Unie bez USA: „Nemáme čím na Rusko tlačit“

Email Tisk PDF

Mezinárodní měnový fond spotřebu ukrajinské „bezedné díry“ na příští rok původně odhadoval na 19 miliard, pak na 55 miliard a nyní někteří experti mluví až o 100 miliardách. Kdo to zaplatí?



 

 

 

Nedávná návštěva ukrajinského prezidenta Petra Porošenka ve Washingtonu, kde se mu nedostalo vlastně ničeho jiného, než ceremoniální pocty, nabídla – po podivném summitu NATO -- další důvod k úvahám o změně americké politiky vůči Ukrajině. A nic na tom nezměnil ani středeční projev Baracka Obamy na půdě Valného shromáždění OSN. Obvinil v něm Rusko z „agrese v Evropě“ a témata svého projevu poskládal tak, až se ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ironicky podivil, že pro USA je největší globální hrozbou ebola, po ní Rusko a teprve pak džihádisté, proti nimž přitom Washington na Blízkém východě právě zahájil svou další válku.

Obama už má ale zkušenosti s tím, jak vydávat odchod za vítězství; vyzkoušel si to už třeba v Afghánistánu nebo po Bushově válce v Iráku. K ústupu z Ukrajiny sice zatím ještě nezavelel, ale při jednání s Porošenkem konstatoval, že Ukrajina by měla mít „dobré vztahy se všemi svými sousedy, na Východě i na Západě“, a doporučil, aby Kyjev dál udržoval pevné ekonomické a mezilidské vazby s Ruskem. Jako by tím Porošenkovi říkal, že si má všechny problémy vyřešit sám. A ono to funguje. Radikálně protiruský premiér Arsenij Jaceňuk, který v rámci jednání v OSN přijel i k rozhovorům s americkou vládou o „investičním plánu Obnovy Ukrajiny, je najednou ochotný kupovat od Ruska zemní plyn za tržní ceny, což Kyjev, dokud byl „miláčkem Západu“, zásadně odmítal coby ruské vydírání, vláda navíc nebude bránit soukromým subjektům nakupovat plyn v Rusku a sama před blížící se zimou dokonce začne právě z Ruska kupovat i uhlí. Situace je totiž těžká, zvažuje se až čtyřnásobné zdražení plynu pro domácnosti a v Kyjevě už začali pravidelně vypínat elektřinu, byť zatím jen na dvě hodiny denně…      

Pokud se ale Kyjev nebude chtít dobrovolně vrátit do časů, kdy Rusko jeho ekonomiku dodávkami energií za dumpingovou cenu fakticky dotovalo, není jasné, kde chce na nákupy z Ruska vzít peníze. Porošenko si z Washingtonu odvezl 50 milionů cash (to i Čína nyní věnovala Kyjevu 58 milionů dolarů na rozvoj zemědělství), dostal dalších 25 milionů a příslib záruk na půjčku jedné miliardy dolarů – to vše ale v situaci, kdy Mezinárodní měnový fond „spotřebu“ ukrajinské „bezedné díry“ na příští rok původně odhadoval na 19 miliard, pak na 55 miliard a nyní někteří experti mluví až o 100 miliardách. Kde na to vzít (a nekrást)?

Ukrajina podle Jaceňuka státní bankrot vyhlašovat nehodlá, protože země ve strmé recesi prý má prostředků dostatek, ale je připravena „přezkoumat“ své dohody s MMF…

Kde se tedy ony miliardy potřebné k provozu státu najdou? Ano, zbude to na Evropské unii. Ale v EU ony miliardy určitě nebudou bolehlavem pro Polsko, které zápasí s rekordní deflací, natož pro Pobaltí, byť právě tyto země prosazují eskalaci vztahů s Ruskem nejagresivněji. Zbude to samozřejmě na Německu. Na jedné straně z té představy musí být kancelářka Merkelová bez sebe, na druhé straně jí ale vyhlídky na strašáka dvouciferné ukrajinské recese nabízejí páku k „umravnění“ EU a zklidnění situace, což je ostatně patrné už několik týdnů – nejprve Brusel kývl na odklad platnosti asociační smlouvy s Ukrajinou, vzápětí zazněly návrhy na propojení EU s ruskou Celní unií, následovala razantní podpora minské dohodě o zastavení palby a nyní už Unie oznamuje, že zváží „zmírnění“ sankcí proti Rusku, k čemuž šéf EU Herman Van Rompuy po bezmála roce ukrajinské krize zničehonic přiznává, že EU „nemá příliš mnoho nástrojů, jimiž by na Rusko mohla tlačit“. Nebo jak shrnul britský poslanec a bývalý ministr obrany Liam Fox: „Myslím, že je velmi důležité, aby Západ přestal předstírat, že může a bude dělat věci, které prostě udělat nedokáže. Falešné hrozby jsou opravdu velký problém. Musíme se podívat, jak by šla ukrajinská situace vyřešit jinak.“

To vše lze považovat za nevyhlášené ruské diplomatické vítězství a nepřiznané potvrzení, že Západ uznává ruské zájmy na Ukrajině. A také za přiznání faktu, že bez ruské spolupráce se Ukrajina a její ekonomika zachránit nedá. Koneckonců, i sám Porošenko jako by se snažil konkrétními činy Kremlu naznačit, že se mnohé vrátí do starých kolejí – do řad svých poradců například přizval „šedou eminenci“ ministerstva zahraničí ještě z Janukovyčových časů Ruslana Demčenka, který byl považován za hlavního „hlídače“ vazeb mezi Ruskem a Ukrajinou, a „obnovou Donbasu“ Kyjev oficiálně pověřil gubernátora z Janukovyčových časů Andreje Nikolajenka.

Suma sumárum, nemělo by být překvapením, kdyby Kreml v dohledné době zcela otevřeně podpořil Obamovu novou válku – Rusko souhlasí příslušnými americkými rezolucemi v Radě bezpečnosti OSN a ministři zahraničí obou zemí o válce proti Islámskému státu a o Ukrajině jednali nedlouho po Obalově „ebolovém“ projevu. Barack Obama Rusko k legalizaci své nové války v Radě bezpečnosti OSN potřebuje, Rusko mu zase může pomoci prostřednictvím svého vlivu na Asadův Damašek. A cenou za vše je podle všeho Ukrajina. Že by tedy nová studená válka mezi Západem a Ruskem skončila dřív, než se stihla rozehřát do běla?

 

A další události z Ukrajiny a okolí:

-- Rusko zatím neví, jak zareaguje na zmírnění či zrušení unijních sankcí, protože mezitím uzavřelo smlouvy na dovoz potravin s mnoha jinými státy. Nově své mléčné výrobky do Ruska začala vyvážet Brazílie.

-- Samozvaná Doněcká lidová republika si své vlastní parlamentní volby hodlá uspořádat 2. listopadu.

-- Průzkumy veřejného mínění do budoucího ukrajinského parlamentu vysílají prezidenta Petra Porošenka a jeho stranu (31,5 procenta), Radikální stranu Oleha Ljaška (12,7 procenta), Jaceňukovu Lidovou frontu (8), Tymošenkové Baťkivšinu (7,9), Občanskou pozici (6,6) a Silnou Ukrajinu (6,3). Neonacisté ze Svobody a Pravého sektoru jsou shodně těsně pod pětiprocentní hranicí nutnou ke vstupu do parlamentu.

-- OBSE v Doněcké oblasti objevila tři masové hroby, Rusko kvůli tomu obratem obvinilo ukrajinskou armádu, že zmasakrovala civilisty.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 25 Září 2014 10:37 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz