Ruský SWIFT: Realita, nebo jen varování?

Email Tisk PDF

(koláž tumblr)Státy BRICS mají dohromady přes tři miliardy obyvatel a tvoří přes 25 procent globálního HDP, a tak je zavedení jejich alternativního platebního systému představitelné.



 

 

 

 

Osm ruských bank včetně Gazprombanku, Rossiji, SMP nebo VTB, na něž se vztahují západní sankce, mělo počínaje pondělkem 15. prosince zahájit testování nového ruského mezibankovního platebního systému. Už v půli listopadu totiž ruská vláda rozhodla, že chce na národní úrovni mít do května 2015 vlastní mezinárodní mezibankovní transakční systém a posléze pak vystoupit ze západního systému SWIFT.

Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci (SWIFT) je globální bankovní adresář, který má v současnosti přes 10 tisíc členů na celém světě a spravuje každodenně více než 15 milionů finančních převodů. Nominálně SWIFT sídlí v Belgii a funguje podle zákonů EU, americká vláda si ale nárokuje právo správy všech transakcí v dolarech, a to i těch, které nikdy neskončí na účtech amerických bank. Spojené státy tak v rámci svých sankcí proti Teheránu před dvěma lety dosáhly vyloučení íránských bank ze systému SWIFT, což Íránu výrazně zkomplikovalo obchodní vazby se světem, a následně pokutovaly evropské banky za transakce s Íránem v dolarech, i když tyto peníze vůbec nešly přes americké území a byly vlastně jen zprostředkováním finančních převodů přes třetí zemi. Například britská Standard Chartered Bank musela v roce 2012 zaplatit 340 milionů dolarů a letos v srpnu dalších 300 milionů za transakce, které podle USA představují praní špinavých peněz. Skutečně odstrašujícím případem pro všechny finanční instituce se ale stala pokuta pro francouzskou BNP Paribas, která za porušení amerických sankcí proti Kubě, Súdánu a Íránu musela zaplatit bezmála 9 miliard dolarů. Ve výsledku pak banka hlásí historicky největší ztráty a ve Francii přežívá pocit křivdy, tím spíš tváří v tvář americkým bankám, jejichž postupy vedly k propuknutí současné a pokračující finanční krize.

Teherán není v pozici, aby se vzepřel finančnímu systému ovládanému ze Spojených států, když ale Británie letos v srpnu v rámci ukrajinské krize navrhla vyloučit ze SWIFT také Rusko, Kreml podle všeho začal jednat, bez ohledu na to, že Brusel britskou ideu zamítl.

Nový ruský systém bude transakce denominovat v rublech při jejich automatické konverzi z dolarů a zpět na dolary na obou koncových vstupech. Íránská vláda tak například bude s to použít dolary, za něž nakoupí rubly, přepošle je ruským systémem k dodavateli v Evropě, jemuž budou rubly znovu směněny na dolary. Pokud americké tajné služby systém nehacknou, nebudou mít ve finále ponětí, kdo komu kolik a za co vlastně platí.

Lze předpokládat, že i v EU se najdou firmy a banky (třeba zmíněná BNP Paribas), kterým západní sankce ničí byznys nejen v Rusku a pro něž by tak nový platební systém mohl nabídnout možnost vyhnout se americkému finančnímu diktátu, ale není samozřejmě jisté, kolik by jich bylo. Nového systému by mohli využít také Američané k vyvedení svých peněz mimo dosah berních úřadů. Spíš by se ale ruský bankovní systém mohl stát rámcovou alternativou pro státy a organizace, které se vymaňují zpod americké hegemonie, zvláště v době, kdy se Čína stala největší ekonomikou světa a z první příčky odsunula právě USA. Státy BRICS (Čína, Rusko, Indie, Brazílie a Jihoafrická republika) mají navíc dohromady přes tři miliardy obyvatel a tvoří přes 25 procent globálního HDP, a tak je zavedení jejich alternativního platebního systému představitelné.

Není zatím jasné, do jaké míry bude ruský systém funkční a jak bude rozsáhlý, nicméně podle některých názorů jeho hlavním cílem je „připomenout Spojeným státům, že světová ekonomika nemůže být globalizovaná a současně podřízená jednostranným americkým pravidlům. Pokud zajdou USA ve svém nátlaku příliš daleko, riskují, že zničí jednotu globální ekonomiky. Pokud ale ruský systém bude opravdu uveden do provozu, nabídne neobvyklé příležitosti pro všechny, kdo hledají finanční svobodu a soukromí.“

Ruská centrální banka mezitím dál zkouší zastavit propad rublu, nově „šokovým“ navýšením hlavní úrokové sazby na 17 procent. Kurz už se přiblížil 75 rublům za dolar, což je hladina, kterou ruský parlament na počátku prosince navrhoval coby ekonomicky efektivní, a v některých ruských bankách se dolar prodává už i za 100 rublů. Navýšení úrokové sazby nyní parlament kritizuje jako „nesmysl“, neboť prý v krátkodobém obzoru zastaví propad měny a zbaví tak ruskou ekonomiku nadějí na oživení. Rubl totiž padá rychleji než světové ceny ropy, a díky tomuto rozdílu se ruský státní rozpočet k listopadu doplnil v přepočtu o 23 miliard dolarů, což je, připomíná Bloomberg, přibližně dvakrát více než loni a předloni.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 16 Prosinec 2014 12:51 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz