Ukrajinský syndrom: Kauza Vitalije Jaremy

Email Tisk PDF

(foto kmu.gov.ua)Před pár dny podal demisi generální prokurátor Ukrajiny, „dítko Majdanu“ Vitalij Jarema. Příběh jeho vzestupu i následného pádu, na němž „se pracovalo“ už od loňských parlamentních voleb, může být pro pochopení současné „nové“ Ukrajiny zajímavý.



 

 

Letmý životopis. Dvaapadesátiletý Jarema pochází z venkova, po střední škole sice nastoupil do místního kolchozu, ale pak, v letech 1981 až 1983, následovala povinná služba v Sovětské armádě, načež se Jarema přihlásil k milici. Kariérní postup si pojistil nejprve střední školou milice Ministerstva vnitra SSSR, což mu vyneslo funkci inspektora v jednom z kyjevských oddělení ministerstva vnitra. Práva dokončil v roce 1993 na Akademii ministerstva vnitra Ukrajiny. To už se stal velitelem úřadu pro boj s organizovaným zločinem v Kyjevě, pak povýšil na zástupce náčelníka celorepublikové správy a v roce 1997 byl jmenován velitelem úřadu trestního stíhání. V roce 2006 vstoupil do politiky a stal se členem kyjevského zastupitelstva na kandidátce Naší Ukrajiny, strany dnes už zapomenutého lídra první oranžové revoluce Viktora Juščenka. V roce 2012 kandidoval v parlamentních volbách a poslanecký mandát složil až na počátku loňského roku -- krátce po svržení Janukovyčovy vlády ho totiž zákulisní nitky vytáhly na post vicepremiéra a Petro Porošenko si Jaremu po svém zvolení prezidentem vybral do úřadu hlavního prokurátora.

 

Kdo střílel na Majdanu?

Už od nástupu do čela prokuratury Jarema sliboval na všechny strany modré z nebe – především pak prošetření masakrů na Majdanu a tvrdý tah na miliardy, které si nakradli Janukovyč a spol. Už v té době nicméně kolem něj a jeho nejbližších spolupracovníků začaly ožívat třebas i roky staré korupční kauzy, Jarema začal být srovnáván se svým (Janukovyčovým) předchůdcem a kleptokratem Pšonkou a ukrajinská média se „sama od sebe“ vrhla do protijaremovské kampaně.

Poslanci a média Jaremovi vyčítali mnohé a především nedodržené sliby. Skutečnost, že po roce nestanul před soudem žádný z Janukovyčových oligarchů a zkorumpovaných politiků (natož aby se do země vrátily ulití miliardy) zkoušel Jarema obhajovat tu „návalem složitých případů“, jindy skartací důležitých dokumentů. Nicméně kritika, že nedovedl ke konci vyšetřování vražd na Majdanu, není až tak oprávněná. Letos 22. ledna Jarema oficiálně oznámil, že první tři oběti z Majdanu, Sergej Nigojan, Alexandr Žižněvský a Roman Senik, nebyli zastřeleni z policejních zbraní, ale loveckou puškou. Sice se situaci snažil zachránit tvrzením, že „má důkazy o tom, že milice do svých zbraní používala lovecké patrony“, ale moc toho už neuhrál. Tím spíš, že zástupce velitele hlavní správy ministerstva vnitra Vitalij Sakal shrnul, že první oběti milice zkrátka nezabila.

To už ale Jarema vydržel ve funkci jen několik dní a podal sám demisi, aniž by čekal, až ho parlament oficiálně odvolá. S ním odešla i většina jeho nejbližších spolupracovníků. Jaremův náměstek Alexej Baganěc přitom shrnul: „O jeho funkci jsem se neucházel, neucházím a co je nejdůležitější, nikdo by mě ani nikdy nejmenoval. Nikdo. Mám totiž své zásady, které se někomu nemusejí líbit, ale měnit je nebudu. Takového generálního prokurátora tu nikdo nepotřebuje. Nemohu se smířit s tím, když se pod hesly o boji proti korupci přijímají zákony, které jsou v rozporu s ústavou. Když se v parlamentu hlasuje o zákonech bez předběžného projednání, například ve výborech. To tedy nejdříve pozastavte platnost ústavy a pak teprve ty zákony schvalujte. Proto se generálním prokurátorem nikdy nestanu. Nikdo mě tam nepotřebuje.“

 

Kolomojského hněv

Zlomily Vitaliji Jaremovi vaz první nepohodlné výsledky šetření vražd z Majdanu, nebo to byl obecně „pan Čistý“, jediný svého druhu mezi kyjevskými elitami (a jako takový musel být vyštván)? Možná to i druhé, ale představa pana Čistého je sama o sobě už „podezřelá“ (Jaremův syn Valerij byl loni v září „pro své schopnosti“ jmenován šéfem Státní registrační služby.), a tak je možná realita úplně jiná. Šéf ukrajinského Centra politického marketingu Vasilij Stojakin má za to, že za Jaremovým pádem byl střet s dněpropetrovským gubernátorem a oligarchou Ihorem Kolomojským (a dalšími členy „strany války“ typu premiéra Jaceňuka či šéfa Rady národní bezpečnosti Turčynova). Podle Stojakina to přitom nebyl spor strategický. V principu jde o to, že na Ukrajině se stalo zvykem, že gubernátor po nějaké době dostává svůj region „v časově neomezený pronájem“, v Kolomojského případě se vládcem Dněpropetrovska měla stát jeho obchodně průmyslová skupina Privat. Jediným představitelem ukrajinského státu v regionu byl krajský prokurátor, všechny ostatní úředníky si Kolomojský platil nebo rovnou jmenoval. „Ukrajinská státní moc v regionu nebyla, ale byl tam prokurátor, který Ihora Valerijeviče, známého svým sklonem k emociálním reakcím, dráždil. Zkrátka, krajského prokurátora se podařilo svrhnout, načež se Kolomojský začal mstít rovnou generální prokuratuře. A tak (Jaremu) dorazili.“

Stojakin soudí, že celou situaci umožnila skutečnost, že prezident už se ocitl mimo ukrajinskou realitu: „Porošenko si jezdí po mezinárodních akcích, mává před kamerami různými věcmi, jejichž smysl nechápe ani on sám, a ztrácí přitom poslední páky k řízení státu. Ztratit generálního prokurátora, který poctivě plnil prezidentovy příkazy, tomu se říká „hotovka“, soudí politolog. (Mimochodem, Kolomojský si prosadil i výměnu nepohodlného vedení státního energetického koncernu Naftgaz.)

 

Nový muž

Ukrajinský parlament na Jaremovo místo potvrdil dvaašedesátiletého Viktora Šokina, který ve strukturách sovětské a posléze ukrajinské justice strávil několik dekád. Šokin vlastní několik luxusních nemovitostí včetně osmipatrového domu ještě z carských časů, většinu volného času pak tráví v některém ze svých objektů za městem, kde má i „svou farmu“, kam si zve hosty. Jeho dcera, rovněž prokurátorka, už vedla úřady v několika ukrajinských regionech, a provdala se za Alexeje Gornostajeva, také prokurátora, jehož švagr, Nikolaj, je náměstek prokurátora Dněpropetrovské oblasti…

A čerstvý generální prokurátor (a vyhlášený workoholik) Šokin mezi prvními svými kroky v úřadu odvolal podřízené, kteří se zabývali vyšetřováním vražd na Majdanu.

Šoking?

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Neděle, 15 Únor 2015 21:38 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz