Pan Porošenko jede do Berlína

Email Tisk PDF

V pondělí Petra Porošenka čeká cesta do Berlína, který klade velký důraz na splnění dohody Minsk II., ať už kvůli své prestiži na mezinárodním poli, nebo kvůli odvrácení hrozby války s jaderným Ruskem. A to je pro současný Kyjev nepřijatelné, ale…



 

Kyjevský prezident Petro Porošenko je – eufemisticky řečeno – muž „mnoha tváří“. Evropě v rámci minských dohod slibuje referendum o decentralizaci země, Ukrajincům zase tvrdí, že stát zůstane jednotný, bez referenda a jen s jedním jazykem, tedy ukrajinským. Vydává se za prezidenta míru, ale současně navyšuje početní stavy armády, byť s ohledem na stav demoralizované a nespokojené armády a na realitu zbídačené a zkrachovalé země jsou to vše spíš jen slovní cvičení – oficiální přiznání 17 tisíc dezertérů bude podle všeho silně podhodnocené. Už po podpisu mírových dohod zřídil „válečný kabinet“ a ministerstvo obrany hodlá na armádu letos vynaložit třikrát víc miliard hřiven, které beztak nemá, přičemž se Kyjev prý už nebojí ani skutečné války s jaderným Ruskem. Bez ohledu na nesouhlas Ruska, Číny i EU dál doufá ve vyslání mírových jednotek OSN, a když ne OSN, tak alespoň EU, ale i tento nápad veřejně podporuje zatím snad jen Švédsko, zatímco Unie jako celek dál upřednostňuje stávající pozorovatelskou misi OBSE.

Doufá přitom také v záchranné miliardy od Mezinárodního měnového fondu, nicméně ani tady vše nejde podle představ. Prvních pěti miliard dolarů se v Kyjevě dočkali dnes, dalších pět miliard by prý mělo dorazit „během roku“. Tato suma má podle MMF zkrachovalou Ukrajinu „okamžitě ekonomicky stabilizovat“ a v příštím roce ji dokonce vrátit i k ekonomickému růstu, ale Porošenko dál doufá, že Západ a mezinárodní finanční instituce do Ukrajiny namísto slíbených celkem 17,5 miliardy „nalijí“ rovnou 40 miliard dolarů. Eurokomise ale soudí, že i to bude nejspíš málo a připomíná, že kvůli válce přišlo o střechu nad hlavou půldruhého milionu lidí… Z první tranše pěti miliard si přitom ruský Gazprom nárokuje skoro polovinu jako splátku za dodaný plyn a další (případně i zlevněné) dodávky podmiňuje platbou předem, ale Kyjev ale i při docházejících zásobách tvrdí, že prý bude odebírat reversní ruský plyn ze západní Evropy a to výrazně levněji, než za něj museli evropští zákazníci Gazpromu zaplatit. Obyčejným lidem mezitím zdražuje vše, na co se podívají, chystá se masové propuštění a ořezávání funkcí státu, v některých oblastech se schyluje k hladovým bouřím, a premiér Jaceňuk v rámci úspor nařídil vypínat obyvatelstvu topení, byť topná sezóna má trvat až do posledního dubna.

Mezitím se dál vlastenecky mobilizuje – zatím největším počinem v tomto směru byl dvanáctihodinový kulturní maratón, v jehož rámci Porošenko s premiérem Jaceňukem recitovali „mobilizační“ básně Tarase Ševčenka a svou zdravicí přispěly i zahraniční ambasády v Kyjevě; ze zemí EU se tohoto „podniku“ zúčastnilo jen Portugalsko, Rumunsko, Rakousko, Řecko a Česká republika. Nově Jaceňuk slibuje vznik ukrajinského dokumentu, který ukáže „pravdu o Krymu“, a „informační armáda ministerstva pravdy“ už mezitím přišla s dokumentem „Já, ruský okupant“.



Média přetékají vlastenectvím a jakékoli opoziční názory jsou trestány. I tak má 41 procent Ukrajinců pocit, že jim média neříkají o situaci na východě země plnou pravdu. Týž průzkum přitom zjistil, že 52 procent Ukrajinců má za to, že se jejich situace bude v dohledné budoucnosti zhoršovat, výsledkem čehož společnost pociťuje strach a obavy. Celých 59 procent přitom podporuje pokračování bojů proti Doněcku, byť rovnou 72 procent současně nevěří, že by tato válka mohla mít vítěze, a 61 procent dává přednost mírovým jednáním před pokračováním války. Autoři průzkumu konstatují, že tyto navzájem se vylučující názory svědčí o tom, že se na Ukrajině rozvíjí závažná sociální schizofrenie.  

Že by platilo: Jaký prezident, taková společnost?

 

Trumfy má Merkelová

Za takto „rozdaných karet“ se Petro Porošenko chystá v pondělí do Berlína, kde bude s kancléřkou Merkelovou jednat o „plnění minských dohod a ukrajinských reformách“, avízuje německá vláda. Kyjevský prezident ale přijíždí s tím, že plnění minských dohod nespěchá a reformy (mimochodem, slibované už od oranžové revoluce v roce 2004) prý také nemohou být nijak rychlé, protože kvůli válce na Ukrajinu nejdou žádné investice… Porošenko proto zkusí v Berlíně trvat na tom, že nejprve ze všeho musí v Donbasu úplně, ale úplně skončit palba, pak se musejí na linii dotyku rozmístit mírové jednotky (a v ideálním případě i na Kyjevem nekontrolovanou část hranice s Ruskem). Odhodlání je ale jedna věc, realita druhá. Ochutnávku toho, co Porošenka v Berlíně čeká, nyní nejspíš nabídly západoevropské koncerny, a mezi nimi i německé značky Iveco, Mercedes-Benz či Deutz, které odmítly dodávat ukrajinským zbrojovkám motory do obrněných transportérů a tanků, které jsou tak nyní bez motorů z Ruska k ničemu.

Problém je v tom, že Berlín klade velký důraz na splnění dohody Minsk II., ať už kvůli své prestiži na mezinárodním poli, nebo i kvůli odvrácení hrozby války s jaderným Ruskem. Německo rovněž chce, aby Kyjev podle dohody začal jednat s „lidovými“ republikami Donbasu o vypsání voleb, a aby kyjevský parlament přijal zákon o zvláštním statutu jednotlivých oblastí. Německo tak ústy svého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera obhajuje obnovení spolupráce s Ruskem, byť to může „trvat roky či desetiletí“. Jak konstatují Vesti, tyto požadavky jsou pro Kyjev „morálně nepřijatelné“, protože faktické uznání „lidových“ republik ohrozí vládní koalici, na druhé straně ale právě těmito kroky kancléřka Merkelová hodlá podmínit „evropskou finanční pomoc ukrajinským reformám“. Ukrajinský politolog Vadim Karasev připomíná, že Berlín je v tomto „sporu“ v jasné převaze. „Při nedávné návštěvě ve Washingtonu Steinmeyer ukázal uměřený optimismus ohledně minských dohod a Kerry s ním souhlasí. Zdá se, že na Západě pomalu nazrává přání ukončit konflikt v Donbasu politickými metodami. A když mají navíc v rukou finanční argument, jsou s to Kyjev přesvědčit.“ Nemusí to být jediné, k čemu se Kyjev bude možná muset „nechat přesvědčit“. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová zdůrazňuje, že se Evropa nesmí nechat zatáhnout do konfrontace s Moskvou, a v rámci řešení ukrajinské krize připomíná diplomatické úsilí po válce na Balkáně, což ovšem může maně ukazovat na blížící se „rozpad“ Ukrajiny.

Dokonce i Zbigniew Brezinski má nyní za to, že je třeba ujistit Rusko, že se Ukrajina nikdy nestane členem NATO, válku s Ruskem si nepřeje ani Henry Kissinger, přičemž americké dodávky humvees a dronů pro ukrajinskou armádu lze vnímat jako snahu Baracka Obamy neeskalovat situaci přespříliš a přitom umlčet „své“ nejhlasitější odpůrce mírového řešení.

Budou půlroční prodloužení unijních sankcí a lehce formulované nové sankce americké proti Rusku pro Kyjev dostatečnou „náplastí“? A co to vše pro Kyjev a pro Porošenka či Jaceňuka osobně bude znamenat, až se v úterý probudí?

 

A mezitím na Ukrajině a v okolí:

-- Ruská média a blogosféra žijí spekulacemi o zdravotním stavu Vladimira Putina, který odložil cestu na summit do Kazachstánu a už několik dní nebyl vidět na veřejnosti. Známý Putinův kritik Andrej Illarionov prorokuje, že aktuálně v Kremlu probíhá mocenský převrat, po němž Dmitrije Medveděva v čele vlády vystřídá šéf Putinovy kanceláře (a generál ve výslužbě) Sergej Ivanov, zatímco sám Putin bude „poslán na zasloužený odpočinek“. Tedy pokud už není rovnou mrtvý.

-- Kreml ukázal „živého“ Putina na fotografiích prý z pátečního rána; domácí popularita ruského prezidenta mezitím dosáhla 88 procent, což je rekord za uplynulých 15 let.

-- Z černé kroniky: Kvůli obavám z teroristického útoku byly v Charkově zrušeny veřejné akce při oslavách narozenin Tarase Ševčenka, teroristický útok prý byl odvrácen v Dněpropetrovsku, v Oděse exploze nálože poškodila kanceláře haličské strany Svépomoc, v Charkově se kdosi pokusil vyhodit do vzduchu dva „byznysmeny“, v Kyjevě kdosi podpálil další restauraci, exploze železničních kolejí u Čuhujeva v Charkovské oblasti byla podle vyšetřovatelů sabotáží…

-- Účastníkům rvaček v kyjevském parlamentu byl zakázán vstup na 15 jednání zákonodárného orgánu.

-- Miloš Zeman zatím jako jediný prezident z EU potvrdil svou účast na oslavách konce druhé světové války v Moskvě. Například Angela Merkelová na ceremonii 9. května nepřijede, ale dostaví se do Moskvy hned 10. května.

-- Sousedé Ukrajiny, tedy Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko v dohledné době podepíší dohodu o výstavbě plynovodu Eastring ze Slovenska k bulharsko-turecké hranici.

-- V dubnu začne na Krymu rozprodej majetku ukrajinského oligarchy Ihora Kolomojského.

-- Izraelský portál Newsru tvrdí, že Kolomojský, vlivný člen evropských židovských organizací, zaplatil cestu skupiny izraelských lékařů do Dněpropetrovsku, aby zachránili ruku zraněnému lídrovi neonacistického Pravého sektoru Dmytro Jarošovi. Pravý sektor patří ke Kolomojského „soukromé armádě“. Bývalý nejvyšší představitel ruských Židů Jevgenij Satanovskij soudí, že by Kolomojského měli oběsit za podporu ukrajinských nacionalistů, kteří za druhé světové války masakrovali mimo jiné i Židy.

-- Manévrů v Lotyšsku se účastní 3000 amerických vojáků a stovka tanků. Celou lotyšskou armádu tvoří 4600 vojáků (plus 8000 příslušníků Národní gardy).

-- Rusko prý nemá peníze na vybudování nezávislé energetické soustavy na Krymu. Přesto ale nevylučuje, že by na poloostrově mohlo rozmístit jaderné zbraně. Bývalý japonský premiér Jukio Hatojama po návštěvě Krymu vyzval Tokio, aby uznalo tamní referendum o připojení k Rusku.

-- Prodej automobilů v Rusku obecně padá, ale luxusním značkám se daří dál.

-- Podle zatím nepotvrzených údajů EU zablokovala rusko-maďarskou dohodu o dostavbě dvou bloků maďarské jaderné elektrárny v Pakši.

-- Po květnových oslavách výročí konce druhé světové války přestane vycházet ruský opoziční list Novaja Gazeta, a to „kvůli finančním otázkám, které jsou spojeny s politickými“.

-- „Lidové“ republiky Donbasu odpojily vysílání 23 ukrajinských televizí a ruskou opoziční TV Dožď. „Lidové“ armády se začaly formovat podle vzoru ruských ozbrojených sil.

-- Americká námořní pěchota nabírá etnické Rusy a Ukrajince, aby si na nich „živě“ zacvičila v rámci manévrů plánovaných na konec března v Kalifornii.

-- Petro Porošenko chce mít každý týden pravidelné interview s médii.

-- Kromě sebevraždy poslance Michaila Čečetova zemřelo za únor pět dalších předních představitelů Janukovyčova režimu, a i Svobodná Evropa se ptá, zda to byly sebevraždy nebo vraždy. K nim přibyl ještě bývalý poslanec Stanislav Melnyk. Ministr vnitra Arsen Avakov ale v této vlně „nevidí systém“.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 13 Březen 2015 14:10 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz