Ukrajina: Kulka jako politický argument

Email Tisk PDF

Kyjevský ministr zahraničí Pavel Klimkin před pár dny podotkl, že za uplynulých devět měsíců se v zemích EU konalo 222 jednání věnovaných Ukrajině. Kam až tedy Unie Ukrajinu „projednala“? 



 

 

 

Ponechme nejspíš stranou opakující se konstatování ratingových agentur, podle nichž je bankrot Ukrajiny nevyhnutelný, nebo skutečnost, že Ukrajina není s to přesvědčit své věřitele, aby jí odpustili dluhy (byť ji v tom MMF podporuje), nebo že ukrajinští horníci se před budovou vlády dožadují už měsíce nevyplácených mezd, nebo že po více než rok slibovaný úřad boje s korupcí v zemi prolezlé korupcí povede pětatřicetiletý mládenec, nebo že všeobjímající krize povede k tomu, že na středních školách ubude polovina předmětů, a tak ukrajinské školství bude produkovat skutečné „experty“, nebo že si kyjevští policisté udělali výnosný byznys z pokutování cizinců, včetně zahraničních investorů, a to za cokoli, nebo že ve všeobecné protiruské hysterii byl i žalostný stav silnic v Oděské oblasti oficiálně označen za „sabotáž“, nebo že v kyjevském parlamentu dál pokračuje mocenský boj nasměrovaný na sesazení premiéra Arsenije Jaceňuka

Na kvalitativně novou úroveň ukrajinskou realitu totiž pozvedla vražda ukrajinského novináře Olese Buzyny. Ještě před ním byl zavražděn někdejší poslanec Oleh Kalašnikov a oběma těmto politickým vraždám předcházela série úmrtí vysokých státních činitelů, které byly sice oficiálně označeny za sebevraždy, ale třeba americký Newsweek teorii o sebevraždách pojímal jako „vysoce nepravděpodobnou“, CNN se otevřeně ptala „Kdo zabíjí spojence bývalého prezidenta Janukovyče?“ a třeba italská La Repubblica píše o „brutálním potlačování veškerých projevů opoziční politiky v Kyjevě“.  

Ukrajinský list Vesti v této souvislosti připomíná, že až dosud bylo zabíjení kvůli politice, kvůli idejím, nevysloveným tabu. Nyní toto tabu padlo. „Není pochyb, že tyto zločiny přicházejí v době, kdy ve společnosti panuje všeobecná atmosféra nesnášenlivosti k jinému názoru,“ podotýkají Vesti. „Proti Buzynovi byla v posledním roce vedena rozsáhlá kampaň; nazývali ho zrádcem, separatistou, nepřítelem, agentem Ruska, vůči Olesovi a lidem s podobnými názory se kultivovala nenávist. Není divu, že vyústila v pět kulek vystřelených do jeho těla.“ Byly to ale výstřely i do ukrajinské politiky, které ukázaly, že se kulka může stát argumentem, podotýkají Vesti s tím, že mezi „agenty Moskvy“ je dnes tendence zařazovat nejen lidi s protiválečnými nebo proruskými názory, ale třeba i členy vládní koalice a vysoké státní úředníky. „Ano, Ukrajinská povstalecká armáda, která se přihlásila k Buzynově popravě, ve svém prohlášení nevyhrožovala jen opozici, ale i „zrádcům u moci“. A lze mnohokrát opakovat, že celé to poselství je podvrh ruských tajných služeb, ale když ho četli v přímém přenosu u Savika Šustěra, v očích přítomných politiků byla jasně patrná němá otázka: A co když je to pravda?“    

 

Čtyři verze

V politickém smyslu vražda Buzyny nejspíš nevyvolá tektonické otřesy jako například v případě vraždy Georgije Gongadzeho, soudí Vesti, ale spolu s dalšími událostmi typu přijetí „antikomunistického zákona“ bude mít spíše akumulační efekt. „Postupně se stovky tisíc a miliony lidí, kteří myslí „jinak“, budou dále odtrhávat od existující moci a za čas se tato stlačovaná pružina uvolní. Buď při volbách, nebo v podobě nové vlny protestních akcí, nebo co nejhůř, v podobě odvetného teroru,“ varují Vesti.

Než ale budoucnost ukáže, co se bude dít, nabízí list analýzu hlavních verzí Buzynovy vraždy. První variantou je akce radikálů. Buzyna se v posledním roce svými protiválečnými postoji a výzvami k normalizaci vztahů s Ruskem stal terčem „patriotů“, kteří mu nezapomněli ani jeho knihy o ukrajinských dějinách, v nichž se Buzyna „nepřijatelně“ dotýkal „nedotknutelných“ symbolů Ukrajiny. Když pak s propuknutím války získal ukrajinský radikální nacionalismus přístup ke zbraním, nebylo možné vyloučit, že výzvy k „vypořádání se s nepřáteli“ dříve nebo později přejdou z Facebooku do reality. Krajně pravicových bojůvek je nyní na Ukrajině mnoho a probíhá mezi nimi svérázný konkurenční boj, přičemž politické vraždy se mohou stát způsobem, jak se „vydělit z masy“. Reakce na Buzynovu likvidaci jsou v tomto prostředí výlučně kladné, přičemž třeba jeden z lídrů žoldnéřského praporu Donbas Dmytro Reznyčenko už vyzývá, aby se u Buzyny nekončilo a „odstřel zrádců“ pokračoval, připomínají Vesti. Nelze přitom vyloučit ani to, že si tím různí radikální politici snaží dělat reklamu před možnými objednavateli budoucích atentátů, a Buzynova vražda tak posloužila jako ukázka možností, konstatuje list s tím, že jeden z poslanců vládnoucí koalice pár dní před atentátem na Facebooku oznámil: „Za dva dny máme velkou akci.“ Po vraždě oznámení zmizelo. Dotyčný se přitom nutností zlikvidovat Buzynu nikdy netajil.

Druhou variantou je vražda na zakázku kyjevské moci. Buzyna ani Kalašnikov sice nepředstavovali pro Kyjev reálnou hrozbu a samotné atentáty vyvolaly ve společnosti spíš negativní reakci a jen zesílily pocity bezbrannosti a nestability, takže tato verze vypadá na první pohled absurdně, upozorňují Vesti. Nicméně, Kalašnikov prý krátce před svou smrtí organizoval vojenské jednotky coby alternativu Pravému sektoru nebo Sebeobraně Majdanu, což se moci nemohlo líbit. Buzyna byl pro změnu jedním z mála, kdo se při případných protestních akcích mohl stát „lidovým tribunem“, protože jiného lídra odpůrci současné moci nemají. Jeho vraždu tak lze vnímat jako možnou likvidaci potenciální budoucí protestní hrozby. A co víc, Buzynova smrt opozici dokonale zastrašila – mnozí známí oponenti moci z řad novinářů, politologů či sociologů už ze země odjeli nebo se k tomu chystají. Z Ukrajiny už uprchli sociolog Jevgenij Kopatko, novinář Maxim Ravreba, šéfka hnutí Antivojna Viktoria Šilová, poradce ministra vnitra Anton Heraščenko emigraci „doporučuje“ Anatolii Šarijovi: „Utíkej, dokud jsme tě nezatkli!“ K tomu nařídil, aby byli všichni, kdo „lajkují“ Šarijův FB, odhaleni a identifikováni

Třetí verzí může provokace Kremlu, o čemž Kyjev začal mluvit hned v prvních minutách po oznámení Buzynovy vraždy. Argumentuje se přitom v zásadě tím, že cílem bylo destabilizovat situaci na Ukrajině před oslavami konce druhé světové války 9. května, podkopat důvěru k vládě a radikalizovat protivládní nálady na jihovýchodě země. Tyto argumenty jsou plnohodnotné, ale platí pouze pro případ, že se Rusko rozhodlo v nejbližší době provést masový útok na Ukrajinu, podotýkají Vesti. V takové situaci by se Kremlu hodilo co nejvíc znepřátelit jihovýchod Ukrajiny proti Kyjevu a získat tak maximální podporu pro pohyb svých jednotek. „V jakémkoli jiném případě ale nemá vražda Buzyny pro Moskvu žádný smysl,“ uzavírá list.

Čtvrtou možností je provokace v rámci mocenského boje v Kyjevě. „Jaké jsou reálné důsledky zavraždění Kalašnikova a Buzyny? Propukly masové protivládní akce? Ne. Přišel tvrdý tlak Západu na Kyjev, varuje snad MMF, že kvůli vraždám nedá Kyjevu peníze? Ne. Přišel alespoň jediný činovník silových struktur o svůj post? Ne. Jediným reálným důsledkem je zesílení strachu,“ shrnují Vesti. Žádného abstraktního strachu, ale strachu konkrétního – strachu jít ve stopách Buzyny a obhajovat smíření s Donbasem a Ruskem. Strachu sejít ze stezky militaristického mainstreamu, který dělí zemi na „naše“ a „cizí“, přičemž s „cizími“ je jakýkoli rozhovor vyloučen. Vedoucí činitelé tajné služby SBU zcela oficiálně prohlašují, že „ukrajinofobové“ by nyní měli raději zmlknout, aby se nestali další obětí v řadě.

Z politického hlediska to znamená, že pro prezidenta bude stále složitější realizovat politickou část minských dohod. „A co znamená krach politické části Minsku? Znamená hrozbu, že kdykoli může znovu propuknout válka. Válka, která nemůže pro Ukrajinu skončit vítězstvím, ale těžké ztráty utrpí zcela jistě. A nejen vojenské, ale i ekonomické. Marné budou pokusy udržet kurz hřivny, ještě více propadne výroba, ještě více zchudne národ a zesílí odliv mozků. A prezident už nebude zkoušet potlačit moc oligarchů, protože jejich peníze bude potřebovat pro vytváření nových praporů, a už se nebude soustředit na upevňování své moci, protože se bude všemožně snažit, aby ji alespoň neztratil… Takové mohou být dlouhodobé důsledky nynějších vražd v Kyjevě. Proto lze jako jednu z verzí seriózně vnímat objednávku vysoce postavených činitelů u moci (nebo ve vládnoucí koalici), kteří chtějí kardinálně změnit rozložení sil v mocenské špičce, destabilizovat situaci v zemi s cílem oslabit prezidenta a k tomu si bokem ještě přivydělat na pokračování války. Pokud je tato verze správná, vražda Olese Buzyny není poslední provokací,“ konstatují Vesti.

Rada Evropy mimochodem mezitím kritizuje Kyjev za jeho neschopnost či neochotu řešit problém beztrestnosti na Ukrajině. Aktuálně přitom vyšlo najevo, že ukrajinská prokuratura donedávna vůbec nevyšetřovala ani masakry z Majdanu…

 

 

A mezitím na Ukrajině a v okolí:

-- USA kvůli Krymu do války s Ruskem nepůjdou, míní bývalý americký velvyslanec v Moskvě Michael McFaul. Vstup do války na Ukrajině vyloučil i šéf Evropské rady Donald Tusk s tím, že to není „v kompetenci EU“. Většina Američanů (68 procent) má za největší hrozbu Islámský stát, Ruska se obává každý čtvrtý Američan.

-- Někteří europoslanci za lidoveckou frakci EPP mají za to, že se Evropa musí připravit na jadernou válku s Ruskem.

-- Na stávkující horníky, kteří se v Kyjevě dožadovali nevyplacených mezd, kromě policie zaútočili také příslušníci Pravého sektoru a Automajdanu. Tajná služba vyšetřuje, kdo protest horníků platí. Lidé z prezidentova okolí viní doněckého oligarchu Rinata Achmetova ze snahy vyvolat sociální bouře.

-- Ukrajinský ministr energetiky a uhelného průmyslu Volodymyr Demčyšyn označil za „shodu náhod“, že se do vysokých funkcí v energetické sféře dostávají lidé oligarchy Konstantina Grigorišina. Většina těžebních a hutních koncernů na Ukrajině je hraně bankrotu.

-- Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin, takto na sankčním seznamu EU, na Špicberkách navštívil norské město Longyearbyen. Norsko žádá po Rusku vysvětlení.

-- Na Ukrajinu se stěhují ti „nejzavrženíhodnější“ ruští opozičníci, informuje ruský tisk, další míří do Pobaltí.

-- Doněcký lídr Alexandr Zacharčenko přiznává, že kvůli pokračujícím bojům jeho jednotky nestáhly ze zóny dotyku všechnu těžkou výzbroj.

-- Ukrajinská tajná služba SBU v Oděse zadržela „sériovou teroristku“, která se měla podílet na dvou pumových útocích ve městě. V Oděse přitom podle SBU hrozí vznik „další republiky“ a tedy odtržení přístavu od Ukrajiny.

-- Většina obyvatel Dněpropetrovska odmítá přejmenování svého města, jak to bude vyžadovat „antikomunistický zákon“.

-- Žoldnéřské prapory Azov, Donbas a další sice oficiálně spadají pod ministerstvo vnitra, ve skutečnosti se mu ale odmítají podřídit a jsou pro Kyjev hrozbou, konstatuje německý Die Zeit. Ukrajinské Vesti naopak soudí, že z nich ukrajinská tajná služba vytváří úderné oddíly pro „zvláštní úkoly“. Mimo státní struktury zůstávají Pravý sektor a prapor OUN.

-- Přítomnost amerických vojenských instruktorů na Ukrajině podle Ruska porušuje minské dohody. USA to odmítají a mají za to, že při současném směřování se Rusko sankcí nezbaví nikdy. Američtí instruktoři přenechají ukrajinské armádě zbraně, s nimiž přijeli. Porošenkovu armádu nyní cvičí také vojáci z Británie, Kanady a Polska.

-- Barack Obama vzkázal Evropě, že „musí držet“ sankce proti Rusku až do naplnění minských dohod.

-- Francie prý Rusku za nedodržení smlouvy o dodávce dvou vrtulníkových nosičů Mistral zaplatí 1,5 miliardy dolarů. Paříž prý Kyjevu slíbila dodat vrtulníky a telekomunikační systémy.

-- Britské obrněné transportéry Saxon a další západní vojenská technika dodaná ukrajinské armádě se už prodávají na ukrajinském internetu. Ukrajinská americká ministryně financí Natalie Jaresková si pro další zbraně osobně zajela za Johnem McCainem.

-- Ještě ani jeden Ukrajinec nezískal v Polsku oficiální status uprchlíka. K tomu se v Polsku ozývají hlasy volající po restituci polských majetků na západě Ukrajiny.

-- Rekordních 83 procent Rusů je spokojeno s domácí situací (Kazaši jsou ale ještě nadšenější). Světová banka připouští, že Rusko je z nejhorší ekonomické krize už venku.

-- Obsazení Krymu nebylo vedeno jeho strategickou polohou v Černém moři, ale napravením historické nespravedlnosti, míní Putin v novém dokumentárním filmu. Varoval prý Západ dopředu, ničeho nelituje a Rusko je v tomto směru připraveno jít „až do konce“. Mezinárodní tenisová federace ITF akceptovala Krym coby součást Ruska.

-- Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová se 27. dubna nezúčastní summitu EU-Ukrajina.

-- Ruská armáda ochránila krymské Řeky před fašistickou Ukrajinou, míní řecký ministr obrany Panos Kammenos.

-- 76 procent Řeků, 57 procent Němců nebo 48 procent Francouzů nevěří mainstreamovému popisu událostí na východě Ukrajiny, naproti tomu 55 procent Britů má za to, že jim mainstream ukazuje situaci férově.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 27 Duben 2015 06:11 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz