Další konflikt Západu s Ruskem už za dva dny

Email Tisk PDF

Krátce po uzavření dohody o plynu se vztahy Západu s Ruskem prudce zhorší kvůli v rozdílném pohledu na „pět dnů“, které ale světem beztak asi neotřesou.



 

 

Po lehce napínavém zdržení byla – po skoro pěti měsících vyjednávání a těsně před nástupem zimních mrazů -- dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou o dodávkách zemního plynu za peníze unijních daňových poplatníků podepsána, a to za osobní účasti a garancí dosluhujícího šéfa Evropské komise Jose Manuela Barrosa a Maroše Šefčoviče, který bude v budoucí EK viceprezidentem pro energetickou unii.

Podle eurokomisaře pro energetiku Günthera Oettingera prostřednictvím dohody v celkovém objemu 4,6 miliardy eur „vyhráli všichni“ – Evropané nezůstanou v zimě bez plynu, Rusko dostane to, co mu Ukrajina dluží, a Ukrajina „potvrdí svou roli spolehlivého partnera ve středu Evropy“. Nicméně, ruská strana ještě ve středu v noci a ve čtvrtek ráno trvala na písemných zárukách EU, že peníze budou opravdu vyplaceny, a tuto záruku EU nadále odmítá. Podle Oettingera EU v celé dohodě vystupuje jen „jako prostředník, který stvrzuje chod a výsledky jednání“, záruky ale žádné neposkytuje. Brusel nicméně ještě do konce roku dodá Ukrajině prý dostatek peněz, aby mohly být dluhy splaceny v dohodnutých termínech.

Ukrajinský ministr energetiky Serhij Prodan dodal, že „ve spolupráci s EU“ má Ukrajina dost prostředků na nákup a zaplacení až čtyř miliard kubíků plynu, neodpověděl ale přímo na otázku, zda Kyjev bude Rusku splácet dluhy v dohodnutých termínech. Šéf Gazpromu Alexej Miller konstatoval, že dodávky plynu Ukrajině mohou být obnoveny okamžitě poté, co na účty přijdou první splacené dluhy a peníze na nové objemy (konkrétně 4,6 miliardy dolarů a zaplatit za nové dodávky 4 miliard kubíků dojednaných k odběru do konce roku), což by se prý mohlo stát ke konci příštího týdne.

Chybějící písemné záruky EU nebo nejasné datum prvních splátek přitom nejsou jedinými problémy aktuální dohody o „zimním balíčku“. Ruská strana totiž počítá s tím, že po uplynutí nyní dojednaného období, tedy od 1. dubna příštího roku, bude vzájemná stávající, byť nenaplňovaná smlouva „automaticky pokračovat“, přičemž se ale podle Kremlu cena za plyn vrátí na tržní úroveň.

Ukrajinský HDP mezitím ve třetím čtvrtletí propadl o 5,1 procenta, což je nejvíce za posledních pět let, a garantovaný státní dluh překročil 74 miliard dolarů, přičemž přesáhl 40 procent HDP. Ratingová agentura Moody´s odhaduje, že do konce roku bude dluh činit už 70 procent HDP. A tím výčet potíží nekončí.

Za této kritické situace se stále častěji ozývají otázky, zda vítězové parlamentních voleb -- prezident Petro Porošenko a Lidoví „frontovici“ staronového premiéra Arsenije Jaceňuka – budou vůbec s to spolupracovat při správě země. Ukrajina už podobný „demokratický tandem“ zažila hned po oranžové revoluci z roku 2004 a výsledkem postupně eskalujícího střetu premiérky Julie Tymošenkové a prezidenta Viktora Juščenka byl totální rozpad politické scény, rozkradení státu (a konečná proměna Tymošenkové v násobnou dolarovou miliardářku). Ukrajinští politologové upozorňují, že koalice dvou mocných sil dříve či později povede k rozpadu zevnitř a přílišným optimismem do budoucna nehýří ani analýza jinak prokyjevského KyivPost. A magazín Forbes připomíná, že nynější triumfální pocit vítězných prozápadních stran může být už za rok úplně jiný – to bude totiž ekonomika v ještě horším stavu, nezaměstnanost poroste a nálady obyvatel budou tomu odpovídat… Spory ve vedení země se tak budou jen prohlubovat, tím spíš, že je příznačné, že oba mocenské bloky mají „své“ sponzory, což se projevilo i v nynějších jednáních o plynu – zatímco Porošenko si urgentně telefonoval s lídry EU či Německa, Jaceňuk konzultoval s americkým viceprezidentem Joe Bidenem. A je rovněž příznačné, že zatímco EU lije do Kyjeva miliardy, USA Kyjevu slibují zbraně. Znamená to, že válka propukne znovu?

Parlament přitom bude mít také své vlastní zájmy – strany a politici na volební kampaň v takřka zkrachovalé zemi vynaložili odhadem 21,5 miliardy hřiven, mezi poslanci se objevilo hned dvanáct lidí ze seznamu nejbohatších Ukrajinců (přičemž se čokoládový král Porošenko jaksi už ani nepočítá) a nezajímavý není ani pohled na TOP 10 někdejších „největších“ komsomolců, kteří nyní v parlamentu vesměs bojují za „demokracii a Evropu“. Je mezi nimi i stále ještě šéf parlamentu a vůdčí postava pomajdanovské éry Oleksandr Turčynov...

Očekávatelné střety uvnitř koalice nebo střety různých oligarchických zájmů v parlamentu přitom ale samozřejmě neznamenají, že by se měla nějak změnit snaha Kyjeva odvést zemi co nejdál z vlivu Ruska. Ve vládě neusednou žádní zástupci „mírových“ stran, většinu spíš budou mít obhájci rovnou silového řešení konfliktu na jihovýchodě země. Kritickým může být i fakt, že Kyjev nemá pod kontrolou radikály a neonacisty, kteří mohou situaci destabilizovat i vojensky a dlouho. Ostatně, čtvrteční demonstrace banderovské Svobody, která na protest proti výsledkům voleb, které je o chlup nevpustily do parlamentu, vyhlásila „plnou mobilizaci“, nabízí obrázek toho, kdo ovládá „ulici“. Ústřední volební komise už slíbila, že hlasy důkladně přepočítá

 

Další střet Západ vs. Rusko

Zatímco eurokomisař Oettinger soudí, že dohoda o plynu může být prvním náznakem sblížení Ukrajiny a s Ruskem, se zrušením protiruských sankcí EU nepočítá, naopak je připravena k jejich zpřísnění. Stane se tak, pokud Moskva uzná výsledky voleb v samozvaných lidových republikách Doněcku a Luhansku. Volby, které se mají uskutečnit 2. listopadu, například podle ministrů zahraničí visegrádské čtyřky odporují minskému protokolu o příměří, a jejich přiznáním Rusko zmíněný protokol narušuje a destabilizuje situaci.

Diskuse je to svým způsobem podivná, neboť s volbami počítá i ukrajinský zákona o speciálním statutu Donbasu, nicméně stanovuje pro ně termín 7. listopadu. „Volby 2. listopadu odporují minským dohodám i ukrajinským zákonům. Uznáním těchto voleb Rusko napomůže proměně konfliktu v zmrazený,“ cituje ruský Kommersant zdroje z Bruselu. Rusko na tento postoj reagovalo odkazem na tajný dodatek smlouvy z Minsku, který vymezuje časové období pro konání voleb a 2. listopad do tohoto „okénka“ zapadá. Tajný dodatek k minské dohodě zmínil i Vladimír Putin ve svém valdajském projevu, přičemž konstatoval, že původně dojednaný termín byl do 3. listopadu, ale Porošenko pak tuto úmluvu porušil a bez konzultací se zúčastněnými stranami do zákona vnesl datum 7. listopadu. Kuriózní je, že zatímco Porošenko dál trvá na 7. listopadu, vedení Doněcké lidové republiky rovnou tvrdí, že žádný tajný dodatek dohody neexistuje…

Rozdíl pěti dnů, který se pro EU má stát záminkou k zesílení sankcí, podle všeho z ruského pohledu přitom není nijak důležitý. Putin pochopil, že sankce zrušeny beztak nebudou, i kdyby na Ukrajině dělo cokoli, vysvětluje přední ruský politolog Fjodor Lukjanov. Nová ruská politika vychází z předpokladu, že nelze skloubit vzájemně se vylučující reality, tedy Západ a Rusko, nicméně i přesto mohou existovat vedle sebe, aniž by se musely na všem domlouvat, ale zároveň aby vše nemuselo okamžitě směřovat ke konfliktu. Týká se to i blížícího se hlasování v DLR a LNR: „Rusku to umožní tvrdit, že nikdo neustupuje ze svých pozic, a přitom nesklouznout k ostrému střetu. Nitky kontaktů se netrhají.“

Samozvané lidové republiky ve skutečnosti své volby už zahájily prostřednictvím mobilních hlasovacích zařízení, která objíždějí vesnice pod kontrolou rebelů. Zároveň Kyjevu přes OBSE vzkázaly, že nemají v úmyslu předat mu kontrolu nad svou hranicí s Ruskem. Celkovou situaci zajímavě popsal „kyjevský“ gubernátor Luhanské oblasti Hennadij Moskal: „Pokud mám mluvit o proruských náladách, tak ty jsou velmi vysoké – v některých obydlených místech dosahují 95 procent, v jiných 80 procent. Nejméně – 30 procent – je to v jedné ukrajinizované oblasti, kde historicky žilo víc Ukrajinců. V Kyjevě si myslí, že válka tyhle lidi něco naučila. Já ale stále častěji myslím na Bulgakova, který slovy svého hrdiny řekl, že pohroma začíná v hlavách. Když o tom mluvím v Kyjevě, nevěří mi. Tady ale musím každý den odpovídat na otázky typu „Proč nenechali Janukovyče dokončit mandát?“, „K čemu byl Majdan?“…

 

A stručně:

-- Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek pronesl ke studentům užhorodské univerzity projev plný ohně a síry, ale ukrajinské agentury si z něj vzaly slova o tom, že Ukrajina nemůže do EU dokud budou oligarchové moci rozkrádat státní pokladnu. (Česká republika členem EU je.)

-- Podle Ukrajinské federace zaměstnavatelů některé z kroků centrální banky posilují šedou zónu v oblasti obchodu s valutami. Plánovaná privatizace přístavů pak může zbavit stát kontroly nad klíčovou dopravní sférou, varuje Federace dopravců.

-- Ministerstvo vnitra prošetřuje 300 z více než dvou tisíc stížností na průběh parlamentních voleb.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 31 Říjen 2014 13:34 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz