Kyjev: „Ukrajina, obecně vzato, zkrachovala“

Email Tisk PDF

Podle MMF je třeba okamžitá pomoc ve výši 15 miliard dolarů, Kyjev chce ještě o dvě miliardy více, ale Západ váhá – většinu z těchto peněz by totiž získala Moskva v rámci splátek svých pohledávek vůči Ukrajině.



 

 

Nevyslovené se začíná vyslovovat stále hlasitěji: „Obecně vzato platí, že Ukrajina zkrachovala,“ prohlásil na jednání ukrajinského parlamentu litevský „legionář“ v kyjevské vládě, ministr pro ekonomický rozvoj Aivaras Abromavičius. Pomoci má neviditelná ruka trhu: „Proto je teď nejdůležitější neutlačovat byznys a byznys dá věci zase dohromady,“ vysvětlil ministr s tím, že do dvou let dovede zemi mezi padesátku států s nejvhodnějšími podmínkami k podnikání. Možná, mezitím je ovšem důležitý onen přiznaný státní bankrot a to, co se bude dít během oněch dvou let, než přijde ráj.

Mezinárodní měnový fond tvrdí, že akutní kolaps celého státu může odvrátit jen dalších 15 miliard dolarů. „Svět“ je podle MMF musí do Kyjeva nalít už během pár příštích týdnů, ale třeba z EU přišlo „jen“ půl miliardy eur, USA do svého rozpočtu zařadily pro Ukrajinu 140 milionů dolarů, a skupina G7 „zvažuje“ půjčku čtyř miliard. K tomu rezervy ukrajinské centrální banky klesly pod 10 miliard dolarů a z nich má Kyjev ještě do konce roku na základě třístranné říjnové dohody s EU a Moskvou doplatit Gazpromu dlužných 1,6 miliardy dolarů. A k tomu Gazprom konstatuje, že nákup jedné miliardy kubíků plynu ukrajinské zásoby nijak významně nevylepšuje, dál zůstávají na kritické úrovni, což ve výsledku ohrožuje hladký tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy. Situace začíná být asi opravdu kritická, protože německý ministr financí Wolfgang Schäuble volal svému ruskému kolegovi Antonu Siluanovovi. Podle Financial Times ho požádal, aby Rusko neuplatňovalo vůči Ukrajině nárok na urychlené splacení dalších tří dlužných miliard, k čemu by mělo automaticky dojít ve chvíli, kdy ukrajinský dluh přesáhne 60 procent HDP, což tedy už v reálu nastalo. Britský ministr financí George Osborne byl touto žádostí zaskočen, podotýká list, „protože tím EU žádá Rusko o pomoc v době, kdy trestá Kreml za jeho akce na Ukrajině“.      

S tím souvisí skutečnost, že Rusko je největším ukrajinským věřitelem – Kyjev dluží Moskvě asi 35 miliard dolarů – a z toho plyne, že značná část peněz, které by MMF nebo Západ Ukrajině poskytl, velmi pravděpodobně v podobě splátek dluhů skončí v Rusku. Jak podotýká Financial Times v jiném textu nazvaném „Jak Rusko finančně přehrálo Západ na Ukrajině“, Západ proto nyní zkouší najít záminky, jak Ukrajinu z povinnosti splácet dluh vůči Rusku vyvázat, nicméně zdá se, že smlouvy jsou sepsány pečlivě, na základě právních systémů západoevropských zemí a možnost jejich legálního zrušení neexistuje.

Pokud ale mají neustále navyšované miliardy „nalité“ do zkrachovalé Ukrajiny skončit v kapsách oligarchů nebo dokonce v Rusku, což se už beztak pár měsíců děje – nebo v opačném případě nezbude než vyhlásit ukrajinský bankrot zcela oficiálně -- je pravděpodobné, že přinejmenším některé evropské vlády budou muset začít odpovídat svým parlamentům na nepříjemné otázky. A nelze vyloučit ani to, že o těchto penězích budou chtít národní parlamenty začít rozhodovat samy. Ačkoli Polsko vyzývá k „jednotnému hlasu“ Evropy k ukrajinské krizi, je zřejmé, že ne všechny státy EU či NATO budou v pokračující krizi tak „uvědomělé“ jako třeba Pobaltí, které bez ohledu na hospodářskou recesi na přání USA nakupuje ve velkém zbraně – jen za posledních půl roku na ně vynaložily 300 milionů eur. Velké naděje se přitom nepojí ani s mnoha ukrajinskými žalobami proti Rusku u řady mezinárodních soudů, jimiž chce premiér Arsenij Jaceňuk na Rusku „vysoudit triliony za způsobené ztráty“.

Vzniká tak podivná situace, v níž německá kancléřka Angela Merkelová dál viní Rusko z destabilizace celé východní Evropy a nevylučuje nové sankce, ale sami ministři její vlády zkoušejí situaci zklidňovat a co víc, chtějí po Rusku, aby se na dopadech západní politiky finančně podílelo. Jednota EU se ale mezitím beztak rozpadá a není jisté, zda bude kancléřka s to uhájit prodloužení protiruských sankcí, jejichž platnost vyprší v březnu. Ostatně, Brusel už povolil sankcemi postiženým ruským bankám získávat úvěry pro své dceřiné banky v zahraničí a zrušil sankce vztahující se na technologie pro ropné projekty na arktickém pobřeží Ruska. K tomu finský parlament bez ohledu na aktuální napětí mezi Západem a Východem schválil plán, podle něhož Rosatom postaví ve Finsku novou jadernou elektrárnu. Maďarsko k tomu podepsalo tři prováděcí smlouvy, na jejichž základě ruský Rosatom rozšíří jadernou elektrárnu v Pakši, přičemž 80 procent z ceny projektu, tedy z 12,5 miliardy eur, pokryje ruský úvěr.

Stalo se tak poté, co Vladimír Putin o energetické situaci jednal s lídry Maďarska, Srbska a nově i Rakouska, tedy zemí, které budou nejvíce postiženy zrušením projektu plynovodu South Stream. Mezitím šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker změnil tón a výhledy na energetickou nezávislost Bruselu, když prohlásil, že se South Stream do Evropy ještě stále může vrátit. Rakouský koncern OMV s Gazpromem (jemuž italská banka UniCredit aktuálně bez ohledu na sankce půjčila 390 milionů eur a přivolala tak na sebe kontrolory z Bruselu) pokračuje v konzultacích o South Streamu. Bulharsko na projektu dál pracuje „a doufá“, protože po jeho zastavení bude největší obětí – ztratí nejméně šest tisíc pracovních míst a na úkor Turecka i zisky z tranzitních a jiných poplatků. Ve finále má skončit také tranzit plynu přes Ukrajinu, jak oznámil šéf Gazpromu Alexej Miller, což znamená, že nejspíš „vyschne“ i menší plynovod vedoucí z Ukrajiny přes Rumunsko do Bulharska. Je jasné, že prestiž EU poté, co dosáhla zastavení South Streamu, v Bulharsku, Maďarsku, Chorvatsku, Srbsku, Itálii či Rakousku, které se tak dostávají do energetických potíží, příliš nestoupne. Brusel sice oznámil snahu urychlit výstavbu „jižního plynového koridoru“, jímž by zemní plyn do Evropy proudil z oblasti Kaspického moře, přičemž první plyn vedoucí mimo Rusko by prý měl začít proudit v roce 2019. Nicméně koncem září pětice států ležících u Kaspického moře – Rusko, Írán, Ázerbájdžán, Kazachstán a Turkmenistán – podepsala přelomovou dohodu, která „sjednotila“ region, v němž jsou podle odhadů Americké energetické agentury (EIA) zásoby asi 48 miliard barelů ropy a asi 242 bilionů kubíků zemního plynu. Nová dohoda přitom stanoví, že vody vnitrozemského moře budou spravovány všemi příbřežními státy společně, a tudíž do Evropy žádné energie nepoputují bez souhlasu Ruska a Íránu. Sliby, že se cosi stane v roce 2019, kdy většina slibujících už ani nebude ve funkcích, přitom neřeší to hlavní – jak státy postižené zastavením South Streamu prožijí oněch pět let?

Jaceňukova vláda chce mezitím situaci řešit radikálně, pomocí „šokových“ reforem, jimž se ale při předkládání v parlamentu ve čtvrtek nedostalo podpory ani od koaličních Radikální strany a Svépomoci. Program počítá s růstem daní a drastickým a všeobjímajícím „utahováním opasků“, aniž by byly připravené příslušné zákony, a Západ musí být mírně otřesen pro změnu tím, že podle vlády Ukrajina nepotřebuje 15 miliard dolarů, ale hned 17 miliard, jinak jí hrozí bankrot, jak shrnul premiér Jaceňuk, podle něhož je pro Ukrajinu v roce 2015 nejdůležitější ze všeho „prostě přežít, aby nepadaly mzdy a penze a nepřibývalo nezaměstnaných“. (Nakonec vládní strany zablokovaly řečniště na protest proti tajnému hlasování a personálním otázkám.)

 

A mezitím na Ukrajině a v okolí:

-- Vysoká poptávka po dolarech vyhnala kurz hřivny přes 17 za dolar. Padá také ruský rubl, jeho pokles zrychlil po oznámení centrální banky o navýšení klíčové úrokové sazby. Ruská centrální banka odhaduje inflaci pro příští rok na 10 procent.

-- Japonský Nissan využívá slabého rublu a novými investicemi navyšuje produkci automobilů v Rusku.

-- V Rusku podraží chleba o 10 procent. Dopady západních sankcí už pocítila polovina Rusů, 34 procent prý nepocítilo nic.

-- Podle ruského premiéra Medveděva nelze dovozové zboží na pultech nahradit hned, ale drůbeží maso už není problém, nabídka vepřového dosahuje 80 procent vůči předsankčnímu období a hovězí je na úrovni 65 až 70 procent.

-- V ukrajinském Lvově kvůli nedostatečnému zásobování elektřiny hrozí nedostatek chleba a mléka.

-- Dvě třetiny Ukrajinců nejsou spokojeny se svým současným životem a více než polovina obyvatel žije v napětí.

-- 77 procent Rusů má za to, že jejich státu se bude dařit jen za předpokladu, že půjde jinou než západní cestou.

-- Ukrajinská vláda přibrala dalšího cizince – bývalý litevský eurokomisař Algirdas Šemeta se má ujmout funkce ombudsmana pro podnikání v rámci boje proti korupci. Zpravodaj Los Angeles Times pro změnu odmítl funkci náměstka na „ministerstvu pravdy“. Ukrajinská média zveřejnila snímky luxusní rezidence, kterou má k dispozici nová ministryně financí (a americká občanka).

-- Členství Ukrajiny v NATO nepřinese nic dobrého, soudí Zbigniew Brzezinski.

-- Na budově ukrajinské Rady národní bezpečnosti v Kyjevě vyvěsili americkou vlajku.

-- Americký Kongres odložil ad acta projednávání dodatku zákona, který by zakazoval financování ukrajinských žoldnéřských praporů, které používají nacistickou symboliku.

-- Rusko chce vést plynovod na Krym po mořském dně. Ruská armáda nad Krymem sestřelila několik ukrajinských bezpilotníků.

-- Na straně donbaských rebelů prý bojuje asi 300 Čečenců.

-- Podle očekávání aktivisté v Záporoží požadují demisi místního starosty, přesně po vzoru svržení vedoucích činitelů ve Vynnyci.

-- Jeden z lídrů Majdanu a aktuálně primátor Kyjeva Vitalit Kličko dostane v Německu Cenu Konráda Adenauera za pomoc při směřování Ukrajiny k míru a demokracii.

-- Za poničení portrétu prezidenta Petra Porošenka jde účastník nepokojů ve Vynnyci na dva měsíce za mříže, a to za znevažování státních symbolů.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 11 Prosinec 2014 15:31 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz