Ukrajina: Justiční hon na čarodějnice

Email Tisk PDF

Viktor ŠokinUkrajina namísto boje proti korupci upadá do vnitřních válek mezi klany politiků a oligarchů o masivní přerozdělování majetku. Bez rukavic si to rozdá celkem asi padesát lidí, kteří vlastní 80 procent ukrajinského HDP.



 

 

Evropská unie před rokem – na žádost „nového“ Kyjeva -- uvalila sankce na 21 představitelů Janukovyčova režimu. Kyjevští proti nim ale dodnes nedodali žádné důkazy, a tak EU čtyři z nich ze sankčního seznamu na konci týdne už vyškrtla. Je mezi nimi i někdejší šéf Janukovyčovy bezpečnosti Oleksandr Jakimenko, který se podle Kyjeva podílel na zabíjení civilistů na Majdanu. Kyjevští ale toto své tvrzení ničím nedoložili. Brusel nyní poskytl Kyjevu ještě tři měsíce na to, aby dodal důvěryhodné důkazy, jinak prý ze sankčního seznamu vypadnou další jména.

Byl to přitom jeden z hlavních požadavků Majdanu – pohnat k zodpovědnosti přední postavy Juankovyčova režimu, byť za korupční zločiny na Ukrajině jinak v zásadě běžné. Ještě loni v létě si Janukovyčův poslanec Michail Čečetov dovolil kritizovat premiéra Arsenije Jaceňuka za to, že dopustil volný pád hřivny. Jaceňuk reagoval: „Vím, jak zvednout kurs na osm hřiven za dolar. Přivezte prezidenta Janukovyče a donuťte ho vrátit do rozpočtu 15 miliard dolarů, které ukradl!“ (Mimochodem, Jaceňuk odmítá kritiku své osoby i nyní, kdy kurz hřivny padl i nad třicet za dolar: „Proč s tím chodíte za mnou? Přečtěte si ústavu. Říká, že za národní měnu nese plnou zodpovědnost centrální banka.“) Dnes už Čečetov nežije.

Poté, co si prezident Petro Porošenko v únoru „nechal padnout“ svého generálního prokurátora Vitalije Jaremu, na jehož místo byl dosazen Viktor Šokin, začaly se „dít věci“. Nový šéf justice Evropské unii poslední únorový den slíbil, že všechny potřebné důkazy o zločinech představitelů svržené vlády dodá do měsíce. To už se policie plně zaměřila na Čečetova, na kterého začala padat obvinění spojená se zneužíváním moci, přičemž Šokin oživil i devět let staré kauzy, které s Čečetovem podle jeho vlastních slov ani nesouvisely. Čečetov nakonec tlak nevydržel a spáchal sebevraždu skokem ze 17. patra. „Jeho chybou bylo, že loni se zbytkem režimu neutekl,“ shrnuje Bloomberg.

Šokin vytáhl i proti dalším poslancům z někdejší Janukovyčovy Strany regionů, přičemž například jednání soudu v kauze Alexandra Jefremova bylo před veřejností utajeno, a čistě pro efekt přidal také žaloby na krymské činitele za separatismus a na 76 tamních poslanců za vlastizradu. Kyjevský Pečorský soud nicméně odmítl Jefremova uvěznit, pustil ho na kauci, a generální prokuratura si to nenechala líbit -- v budově soudu provedla razii, a to oficiálně kvůli činnosti několika tamních soudců. Parlament pak Šokinovi schválil zatčení tří soudců a pěti poslanců, přičemž se počítá s tím, že o místo může celkem přijít až 70 procent všech soudců. Nejen to, generální prokuratura počítá i s asi dvěma sty procesy proti soudcům, které je mají vystrašit a donutit k poslušnosti. Jedna ze soudkyň Pečorského soudu, Oksana Carevyčová, je už obviněna z toho, že vynesla neprávoplatný verdikt proti členům Automajdanu, sama je ale připravena americkému velvyslanci v Kyjevě popsat, jak na ní byl vyvíjen nátlak, aby odsoudila Jefremova. Není zřejmé, zda má Geoffrey Pyatt o takové svědectví zájem, ale poslanci mezitím zbavili funkce soudce Jurije Burbelu, který prý měl kdysi svým verdiktem poškodit mimo jiné současné poslance, oligarchu Serhije Tarutu a šéfa Radikální strany Oleha Ljaška. Ne všichni soudci už ale Šokinovi podlehli – kyjevský Holosejevský soud nyní například odmítl obvinit jednoho z „pečorských“ kolegů Serhije Vovka ze zneužití pravomocí.  

Viktor Šokin, který si podle poslední kyjevské módy pořídil náměstka z Gruzie, už varoval také charkovského primátora Hennadije Kernese, že mu hrozí až 10 let za blíže nespecifikované zločiny, z nichž se zprvu vyklubalo chuligánství, a když Kernes vše odmítl jako obyčejný Šokinův píár, přibyl těžší kalibr – nyní je prý Kernes už napojen na teroristy, kteří před nedávnem zaútočili na průvod Pravého sektoru v Charkově. „Podezření“ bylo sděleno rovněž starostovi Záporoží Alexandru Sinovi, „kádrové čistky“ se chystají v pohraniční službě na západě Ukrajiny, z funkce byl odvolán prokurátor Mykolajevské oblasti a po něm i jeho kolega v Rovně, hlavy padají v bohatých státních firmách, po starostovi Melitopole spáchal nyní sebevraždu i zástupce velitele tamní policie…           

 

Kolomojský posiluje

Je příznačné, že Šokinovo tažení vynechává oligarchy, což fakticky platí i o jinak drastickém lustračním zákonu, který americký National Interest označuje za „masivní hon na čarodějnice“: „Zákon se příhodně nevztahuje na volené činitele, jakým jsou někdejší Janukovyčův ministr a současný prezident Porošenko nebo nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov, bývalý poslanec,“ připomíná list s tím, že až 80 procent ukrajinského HDP je v rukou asi padesáti lidí, ale ani na ně lustrační zákon a s ním spojená „majetková lustrace“ nedosahuje. (I tak ale nejbohatší Ukrajinci za uplynulý krizový rok podle Forbesu celkem přišli o 9,5 miliardy dolarů, přičemž sám oligarcha Porošenko ze seznamu miliardářů rovnou vypadl.)

Huffington Post rozebírá složité vazby mezi různými klany oligarchů, kteří si Ukrajinu rozparcelovali, a zpochybňuje, zda má vůbec prezident Porošenko moc nebo vůli proti korupci opravdu bojovat. Podobně o mocenských kapacitách a politické odvaze kyjevského prezidenta pochybuje i přední americký expert na Rusko a východní Evropu Stephen Cohen. Podle něj Porošenko neovládá ani Kyjev a jeho pozice je vratká natolik, že nebude proti ultranacionalistům s to prosadit ani závěry dohody Minsk II. Cohen soudí, že Washington vidí náhradu za Porošenka v premiéru Jaceňukovi, který by byl v Kyjevě tím správným „mužem Mezinárodního měnového fondu“, a připomíná, že Bílý dům Jaceňuka preferoval už od samého počátku, jak vyplynulo ze slavného „fuckovacího“ telefonátu náměstkyně ministra zahraničí USA Victorie Nulandové.

Porošenko si možnost svého pádu určitě uvědomuje, a tak zkouší přecházet do protiútoku. Poslanci jeho politické strany stále méně podporují drastické škrty, které Jaceňukův kabinet nasliboval MMF, a jeho členové veřejně vyjadřují s Jaceňukem nespokojenost. Před pádem vlády Jaceňuka podle ukrajinských politologů zatím zachraňuje fakt, že na současném půdorysu parlamentu nebude snadné vytvořit novou vládní koalici. Odklad ataku na vládu zatím prý s Blokem Petra Porošenka dojednal šéf parlamentu Vladimir Hrojsman, nicméně nelze vyloučit, že až – nebo pokud – Ukrajina obdrží od MMF první naslibované miliardy a současné bankrotové napětí alespoň na oko pomine, může pokus o Jaceňukovo odvolání přijít znovu.

Aby střet o moc, v němž už na roli obětních beránků přichází řada i na postmajdanské politiky, nebyl málo zamotaný, poslanecká frakce Ekonomický rozvoj oznámila svůj přerod v politickou stranu, která bude zcela otevřeně řízena dněpropetrovským oligarchou a gubernátorem Ihorem Kolomojským. Kromě stávajících poslanců frakce by do ní měli vstoupit také nezařazení poslanci zvolení v regionu Charkova, čímž chce Kolomojský oslabit Opoziční blok, který zastupuje převážně východ Ukrajiny.

Sám Kolomojský přitom minulý týden dorazil na jednání poslanecké komise pro dohled nad privatizací, v jejímž čele sedí bývalý Kolomojského náměstek z Dněpropetrovska Boris Filatov. Kolomojský komisi mimo jiné oznámil, že za právo vést společnost Ukrnafta musel někdejšímu ukrajinskému prezidentovi Leonidu Kurkovi a jeho zeti (oligarchovi) Viktoru Pinčukovi platit měsíčně pět milionů dolarů, načež vyzval k opětovné privatizaci koncernu Ukrrudprom, který v roce 2003, tedy ještě za Kučmy, po sérii machinací připadl Renatu Achmetovovi. Pokud Kolomojského lidé v parlamentu „reprivatizaci“ prosadí, začne na Ukrajině podle všeho masivní přerozdělování majetku a s ním související překreslování mocenských map. Současné zákony sice vylučují reprivatizovat podniky, pokud od jejich přechodu do soukromých rukou uplynuly víc než tři roky, ale zákony se dají změnit… „Kolomojský je už ve střetu se všemi – s Achmetovem, Pinčukem, Ljovočkinem, Porošenkem,“ soudí pro Vesti ukrajinský politolog Kosť Bondarenko. „Kdokoli jiný už by v takové situaci prohrál, ale on se drží a tváří se sebejistě. Proto bych sázel, že mu s procesem reprivatizace vyjde alespoň něco. Zároveň hraje na politickém poli. Vzhledem k tomu, že už nikdo nepochybuje, že na podzim budou spolu s místními volbami i volby parlamentní, vytváří si stranu pro jihovýchod Ukrajiny. Voliči tam nemají Kolomojského rádi a hlasují pro Opoziční blok, a to dokonce i v Dněpropetrovské oblasti, a tak je jeho prvořadým úkolem sebrat voliče Opozičnímu bloku. A v parlamentu má jeho nová strana za úkol ovlivňovat rozhodovací procesy v Kolomojského prospěch.“ Mimochodem, zmíněná čistka v pohraniční službě měla podle politologů hlavně posílit vliv Jaceňuka a Kolomojského v oblasti výběru cel a daní…

 

Elity v akci

„Bohužel, ukrajinské elity zklamaly. Před rokem se zdálo, že je Ukrajina na cestě stát se stabilní, předvídatelnou demokracií ve sféře našich hodnot,“ shrnul své dojmy z Kyjeva pro Reuter´s polský vicepremiér Janusz Piechocinski. „Signály, které z Ukrajiny přicházejí, jsou ale zneklidňující, neboť ekonomika se tam rozpadá, zanikají ekonomické vazby. V případě černého scénáře vývoje na Ukrajině nelze vyloučit, že se stovky tisíc migrantů vrhnou na Polsko. S ohledem na to, co se odehrávalo loni, musíme být připraveni.“

Za svá slova si Piechocinski musel doma vyslechnout spousty kritiky. Mluvčí vlády to označila za „nefér“ vůči Ukrajině a zdůraznila, že je to jen osobní názor vicepremiéra, neboť Varšava na Ukrajině „vidí pozitivní ve složitých časech“. Podobně se vyjádřila premiérka Eva Kopaczová, ministr zahraničí Gregorz Schetyna nebo šéf parlamentu Radek Sikorski.

Poslanci ukrajinského parlamentu jako by ale chtěli dát za pravdu Piechocinskému a jen 3. března se porvali hned dvakrát – první potyčka vzplála kolem toho, že bývalý velitel žoldnéřského praporu Ajdar Serhij Melnyčuk přešel z frakce Radikální strany do řad Lidové vůle. Při druhé rvačce týž den – a ze stejného důvodu -- už tekla i krev. Melnyčuk, který kolegům poslancům vyhrožoval zastřelením, dostal následně „distanc“ na pět zasedání parlamentu, načež Radikální strana tvrdí, že chce Porošenko jejího lídra, Oleha Ljaška, nechat zabít.



V podobně konstruktivním duchu se neslo i vystoupení šéfky centrální banky Valerie Hontarevové:



Padly první návrhy na utvoření speciální parlamentní policie, která by udržela volené zástupce lidu v klidu.

 

A mezitím na Ukrajině a v okolí:

-- Ve chvílích klidu parlament navýšil deficit rozpočtu a povolil státnímu koncernu Naftogaz přerušovat dodávky plynu podnikům i občanům, byť Kyjev tvrdí, že vlastního i reverzního plynu má dost až do příští zimy. Státní dluh za loňský rok vzrostl na 75 procent HDP.

-- Minimální náklady na plyn pro domácnosti vzrostou 3,3krát, přičemž v průměru cena počínaje prvním dubnem vzroste o 285 procent. Topení zdraží v průměru o 72 procent. Stavební materiály zdražily od nového roku o 40 procent. Celkově ceny v únoru vyskočily v průměru o 34,5 procenta.

-- Parlament vypracoval ceník, podle něhož se občané Ukrajiny budou moci vykoupit z mobilizace. Kyjev oficiálně hlásí 17 tisíc dezertérů.

-- Podle ruských údajů Ukrajina Gazpromu za plyn dluží 2,4 miliardy dolarů a má plyn zaplacený jen do úterý. Evropská unie už prý nemá možnosti, jak posílat Ukrajině více reverzního plynu.

-- Ukrajina zastavila akreditace ruským novinářům.

-- Vzbouření horníci na západě Ukrajiny blokují silnice a dožadují se vyplacení dlužných mezd.

-- Kvůli zhoršeným možnostem bankovních úvěrů nebude na Ukrajině oseta pětina zemědělské půdy.

-- Kyjev je pobouřen tím, že OSN úřady na Krymu nepovažuje za „okupační“. Ruská televize Rossija 1 odvysílala ukázku z dokumentárního filmu, v němž Putin popisuje „navrácení Krymu vlasti“, včetně akce speciálních jednotek, které z Ukrajiny dostaly prezidenta Janukovyče, kterého „by jinak prostě zlikvidovali“.



-- Finální kroky vedoucí k decentralizaci Ukrajiny by mohly být podniknuty v září, míní šéf parlamentu Hrojsman.

-- Bulharská vláda, jejíž obstrukční politika byla konečným důvodem pro zrušení plynovodu South Stream, nyní Rusku vysvětluje, že nejlepší trasa plynovodu z Turecka do Evropy vede právě přes Bulharsko.

-- V EU se to dál hádá. Zatímco Británie zrušení sankcí proti Rusku podmiňuje plněním minských dohod, Itálie automatické prodloužení platnosti sankcí odmítá, proti sankcím je také Řecko, vedení EU odmítá vyzbrojování Ukrajiny (a požaduje po EU refundaci ztrát, které jeho ekonomice sankcemi vznikly) a německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeyer má za to, že ruská izolace „nebude dlouhodobá“. Rusko podle něj zaručuje neomezený přístup pozorovatelů OBSE na Donbasu, obecně se pak Berlínu nelíbí, jak agresivně si nyní v ukrajinské krizi počíná americké vedení NATO. Unijní prezident Donald Tusk přiznává, že EU ohledně sankcí není s to dosáhnout konsensu.

-- Rakousko požaduje přehodnotit politiku „sousedství“, aby do budoucna napomáhala bezpečnosti a stabilitě v Evropě a nevytvářela nové linie napětí. EU už by prý neměla „testovat, jak pevné jsou Ukrajina, Gruzie nebo Moldova“. Lotyšsko by ale do náruče EU rádo přivinulo zatím alespoň Bělorusko (Lukašenko tedy už asi není diktátor a Hitler?), protože se nyní nabízí „vhodná příležitost“ (k další eskalaci krize).

-- NATO má za to, že Moldovu a Podněstří chce Putin.

-- Šéf amerických tajných služeb James Clapper oznámil svou nedávnou návštěvu Ukrajiny. Americké sankce proti Rusku by měly trvat ještě rok, vyslání vojenských instruktorů k výcviku ukrajinské Národní gardy bylo ale mezitím pozastaveno.

-- Strážní pluk ministerstva vnitra Dněpr 1 začal nabírat dobrovolníky mluvící anglicky, což je předpoklad pro další výcvik v USA.

-- Pochody vězňů z řad ukrajinských vojáků a žoldáků ulicemi Doněcku jsou podle OSN válečným zločinem.

-- Občanství Maďarska získalo už asi 94 tisíc obyvatel ukrajinského Zakarpatí. Tři čtvrtiny z více než 370 tisíc Ukrajinců žijících v Polsku se už nikdy nechtějí vrátit do vlasti.

-- Tři čtvrtiny obyvatel „lidových republik“ Donbasu svou budoucnost odmítají spojovat s Kyjevem či Ukrajinou obecně. I kvůli pádu hřivny „lidové republiky“ přecházejí na ruské rubly, americké dolary, eura a akceptují dokonce i čínské jüany. DLR oznámila znárodnění dolu Zasjadko, prý aby vyšla vstříc žádostem horníků o pravidelné vyplácení mezd.

-- Žoldnéři z praporu Kyjev 1 nepustili do hlavního města džíp se čtyřmi desítkami zbraní. Podle kyjevských informací se „banda“ pod vedením bojovníka z žoldnéřského praporu Ajdar chystala „destabilizovat situaci“ v Kyjevě. Mina v Charkově explodovala pod vozem velitele zvláštního praporu Osvobození, je v kritickém stavu.

-- V Oděse se policie cvičí na potlačování masových nepokojů. Nepokoje v Oděse nebo Charkově mohou být důvodem k dalším protiruským sankcím, tvrdí „věštecky“ Litva. V Charkově byly kvůli „hrozbě teroristického útoku“ pro jistotu zrušeny akce na památku Tarase Ševčenka.

-- Za nedostatkem potravin v obchodech jsou spekulanti, tvrdí Kyjev. Lidé v panice vykoupili obchody.

-- Ruská armáda zrušila nákup 60 ukrajinských dopravních letounů An 70.

-- Kvůli pádu hřivny hrozí Ukrajině nedostatek topných paliv.

-- Spojené arabské emiráty tvrdí, že se dohody, které Porošenko nedávno podepsal na zbrojním veletrhu v Dubaji, netýkají dodávek zbraní.

-- Ruský oligarcha Michail Fridman, který je sankčním seznamu EU, koupil za 5,1 miliardy eur německý ropný koncern RWE Dea. Německý farmaceutický koncern Bayer nemá v úmyslu ruský trh opouštět.

-- Americká CNN loni zrušila své vysílání v Rusku, nyní se do Ruska znovu vrací.

-- Dánsko a Švédsko kvůli ruské „agresi“ posilují vojenskou spolupráci.

-- Ukrajinská tajná služba nepovolila vstup skupině Poláků, kteří chtěli na Ukrajině uctít památku obětí Volyňského masakru. Pachatelem byli ukrajinští nacionalisté a příslušníci divize SS Halič. Den založení banderovské UPA, 14. říjen, byl vyhlášen ukrajinským státním svátkem. V Německu byl zrušen koncert ukrajinské skupiny Brutto, a to kvůli šíření neonacismu. Skupina taková obvinění popírá.

-- Spokojenost Rusů s životní úrovní klesla z 65 na 59 procent. Lednová recese v Rusku dosáhla 1,6 procenta, což je meziročně nejvíce za posledních šest let. Ruský dovoz v rámci sankční války klesl o 37 procent.

-- Na Ukrajině prudce zdražuje vodka.

-- U Artěmovsku spadl do příkopu obrněný transportér ukrajinské armády. Řidič byl podle všeho opilý.



AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 09 Březen 2015 07:26 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz