Rok po Majdanu: Ukrajina ve volném pádu

Email Tisk PDF

Prezident slaví (Twitter Petra Porošenka)Od zahájení Majdanu uplynul rok a 38 procent Ukrajinců má za to, že to byl „vědomý boj občanů, kteří se spojili k obraně svých práv“, 31 procent Majdan považuje za státní převrat a 17 procent ho vnímá jako živelný protest.



 

 

Takové jsou výsledky aktuálního průzkumu veřejného mínění, k němuž ukrajinský list Vesti připomíná, že na Západě má Majdan za uvědomělý boj za demokracii 70 procent dotázaných a v Donbasu to podle 71 procent dotázaných byl státní převrat. Neschopnost ukrajinské společnosti shodnout se na hodnocení rok starých událostí je zřejmá. Podle jedněch by bez Majdanu nebylo ruské anexe Krymu, války či vzniku Novoruska, ani devalvace, inflace nebo zmrazování mezd, protože by stále ještě další dva roky platila smlouva s Ruskem o úvěru na 15 miliard dolarů a levném plynu. Druhá strana má za to, že za vším zlým je "ruská agrese", a tak je ze všeho nejdůležitější nejprve vyhrát válku a pak začít řešit problémy – k takovému postupu se kloní 36 procent Ukrajinců. Vítězství ve válce je pro Kyjev ovšem jen iluzí, ukrajinští vojáci dál přecházejí na stranu rebelů, a USA navyšují zatím stále jen „neletální“ vojenskou pomoc, ale to se může změnit s nástupem nového Kongresu. Pokud se politika změní – a za Johnem McCainem už se kvůli tomu vydali ukrajinští poslanci-velitelé tří žoldnéřských praporů -- a Ukrajina opravdu dostane moderní americké zbraně k „obraně před ruskou agresí“ (a Rusko setrvá na rozhodnutí nedopustit vojenskou porážku Donbasu), výsledkem bude jen eskalace války – její největší obětí bude sama Ukrajina, po ní Evropa a Rusko, které kvůli konfliktu nebudou s to normalizovat ani obchodní vztahy, a Spojené státy si udržováním konfliktu na dálku ještě udrží své postavení hegemona.

Mezitím se ale území Ukrajiny neustále zmenšuje, na východě se válčí, země je ve faktickém bankrotu, jen to ještě nikdo z důležitých světových státníků neřekl nahlas, životní podmínky obyčejných lidí se zhoršily prudkým skokem cen služeb i potravin (maso a léky už se ocitly mimo dosah většiny obyvatel, konstatuje Bloomberg) při současném propadu reálných mezd, a asociační smlouva s EU, kvůli níž vše – podle nynějších výkladů – začalo, vstoupí v platnost až na počátku roku 2016, ale fakticky není jisté ani to. Přitom Ukrajině zůstalo vše, co měla i dřív – korupce, tlak na média, organizovaný zločin, podvody při volbách…    

A zatímco má Ukrajina zásoby uhlí prý jen na měsíc, revers zemního plynu ze sousedních zemí z kapacitních důvodů vázne a více než 600 vesnic a měst v oblasti Žytomyru, Vynnyce a Záporoží už v důsledku zimy přišlo o elektřinu, na Majdanu se bude slavit. Ukrajinský prezident Petro Porošenko minulý týden 21. listopad oficiálně vyhlásil státním svátkem, přičemž prohlásil: „Ukrajina je územím důstojnosti a svobody. Takovými nás udělala ne jedna, ale dvě revoluce – náš Majdan z roku 2004, byl svátkem svobody a revoluce, zatímco revoluce z roku 2013 je revolucí hrdosti. Byla to pro Ukrajinu mimořádně těžká zkouška, v níž Ukrajinci prokázali své evropanství, svou touhu po svobodě.“ Akce k výročí mají na centrálním kyjevském náměstí trvat deset dní a budou budovat „oficiální příběh“, zatímco generální prokuratura přiznává, že 90 procent dokumentů týkajících se událostí na Majdanu bylo „vědomě zničeno“.

Ukázka z nového filmu Obyčejní lidé („Bez politiky a politiků, bez patosu, bez hesel, bez píáru, bez komentáře. Více než sto hrdinů“):

 

A toto video vložil na YouTUbe sám Petro Porošenko:

 

 

A mezitím na Ukrajině a v okolí:

-- Vedle kritiky českého prezidenta Miloše Zemana, jemuž Kyjev podle všeho chce předepisovat, co se smí říkat a co ne, se Porošenkův úřad znovu pustil i do OBSE, která před několika dny ve své zprávě konstatovala, že dělostřelecké granáty, které nedávno v Doněcku zabily dvě děti na hřišti, přiletěly z pozic ukrajinské armády. Prezidentův poradce Ihor Smeško nyní konstatoval, že „OBSE je nám z valné části k ničemu. Potřebujeme pomoc mezinárodního společenství.“ Přitom si postěžoval, že Západ nemá na ukrajinský konflikt jednotný názor. „Tento konflikt je válka s Ruskem, do níž jsou zataženy Evropa a Amerika. Ale dialog máme jedině se Spojenými státy.“ Podle některých zpráv příslušníci ukrajinské armády na pozorovatele OBSE v Doněcké oblasti v týdnu zahájili palbu a bránili kolonám OBSE v průjezdu.

-- V prezidentské kanceláři v Kyjevě napočítali 40 tisíc ruských vojáků na Ukrajině, Lubomír Zaorálek naposledy jen 10 tisíc.

-- Pět ukrajinských politických stran podepsalo smlouvu o koaličním vládnutí.

-- Eurokomisař Johanes Han nutí Srbsko k vyhlášení protiruských sankcí, jinak nebude Bělehrad vpuštěn do Unie. Podle Ruska je to „faktické vydírání“.

-- EU vyčlenila pobaltským producentům mléka postiženým sankční válkou s Ruskem pomoc ve výši 28 milionů eur.

-- Kvůli nečinnosti ukrajinského prokuratury může svržený ukrajinský prezident Janukovyč u soudů zrušit sankce, které na něj a majetek jeho rodiny uvalila EU.

-- Začal proces ratifikace asociační smlouvy EU a Moldovy, kterou zatím schválilo jen sedm členů Unie. Moldova má v plánu plnohodnotný vstup do EU, přičemž stejně jako Ukrajina dluží ruskému Gazpromu za dodávky plynu. Hodlá s ruským koncernem uzavřít smlouvu na tři až pět let a moldavský prezident Nikolae Timofti soudí, že „úspěch Ukrajiny je pro Moldovu pozitivem“. Znamená to, že EU bude platit Rusku plyn i za Moldovu?

-- Podél hranice Ukrajiny a „moldavského“ Podněstří bylo vykopáno 10 kilometrů zákopů.

-- Zisk druhé největší ruské banky, VTB, v důsledku sankční války klesl o 88 procent. Šéf banky Andrej Kostin je podle Forbes nejlépe placeným manažerem v Rusku – za poslední dva roky jeho plat činil 35, resp.37 milionů dolarů. Odliv kapitálu z Ruska mezitím dosahuje rekordních výšin, přičemž jen v říjnu „zmizelo“ 28 miliard dolarů. Situaci mají „v dobré obrátit“ nové daňové zákony, které přivedou miliardy zpět, soudí Kreml.

-- 86 procent Rusů je hrdých na to, že žijí ve své vlasti, a jen 22 procent dotázaných má dojem, že jsou s to ovlivnit politický či ekonomický chod země.

-- Vladimir Putin při předávání listin novým velvyslancům v Moskvě konstatoval, že USA a Rusko jsou společně zodpovědné za bezpečnost ve světě a že je Rusko připravené v praktických otázkách spolupracovat s USA na principu rovného s rovným. Mezi přítomnými velvyslanci byl i nový americký ambasador John Tefft a podle The Guardian mu Putin připravil „chladné přivítání“.

-- Podle Bílého domu protiruské sankce nepřinesly kýžený politický efekt, a tak se připravuje jejich eskalace. Obě země nicméně budou dál spolupracovat při výzkumu vesmíru.

-- Rusko dodá Ukrajině jaderné palivo pro elektrárny na rok 2015.

-- Průmyslová produkce v Rusku roste nejvíce za poslední dva roky, stejně jako inflace.

-- Produkce v EU neroste, klesá a podle modelu RETINA banky Goldman Sachs je dokonce už v recesi. Stagnace postihla i největší německý koncern Siemens. Rusko varuje, že na případné další rozšíření unijních sankcí zareaguje „citelně“.

-- Kanadští producenti masa jsou připraveni vstoupit na ruský trh, jakmile sankce skončí.

-- Slovní přestřelka mezi ministry zahraničí USA a Ruska: Kerryho úřad obvinil Lavrova, že „špatně interpretoval“ Kerryho slova, podle nichž si nemá všímat Obalových přirovnání Ruska k ebole, Lavrov trvá na svém: Když se prý Kerryho ptal na důvod takových přirovnání, americký kolega mu odpověděl: „Ano, řekl to, ale pojďme se věnovat konkrétním otázkám spolupráce kolem Íránu a jaderného problému Korejského poloostrova“.

-- Ukrajina přišla o 20 tun zlata, konstatuje Centrální banka. Zbývající zlaté "rezervy" činí pouhé procento stavu z časů prezidenta Janukovyče.

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 21 Listopad 2014 13:08 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz