ukrajina nebude moci plyn nakupovat, buď se znovu obrátí k Rusku, což je ale pro současný Kyjev ideologicky nepřijatelné, nebo začne prostě krást plyn tranzitující do Evropy. Právě na tuto možnost už nyní upozorňuje Gazprom: „Už nyní, ještě před nástupem skutečných mrazů, začala Ukrajina aktivně odebírat plyn ze zásobníků, které beztak nejsou adekvátně naplněné.“

A pokud by mezi prosincem a únorem teplota alespoň na dva týdny klesla na mínus pět stupňů, zásobníky se do konce topné sezóny vyprázdní zcela. Dlouhodobá předpověď přitom na počátek prosince mluví o mínus deseti, pak i o mínus 18, přičemž mírné oteplení může přijít někdy kolem Nového roku. Jiné prognózy ale na Silvestra na Ukrajině slibují mrazy až minus 15 stupňů…  

 

S tím ovšem úzce souvisí příznačná „kauza“ energetické blokády Krymu, kterou pestrá směsice nacionalistických „aktivistů“ zahájila odpálením čtyř sloupů vysokého napětí. Krym se i s 1,9 milionem obyvatel ponořil do tmy, přičemž blackout postihl i polovinu Chersonské oblasti, tedy i samotnou Ukrajinu, a propad napětí si vyžádal i odstávku tepelných elektráren v oblasti. Ačkoli se ukrajinská policie snažila hodit vinu na „ruské diverzanty“, obratem zareagovalo například Německo, které vyzvalo Kyjev, aby celou sabotáž důsledně prošetřil a zajistil, že podobný „zločin“ nebude opakovat. „Lidové republiky“ Donbasu reagovaly tvrději a částečně zastavily prodej uhlí ukrajinským firmám, přičemž stejný krok učinilo posléze i Rusko.

Jaceňuk zaujal pozici „já vám to říkal“: „Uhlí nemáme, nemáme dostatečné zásoby uhlí. Varoval jsem vás už před třemi měsíci.“ Státní firma Ukrenergo už spočítala, že zásoby uhlí na ukrajinských elektrárnách vydrží na měsíc a poté 40 procent elektráren zastaví provoz. Řeč je především o elektrárnách na východě země, protože západ Ukrajiny má své uhlí. Reálně je třeba očekávat výpadky elektřiny, a to i v Kyjevě, ale za největší hrozbu experti považují rozpad jednotného energetického systému na několik autonomních „ostrovů“. „Žádné vzájemné průtoky, každý sám za sebe. Zaručit celistvost systému už nebude možné. Nad takovým scénářem seděli (v Kyjevě) už před půldruhým rokem, ale nikdo nic neudělal, aby riziko neutralizoval.“

V nejvyšších patrech kyjevské moci zavládl chaos. Ministr energetiky Volodymyr Demčyšyn zkritizoval zničení stožárů s argumentem, že jejich oprava bude ukrajinský státní rozpočet stát miliony hřiven (a sám se vzápětí stal terčem ostré kritiky kvůli fámám, že podepsal nové smlouvy na dodávky elektřiny na Krym). Premiér Jaceňuk nařídil okamžité zahájení oprav zničených stožárů, ale u z prezidentovy vlastní strany zaznělo, že blokáda Krymu probíhá s vědomím vlády a osobně i prezidenta Porošenka, což ve finále značí, že ozbrojení nacionalisté blokují případné opravy, ty se protahují a prezident proti radikálům na hranici s Krymem nijak nezasahuje. Podle Financial Times důvody, proč by Porošenko mohl chtít obnovit konfrontaci s Ruskem nebo alespoň pro obnovení války na východě, existují: „Možná chce znovu obrátit pozornost Západu ke své zemi, a to v době, kdy USA a jejich spojenci zvažují taktické sblížení s Ruskem v boji proti IS v Sýrii. Možná, že chce odpovědět na hrozbu Moskvy zahájit obchodní válku s Kyjevem ve chvíli, kdy v lednu vstoupí v platnost asociační dohoda Ukrajiny s EU. A možná se jen snaží odvést pozornost od krachu slibovaných reforem, které měly ekonomiku a politický systém očistit od dominance oligarchů,“ soudí list a radí, že by Kyjev měl upustit „od provokačních akcí na Krymu, které se ve výsledku promění v Putinovu výhodu na diplomatické scéně“.

Míru sebereflexe v Kyjevě přitom ilustruje snaha „zatlačit na Čínu“ – loď patřící čínské firmě totiž pokládá podmořský kabel, jímž bude Krym zásobován elektřinou rovnou z Ruska, bez nutnosti platit za elektřinu Ukrajině. Někdejší šéf popřevratového parlamentu a aktuálně velitel rady státní bezpečnosti Olexandr Turčynov má přitom za to, že by se problém Krymu dal řešit tím, že Kyjev oficiálně předá poloostrov do pronájmu Spojeným státům.

Ať tak či tak, Ukrajina vstupuje do zimních měsíců bez jistoty dodávek zemního plynu i uhlí.

 

Privatizace ukrajinského státního sektoru měla loni podle plánů Kyjeva přinést státní kase 17 miliard hřiven (v dolarech aktuálně děleno cca 25), ale zájemci o ukrajinskou ekonomiku utratili jen 137 milionů.

 

Pentagon zahájil výcvik pravidelné ukrajinské armády.

 

V Záporoží se mafiánům skoro povedlo ukrást 158 letadel.

 

Staronový primátor Kyjeva a jedna z (polozapomenutých) ikon Majdanu Vitalij Kličko se přiznal, že bez ohledu na zákony o „boju za dekomunizaci“ doma dál sleduje ruskou televizi. Pokud by se nyní konaly předčasné parlamentní volby, politickým stranám, které vzešly z Majdanu, hrozí ztráta přinejmenším poloviny hlasů.

 

Podle německých poslanců nemá Ukrajina ani nejmenší šanci vstoupit do EU. Jaceňuk naopak Ukrajincům tvrdí, že vše bude záležet na „jejich práci, přesvědčení a víře“. V Kyjevě se mezitím proslýchá, že EU už nehodlá prodlužovat sankce proti Majdanem svrženému prezidentovi Janukovyčovi.

 

Prezident Porošenko oficiálně poděkoval Litvě, Lotyšsku a Estonsku za jejich odmítnutí bojovat proti Islámskému státu v koalici s Ruskem. Katar na Ukrajině nakoupil rakety země-vzduch, podle všeho pro potřeby Daeše v Sýrii. V Kyjevě byl zatčen lídr buňky Daeše ze Sýrie, který podle expertů na Ukrajinu určitě nepřijel jako turista: „Nic kromě radikálů s bojovou zkušeností ho tady zajímat nemohlo.“

 

Přes 70 procent Ukrajinců je přesvědčeno, že se jejich země neubírá správným směrem a přes polovinu jich svůj životní standard považuje za bídný, protože jen letos v listopadu činil příjem na jednoho člena rodiny v průměru asi 100 dolarů, což bylo 2,25krát méně, než co stojí přežití. Jinými slovy, tři čtvrtiny z bezmála 45 milionů obyvatel (nikdo neví, kolik jich ještě na Ukrajině ve skutečnosti zbývá), chce uprchnout do zahraničí.

 

UEFA zavřela stadion Dynama Kyjev poté, co se fanoušci londýnské Chelsea, někteří z nich černošští, stali obětí rasistických útoků. Podle prezidenta Porošenka to byla akce Ruska, které chce ve světě vytvořit obraz rasistické Ukrajiny. Podle portálu bykvu.com se na záběrech podařilo identifikovat mimo jiné útočící policisty, asistenta jednoho poslance, příslušníky žoldnéřského praporu Azov, který už spadá pod ministerstvo vnitra. Soud kyjevského Pečorského obvodu propustil z vazby nácka – poté, co na budovu soudu chtěli zaútočit jeho „spoludemokraté“. Výročí Majdanu provázela i hesla o „vyhánění židovských sviní“. Kyjevem po nocích procházejí protivládní ohňové pochody.

 

Revers plynu na Ukrajinu řídí manažeři spojení s šedou eminencí ukrajinské politiky a byznysu, stále ještě exilovým oligarchou Dmytro Firtašem, který u rakouského soudu uspěl proti americké žádosti o vydání a v těchto dnech by se měl vrátit na Ukrajinu. Kyjev slibuje, že Firtaše na americké přání zatkne hned po přistání, nicméně přijal současně mimořádná opatření: od soboty Ukrajina – po zákazu přeletů všech ruských linek -- uzavřela vzdušný prostor také pro charterové lety a povolení se vydávají na konkrétní žádosti. To vše prý právě kvůli Firtašově příletu. Vlastní ukrajinské propočty mluví o tom, že jen zákazem ruských linek ztratí Kyjev ročně až 30 milionů eur.

 

Odložené volby v Mariupoli drtivě vyhrál Opoziční blok. Nacionalistické bojůvky blokují úřady v Krivém Rohu, kde ve volbách zvítězil také „opozičník“ Jurij Vilkul. Poradce ministra vnitra z Kyjeva vzkazuje, že ve městě nebude klid, dokud řádně zvolený primátor neodstoupí.

 

Ukrajina musí vyměnit spojence – namísto Německa a Francie, které nenaplnily kyjevské naděje, by novým partnerem mělo být Turecko, prohlásil po sestřelení ruského bombardéru nad Sýrií poslanec kyjevského parlamentu za Radikální stranu Dmytro Linko. Turecký velvyslanec v Kyjevě potvrdil, že Krym je součástí Ukrajiny, v níž Rusové pronásledují Krymské Tatary.

 

Ukrajinští ornitologové našli vlasteneckého ptáka. Jmenuje se loboš červenočerný (Cymbirhynchus macrorhynchos), žije v Kambodži, Indonésii, Thajsku a ve Vietnamu a jeho zobák kopíruje barvy ukrajinské vlajky.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 30 Listopad 2015 14:07 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz