Kyjevští oligarchové dali Clintonovým víc než Saúdové

Email Tisk PDF

Hillary Clintonová coby jedna z kandidátek Demokratické strany na příštího prezidenta USA k sobě poutá pozornost a na povrch tak vyplouvají informace o chodu světové – a s ní i ukrajinské -- politiky.



 

 

 

Nejprve zveřejněné záznamy odhalily pozadí „demokratizace“ Libye, z níž se vyklubala soukromá válka paní Hillary, a poté se ukázalo, že nadace rodiny Clintonových získávala desítky milionů dolarů od klientů banky HSBC, takto spíš pračky peněz. Nově americký Wall Street Journal informuje, že v letech 2009 až 2013, tedy v době, kdy Hillary Clintonová zastávala post americké ministryně zahraničí, dostala nadace Globální iniciativa Clintonových 8,6 milionu dolarů od Viktora Pinčuka, ukrajinského oligarchy, bývalého poslance a zetě někdejšího ukrajinského prezidenta Leonida Kučmy. Ten aktuálně z pověření Kyjeva zastupuje Ukrajinu v rámci třístranné kontaktní skupiny, která má formálně dojít k řešení krize mírovými prostředky.

Viktora Pinčuka při jednáních ve Washingtonu zastupoval lobbyista Doug Schoen, podle něhož se ukrajinský oligarcha, který zbohatl na produkci plynového potrubí, s Clintonovými několikrát osobně setkal. Smyslem prý bylo pobídnout Spojené státy k tlaku na tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, aby propustil z vězení Julii Tymošenkovou. „Neusilovali jsme o to, abychom získali jakýkoli vliv nebo konexe nebo cokoli podobného spjatého s nadací,“ ujišťuje dnes Doug Schoen. Při některých setkáních byli přítomní poradci Clintonových, včetně Melanne Verveerové, Američanky ukrajinského původu, která zastává vlivné pozice v Radě pro zahraniční vztahy (CFR) nebo Trilaterální komisi.

Zleva: Viktor Pinčuk, Leonid Kučma, Bill Clinton a Olena PinčukováPinčuk, respektive jeho kyjevská Nadace Viktora Pinčuka, se v roce 2008 navíc zavázal, že Clintonovým fondům věnuje 29 milionů dolarů na program, v jehož rámci se „budoucí ukrajinští lídři a profesionálové“ měli cvičit pro „modernizaci Ukrajiny“. Několik absolventů dnes zasedá v kyjevském parlamentu, ačkoli Pinčuk – prý kvůli finanční krizi – údajně Clintonovým namísto skoro třiceti milionů vyplatil jen 1,8 milionu. Podle Pinčukovy nadace měly peníze pomoci proměnit Ukrajinu v „úspěšný, svobodný, moderní stát vycházející z evropských hodnot“. Pokud tím prý pan Pinčuk lobboval u amerického ministerstva zahraničí v otázce Ukrajiny, „nemůže to být považováno za nic špatného“, soudí jeho nadace.    

Bill Clinton podle WSJ slíbil Baracku Obamovi, že po dobu působení Hillary Clintonové na ministerstvu zahraničí se všechny jejich nadace oficiálně zřeknou finančních příspěvků od cizích vlád, ale to „nadaci nebránilo přijímat miliony dolarů od cizinců spjatých se svými domácími vládami.“ Z přehledu WSJ pak vyplývá, že nejvíce peněz, asi 10 milionů dolarů, Clintonovi dostali právě od ukrajinských oligarchů. (Až za Ukrajinci skončili například Saúdové, přičemž podle účetních zpráv nadace v roce 2009, kdy Hillary Clinotnová nastoupila na post ministryně zahraničí USA, od velkých firem a zahraničních sponzorů získala mezi 34 a 68 miliony dolarů. Byl mezi nimi například i zástupce bahrajnské firmy Alcoa, která loni v USA přiznala vinu po obvinění z korupce. Někteří dárci pak poskytli celkem 60 milionů přímo na projekty, které nadace řídila.).

 

Kolomojský v útoku

Časová shoda finančních darů ukrajinských oligarchů a propuknutí Majdanu bude zcela jistě jen náhodná, nicméně jméno Viktora Pinčuka v posledních dnech nezaznělo -- v souvislostech pro „demokratickou, západní“ Ukrajinu příznačných -- poprvé. Právě on se totiž ocitl v tvrdém střetu s dněpropetrovským oligarchou (gubernátorem) Ihorem Kolomojským o to, kdo ovládne Krivorožskou železárnu. Spor se táhne už od roku 2005. Tehdy vyšetřovatel prokuratury předal svým nadřízeným důkazy, které svědčily o tom, že Kolomojský, proti němuž nyní kyjevští oligarchové zkoušejí bojovat, nechal zavraždit Pinčukova právníka, ale vedení prokuratury, v níž byl náměstkem její nynější šéf Viktor Šokin, celou kauzu smetlo se stolu. Pinčuk dnes tvrdí, že se tak stalo za úplatek ve výši 50 milionů dolarů. A tehdejší vyšetřovatel, Ihor Šoloďko, který mohl do celé kauzy vnést světlo, byl zabit v řadách ukrajinské armády v „zóně protiteroristické operace“ proti rebelům z Donbasu. Sloužil coby odstřelovač a loni v listopadu byl „zasažen do krku a na následky zranění zemřel“, zatímco tehdejší šéf prokuratury u soudu vypovídá pro Kolomojského… (Více na Vestích)    

Kolomojský se svými ozbrojenci mezitím odmítl pokračovat v pátečním křehkém příměří s vládou po budově polostátního koncernu Ukrtransnafta zablokoval a obsadil i budovu Ukrnafty, přičemž jeho „osobní“ žoldnéřský prapor Dněpr 1 tvrdí, že jeho bojovníci nemají s akcí nic společného. Na druhou stranu ale ukrajinská média informují o tom, že z fronty do Kyjeva odjíždějí žoldnéři se zbraněmi v rukou. Jejích přesun není oficiálně znám, ale prý souvisí se situací, v níž se ocitl Kolomojský. Při pokusu vstoupit do sídla firmy byl poté fyzicky napaden poslanec parlamentu Mustafa Najem.

Ihor Kolomojský přitom nepoužívá jen sílu – muž, který přes „své“ lidi ovládá i oblasti Oděsy a Charkova, požaduje, aby si regiony ponechávaly 90 procent příjmů, a navíc nyní uznal vedení rebelských „lidových republik“. „Doněčtí“ to považují především za úder namířený na autoritu prezidenta Petra Porošenka: „Prezident tvrdí, že tam a tam jsou jen teroristé a okupanti, zatímco Kolomojský říká dost: Ať se nám to líbí nebo ne, je to reálná moc vzešlá z voleb,“ popisuje střet obou oligarchů doněcký zástupce na jednáních s Kyjevem Denis Pušilin.

 

Kdo je tu nejsilnější?

Ukrajinský list Vesti se zamýšlí nad aktuální válkou oligarchů, kterou „jakoby zničehonic“ minulý týden nastartovala snaha parlamentu omezit vliv Kolomojského vliv na státní energetické firmy, a hodinový vyhazov pro šéfa Ukrtransnafty, jehož jmenovala ještě Julie Tymošenková a nevadil ani Viktoru Janukovyčovi.

Vysvětlením může být, že to Kyjevu prostě poručil Západ, neboť si jako podmínku poskytnutí úvěru od Mezinárodního měnového fondu kladl konec miliardových „úniků“ z rozpočtu. A tento požadavek nutně vede k boji s oligarchy. „Poslanci se k tomu odhodlali až po telefonátu z Washingtonu,“ tvrdí nyní poslanec za Porošenkovu stranu Serhij Leščenko. „Jsem takovému přímému nařízení rád. Mám za to, že právě takovými metodami lze na Ukrajině provádět reformy.“ Ostatně, postup Porošenka a poslanců podpořil i americký velvyslanec v Kyjevě Geoffrey Pyatt, načež Leščenko Kolomojskému pohrozil, že „finanční tajné služby USA mohou lidi, kteří nechtějí rozumět, dostat kdekoli na světě“.

Podle jiné verze se ale nyní spíš opakuje oranžová revoluce z roku 2004, kdy se „milionáři vzbouřili proti miliardářům“, pokračují Vesti. Ukrajinský energetický trh mají mezi sebou rozdělený čtyři mocní – Kolomojský má ropu, Kolomojský s Dmitrijem Firtašem společně ovládají zemní plyn, elektřinu má Rinat Achmetov a jadernou energetiku „Jaceňukův muž“ Mykola Martynenko. „A začínající oligarchové z prezidentova okolí se možná rozhodli převzít tento trh do svých rukou,“ konstatuje list, podle něhož vše může být také jen snahou Porošenka a Jaceňuka omezit Kolomojského moc, v regionech či některých odvětvích větší než jakou mají vláda či prezident.

Válka oligarchů mezitím rozšiřuje svůj záběr: bývalý šéf státní finanční inspekce Mykola Hordijenko v parlamentu obvinil „pana čistého“, tedy premiéra Arsenije Jaceňuka, že mezitím stihl ovládnout korupční struktury svrženého Janukovyčova režimu – načež poslanci vládní koalice obsadili řečnický pultík a zabránili mu v projevu pokračovat. Švýcarská justice do toho začala zmíněného krále ukrajinské jaderné energetiky a poslance Martynenka vyšetřovat kvůli úplatkům, ale Jaceňukova strana má jasno: Za vším je Rusko, které chce diskreditovat stranu i ukrajinskou vládu. Novým stimulem války oligarchů se přitom -- i bez Ruska -- podle všeho stane aktuální zákon o boji proti korupci, který podle analýz přímo vybízí k likvidaci nepohodlných konkurentů.

Válka o moc na Ukrajině teprve začíná.

 

 

PS: Lídr Radikální strany Oleh Ljaško „navrhl“ Západu, aby Kyjevu odpustil dlužných asi šest miliard dolarů.

 

PPS. Zatímco náměstci kyjevského primátora Vitalije Klička hlásí milionové přijmy, teplá voda od prvního dubna pro obyčejné Ukrajince zdraží o 55 až 57 procent, topení o 73 procent. Kyjevská radnice slibuje, že neplatičům nebude odpojovat vodu ani elektřinu.

 

PPPS. EU už se blíží k tomu, aby Kyjevu poskytla 1,8 miliardy eur – až dosud Brusel vyplatil 1,36 miliardy.  

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 23 Březen 2015 11:18 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz