Co bude znamenat tragédie boeingu nad Donbasem?

Email Tisk PDF

Boeing 777 malajsijských aerolinií se ve čtvrtek odpoledne zřítil nedaleko Doněcka na východě Ukrajiny, přičemž zahynulo všech 298 lidí na jeho palubě. Fakt. A kolem něho vlna spekulací.

AKTUALIZOVÁNO



 

 

 

Zastánci konspiračních teorií už vidí „false flag“ operaci kyjevské vlády ve snaze hodit vinu na rebely či rovnou Moskvu a „vyřešit“ tak svou nepříliš vítěznou válku proti východu, další mají za to, že byl letoun sestřelen omylem, neboť se vzdáleně podobal Putinovu letadlu vracejícímu se ze summitu BRICS v Brazílii, podivné jsou zprávy údajného španělského letového dispečera, podle něhož za malajsijským boeingem letěly ukrajinské stíhačky. V našem mainstreamu se zatím nejvíce daří zprávě o „nejmenovaných vysoce postavených amerických činitelích“, kteří tvrdí, že radary zachytily, jak letadlo zasáhla raketa země-vzduch. Nicméně, členové zpravodajského výboru amerického Senátu se dušují, že na svém dlouhém zasedání, které se konalo v režimu „tajné“, neviděli žádné důkazy, že by na boeing někdo vůbec střílel nějaké rakety, natož aby ho i zasáhl.  

Kyjev, rebelové i Moskva rychle popřeli jakoukoli vinu na tragédii letadla, na jehož palubě byli občané nejméně devíti zemí. Kyjev přitom -- ještě před zveřejněním „dispečerova Twitteru“ -- prohlásil, že jeho bojová letadla ve čtvrtek vůbec nevzlétla, a nejprve tvrdil, že malajsijský boeing nad Ukrajinou sestřelila ruská stíhačka, ale pak rychle ukázal prstem na rebely a jako důkaz předložil nahrávku údajného rozhovoru mezi novoruskými ozbrojenci a jejich „ruským velitelem“, kteří měli sestřelení letadla potvrdit. Právě rychlost zveřejnění nahrávky je přitom podivná – znamenalo by to, že ukrajinská strana odposlouchává komunikace rebelů trvale, ale tím pádem musí mít logicky po ruce nespočet důkazů o ruské účasti na válce. Proč se tedy až dosud vždy omezovala jen na prohlášení nepodložená žádnými „tvrdými“důkazy? Fakt, že v samotném Kyjevě vládne chaos, dokládá pokračující změť informací -- například ukrajinský velvyslanec při OSN na jedné straně slibuje, že předloží důkazy o podílu ruských vojáků na tragédii malajsijského boeingu, ale zástupce předsedy kyjevské Rady národní bezpečnosti Stepan Havriš na straně druhé tvrdí, že „Kreml už nemá válku na Ukrajině pod kontrolou, konflikt se rozvíjí podle vlastního scénáře“. Jednotnou dikci se pokusil prosadit prezident Petro Porošenko, podle něhož je pád letadla „teroristický čin“.    

Informační šum je ale všeobecný. Washington se staví za svého kyjevského klienta a tvrdí, že letadlo nemohla sestřelit ukrajinská armáda, protože „nejspíš“ v oblasti vůbec nemá protiletecké systémy. Podle ruských tvrzení nicméně Ukrajina systémy 9K37 Buk, které jsou s to zasáhnout letoun ve výšce deseti kilometrů, do bojové zóny přemístila. Pozornost se nicméně zaměřila na rebely, kteří podle dřívějších zpráv právě několik těchto zbraní ukořistili. Kyjevský generální prokurátor Anton Heraščenko ale tvrdí, že rebelové Kyjevu nikdy nic takového nevzali. Má to určitou logiku, protože z vojenského hlediska v konkrétním konfliktu nemají raketové systémy Buk pro rebely žádný význam; důležitější jsou mobilní rakety, které jsou s to zasáhnout nízko letící útočící stíhačky a bitevní vrtulníky.

Ruské ministerstvo obrany pak ještě vyvinilo ruskou armádu s tím, že boeing letěl mimo zónu činnosti ruské protivzdušné obrany, načež Vladimir Putin konstatoval, že zodpovědnost za tragédii nese „země, nad jejímž územím k ní došlo“. „K tragédii by nedošlo, kdyby na Ukrajině panoval mír,“ prohlásil ruský prezident, čímž v zásadě připustil, že letoun byl nejspíš opravdu sestřelen. Nad celou oblastí přitom platila bezletová zóna, kterou vyhlásila ukrajinská armáda, nicméně do výšky nižší, než byla letová hladina boeingu.

Aniž by kdokoli předložil jakékoli důkazy, američtí politici už vyzývají k zesílení sankcí proti Rusku. Kreml s tím podle všeho počítá: „Spojené státy v poslední době razí krajně nekonstruktivní politiku a jejich kroky jsou nepředvídatelné,“ konstatoval Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, který obvinění z ruského podílu na pádu letadla označil za „hloupost“. Washington mezitím vyzval Kyjev i rebely ze samozvané Doněcké lidové republiky k zastavení palby, aby bylo možné celou událost důkladně prošetřit, přičemž obě strany už o „humanitárním příměří“ údajně jednají.

Černá skříňka z boeingu, kterou na místě tragédie našli rebelové, byla prý už odeslána do Moskvy, protože rebelové nevěří, že by Kyjev celou událost vyšetřil objektivně. To může mít zásadní význam z hlediska dalšího vývoje nejen kolem pádu letadla, ale i ukrajinské krize jako takové. Právě s černou skříňkou z boeingu nyní ruský prezident vyzývá k důkladnému prošetření havárie. Příznačným přitom je, že první detailnější informace o pádu letadla podle všeho Baracku Obamovi podal Vladimir Putin v předem domluveném telefonátu, který se měl původně týkat nejnovější vlny amerických sankcí proti Rusku. Podle mluvčího Bílého domu Joshe Earnesta se rozhovor, který se uskutečnil na ruskou žádost, soustředil na „podrobnou diskusi o akutní krizi na Ukrajině“.

Co se tedy skutečně stalo, zatím není jasné, nicméně například vojenský expert BBC Jonathan Beale přitom konstatuje, že „USA mají určitě dostup k satelitním snímkům, na nichž je možné identifikovat ultrafialové výpary, které by vznikly při odpálení rakety země-vzduch“. Žádné důkazy v podobně satelitních snímků nebo podobně nezvratných faktů zatím ale nikdo nepředložil, byť je velmi pravděpodobné, že jak USA, tak Rusko už mají o okolnostech tragédie malajsijského boeingu jasno.

Situace tak v mnoha ohledech – alespoň prozatím – připomíná předloňský chemický masakr u Damašku. Rovněž žádné důkazy, jen slova a hrozby americkou agresí, nicméně ve finále tehdejší masakr – jistě po složitém vyjednávání a manévrování -- vedl k americko-ruské dohodě o likvidaci syrského chemického arzenálu a k alespoň určitému zmírnění syrského konfliktu. Rusko mělo tehdy v ruce trumf, který na veřejnost vyplul až letos -- chemické zbraně tehdy použili „naši“ rebelové podporovaní Tureckem, tedy státem NATO. Má Rusko podobný trumf v podobě černých skříněk i dnes? Nebo se chystá naopak údaje z černé skříňky zmanipulovat a vystavit se tak skutečnému tlaku Západu? A lze smrt 298 lidí nad Ukrajinou považovat za stejně velký otřes, který alespoň některé politiky probere z hysterie? A lze středeční telefonát Putina s Obamou považovat za počátek návratu k rozumu v neustále se vyostřujících vztazích? Tím spíš v době, kdy třeba americká generalita považuje nynější eskalaci a z ní vyplývající přerušení spolupráce s Ruskem v Afghánistánu za „katastrofu“?

Uvidíme. Důležité budou ale jen činy politiků, nikoli jejich slova. 

 

 AKTUALIZOVÁNO:

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že radary ukrajinských raketových baterií Buk byly v době pádu malajsijského letadla v chodu. Ruská armáda prý zachytila záření z tohoto radaru.

 

Kyjev "nemá přesné informace" o pohybu raketového systému Buk.

 

Ukrajinské ministerstvo zahraničí s odvoláním na mezinárodní právo požaduje, aby Rusko vrátilo černou skříňku z boeingu do Kyjeva. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tvrdí, že Moskva nemá v úmyslu černé škříňky zabavit a vyloučil, že by černé skříňky byly v rukou Moskvy. Zároveň ale pohrozil, že pokud bude z ukrajinského území dál "záměrně" ostřelováno území ruské, nezbude Rusku než místa palby "zničit rázným způsobem". Ukrajinští záchranáři našli na místě nehody dvě černé skříňky, ale nevědí, kde se nyní nacházejí.

 

Samozvaná Doněcká lidová republika "po propočtech a konzultacích s odborníky" tvrdí, že letoun byl sestřelen 200 až 300 kilometrů od místa dopadu, někde nad oblastí Dněpropetrovska.

 

Německá kancléřka Angela Merkelová míní, že je "předčasné činit závěry" ohledně zpřísnění sankcí vůči Rusku. Vyvíjí nicméně tlak na Francii, aby zrušila plánový prodej válečných plavidel Mistral Rusku. Na zrušení tohoto zbrojního obchodu bude "pracovat" i Ukrajina, oznámil ministr zahraničí Pavel Klimkin.

 

Vládní ostřelování Luhansku prý jen od pátečních ranních hodin stálo život dvacet lidí, tvrdí představitelé "Luhanské lidové republiky".

 

Mezinárodní měnový fond odhaduje, že kvůli válce na východě Ukrajiny poklesne HDP země o 6,5 procenta. Ukrajina přitom splnila podmínky MMF a ještě do září dostane první část půjčky ve výši 1,4 miliardy dolarů.

 

Letoví dispečeři prý na svých radarech nemohou vidět stíhačky ani rakety, tvrdí ruští experti.

 

Malajsijská letecká společnost oznámila, že jejich stroj na žádost ukrajinských letových dispečerů letěl o 600 metrů níže, než je obyklá letová hladina.

 

Velvyslankyně USA při OSN Samantha Powerová na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN bez předložení důkazů prohlásila, že letoun byl "nejspíš sestřelen raketou země- vzduch odpálenou z území ovládaného rebely". Spojené státy a Ukrajina jsou odhodlány dosáhnout diplomatického řešení krize, ale pokud Rusko bude dál upřednostňovat eskalaci, následovat budou sankce. "Rusko může tuto válku ukončit. Rusko musí tuto válku ukončit."Podle Baracka Obamy jsou si Spojené státy "čím dál jistější", že letoun sestřelila rakety odpálená z rebely ovládaného území.

 

Předseda ukrajinského parlamentu Oleksandr Turčynov znovu požádal Západ o moderní zbraně k "boji proti teroristům".

 

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že baterie Buk ani další zbraně či vojenské vybavení Ruské armády nepřekročily hranice na Ukrajinu.

 

"Teroristé" prý na místě pádu letadla zabavují záchranářům věcné důkazy, tvrdí Kyjev.

 

Předseda Parlamentního shromáždění OBSE Ilkka Kanerva konstatuje, že existují náznaky, podle nichž boeing sestřelila raketa odpálená z povstaleckého území. Přesto OBSE po pětihodnových "konzultacích" do závěrečného prohlášení nezařadilo ukrajinskou tezi odsuzující "rebely za sestřelení letadla". Kyjevský požadavek "odsoudit teroristy" prý nepodpořil ani jeden členský stát organizace.

 

Šéf "parlamentu" samozvané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin podal demisi. Stalo se tak během jeho pobytu v Moskvě. Důvody zatím nejsou známy.

 

Ruští diplomaté podle Kyjeva pomáhají Rusům, Ukrajincům a Bělorusům s odjezdem z pásma Gazy, které se stalo terčem izraelské pozemní ofenzívy.

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 18 Červenec 2014 20:12 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz