Ukrajina v bankrotu, peníze z MMF ve hvězdách

Email Tisk PDF

Loni naslibované miliardy ze Západu se ve skutečnosti proměnily „jen“ v několik set milionů a Kyjevu nezbývá než doufat, že letos budou sliby naplněny.



 

 

 

Ukrajina se musí připravit na státní bankrot, přinejmenším na bankrot technický, konstatuje ředitel ukrajinské nevládní organizace Společenský audit Maxim Goldarb. „Máme za to, že technický krach státu neublíží, protože umožní odložit splácení dluhů věřitelům a nasměrovat peníze na řešení vnitřních problémů a rozvoj skutečné ekonomiky. Bylo by možné bankrot vyhlásit v březnu či dubnu 2015. Přitom je ale samozřejmě důležité brát v potaz podmínky, termíny a částky z pomoci od Mezinárodního měnového fondu,“ upozorňuje Goldarb.

Americký magazín Forbes také konstatuje, že ukrajinská ekonomika už zkolabovala. Rusko podle něj od prvotního vojenského tlaku rychle přešlo na tlak ekonomický, převážně prostřednictvím Gazpromu a jeho zemního plynu, za který musí Kyjev platit v dolarech, jež nemá. V očekávání peněz ze Západu si Kyjev v březnu předplatil ruský plyn za 15 milionů dolarů, což ale představuje dodávky na pouhý jeden den; do konce topné sezóny nicméně bude potřebovat ještě dvě miliardy kubíků plynu, odhaduje Moskva.

Jak shrnuje třeba Bloomberg, „Rusko ničí ukrajinskou ekonomiku rychleji, než ji USA a jejich evropští spojenci jsou stíhají podporovat.“ Hřivna za poslední měsíc ztratila polovinu své beztak už nízké hodnoty, policie násilím rozháněla demonstranty před centrální bankou a pořádek před budovou bude nově zajišťovat prapor „zvláštního určení“ Kyjev 1, neboť jeho bojovníkům demonstranti věří více než státní bezpečnosti. Zaměstnavatelé mezitím na výplatách dluží lidem přes 2,5 miliardy hřiven. Situace se vyostřuje a Kyjev nespokojenost potlačuje jak se dá: například horníci z Volyně hrozili stávkou, protože už tři měsíce nedostali mzdu, a tak byl osmi stovkám z nich předán povolávací rozkaz do armády…

Finance, které slíbil MMF, přitom stále čekají na schválení v jeho výkonné radě, a ta jejich vyplacení podmiňuje ukončením války a nejdříve o nich bude jednat 11. března. „Je na každém, aby si představil, co horšího se Ukrajině ještě stane mezitím,“ dodává Forbes. „Výše naslibované západní pomoci Ukrajině byla z hlediska řešení ekonomických problémů země vždy nedostačující. Dokonce i tolikrát zmiňovaný pomocný balíček MMF sotva dostane ukrajinské devizové rezervy tam, kde byly ještě před rokem, byť i tehdy jich Ukrajina měla málo. Nyní je očividné, že pokud má být zabráněno katastrofě, pomoc musí být dodána okamžitě. Ukrajina nepotřebuje pomoc za měsíc nebo za rok, potřebuje hotovost hned a navíc spoustu. Pokud ale Západ opravdu spěchá, aby dal Ukrajině nějaké peníze, pak odvádí skvělou práci, když se tváří úplně opačně. Bez ohledu na optimistická tisková prohlášení a seriózně znějící „kázání“ o solidaritě, výše nerétorické pomoci Kyjevu je mizivá.“

Petro Porošenko mezitím uklidňuje své občany, že první várka peněz z MMF – a Kyjev doufá v 10 miliard dolarů -- dorazí do konce března a „pomůže doplnit rezervy centrální banky a postupně stabilizovat kurz hřivny, otevřít dveře mezinárodním úvěrům, které dodají impuls růstu ekonomiky“. Podobná slova ale Ukrajinci slyšeli už před rokem a „skutek utek“, připomíná ekonom a šéf Ukrajinského analytického centra Alexandr Ochrimenko. Loňská květnová dohoda s MMF počítala s tím, že Ukrajina během čtyř let dostane 17,4 miliardy dolarů od MMF a 17,8 miliardy od jiných mezinárodních organizací, což je jen o něco méně než 40 miliard, o nichž se nyní často mluví. MMF slíbil ještě v roce 2014 dodat 7,4 miliardy, ale poskytl Kyjevu ve skutečnosti jen 4,6 miliardy dolarů. Po splacení starých úvěrů MMF tak Ukrajině v reálu z pomoci zbylo 411 milionů dolarů. „Miliardy se tak proměnily v několik stovek milionů a to je vše,“ shrnuje Ochrimenko.
Ze zahraničních investorů splnily slovo jen USA, které slíbily záruky na jednu miliardu a ty také poskytly. Ukrajinská vláda za tuto miliardu vydala evropské dluhopisy v hodnotě jedné miliardy a vyplatila staré dluhopisy vydané ještě za časů Julie Tymošenkové. Smlouva s MMF rovněž stanoví, že EU v roce 2014 poskytne Ukrajině 2,215 miliardy dolarů, ale ve skutečnosti dodala jen 1,538 miliardy a navíc ve formě půjčky. „Očividně se báli dát víc, protože už tuto částku bude Ukrajina splácet jen těžko,“ komentuje Ochrimenko s tím, že výhodou je desetiletá splatnost a kdo ví, co za takovou dobu bude…

Světová banka Ukrajině v roce 2014 slíbila 1,511 miliardy a dodala 1,387 miliardy, pro letošek slibuje dvě miliardy. Evropská banka pro obnovu a rozvoj slíbila Ukrajině 546 milionů, ale ve skutečnosti jí Kyjev splatil 40 milionů, aniž by obdržel nově alespoň halíř. Evropská investiční banka měla poskytnout 683 milionů dolarů, ale místo toho jí Ukrajina splatila 83 milionů. MMF slíbil, že Japonsko a Kanada poskytne Ukrajině loni asi 300 milionů dolarů a oba státy Kyjevu opravdu nové úvěry poskytly: Japonsko ve výši 60 milionů, Kanada 110 milionů, ale „i za to díky, nemuseli přece dávat vůbec nic“, míní Alexandr Ochrimenko: „Uvidíme, zda jejich nové sliby pro rok 2015 budou spolehlivější než v roce 2014. V každém případě nemá smysl veškerou činnost vlády řídit podle toho, aby se zavděčila MMF a splnila požadavky dalších mezinárodních finančních institucí. S MMF má smysl se přátelit a spolupracovat, ale netřeba se omezovat jen na tuto strukturu. Nemůžeme přece navždy žít jen z almužen z MMF. Možná je čas začít přemýšlet s hlavou a dělat více pro ekonomiku Ukrajiny a pro ukrajinský národ, a ne se bát, že se strýček MMF urazí.“

 

PS. Ukrajinský parlament se už dvakrát odmítl sejít k jednání o úpravách státního rozpočtu, z něhož MMF požaduje vyškrtnout většinu dotací nebo sociálních dávek. Důvodem není obava o zhoršení životních podmínek většiny obyvatel, ale fakt, že většina poslanců je „buď v regionech, nebo na dovolené“, a tak by o vládním návrhu prý nemusel mít kdo hlasovat.

 

PPS. Ruský ekonomický tlak pokračuje. Krymské úřady znárodnily řadu podniků, včetně loděnic Sevmorzavod, které patří Petru Porošenkovi. Putin vyhlásil 27. únor Dnem ruských speciálních sil – v tento den loni vojáci v neoznačených uniformách obsadili budovy parlamentu a regionální vlády na Krymu a vyvěsili na nich ruské vlajky.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Neděle, 01 Březen 2015 18:43 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz