Ukrajina: Hrozbu války střídá hrozba MMF

Email Tisk PDF

Mezinárodní měnový fond miliardové půjčky podmiňuje drastickými škrty, které výrazně ztíží život většiny Ukrajinců.



 

 

 

 

„Rusové zastávali tvrdou pozici. Viděli se v silné pozici, částečně kvůli situaci v Debalcevu,“ popisuje mimo jiné německý Der Spiegel v podrobné analýze summit Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny před podpisem dohody Minsk II. „Evropané zase trvali na okamžitém zastavení palby, a to s ohledem na chatrné postavení, v němž se tam ukrajinská armáda ocitla. Separatisté podle očekávání chtěli začátek příměří oddálit na tak dlouho, než budou s to Debalcevo zcela dobýt. Zdálo se, že Porošenko také upřednostňoval odklad příměří – podle všeho totiž nebyl s to plně pochopit, čemu jeho armáda čelí. Evropané se tak vlastně pokoušeli zachránit Ukrajince před nimi samými.“

Není to poprvé, kdy se neschopnost ukrajinského prezidenta vnímat realitu dostává na přetřes – politologové tuto „vadu“ zmínili už v případě, kdy si na nátlak oligarchy Ihora Kolomojského „nechal“ odvolat svého generálního prokurátora – nicméně zdá se, že Debalcevo je pro Kyjev beztak už ztraceno. Tři dny poté, co vstoupilo v platnost příměří, boje kolem města i v jeho ulicích utichají a rebelové dokončili jeho obklíčení i s více než třemi tisíci vládními vojáky uvnitř. Velitel žoldnéřského praporu Donbas a poslanec parlamentu Semjon Semenčenko na svém FB konstatuje, že ústup ukrajinských vojáků po poslední zbylé silnici je „organizovaný a plánovaný“, rebelové dodávají, že město dál „čistí, vojska ukrajinských ozbrojených sil jsou demoralizovány, velitelé odtud odjeli, mobilní komunikace prakticky nefunguje, protože vyhodili do vzduchu stožáry.“

Situace obecně je ale dál nepřehledná: ani ukrajinská armáda, ani rebelové z oblasti ještě nezačaly stahovat těžkou techniku, tedy plnit jednu z podmínek dohody; armáda prý techniku stáhne, pokud rebelové přestanou střílet, rebelové těžké zbraně ale stáhnou jen současně s vládní armádou (byť „luhanští“ už s odsunem prý začali); rebelové prý nabízejí obklíčeným vládním vojákům a gardistům volný odchod z Debalceva (a první jednotky už „zeleným koridorem“ opravdu z obklíčení vycházejí), ale beze zbraní, zatímco prý v regionu pokračuje rotace vládních jednotek, vojáci v obklíčení (a pod palbou?) v „očekávání dalších rozkazů“ hráli fotbálek; jejich spolubojovníci mezitím prý ostřelovali doněcké letiště a do toho všeho Kyjev na jedné straně „vede aktivní jednání“ s USA o dodávkách zbraní (a předal Washingtonu seznam všeho, co by rád), a na straně druhé na 18. března vyhlásil demobilizaci (všech, kdo si odsloužil skoro rok) a současně další mobilizace…

Prezident Porošenko mezitím dál popírá obklíčení Debalceva, oznamuje plné stažení vojsk a znovu telefonuje do Bílého domu o zbraně, ale znovu marně. Bílý dům si podle všeho jasně uvědomuje to, co vysvětlil ukrajinský generál Volodymyr Ruban pro Aktuálně, tedy, že Ukrajina sice vojenskou pomoc potřebuje, ale „moderní zbraně v rukou hlupáka přináší ještě větší nebezpečenství než sukovice v rukou chytrého a vzdělaného obránce“.

Stejný názor jako generál Ruban, tedy že hlavní příčina další těžké porážky ukrajinské armády leží v neschopném velení, zastávají i ukrajinští politologové oslovení listem Vesti. „Vše se dalo předvídat,“ soudí třeba Vladimír Fesenko. „Už potřetí jsme stoupli na tytéž hrábě – u Ilovajsku, u doněckého letiště a teď u Debalceva. Naši vojáci se stali obětí několika faktorů: za prvé symbolizmu. „Nevzdáme ani píď naší země,“ zatímco je třeba umět ustupovat. Za druhé, nanicovatého plánování operací v generálním štábu. Odvolání ministra obrany Muženka je nyní už nezbytné. Odmítl přijímat jakákoli opatření, což je strategická i taktická zbabělost: báli se odblokovat vojáky s tím, že nás svět obviní z porušení příměří, stejně jako se báli je stáhnout, aby je lživlastenci neobvinili z vlastizrady.“

Je tedy na Ukrajině příměří, porušené příměří pokračující válka nebo něco jiného? Angela Merkelová, Petro Porošenko ani Vladimir Putin na to po své videokonferenci neodpověděli, jen se domluvili na dalších, blíže nespecifikovaných opatřeních. Spojené státy z porušení příměří tradičně obvinily Rusko, ale v Radě bezpečnosti OSN pak podpořily ruský návrh rezoluce vyzývající k ukončení bojů, protože (podle Der Spiegel) je Barack Obama vlastně spokojený, že za něj Evropa tahá z ohně horké kaštany. Evropská unie ještě v pondělí měla za to, že se příměří v zásadě dodržuje, načež ale rozšířila proti Rusku sankce (a Rusko slíbilo odvetu). O tom, že by smlouva Minsk II končila, nikdo ale nemluví, jako by nastala tichá dohoda, že Debalcevo je beztak ztracené. Bude přitom zajímavé sledovat, jak „svět“ zareaguje na neonacistický Pravý sektor, jehož oddíly byly mezitím uvedeny do stavu bojové pohotovosti.

 

Čemu pomůže MMF?

I kdyby ve finále dohoda o příměří opravdu válku na Ukrajině ukončila, problémů pro prozápadní vládu v Kyjevě tím nijak neubývá. Ukrajina jako stát fakticky zkrachovala, jen se to zatím neříká nahlas – ekonomická produkce se za loňský rok propadla o 7,5 procenta, hřivna ztratila dvě třetiny své hodnoty. To vše by měla zachránit dohoda s Mezinárodním měnovým fondem o čtyřletém úvěrovém programu, v jehož rámci by Kyjev měl dostat 40 miliard dolarů. MMF z nich poskytne ale jen 17,5 miliardy, EU dodá další (pouhé) dvě miliardy, Spojené státy rovněž dvě, Světová banka a další mezinárodní finanční instituce mohou také pár miliard přidat, ale suma sumárum program „vypadá podfinancovaně“, připomíná třeba Financial Times, nemluvě o tom, že s vyhlídkou na první miliardy ze Západu (měly by dorazit na počátku března) se se svými pohledávkami ve výši 2,4 miliardy hlásí ruský Gazprom.

Šéfka MMF Christine Lagardeová má za to, že program dohodnutý s kyjevskou vládou, kvůli němuž se aktuálně významně upravuje státní rozpočet, je „ambiciózní“, „tvrdý“ a „nikoli bez rizik“. Ve své podstatě spočívá v postupném snižování či zmrazování mezd a penzí, nebo v odbourávání státních dotací na plyn, elektřinu nebo topení, což oficiálně současně povede i ke snížení korupce v energetickém sektoru, soudí MMF. Veškeré dotace by měly být zrušeny k dubnu 2017, nicméně už v nejbližší době třeba jen daň za zemní plyn vzroste o 280 procent. Je příznačné, že za této situace centrální banka v lednu poskytla stabilizační úvěry největší ukrajinské bance, PrivatBanku Ihora Kolomojského, ve výši 2,38 miliardy hřiven…

(davidicke.com)„Podmínky, za nichž MMF poskytuje úvěry, vycházejí ze škrtů,“ shrnuje americký ekonom Michael Hudson. „Podmínky vyžadují více škrtů a zrušení veškerých veřejných dotací. Ukrajinské obyvatelstvo je ale zdevastované. Jediným cílem úsporného programu MMF je poskytnout peníze na splácení dluhů (převážně německým a francouzským bankám). Program MMF má v zásadě dvě roviny. Ta první: „Tady máte peníze, nyní splaťte vše, co nám dlužíte, poté, co jste zrušili veškeré výdaje a způsobili ekonomickou depresi.“ Druhá rovina: „Aha, takže vy nemáte z čeho splácet? Je mi líto, že naše projekce byly chybné.“ MMF se v otázce Ukrajiny mýlí rok za rokem, takřka stejně, jako se mýlil s Irskem nebo Řeckem. Skutečný problém nyní spočívá v otázce, co ještě všechno je s to Ukrajina prodat, aby splatila zahraniční dluhy, které nadělala, protože vedla válku, která zničila ekonomiku. Zahraniční investoři se na Ukrajině zajímají především o zemědělskou půdu. Monsanto vstupuje na Ukrajinu, ale Ukrajina má zákon, který zakazuje cizincům vlastnit zemědělskou půdu. Ten zákon se mimochodem podobá návrhu toho australského, jehož cílem je zabránit Američanům a Číňanům ve skupování půdy. MMF ale nyní říká, že Ukrajina musí odstranit regulace pro zahraniční investice a odbourat ochranu spotřebitelů a životního prostředí.

Jinými slovy, pro Ukrajinu je přichystána neoliberální politika, která zaručeně vše jen zhorší. V tomto ohledu se finance stávají zbraní. Nevím, jak by to všechno mohlo Ukrajině ve skutečnosti pomoci, protože to spíš slibuje jen další krizi, a to velmi, velmi brzy.“

 

A mezitím na Ukrajině a v okolí:

-- Petro Porošenko si zřídil Mezinárodní poradní výbor pro reformy, do jehož čela dosadil bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho, u něhož chce „využít jeho znalosti, zkušenosti a knot-how“. Saakašvili si za svůj hlavní cíl vytkl koordinovat dodávky západních zbraní na Ukrajinu. Gruzie požádala o Saakašviliho vydání, neb je kvůli řadě podezření z těžkých zločinů na seznamu hledaných Interpolu, Ukrajina bez ohledu na existující bilaterální dohody odmítla. Saakašvili se prý chce sám vrátit do vlasti a zvítězit v příštích parlamentních volbách.

-- Británie dodala Ukrajině šest zastaralých obrněných vozů. První z nich se už na internetu objevil k volnému prodeji.

-- Ukrajinský (lotyšský) ministr ekonomického rozvoje Ajvaras Abramovičius si za svého hlavního poradce vybral někdejšího slovenského vicepremiéra Ivana Mikloše.

-- Premiér Arsenij Jaceňuk navrhl, že by Rusko mělo Ukrajině zaplatit reparace za válku na Donbasu. Ruský parlament to označil za „vrchol cynismu“.

-- Do armády povolaný trenér ukrajinské fotbalové reprezentace Alexandr Zavarov odmítl jít bojovat do luhanské oblasti, kde „žije jeho rodina a děti“.

-- Angela Merkelová by za Minsk II zasloužila Nobelovu cenu za mír, soudí v německém Bundestagu.

-- Pokud Francie nedodá Rusku objednané vrtulníkové nosiče Mistral, bude za jejich ochranu a technickou údržbu muset platit pět milionů eur měsíčně, spočítal L´Opinion.

-- Odvolací soud nechal ve vězení Ruslana Kocabu, blogera, který odmítl mobilizaci, protože nechtěl zabíjet sví krajany. Podle Amnesty International je Kocaba vězněm svědomí.

-- Respektovaný magazín The Economist si v jedné ze svých karikatur spletl ukrajinského Porošenka s běloruským Lukašenkem.

-- Příští týden na jednom z kyjevských náměstí začne výstava důkazů o ruské vojenské agresi proti Ukrajině.

-- Počet obyvatel Ukrajiny se bez započítání ruské anexe Krymu (zato při drastickém snížení porodnosti) za uplynulý rok snížil o 2,5 milionu lidí, vyplývá z oficiálních statistik.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 18 Únor 2015 12:30 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz