Ukrajina v OSN (a ve skutečnosti)

Email Tisk PDF

Uprchlická vlna z Ukrajiny sílí, přičemž nejvíce Ukrajinců míří do Španělska, kde jich je už 700 tisíc. Dalšími oblíbenými destinacemi jsou Polsko a Česká republika.



 

 

Kyjevský prezident Petro Porošenko na Valném shromáždění OSN v New Yorku promluvil mezi prvními, byť nikoli v „hlavní soutěži“ vedle Obamy, Putina či Sia, ale v rámci tzv. Summitu rozvoje. I tak jeho projev zněl místy až fantasticky: „Co jsme dokázali: trojnásobně snížit míru chudoby, zlepšit zdravotnictví, takřka dvojnásobně snížit dětskou úmrtnost. (…) Ale rozvoj nemůže nastat tam, kde lidé umírají v důsledku zrádné agrese Ruské federace.“

Podle Porošenka „ruská agrese“ a „Ruskem podporovaní teroristé“ „zabili 8 tisíc Ukrajinců, z toho 6 tisíc civilistů“ a z 1,5 milionu obyvatel Donbasu udělali vnitřní uprchlíky. Následoval potlesk delegací USA, Polska a Kanady, přičemž druhý a poslední potlesk stejných delegací zazněl, když Porošenko zmínil „právo veta“, které by mělo být Rusku v Radě bezpečnosti OSN odňato kvůli zablokování diskusí o anexi Krymu a ustavení mezinárodního tribunálu kvůli sestřelenému malajsijskému boeingu. Ruská delegace nereagovala, neboť na začátku Porošenkova projevu demonstrativně opustila sál, což pak Ukrajina opětovala při projevu Putinově. Je přitom pozoruhodné, že zatímco Porošenko kritizoval ruskou anexi Krymu, ukrajinská delegace problém územní celistvosti své země ani nenahlásila do programu jednání Valného shromáždění OSN, což může podporovat názory, podle nichž už nynější blokáda Krymu, kterou zahájili neonacisté z Pravého sektoru s exilovými organizacemi krymských Tatarů, svědčí o tom, že Ukrajina už Krym nepovažuje za svůj, nepočítá s jeho navrácením a blokádou jen zhoršuje vztahy mezi pevninou a poloostrovem. Není to ostatně jediná „podivnost“ související s Porošenkovým půlhodinovým projevem (celé znění je ZDE). Například zmíněné údaje o boji s chudobou Porošenko sice uvedl jako výdobytek své vlády, nicméně ukrajinská média upozorňují, že řeč je ve skutečnosti o souhrnu vývoje za posledních 15 let. A ukrajinský generální štáb zase uvádí, že od zahájení války ztratil 8 tisíc vojáků.

Je příznačné, že se na summitu, jehož leitmotivem byla Sýrie, Porošenko příliš nechytil ani s tématem „ruského agresora“. Vyjádřil jen naději, že Baracku Obamovi nebude „chybět kuráž“ připomenout svému ruskému kolegovi nutnost naplnění minských dohod. V zásadě se tak i stalo, neboť americký prezident ve svém projevu zopakoval, že Krym byl anektován, že na Donbase je přímá ruská agrese, a že sankce proti Rusku mají dál smysl, přičemž (ironií osudu mnohovýznamně) prohlásil, že USA „nemohou stát stranou, když se narušují územní celistvost a svrchovanost“ nějaké země. Putin Ukrajině ve svém projevu věnoval sotva půl minuty, přičemž zopakoval předchozí teze: Kyjev musí brát v potaz zájmy obyvatel Donbasu, akceptovat jejich volbu a jednat s jejich představiteli o budoucím uspořádání v rámci Minských dohod. Putin tak na jedné straně vyzval Kyjev a Západ, aby začali jednat s nelegitimními strukturami, které Rusko podporuje a vyzbrojuje, ale přestali vyzbrojovat teroristy v Sýrii, na straně druhé Obama mluvil o nutnosti uchovat celistvost Ukrajiny a současně požadoval hlavu syrského prezidenta…

Mimochodem, před Putinovým projevem část ukrajinské delegace v sále Valného shromáždění OSN zvedla ukrajinskou vlajku prostřílenou při prohrané bitvě v Ilovajském kotli. Všechny „rebely“ ochranka okamžitě vyvedla ze sálu, načež jim byl vystaven doživotní zákaz vstupu…

 

Korupce a beznaděj

Petro Porošenko se v New Yorku krátce setkal i s Barackem Obamou, který bude „podporovat Ukrajinu provádějící reformy a hledající diplomatické řešení konfliktu“, s německou kancléřskou Angelou Merkelovou hovořil o řešení konfliktu a volném obchodu, s britským premiérem Davidem Cameronem pak o „falešných“ volbách na Donbasu a ruském porušování minských dohod, zadoufal, že se Ukrajina v říjnu stane nestálým členem Rady bezpečnosti OSN, stačil poděkovat ukrajinské diaspoře v USA za pomoc při financování války proti Rusku a ujistil, že Ukrajina nemůže nikdy prohrát, protože má na své straně „pravdu a Hospodina“.

Arsenij Jaceňuk v civiluNicméně, německá vláda se mezitím ponořila do ostrého sporu, neboť koaliční sociální demokraté požadují ukončení sankcí proti Rusku, protože nechtějí, aby „Ukrajina určovala kvalitu německých vztahů s Ruskem“, v Nizozemsku se podle všeho bude konat referendum, jehož organizátoři odmítají asociaci Ukrajiny s EU, a trpělivost s machinacemi v Kyjevě očividně dochází i ve Washingtonu. Americký velvyslanec v Kyjevě Geoffrey Pyatt totiž otevřeně obvinil ukrajinského generálního prokurátora Viktora Šokina z nedostatečného boje proti korupci. Stalo se tak, mimochodem, současně s rozhodnutím soudu, který přikázal generální prokuratuře začít vyšetřovat premiéra Arsenije Jaceňuka, a to kvůli úplatku ve výši tří milionů dolarů, což měla být cena za jmenování šéfa ukrajinské státní televize a rozhlasu. Na jedné straně je to podle ukrajinských politologů otevřený atak na prezidenta Porošenka, protože Šokin je „jeho muž“, na straně druhé může Američanům třeba vadit i to, že kamsi zmizely dva miliony dolarů, které věnovali na „reformu“ prokuratury. Pro situaci v nejvyšších patrech kyjevské moci je přitom příznačné, že obvinění proti Jaceňukovi konstatuje, že úplatek pochází od „stoupenců Moskvy, kteří mají zájem na podněcování separatismu na válkou zničeném východě země“. Jak shrnuje britský The Times, Jaceňuk obvinění odmítl s tím, že zmíněný soud, který vyšetřování nařídil, je pochybný sám o sobě. Místo toho ale Jaceňuk podal žalobu na šansoniéra Oleha Havryluka, který složil báseň, v níž se mimo jiné říká: „Bože, pomoz nám! Copak je to vůbec možné? Žít s tou vaší bandou už se nedá… To se může stát jen našemu národu: vzdáváme se moci a dáváme ji zrůdám…“ Mimochodem, na ministrovi vnitra Arsenu Avakovovi, který zrovna potvrdil příjem nových amerických zbraní, aktuálně visí podezření, že do daňových rájů „vyvedl“ 40 milionů dolarů.

Protahující se ukrajinská krize přitom podle všeho zašla do slepé uličky, v níž dnes už i NATO nutí Kyjev, aby začal konečně dodržovat Minské dohody z letošního února, šéf aliance připouští, že snahy izolovat Rusko nemají smysl vzhledem k jeho postavení v Radě bezpečnosti OSN, zatímco Kyjev dál každý den vydává na válku na východě země pět milionů dolarů, které ovšem nemá, a i dodávky ruského zemního plynu – i při zlevněné ceně -- za Kyjev Moskvě fakticky musí platit EU. Ratingová agentura Fitch snížila hodnocení Ukrajiny už na samou hranu bankrotu, znovu se uvažuje o tom, že ekonomická krize donutí vládu sériově vypínat elektřinu, a Rusko k tomu opakovaně potvrdilo, že od nového roku, tedy od počátku platnosti asociační dohody mezi EU a Ukrajinou, ukončí veškeré daňové a jiné výhody pro dovoz ukrajinského, a jinde vesměs neprodejného, zboží.

Jak ale zdůrazňuje Porošenko, Kyjev „tvrdě pracuje“ na tom, aby vytvořil „atmosféru důvěry vůči Ukrajině“, přičemž má po ruce prý „spoustu pák“, jak donutit Rusko, aby "dodržovalo minské dohody". Jednou z těchto pák je nejspíš uzavření ukrajinského vzdušeného prostoru a letišť pro většinu ruských leteckých společností – jakmile Rusko recipročně odpovědělo, Kyjev konstatoval, že tím Moskva porušuje vzájemné dohody. Jediným vítězem sporu je letiště v Minsku, které se nejspíš stane hlavní přestupní stanicí a vytížených linkách mezi Ukrajinou a Ruskem, přičemž Bělorusko jako takové se chce ale od Ukrajiny oddělit plotem.

Mezitím sílí uprchlická vlna z Ukrajiny, státy Unie Ukrajincům vydávání víz do Schengenu sice neustále komplikují, ale i tak nejvíce lidí míří do Španělska, kde je už 700 tisíc Ukrajinců, a na druhém a třetím místě jsou Polsko a Česká republika se 400 tisíci, respektive 140 tisíci. Lidé se přitom masově ale vracejí také do Doněcka a dalších měst Donbasu, které už ukrajinská armáda neostřeluje z děl. Vzniká přitom ale napětí mezi navrátilci a těmi, kdo válku prožili v ostřelovaném městě… (Mimochodem, Kyjev Unii oznámil, že není připraven Evropě pomoci s uprchlickou vlnou z Blízkého východu a subsaharské Afriky).

 

 

PS. Petro Porošenko by se po vypršení svého mandátu nejraději stal europoslancem za Ukrajinu.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 30 Září 2015 11:16 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz