Válka na Ukrajině: o separatismu, nebo spíš o plynu?

Email Tisk PDF

Obyvatelé, jimž po zadních dvorcích vedou plynovody, už dlouho vědí, že jsou uprostřed války o energie, konstatuje Al Jazeera America.



 

 

 

Sovětský plynárenský průmysl začal vznikat ve 30. letech na Ukrajině přitom. Když její území obsadili za druhé světové války Němci, přesunulo se těžiště dále na východ, nejprve do Povolží a na Ural, posléze do Střední Asie a nakonec až na Sibiř. Ukrajinská těžba byla po válce sice obnovena, ale obřím plynovým polím v Turkmenistánu nebo v sibiřské Ťumeni se nemohla rovnat. Přesto po vyhlášení nezávislosti Kyjev jako by přehlédl své vlastní zásoby a raději se spoléhal na Gazprom – ještě v roce 1985 Ukrajina těžila 39 bcm, což bylo takřka sedm procent produkce celého SSSR, ale v roce 1991 už jen necelou polovinu původního množství, zatímco export Gazpromu na Ukrajinu vzrostl o 40 procent.

Ukrajinské zásoby plynu ale v mezidobí neustále lákaly západní firmy, které ovšem v Kyjevě (ovládaném oligarchy) většinou narážely na nezájem či byrokratické překážky. Až loni uzavřel koncern Royal Dutch Shell smlouvu za 10 miliard dolarů na průzkum břidlicového plynu na východě Ukrajiny (a podobnou smlouvu pro západní Ukrajinu uzavřel koncem loňského roku také americký Chevron). Nicméně sama smlouva, kterou v lednu 2013 ve švýcarském Davosu podepsal mezitím svržený prezident Viktor Janukovyč, dokazuje, že Kyjev se pohybuje z extrému do extrému a topí se v korupci. Dohoda totiž platí 50 let, ukrajinská vláda nemá právo odmítnout její prodloužení, a co víc, Royal Dutch Shell si nakreslil mapu oblastí, na nichž může volně těžit a pokud obyvatelé nebudou souhlasit s odprodejem svých nemovitostí za cenu, kterou jim koncern nabídne, stát jim majetek násilím odebere a předá ho těžařům… Bizarní. Takové ukrajinské.

Je ironií, že Shell má zájem o celkem skoro osm tisíc kilometrů čtverečných převážně v Doněcké a Charkovské oblasti, přičemž smlouva jmenovitě uvádí například Slavjansk, Kramatorsk, Krasnyj Liman a další místa bojů mezi východoukrajinskými rebely a kyjevskou armádou. „V důsledku složité společensko-politické situace a přímému ohrožení životů našich zaměstnanců pozastavujeme průzkum nalezišť břidlicového plynu,“ konstatoval Royal Dutch Shell v půli června. Než se situace uklidní zcela, může být ale po smlouvě jako takové – v kyjevském parlamentu totiž zaznívají požadavky na její „důsledné přezkoumání“.

 

Potud pasáž z červencové přílohy Literárek věnované zemnímu plynu a politice. Nově se k tématu, o němž se příliš nemluví, věnuje Al Jazeera America, která uvádí, že ložiska frackingového zemního plynu u Slavjansku se odhadují na tři biliony krychlových metrů zemního plynu. „Obyvatelé, jimž po zadních dvorcích vedou plynovody, už dlouho vědí, že jsou uprostřed války o energie,“ podotýká s tím, že poté, co Gazprom zavřel kvůli neplacení dluhů kohoutky, břidlicový plyn se vedle ekonomické stal také „politickou a nacionalistickou záležitostí. Člověk, který v březnu zavítal do Doněcku, neslyšel obavy z války, ale strach z frackingu, neboť lidé se báli, že bude zničena jejich půda.“

Někteří experti spekulují o tom, že za strachem z frackingu může být Gazprom, který údajně platil rozsáhlé kampaně proti těžbě břidlicového plynu v Evropě, podotýká Al Jazeera America, byť to nevysvětluje, proč proti frackingu zasáhly už i úřady v Kalifornii. „Kdybyste se mě zeptali minulý měsíc, řekl bych vám, že skutečným důvodem války a naší nenávisti vůči Kyjevu je plyn,“ konstatoval pro Al Jazeera America jeden důchodce v Doněcku. „Zabíjeli bychom a umírali, ale nikdy bychom nedovolili, aby se tady těžil břidlicový plyn. Otrávilo by to naši zemi. Až když začali bombardovat naše domovy, uvědomili jsme si, že fracking nebyl tak strašidelný jako dělostřelecká palba.“

Kyjev má údajně v plánu vytvořit s koncernem Shell společný podnik k těžbě břidlicového plynu kolem Slavjansku, přičemž by produkce měla dosahovat 8 až 11 miliard kubíků plynu ročně, což je asi 20 procent ukrajinské spotřeby.

Pro aktivisty samozvané Doněcké lidové republiky je každá potenciální západní přítomnost v Donbasu záminkou k podněcování emocí, příkladem budiž třeba syn amerického viceprezidenta Hunter Biden, který se v květnu „zničehonic“ zjevil ve vedení největší soukromé ukrajinské plynárenské firmy Burisma. Strach obyvatel Donbasu navíc posilují videa ukazující následky frackingu v americké Pensylvánii a značnou popularitu si získalo třeba i poselství italského politika Giulietta Chiesy, který varuje, že Shell a Chevron kvůli svému frackingu nakonec ze Slavjanska vyženou všechny jeho obyvatele.

Po svržení Janukovyče nová vláda slíbila, že přehodnotí všechny jeho obchodní dohody, ale obyvatelé Donbasu mají za to, že těžba plynu zastavena nebude, shrnuje Al Jazeeta America. A zároveň jsou přesvědčeni, že Evropa se o potenciální destruktivní těžbu na východě Ukrajiny nezajímá a je jí jedno i to, jestli obyvatelé regionu, který se vzepřel Kyjevu, budou mít místo pitné vody smradlavou kapalinu a z kohoutků jim poteče hořlavý plyn.

Tehdejší lídr Doněcké lidové republiky Denis Pušilin 20. června prohlásil, že „USA zahajují rozsáhlou aktivitu“ ve Slavjansku, aby vydělaly na břidlicovém plynu, a slíbil, že za jeho vedení nikdo nebude smět rozvíjet na Donbasu fracking, který „ohrožuje životní prostředí“. Pušilin už ale kdesi zmizel a s ním skončily i protifrackingové demonstrace, tvrdí Al Jazeera America. „Plynová paranoia skončila zároveň s tím, jak Pušilin opustil Doněckou lidovou republiku,“ cituje televize doněckou podnikatelku a sociální aktivistku Enrike Menendesovou. „Musela to být velmi dobře organizovaná kampaň manipulace lidským myšlením.“  

Podle informací ruskojazyčných ukrajinských portálů nicméně ukrajinská armáda a různé „dobrovolnické“ žoldnéřské prapory vedou ty nejprudší boje právě o města, pod nimiž se nacházejí zásoby břidlicového plynu. „Na území průmyslových měst Slavjansku a Kramatorsku už je v plném proudu instalace těžebního zařízení, přičemž vše probíhá pod ochranou ukrajinských ozbrojenců,“ podotýká například Kiev News. „Dříve místní obyvatelé proti tomuto způsobu těžby často protestovali, ale kvůli započaté válce museli tyto spory odložit.“

 

Související: Zlý týden pro fanoušky frackingu

Související: Frackingem proti Rusku? Ano, ale…

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Neděle, 10 Srpen 2014 20:07 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz