EU se nechce Rusku finančně zaručit za Kyjev

Email Tisk PDF

Evropská unie i Ukrajina jsou zase o něco blíž k plynové krizi, neboť třístranná jednání s Ruskem v Bruselu prozatím zkrachovala.

AKTUALIZOVÁNO



 

 

Ještě ve středu přes den vládl v Bruselu mírný optimismus, neboť se všechny tři strany shodly na základních parametrech smlouvy mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftogazem, a to jak v otázce ceny, ale i mechanismu restrukturalizace ukrajinského dluhu či plateb předem. Ukrajina tak měla už v listopadu či prosinci dostat „určité množství“ plynu, prohlásil ruský ministr energetiky Alexandr Novak s tím, že už se jen dokončuje poslední úprava příslušných dokumentů. Nicméně šéf Gazpromu Alexej Miller zdůraznil, že smlouva bude podepsána jen za podmínky, že se Ukrajina a Evropská komise dohodnou na bilaterálním protokolu, který bude obsahovat unijní finanční záruky Ukrajině. A v tomto ohledu nastal problém, neboť EU a Ukrajina ruské straně žádné písemné závazky o tom, že Brusel přebírá za Ukrajinu odpovědnost za její dluhy vůči Rusku, nepředložily.

Delegace Gazpromu už odjela z Bruselu s tím, že „nemá smysl pokračovat v jednáních ve třístranném formátu“, neboť vznikl „problém spojený s financováním pokladního rozdílu u Naftogazu a zdroji jeho pokrytí“. Rusko požaduje finanční záruky Bruselu nejen na nynější první splátku dluhu – k 31. říjnu má Ukrajina uhradit Gazpromu 1,4 miliardy dolarů – ale záruky i za platby budoucí. K jednáním se Rusko vrátí „jakmile budou peníze na plyn“, reagoval na vývoj situace Novak. „Zatím máme od Ukrajiny jen slovní prohlášení a nikoli písemné finanční záruky.“

Osud plynových dodávek na Ukrajinu přitom úzce souvisí s možností, že ve finále bude tuto zimu mrznout i značná část EU. Rusko ukončení dodávek plynu do Evropy vylučuje, varuje ale, že dodávky sníží o množství, které z tranzitních plynovodů nakrade Ukrajina. A německá kancléřka Angela Merkelová zase varovala Kyjev, že Ukrajina bez plynové dohody s Ruskem prostě zmrzne. „Pokud bude Evropa poškozena jen proto, že Ukrajina nemá s Ruskem uzavřenou smlouvu, tak Ukrajina nedostane od EU ani reverzní dodávky,“ cituje kancléřku agentura Bloomberg. „V takovém případě totiž bude tento plyn potřebovat Evropa sama.“
Absence unijních písemných záruk značí, že se Brusel neshodl na překlenovací půjčce pro Ukrajinu, která měla pomoci zaplatit alespoň první splátky (přičemž do konce roku je splatných dalších 3,1 miliardy). Ačkoli je oficiálně řeč o půjčce a nikoli o mnohamiliardovém daru, představa, že by fakticky zkrachovalá Ukrajina byla s to (nebo ochotna) půjčku někdy vrátit, Unii rozděluje - Merkelová má například už podporu Rakouska nebo Polska, nicméně po České republice a Slovensku hlásí námitky také Maďarsko a už i Rumunsko – prezident Traian Basescu v Bruselu prohlásil, že Ukrajina musí najít způsob, jak se financovat sama a nikoli na úkor EU.

Mezitím se zdá být pravděpodobným, že Mezinárodní měnový fond další část (ve výši 2,7 miliardy dolarů) ze své celkem sedmnáctimiliardové půjčky Ukrajině letos už nepošle, protože chce nejdřív vidět „realistický státní rozpočet“, na něco takového ale s nastávající zimou nemůže čekat EU. U vědomí toho pak ukrajinský ministr energetiky Serhij Prodan před středečním jednáním v Bruselu tvrdil, že je ochotný se domluvit, ale „ne na úkor Ukrajiny“, což nemohlo nevyznít než jen jako výzva Evropské unii, aby „platila a byla zticha“. Brusel se tak ocitá v situaci, kdy mu fakticky nezbývá než urychleně dodat skoro miliardu dolarů, Kyjev ale doufá ještě v další rychlou půl miliardu eur a k tomu všemu poskytnout i písemné finanční záruky splacení plynu do budoucna. Ještě ve středu ale Evropská komise k poskytnutí takových záruk nebyla připravena, zatímco protiukrajinské nálady v Bruselu musejí jen sílit. Při nahromaděných zásobách může prý Ukrajina přežít do ledna, pak půjde do tuhého i pro Evropu.
Ukrajina mezitím přes Slovensko od prvního října nakoupila 734 milionů krychlových metrů plynu a v září přes 779 milionů kubíků, a to při průměrné ceně zhruba 360 dolarů za kubík, byť z oficiálních zpráv není jasné, zda tyto dodávky fakticky i zaplatila. Výpadky na vrtných věžích norského Statoilu, který bývá v Evropě považován za ideálního náhradníka ruského plynu, mezitím zvedly ceny plynu v Británii na sedmiměsíční maximum.

 

AKTUALIZOVÁNO

Ukrajinská vláda potvrdila souhlas s třístrannou dohodou, podle níž bude v prvním čtvrtletí cena za ruský plyn činit 365 dolarů za kubík a ve zbytku letošního roku 378 dolarů za kubík. Premiér Arsenij Jaceňuk přitom oznámil, že Kyjev je připraven v "nejbližší době" vyplatit Gazpromu první splátku dluhu ve výši 1,45 miliardy dolarů a do konce roku pak dalších 1,65 miliardy, aniž by přitom Ukrajina stáhla žalobu na Gazprom u stockholmské arbitráže. Ruský ministr energetiky Alexandr Novak potvrdil, že Ukrajina má peníze na nákup asi čtyř miliard kubíků zemního plynu v listopadu a prosinci, nicméně Rusko v této souvislosti opakovaně zdůraznilo, že jakékoli nové dodávky přijdou až po předchozím převedení příslušných plateb.

Bez ohledu na shodu o ceně nicméně Ukrajina dál trvá na tom, že odmítá princip "ber nebo plať", a požaduje, aby Rusko poplatky za tranzit plynu do Evropy převádělo rovnou na účty ukrajinského Naftogazu, což je firma, na jejímž "rozdělení" se vítězné politické strany dohodly už ve středu, tedy dřív než byly vyhlášeny oficiální výsledky voleb.

Šéf Evropské komise Jose Manuel Barroso si během středečních a čtvrtečních plynových jednání v Bruselu několikrát telefonoval s kyjevským prezidentem Petrem Porošenkem, přičemž zdůrazňoval, že je smlouvu třeba uzavřít podle návrhů EU. Porošenko o vzniklé situaci telefonicky jednal rovněž s německou kancléřkou Merkelovou a nastupujícím šéfem EK Jean-Claudem Junckerem.

Podle agentury Bloomberg se tak plynová smlouva stává obětí mocenských bojů v Kyjevě po volbách, přičemž nejen Rusko chce v této krizi očividně upřednostnit Porošenka před Jaceňukem. Evropská unie je ale beztak "odsouzena" k tomu, aby za Ukrajinu všechny její dluhy zaplatila, cituje Bloomberg Karla-Heinze Kampa z německé vládní Akademie bezpečnostní politiky, "protože jinak zmrznou a všichni přijdou k nám."

Třístranné rozhovory by měly být obnoveny ještě ve čtvrtek večer, delegace Gazpromu se vrací do Bruselu.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 30 Říjen 2014 16:02 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz