Rusko dalo Turecku a Řecku klíče k evropskému plynu

Email Tisk PDF

Evropská unie vypadá zaskočeně – nové rozhodnutí Kremlu ji nechává nejen bez dodávek plynu, ale pokud o něj bude mít zájem, bude si muset postavit vlastní plynovody k řecko-tureckým hranicím.



 

 

 

Ceny zemního plynu v Evropě prudce rostou -- Rusko totiž oznámilo, že ukončí dodávky zemního plynu přes Ukrajinu a veškerý ruský plyn bude do budoucna proudit přes Turecko, které Moskva očividně považuje za spolehlivějšího partnera než Kyjev (a EU obecně). „Tranzitní rizika pro evropské spotřebitele na území Ukrajiny dál trvají,“ cituje agentura Bloomberg šéfa Gazpromu Alexeje Millera. „Jiná možnost neexistuje,“ vysvětlil viceprezidentovi (mapa globalresearch)Evropské komise pro energetickou unii Maroši Šefčovičovi, který do Moskvy přijel jednat o alternativních dodávkách plynu pro jihovýchodní členy EU v době, kdy Rusko na počátku prosince ukončilo projekt plynovodu South Stream. Nahradilo jej Blue Streamem, jímž pod Černým mořem poputuje do Turecka 63 miliard krychlových metrů plynu. Podle Millera je nyní na Evropské unii, aby si „vybudovala potřebnou infrastrukturu vedoucí k turecko-řeckým hranicím“.

Šefčovič byl ruským rozhodnutím „velmi překvapen“ a konstatoval, že trasa přes Turecko, bez Ukrajiny, už nebude vyhovovat unijní plynové soustavě. „Takhle my nepracujeme. Obchodní systém a obchodní zvyklosti – jak je máme dnes – jsou jiné,“ postěžoval si vrcholný představitel Unie, která vede proti Rusku obchodní a sankční válku.



Konec Ukrajiny coby tranzitní země pro ruský plyn z dlouhodobého pohledu snižuje současně i její strategický význam pro Unii, která se až dosud podílela na miliardové pomoci ve snaze udržet kyjevskou vládu nad hranicí krachu a uchovat ruské dodávky do Evropy. Jinými slovy, zatímco ještě na konci roku 2013 měla Evropa jisté dodávky zemního plynu a za jasně stanovené ceny a bez tranzitních poplatků Ukrajině, nyní – po Majdanu -- už nic z toho neplatí. Evropské unii podle všeho nezbývá než novou situaci akceptovat a o plynu se začít dohadovat s Tureckem a Řeckem, což může být napínavé zvláště při vyhlídce na to, že v blížících se řeckých volbách zvítězí levicová koalice Syriza.

Z okamžitého hlediska nicméně členské státy EU na Balkáně přicházejí o zemní plyn nyní, tedy v zimním období, přičemž například Bulharsko připouští, že má zásoby už jen na pár dní. Není to ale problém jen Bulharska, neboť právě kvůli malým rezervám přerušilo reverzní dodávky plynu Ukrajině na počátku roku také Polsko.

 

Z Ukrajiny už (mimo jiné i kvůli novým daňovým zákonům) odcházejí zahraniční plynárenské a ropné firmy, čímž se vyhlídky na zesílení kyjevské energetické nezávislosti na Rusku citelně zmenšují. Ukrajinské finanční rezervy mezitím v prosinci poklesly o dalších 24 procent a činí aktuálně jen 7,5 miliardy dolarů, což je nejméně od roku 2004, a podle Wall Street Journal to zpochybňuje možnost, že by byl Kyjev s to splácet své dluhy. Rusko navíc aktuálně získalo právo začít po Kyjevu vymáhat tři miliardy dolarů dluhu, neboť smlouva uzavřená před třinácti měsíci, ještě za vlády prezidenta Janukovyče, stanoví, že splatnost nastává okamžitě, jakmile ukrajinský státní dluh překročí 60 procent HDP – a tato cifra činí nyní 72 procent a prognózy pro letošní rok mluví až o 83 procentech, podotýká Reuter´s. Upozorňuje, že se Moskva zatím nerozhodla, zda sumu opravdu začne požadovat, nejspíš ovšem proto, že v zásadě není z čeho brát, a už ani EU nebo Mezinárodní měnový fond se do „sypání“ miliard Kyjevu nijak nehrnou. Brusel sice jedná o 2,1 miliardy dolarů z peněz daňových poplatníků, nicméně chce výměnou vidět „prosazování reforem“… Prezident Porošenko mezitím ale raději podepisuje stále další a další mobilizace, „pracovní skupina“ připravuje podklady, aby Západ mohl označit rebely z východu za „teroristy“, zatímco New York Observer nabízí zdrcující přehled ukrajinských elit pod titulkem „Novou Ukrajinu řídí darebáci, sexpoti, warlordi, cvoci a oligarchové.“

Západ zatím očividně neví, jak v ukrajinské krizi pokračovat a výsledkem je chaos. Na jedné straně je prý připraven o řešení krize s Ruskem jednat, na bázi NATO chce s Ruskem spolupracovat, současně ale „konsoliduje tlak“ na Rusko, Německo prý žádá Rusko o zmírnění embarga a Francie chce ukončit sankce, zároveň ale například Západ v rámci G7 není s to dosáhnout dohody na dalších sankcích, a tak jediným jistým je, že Putin alespoň na summit sedmičky nebude pozván, protože podle kancléřsky Angely Merkelové „Rusko není součástí společenství hodnot“.

Popularita Západu v očích Rusů mezitím prudce padá na úkor rostoucí obliby Číny, přičemž více než polovina Rusů by ráda viděla Vladimira Putina v prezidentském úřadu i po roce 2018, kdy mu končí současný mandát, neb za něj nevidí žádnou náhradu

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 16 Leden 2015 11:13 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz