Ukrajina po volbách (takřka jako před volbami)

Email Tisk PDF

Je otázkou, jak nová kyjevská vláda zareaguje na nevraživost a nedůvěru jihovýchodu země – zda obnovením války proti svým občanům, nebo nějakou podanou rukou. Zatím jsou ale volební vítězové plně ponořeni do rozdělování mocenských pozic.



 

Zatímco se přesná procenta a jejich desetiny a setiny stále ještě dopočítávají, není stále jasné, zda v předčasných parlamentních volbách na Ukrajině opravdu překvapivě zvítězili odpadlíci z někdejší Baťkivšiny, tedy Lidová fronta dosavadního premiéra Arsenije Jaceňuka, byť ještě před týdnem jí průzkumy zaručovaly pouhých 10 procent hlasů. Dosavadní vicepremiér Vladimír Hrojmsan totiž tvrdí, že vítězem je účelové uskupení současného prezidenta Blok Petra Porošenka a že tedy Jaceňukův „volební zázrak“ byl poražen. V každém případě se zdá, že třetí skončila Svépomoc Andrije Sadového, který stojí v čele stále radikálnějšího Lvova, po něm Opoziční blok složený převážně z bývalých členů Strany regionů svrženého prezidenta Viktora Janukovyče, a pětiprocentní hranici ještě překonaly Radikální strana Oleha Ljaška a samotná Baťkivšina někdejší „demokratické hvězdy“ Julie Tymošenkové. Těsně pod pětiprocentní hranicí skončila banderovská Svoboda a nevedlo se ani Pravému sektoru a dalším krajně pravicovým silám, byť například analýzy German Foreign Policy konstatují, že to není ani tak důsledek „demokratického smýšlení“ Ukrajinců, jako spíš faktu, že takřka všechny strany, které do parlamentu prošly, na svých kandidátkách nabízely dostatek ultranacionalistů a radikálních velitelů žoldnéřských praporů, a tak se případné hlasy pro Svobodu či Pravý sektor nejspíš rozpustily jinde. I bez přímého zastoupení Svobody a Pravého sektoru tak někdejší oranžový parlament hnědne a to nejen tím, že v něm zasedne a poslaneckou imunitu získá lídr Pravého sektoru Dmytro Jaroš.    

Mnozí západní politici a média považují výsledek voleb za stvrzení proevropského směřování Ukrajiny, za projev vůle bránit Ukrajinu a vzdoru vůči Putinovi, Evropský parlament má volby – na rozdíl od OBSEza demokratické a férové… Faktem ale zůstává, že se nejspíš blíží ostřejší konflikt Jaceňukových „frontoviků“ (podporovaných USA) s Porošenkem (a Kličkovým UDARem) podporovaných Německem. Faktem rovněž je, že východ země hlasoval nohama a k volbám v drtivé většině nešel – například Charkov se rozdělil mezi stoupence a odpůrce Kyjeva a po „neválečné“ Oděse už méně lidí volilo jen ve (válečných a „novoruských“) Doněcku a Luhansku. Jasně to dokazuje, že hlasování situaci v zemi nekonsolidovalo, východ Kyjevu dál nevěří a celá Ukrajina zůstává rozdělenou. Nově to platí také pro Lvov a tři přilehlé oblasti, kde i s pomocí Andrije Sadového sílí hnutí za samostatné připojení Haliče k Evropě. A platí to i pro ostatní oblasti obývané národnostními menšinami – v Zakarpatí, kde žijí Maďaři a Rusíni, v jednomandátových obvodech spolehlivě do parlamentu prošli tři bratři z mafiánsko-politického klanu Balogových, který region fakticky ovládá, a Bulhaři z Oděsy si bez ohledu na pestrou nabídku z Kyjeva jako vždy zvolili „osvědčeného“ Antona Kisseho… Při takto poskládaném parlamentu bude podle ukrajinských politologů nové vedení země čelit dvěma opozicím – ta první vzejde z řad lidí orientovaných na Majdan, kteří se ale nedostali do vládní koalice, a ta druhá z řad zastupujících zájmy východu země.

Je samozřejmě otázkou, jakým způsobem nová kyjevská vláda na nevraživost a nedůvěru jihovýchodu země zareaguje – zda obnovením války proti svým občanům, nebo nějakou podanou rukou -- ale zatím jsou volební vítězové plně ponořeni do koaličních jednání a rozdělování mocenských pozic. Součástí tohoto procesu je nejspíš i nevyhlášený boj nejmocnějšímu muži země, dněpropetrovskému gubernátorovi a oligarchovi Ihoru Kolomojskému, jehož těsně před volbami nevídaným způsobem očernila nejsledovanější ukrajinská televize Inter dokumentární sérií nazvanou Saranče (druhý díl je ZDE).

Triumfující Jaceňukovi „frontovici“ mluví o vládě „profesionálních reformátorů“ a chtějí pro sebe získat vedení parlamentních výborů pro obranu a národní bezpečnost a k tomu by rádi řídili také energetiku a dopravu. Petro Porošenko je připraven přepustit Jaceňukovi dosavadní premiérský post ve vládě, přičemž se aktuálně jedná o přejmenování ministerstva vnitra na „ministerstvo vnitřní politiky“ a o zřízení cenzorského „ministerstva informační politiky“. V plánu je rovněž vytvoření postu vicepremiéra pro evropskou integraci, byť vstup Ukrajiny do EU nelze čekat před rokem 2020, dohoda už byla dojednána o „rozdělení“ (si) lukrativního energetického holdingu Naftogaz Ukrajiny, šanci na post šéfky parlamentu si uchovává Julia Tymošenková, přičemž plán obnovy země a nový státní rozpočet by měly být připraveny do 15. prosince.

Jeho příprava bude ale komplikovaná a v mnohém připomíná Hlavu XXII: už stávajícímu rozpočtu do konce roku kvůli daňovým, „nedoplatkům“ z válčícího východu chybí 12 miliard hřiven, a další vývoj závisí na tom, do jaké míry Ukrajina během zimy fakticky zmrzne. Smlouva s Gazpromem o dodávkách zemního plynu není stále podepsána, a Ukrajina má Rusku už do 31. října zaplatit první část dluhu, a to ve výši 1,4 miliardy dolarů. Mezinárodní měnový fond podle všeho další část (ve výši 2,7 miliardy dolarů) ze své celkem sedmnáctimiliardové půjčky Ukrajině ještě letos už nepošle, protože chce nejdřív vidět „realistický státní rozpočet“, na něco takového ale nemůže čekat EU, protože mrznoucí Ukrajina bez plynu bude velmi pravděpodobně krást plyn tranzitující do Evropy a mrznout tak začnou členské státy EU, ukrajinský ministr energetiky Serhij Prodan před dalším jednáním s Ruskem v Bruselu tvrdí, že je ochotný se domluvit, ale „ne na úkor Ukrajiny“, a tak Bruselu ve finále nezbývá, než urychlené dodat skoro miliardu dolarů, Kyjev ale doufá ještě v další rychlou půl miliardu eur.

A na nebi nad Mariupolí se objevil kříž

 

A mezitím na Ukrajině a okolí:

-- Armády Ruska a Ukrajiny budou společně monitorovat situaci na východě. Reprezentace Ruska a Ukrajiny budou pro mistrovství světa ve fotbale v roce 2018 umístěny do různých skupin.

-- Ruská média si ze zprávy OSN o situaci na Ukrajině vybírají pohřbívání popravených zajatců ukrajinské armády do masových hrobů, ta ukrajinská zase dávají přednost porušování práv národnostních menšin (konkrétně „mizejících“) Tatarů na Krymu. Stejné téma nyní razí také EU.

-- Produkce falešného alkoholu na Ukrajině vzrostla až o 50 procent.

-- Rusko konstatuje, že s výhradami akceptuje nynější volby na Ukrajině a je připraveno uznat výsledky listopadových voleb v Donbasu.

-- Nový šéf NATO Jens Stoltenberg vyzývá Rusko, aby přestalo destabilizovat situaci na Ukrajině, zároveň je ale pro spolupráci s Ruskem na základě „společných zájmů“.

-- Americký senátor James Inhofe tvrdí, že USA začnou v dohledné době dodávat Ukrajině zbraně „k obraně“.

-- Polsko chce přesunout svou armádu k ukrajinským hranicím. Polský režisér Wojciech Smarzowski oznámil natáčení filmu o masakrech, které banderovská UPA páchala za druhé světové války. „Jsem Polák a točím filmy z polského úhlu pohledu,“ odpověděl na otázku, zda mu nebude vadit, že snímek naštve Ukrajince. Z polsko-ukrajinského pohraničí jsou hlášeny stále častější střety mezi nacionalisty z obou zemí. Při fotbalovém zápasu Legie Varšava s Metalistem Charkov v Kyjevě polští fanoušci vyvěsili transparenty, na nichž byly Lvov a další ukrajinská města na polské vlajce.

-- Lékaři z východu Ukrajiny potvrdili zprávu Human Rights Watch, podle níž ukrajinská armáda používá zakázanou kazetovou munici. Kyjev obvinil HRW ze lhaní.

-- Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v norském Oslu položil věnec k památníku sovětské armády a prohlásil, že Norsko bylo k protiruským sankcím „donuceno pod tlakem zvnějšku“.

-- Ruské banky Sberbank a VTB a koncern Gazprom Něfť podaly u Evropského soudu žaloby proti unijním sankcím, Transněfť se k nim nepřidal. Nejmenované zdroje z Bruselu naznačují, že sankce proti Rusku by mohly být zrušeny příští rok na jaře. Zaměstnanci ruských státních firem přestávají jezdit na dovolenou do zahraničí, aby „nedráždili vedení, které jezdit nesmí“. Ztráty kvůli úpadku ruské „nákupní turistiky“ hlásí Finsko. Vláda zakázala ruským státním firmám a úřadům nakupovat zahraniční techniku. Zisky nadnárodního ropného koncernu BP v důsledku západních sankcí proti Rusku poklesly o 21 procent. Švýcarsko pětinásobně zvýšilo vývoz sýrů do Ruska. Rusko zakázalo dovoz masa z Moldovy v reakci na moldavské sbližování s EU.

-- Ruský premiér Dmitrij Medveděv: „Stav ruské ekonomiky není žádná sláva.“

-- Polovina Rusů nevylučuje, že za svého života zažije opakování masových stalinských represí z 30. let minulého století. Prý to není obavou z Putinovy politiky, ale tím, že lidé „vědí, že stát se v životě může cokoli,a mají přitom dobré povědomí o národních dějinách,“ vysvětlují sociologové. Skoro 90 procent Rusů pak má zato, že zahraniční kritika jejich země má za cíl jen destabilizovat situaci v Rusku.

-- Do Donbasu míří čtvrtá ruská humanitární kolona.

-- Český překlad plného znění Putinova projevu na Valdajské konferenci (péčí Outsidermedia).

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 30 Říjen 2014 08:01 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz