Líbánky mezi EU a Kyjevem končí

Email Tisk PDF

V pondělí měli do Kyjeva dorazit lídři Evropské unie, šéf EK Jean-Claude Juncker a šéfka diplomacie Federica Mogheriniová, ale nedorazil nikdo.



 

 

Cesta byla na poslední chvíli zrušena. Prý se tak stalo kvůli Junckerově hospitalizaci, ale jeho mluvčí vyvrátil, že by choroba hlavy Unie byla tak vážná. Nově se počítá s tím, že oba do Kyjeva přijedou 27. dubna na summit EU-Ukrajina. Proč nepřijela alespoň Mogheriniová, není jasné vůbec. Oficiálně byla její cesta zrušena kvůli tomu, že nejede Juncker, ale ukrajinské Vesti konstatují, že takové vysvětlení není logické, neboť má vlastní plán cest: Nyní je v Lausanne u jednání s Íránem o jaderném programu, poté míří do Moskvy. A všude bez Junckera. Podle zdrojů listu lze v Bruselu zaslechnout jiné vysvětlení. „Berlín v posledních dnech vyjádřil velkou nespokojenost v souvislosti se zprávami OBSE, že obě strany na východě Ukrajiny pokračují v ostřelování, čímž se zastavilo plnění dohod Minsk II. Berlín otevřeně kritizuje nejen Moskvu, ale i ukrajinskou vládu, která jednostranně prostřednictvím úprav zákona o zvláštním statutu změnila minské dohody. Merkelová proto chce další jednání kontaktní skupiny, která by stanovila přesné lhůty plnění minských dohod. A než se tak stane, bylo Bruselu doporučeno, aby veškeré kontakty s Kyjevem odložil.“ EU odmítá pokusy Kyjeva v rozporu s minskými dohodami odložit místní volby, přičemž německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier opravdu nespokojeně komentoval poslední zprávu OBSE a vyzval obě strany ukončit bojové akce. „Musíme se zaměřit na to, aby neskončila realizace minských dohod,“ prohlásil, protože v takovém případě „se jen těžko zabrání nové válečné eskalaci“.

I proto chce EU na Kyjev vyvinout tlak a na nadcházejícím summitu například vůbec nebude jednat o zrušení víz pro Ukrajinu. Stejně lze vysvětlit i pokračující odklady mezinárodní dárcovské konference pro Ukrajinu, která se má podle dosavadních plánů konat koncem ledna, posléze koncem dubna, nicméně zda se opravdu uskuteční, není vůbec jisté. Agentura Reuters s odvoláním na bruselské zdroje termín konání konference s ohledem na politický a ekonomický stav Ukrajiny velmi pravděpodobně znovu odkládá: „Významné ekonomiky Německa a Spojených států mají v úmyslu slíbit miliardy dolarů v dlouhodobých úvěrech a chtějí vědět, na co budou jejich peníze vynaloženy,“ vysvětlil zdroj. A možná se nezhmotní ani summit Ukrajina - EU, protože v Bruselu ho spojují s plněním minských dohod, takže nelze vyloučit jeho odklad až na konec roku, byť není jasné, zda se během té doby Kyjevu podaří odstranit hlavní obavy západních investorů, tedy nebetyčnou korupci a hrozbu obnovení války. K tomu EU kritizuje Kyjev za pomalé vyšetřování, či spíše blokaci vyšetřování masakrů na Majdanu, a poukazuje na fakt, že Kyjev prozatím splnil jen tři procenta všech svých povinností nutných pro integraci s Unií. Evropská unie tak znovu dává Kyjevu na srozuměnou, že její pohled na řešení konfliktu na Donbasu se od toho amerického liší, a nyní bude mnohé záviset na tom, čí vliv se dokáže prosadit na úkor druhého, a co víc, zda existuje síla, která by bojovně naladěný ukrajinský parlament dokázala přimět, aby zrušil své vlastní zákony namířené proti Minsku II, na nichž navíc ještě ani nezaschl inkoust. V každém případě se zdá, že z hlediska EU líbánky s Kyjevem skončily.

Za této situace kyjevský prezident Petro Porošenko dál plní titulky prohlášeními typu „ukrajinská armáda nikdy nezabíjela civilisty“, „ukrajinština bude jediným jazykem země“ nebo „ekonomický růst bude nastartován už v roce 2016“, k čemuž náležitě stvrzuje rozvojové pětiletky. V době, kdy třetina ukrajinského HDP zůstala v Donbasu, ukrajinské banky jen za první dva měsíce roku přišly o skoro 75 miliard hřiven, některé státní podniky - po revoltách zaměstnanců - začínají vyplácet mzdy teprve za leden, kdy počet lidí zcela bez práce dosáhl dvou milionů a státní penzijní fond zbankrotoval a dluží lidem na penzích a sociálních dávkách 80 miliard hřiven, prezidentova slova větší dopad na občany nemají, neb skoro 60 procent Ukrajinců s Porošenkovou vládou vyjadřuje nespokojenost. Podle dalšího aktuálního průzkumu naopak 30,7 procenta Ukrajinců čeká, že jejich země zkrachuje ještě letos a to se vším všudy, tedy s masovým zavíráním podniků, s nezaměstnaností, neschopností platit dluhy a s propadem hřivny. Skoro 70 procent Ukrajinců pak má za to, že se stát neubírá správným směrem.

Nového významu tak nabírá upozornění Franka-Waltera Steinmeiera svému americkému kolegovi Johnu Kerrymu, že „je příliš brzy začít se plácat po zádech, čeho všeho jsme na Ukrajině dosáhli“. A to bez ohledu na fakt, že EU po zdlouhavých jednáních schválila Ukrajině půjčku ve výši 1,8 miliardy eur, což je suma z hlediska hloubky ukrajinských problémů vlastně nicotná. Mimochodem, zatímco Západ s většími investicemi váhá, čínská CITIC Construction Co. je připravena vstoupit na tamní stavební trh s 15 miliardami dolarů (a získat tak nejspíš hlavně přístup k žírné ukrajinské černozemi).

 

Kolomojský chystá revanš?

Mezitím vyplouvají na povrch informace dokreslující pozadí probíhající „války oligarchů“, jejíž první obětí se stal Ihor Kolomojský. Patřil do čtveřice mužů, kteří ovládali ukrajinský energetický trh – měl ropu a spolu s Dmitrijem Firtašem ovládal zemní plyn, elektřinu má Rinat Achmetov a jadernou energetiku „Jaceňukův muž“ Mykola Martynenko. Poslanec vládní Jaceňukovy Lidové fronty Serhij Leščenko na svém blogu vysvětlil, že za atakem kabinetu na Kolomojského byl přímý pokyn amerického viceprezidenta Joe Bidena, načež Jaceňuk oznámil, že obě ropné firmy, nad nimiž Kolomojský ztratil minulý týden kontrolu, tedy Ukrnafta a Ukrtransnafta, dostanou zahraniční managery a do „reformování“ energetických firem se pustí i George Soros. Maně to vyvolává asociaci s tím, že právě Bidenův syn Hunter už loni v květnu usedl ve správní radě Burismy, největšího a neprůhledného ukrajinského těžařského holdingu.  

Zatímco se některá ukrajinská média pozastavují nad tím, kde se bere jistota, že mladí západní bakaláři „neberou“, mladý ukrajinský ministr hospodářského rozvoje, Litevec Ajvaras Abramovičius, navrhuje řešit tragickou ekonomickou situaci prodejem všeho státního, a pozvednout tak Ukrajinu během roku o 25 míst v žebříčku „Doing Business“, přičemž prý jedna příčka rovná se 600 milionů dolarů. Agentura Bloomberg připomíná, že jeho náměstek, také litevský třicátník, Adomas Audickas, za první tři měsíce ve funkci ještě nedokázal spočítat, kolik je na Ukrajině státních podniků a odhaduje to tak na tři až čtyři tisíce, pracuje s číslem 3 350 a konstatuje, že asi 1 833 jich ještě v různé míře funguje, zatímco zbytek zkrachoval nebo je v likvidaci. Nicméně, na Ukrajině nyní působí také asi 600 německých firem, které se zamýšlejí, zda má smysl v zemi zůstat, neb investiční krize v zemi je horší než krize hřivny.

Vláda mezitím dál slibuje boj proti korupci, což se projevilo mimo jiné i tím, že o funkci nyní přišel šéf Státní finanční inspekce Mykola Hordijenko, který poukázal na to, že za účasti premiéra Jaceňuka a jeho ministrů z rozpočtu kamsi „uteklo“ 7,5 miliardy hřiven… Skupina opozičních poslanců požaduje prověřit, do jaké míry je v korupci namočena sama Jaceňukova vláda, ta generální prokuratuře pod vedením „lovce čarodějnic“ Viktora Šokina k případnému rozmotání korupčních schémat inspektorům vyčlenila jeden měsíc a ujišťuje, že v boji proti korupci je zcela zajedno s prezidentem Porošenkem. Mezitím se ale objevují spekulace, že Porošenko – povzbuzený hladkým triumfem nad Kolomojským – může nastoupit i na Jaceňuka a v čele vlády ho nahradit svým spřízněným oligarchou Sergejem Ljovočkinem.

Kyjevská „skupina“ při tom všem a bez ohledu na uzavřené dohody „o příměří“ mezitím dál vyvíjí tlak na Kolomojského. V uplynulých dnech byly jeho firmy vyloučeny z milionových tendrů na dodávky pohonných hmot ministerstvu obrany a jednomu z černomořských přístavů, přičemž obě zakázky získal Kolomojského konkurent Ihor Jeremejev. A ministerstvo vnitra navíc začalo vyšetřovat Kolomojského podíl na vraždě advokáta Serhije Karpenka, který v roce 2003 prý odmítl Kolomojského zastupovat v jednom z obchodních sporů.

S razancí z Kyjeva, byť občas vyvažované „drobky“, „houstne“ i rétorika lidí z Kolomojského okolí. Na víkendovém shromáždění v Dněpropetrovsku zněla varovná hesla namířená proti „kyjevským“, ale nejotevřeněji se zatím vyjádřil Kolomojského chráněnec a vůdce neonacistického Pravého sektoru Dmytro Jaroš. Poté, co odmítl kyjevskou nabídku „změnit dresy“, prohlásil, že „na Ukrajině je všechno možné, tím spíš nový Majdan. Lidé mají svou hrdost, a když je dotlačí do kouta, ozvou se. A v rukou mají tolik zbraní, že už nikdo nebude sedět ve stanech, čekat měsíc dva, zpívat a mávat lampičkami.“ Podle Jaroše je prý už dnes nutné uklidňovat ty nejradikálnější síly.

V podobném duchu se vyjadřuje i velitel žoldnéřského praporu Dněpr a poslanec kyjevského parlamentu Volodymyr Parasjuk, podle něhož se Kyjev žoldnéřských praporů bojí. Zároveň ale spolu s Kyjevem soudí, že dalším terčem „očisty“ by se měl stát oligarcha Rinat Achmetov, který má většinu svého majetku na Donbasu, a tím prý financuje „lidové republiky“. Co ve skutečnosti udělá Kolomojský, není zatím zřejmé, nicméně například Vesti soudí, že chce využít svého „patriotického image“ a vytvořit politickou stranu, která by v čele s Parasjukem byla s to oslovit voliče i na západě Ukrajiny a pomohla by oligarchovi vyjít z nynější politické izolace. Opírá se přitom o neveřejný průzkum, podle něhož na západě Ukrajiny nastalo voličské vakuum: Jaceňukova Lidová fronta dopadá katastroficky, Porošenko není oblíbený, lvovská Svépomoc má menší podporu, než se obecně předpokládá… Lze předpokládat, že Kolomojský ještě neřekl své poslední slovo.

 

A mezitím na Ukrajině a v okolí:

-- Čtvrtá ukrajinská mobilizace naplnila plánovanou kvótu jen ze 76 procent. Některé vojenské správy v Charkově mobilizaci otevřeně sabotují.

-- Radikálové v Kyjevě verbují do zbraně i mladistvé a tito „dětští vojáci“ nezřídka končí až na frontě. Jaceňuk žádá parlament o urychlený zákaz propagace komunismu a fašismu.

-- Náměstek šéfky ukrajinské centrální banky má své peníze na kontech v zahraničí.

-- Kyjev Indii nevrátil pět vojenských letounů An 32, které opravoval a modernizoval. Stroje jsou prý „nedohledatelné“. Zakázka z roku 2009 počítala s modernizací celkem 40 letounů za 400 milionů dolarů.

-- Oděsou otřásl další pumový útok, tentokrát namířený na kanceláře využívané lidmi napojenými na žoldnéřský prapor Azov. Exploze zničila část železniční tratě v Charkovské oblasti.

-- Čtvrtina ukrajinského zbrojního exportu mířila loni do Ruska.

-- Turecko nevpustí do Černého moře žádné tankery se zkapalněným zemním plynem, a to z důvodů bezpečnosti při průjezdu Bosporem. Ukrajina tak žádný LNG nedostane, ale krymští Tataři z Turecka dostali šest tisíc výtisků koránu. Ukrajinské úřady zadržely tureckou nákladní loď kvůli její zastávce na Krymu.

-- Průzkum agentury Reuter´s mezi americkými republikány ukázal, že největší hrozbou je pro ně Barack Obama a až po něm Vladimir Putin nebo Bašár Asad.

-- V ukrajinských školách omezují výuku ruské literatury: Tolstoj nebo Dostojevskij zůstanou, Bulgakov a Šolochov jistotu ještě nemají.

-- Kyjevská vláda po šesté za sebou o měsíc prodloužila "mimořádná opatření" na trhu s energiemi, jimiž se operativně "regulují" dodávky elektřiny a komunálních služeb. Cena vody v Kyjevě vzrostla o dalších 40 procent.

-- Takřka polovina obyvatel Donbasu trpí nedostatkem potravin, většina přitom soudí, že „život je sice těžký, ale jde“. Jen třetina dotázaných přitom žije z příjmů ze stálého zaměstnání, 20 procent žije z penzí a ostatní jsou závislí na příbuzných či půjčkách. DLR své vlastní penze (v ruských rublech) začne vyplácet od dubna.

-- Polsko vycvičí 50 ukrajinských vojenských instruktorů.

-- Itálie chce ukončit sankce EU proti Rusku. Výhodné obchodní podmínky s Ruskem aktuálně dojednává také Řecko, které chce rovněž skoncovat se sankcemi.

-- Pouhé jedno procento Rusů se stydí za anexi Krymu, 44 procent jich naopak s tímto krokem jednoznačně souhlasí. 8 procent by území Ruska rozšířilo také anexí Běloruska a jedno procento chce i Ukrajinu.

-- Počet Rusů, kteří mají za to, že by se jejich stát měl ubírat podle západního modelu meziročně poklesl z 21 na 11 procent. Podle Putina bylo v Rusku v uplynulém roce zatčeno 52 cizích špionů.

-- USA a Rusko se dohodly prodloužit životnost vesmírné stanice ISS až do roku 2024 a pak ji nahradit novou společnou stanicí.

-- Propad ruského HDP v únoru dosáhl 2,3 procent.

-- V oděském přístavu zakotvila francouzská fregata.

-- Bratr lídra Majdanu, rovněž boxer Vladimír Kličko, se v jedné z amerických zoo popasoval s krokodýlem a také velkým hadem.

-- Velbloudice v oděské zoo porodila druhé velblouďátko.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 01 Duben 2015 14:19 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz