Co Západ přikáže Kyjevu?

Email Tisk PDF

Rozhovory Merkelové v Moskvě a Kerryho v Soči nejspíš naznačují, že ruská „izolace“ pomalu končí a obě strany se snad už rozhodly ukrajinskou krizi dále neeskalovat.



 

 

 

Ekonomové univerzity Východní Karolíny zkusili na ukrajinskou krizi aplikovat teorii her a po prozkoumání třinácti scénářů vývoje jim vyšel vždy více méně stejný výsledek – Rusko je udržováním „zmrazeného konfliktu“ s to destabilizovat Ukrajinu donekonečna a Západ nemá prostředky, jak mu v tom zabránit. Západ může teoreticky odpovědět za a) vojenskou eskalací, b) sankcemi nebo za c) návratem k normálním vztahům. Autoři studie mají za to, že nejpravděpodobnějším výsledkem bude ve střednědobém výhledu uchování přinejmenším amerických sankcí a vyloučení vojenského řešení, jak shrnuje Bloomberg.

Nejspíš s podobnými úvahami do Soči přiletěl americký ministr zahraničí John Kerry, jeho náměstkyně Victoria Nulandová a další vrcholní diplomaté, aby jednali nejen s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem, ale i s Vladimirem Putinem – s ním Kerry strávil dokonce čtyři hodiny. Bloomberg vysvětluje, že „Kerry přijel do Ruska, aby se obě strany mohly dohodnout na tom, že se ohledně Ukrajiny neshodnou, a přejít tak k jiným záležitostem typu Sýrie nebo Íránu, v nichž je konstruktivní interakce stále ještě možná“.

Zatímco západní mainstream více méně mlčí, ruská média citují Kerryho, podle něhož by si měl ukrajinský prezident „dvakrát rozmyslet“ svůj nápad znovu dobýt doněcké letiště, tedy fakticky opakovaně zahájit plnohodnotnou válku. Americká strana tuto citaci nepopírá, což mimo jiné znamená nejen první americkou veřejnou kritiku současné kyjevské moci, ale zároveň i jakýsi neoficiální vstup USA do dohody Minsk 2, která byla dojednána bez Spojených států a ukončení války má za hlavní podmínku veškerého dalšího řešení ukrajinské krize. (Z porušování dohody aktuálně Kyjev i rebely opakovaně viní OBSE). Co všechno Lavrov s Kerrym a posléze Putin s Kerrym probírali, není zatím zcela zřejmé, ale svou vypovídací hodnotu má skutečnost, že Kerryho náměstkyně Victoria Nulandová, architektka americké východoevropské politiky, odmítla veškeré novinářské dotazy a zmizela z jejich dosahu prý s nešťastným výrazem ve tváři.

Víkendové rozhovory Angely Merkelové s Putinem v Moskvě a posléze Kerryho cesta do Soči značí, že mocnosti intenzifikují svou snahu ukrajinský konflikt „vyřešit“, přičemž jejich rozhovory se podle všeho nesly v duchu nedávného summitu EU-Ukrajina, na němž se Kyjev nedočkal žádného cukru, i když na svištění biče také ještě nedošlo. Výsledky jednání budou Kyjevu sdělovány opravdu rozmáchle -- prezident Petro Porošenko se je měl dozvědět od Merkelové v Berlíně, premiér Arsenij Jaceňuk od Francoise Hollanda v Paříži a všichni pospolu pak od Nulandové, která dnes přijíždí do Kyjeva. Podle ukrajinských médií Západ nyní Kyjev tlačí ke skutečným a rozsáhlým ústupkům vůči „lidovým republikám“ v Doněcku a Luhansku, což je předpoklad pro naplnění politické části Minsku 2 a zároveň i podmínka k tomu, aby se celá situace na Ukrajině pohnula kupředu. A Donbas požaduje především neutralitu Ukrajiny ukotvenou v ústavě a pro sebe zvláštní status s široce pojatou autonomií.

Než budou zveřejněny podrobnosti, nabízejí se ale jen svého druhu spekulace. Třeba Ihor Popov, poslanec za ukrajinskou Radikální stranu, tvrdí, že Kerry v Soči „částečně vyměnil Ukrajinu za Sýrii. Američané vidí bezperspektivnost očekávání úspěšného vývoje na Ukrajině a Rusko je současně ochotné jim trochu pomoci v Sýrii, změnit Asadův režim. Pokud to bude takto pokračovat dál, brzy se objeví náznaky o změně režimu v Kyjevě.“ Podle Popova Německo bude po Kyjevu požadovat vnést do ústavy prvky federalizace a uspořádání voleb na Donbasu bez kyjevské kontroly. Ukrajinští politologové jsou v otázce takových vyhlídek rozděleni; pro jedny jsou podmínky Západu (a fakticky Moskvy) nepřijatelné, další soudí, že Kyjevu budou prostě předložena fakta, podle nichž bude muset postupovat dál.

Bloomberg v této souvislosti pochybuje, zda se Kyjev spokojí s ponižující rolí pěšáka ve hře mocností, a že pokud by se mu podařilo transformovat se do demokracie západního stylu s životaschopnou ekonomikou, byl by s to ruskou destabilizaci ustát a postupem času obrousit její ostří. Nicméně vyhlídka na životaschopnou ukrajinskou ekonomiku je aktuálně spíš jen utopií, stejně jako proměna státu v demokracii západního střihu. Svou roli sehrávají také západní investoři, kteří Kyjevu odmítají odpouštět miliardové dluhy, aniž by za to nezískali významné pravomoci, včetně těch rozhodovacích. Své tři miliardy dolarů nechce Kyjevu odpustit ani Rusko.

Obecně lze asi opatrně konstatovat, že rozhovory Angely Merkelové v Moskvě a Johna Kerryho v Soči nejspíš naznačují, že ruská „izolace“ pomalu končí, Západ pochopil, že Rusko neustoupí, a tak se obě strany snad už konečně rozhodly ukrajinskou krizi dále neeskalovat. To samozřejmě neznamená, že tím krize končí, ale...

 

 

A mezitím na Ukrajině a v okolí (bez ladu a skladu):

-- Třetina Rusů věří, že by jejich země ve válce s NATO zvítězila, více než polovina si uvědomuje, že by nevyhrál nikdo. Skoro 60 procent si ale myslí, že Rusko má důvody vidět USA jako nepřítele. Rusko a NATO mezitím aktivovaly „červený telefon“, přímou komunikační linku, která naznačuje, že se obě strany opravdu rozhodly zmírnit napětí. Pentagon a americké tajné služby chtějí, aby USA bez ohledu na sankce dál nakupovaly v Rusku raketové motory.

-- Počet ruských turistů mířících do Evropy kvůli krizi poklesl o třetinu, navýšení turistů hlásí jen Rumunsko, Černá Hora a také čínský tropický ostrov Sanya.

-- Kyjev Pravému sektoru hrozí zabavením zbraní, prapor OUN už o ně přišel.

-- Kyjevský guvernér ghanské oblasti nařídil uzavřít všechny silnice do „lidové republiky“ s tím, že tam „nežijí žádní lidé, jen teroristé“. „Přeshraniční“ pohyb už bude možný jen pěšky. Ukrajinští bojovníci si na pašování zboží do Luhanska mohli vydělat až 150 tisíc hřiven za souhlas s průjezdem nákladního auta.

-- Americký velvyslanec při NATO připustil, že většinu informací o ukrajinské krizi čerpá ze sociálních sítí.

-- V Rusku kvůli absenci sociálního dialogu roste počet stávek, konstatuje Le Figaro.

-- Asijský shopping v Rusku pokračuje – developeři z Asie cílí jen v Moskvě na reality a pozemky až za miliardu dolarů.

-- Každý třicátý ukrajinský Žid už od Majdanu emigroval do Izraele, znovu sílí i emigrace Židů z Ruska.

-- Ukrajinští průzkumníci kvůli nedostatku benzínu prý jezdí na své mise hromadnou dopravou. V Debalcevském kotli prý rebelové ukořistili asi 450 kusů těžké vojenské techniky ukrajinské armády. V rámci mobilizace úřady do armády berou i lidi, kteří mají tuberkulózu nebo trpí epilepsií. A zatímco vyhýbání se vojenské službě nabírá na obrátkách a američtí instruktoři si stěžují na žalostný stav ukrajinské armády, kyjevská vláda objednala výrobu řádů a vyznamenání za 15,7 milionu hřiven a pro potřeby armády je připravena násilím zabavovat občanům majetek.

-- Finsko kvůli sílícímu napětí mezi Skandinávií a Ruskem kontaktuje na 900 tisíc rezervistů.

-- Opětovné spojení s Ruskem bylo cosi, co si obyvatelé Krymu přáli, soudí bývalý americký prezident Jimmy Carter.

-- Koncern Nestlé je ochoten koupit Porošenkovo cukrátkové impérium Roshen za miliardu dolarů, kyjevský prezident chce ale miliardy tři a nehodlá prý z ceny ustoupit.

-- Ruská „agrese“ připravila podle Porošenka o život skoro sedm tisíc Ukrajinců.

-- Poté, co se objevily spekulace o možném prodeji francouzských Mistralů, které si objednalo Rusko, Le Point konstatuje, že zrušený obchod může Francii stát až pět miliard eur.

-- Lotyšské úřady zkoumají, zda primátor Rigy Nil Ušakov neporušil zákon, když 9. května na veřejném prostranství pronesl projev v ruštině – záleží prý na tom, zda mluvil jako primátor nebo jako soukromá osoba.

-- Byla zveřejněna tzv. Němcovova zpráva o ruské agresi na Ukrajině, podle níž na ukrajinském území v bojích zahynulo nejméně 220 ruských vojáků. Plné znění je ZDE.

-- Ruský výrobce nákladních vozů KAMAZ hlásí propad prodeje v prvním čtvrtletí o 49 procent. Prodej automobilů v Rusku klesl na nejnižší úroveň za posledních deset let.

-- Petro Porošenko oznámil složení svého poradního výboru pro reformy, s tím, že v čele je Interpolem hledaný bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili a k němu také například šéf zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brock, bývalý švédský ministr zahraničí a Saakašviliho dlouholetý partner Carl Bildt nebo americký jestřáb John McCain. McCain je tím překvapen, neb mu o tom nikdo neřekl.

-- Rusko a Čína zahájily společné námořní manévry v Černém moři.

A video na závěr: Americký moderátor Bill Maher ruskému šachovému velmistrovi a protiputinovskému aktivistovi Garrimu Kasparovovi na jeho teze o ruské agresivitě: „Probuď mě, až Putin obsadí Polsko.“



AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 15 Květen 2015 15:10 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz