EU platí Rusku ukrajinské dluhy

Email Tisk PDF

Evropská unie se v rámci ukrajinské krize dokázala shodnout jen spíše na slovních či kosmetických sankcích vůči Rusku. Jejich zesílením někteří unijní politici sice často hrozí, ale ve skutečnosti je to jen blafování, protože v Unii k tomu neexistuje konsenzus, který je pro jejich přijetí nutný.



Jak konstatuje Der Spiegel, na jedné straně jsou státy s nekompromisním postojem (většina zemí východní Evropy a Velká Británie), které by vyhlásily ostré sankce raději teď než později. Na druhé straně jsou opatrnější země typu Beneluxu, které sázejí na diplomacii, zatímco státy jihu mají rovnou strach z ekonomických nákladů, které by je obchodní bojkot stál. Francouzi a Němci jsou kdesi uprostřed: Nechtějí sankce, ale budou je podporovat, pokud by Putin dál destabilizoval Ukrajinu. Německo sází zejména na finanční sankce, což v praxi znamená vyvíjet na Moskvu tlak prostřednictvím Evropské investiční banky (EIB) a Evropské banky pro obnovu a rozvoj. EIB má totiž seznam projektů, které by v případě uvalení sankcí byly uloženy k ledu.
To ale striktně odmítají země jako Velká Británie nebo Kypr, protože by to mělo vliv zároveň i na jejich finanční sektory, a tak místo toho prosazují energetický bojkot. A to zase naráží na silný odpor zemí východní Evropy, jako jsou Bulharsko nebo Slovensko, které jsou na ruském zemním plynu takřka zcela závislé.
Skutečné ekonomické sankce by Evropany zjevně stály moc. Podle důvěrné zprávy Evropské komise by v takovém případě například Německo muselo počítat se ztrátou 0,9 procenta růstu v letošním roce a 0,3 procenta pro příští rok. A v jiných zemích je situace ještě horší.
Mnohé vlády jsou navíc beztak skeptické, zda sankce opravdu mohou donutit Putina ustoupit. V německých bezpečnostně politických kruzích to všichni považují za takřka nemožné. Dosavadní utahování šroubů Putina a jeho kolegy „nedokázalo moc zastrašit“, míní jistý bezpečnostní úředník. Rusko má malý zahraniční dluh a velké devizové rezervy, díky čemuž může v relativní pohodě přečkat nejméně dva roky – a to mu dává dost času najít pro svůj zemní plyn nové zákazníky i distribuční trasy. „Než Rusům dojdou peníze, my tady budeme mrznout,“ shrnuje bezpečnostní expert.
Ačkoli se 28 členských států EU snaží navenek vystupovat jednotně, jejich názorové rozdíly se promítají na interních zasedáních. Německá kancléřka Angela Merkelová se nyní obává, že nakonec se nejednotnost Unie projeví zcela otevřeně, čímž Putin dosáhne jednoho ze svých důležitých cílů, rozdělení Evropanů, konstatuje Der Spiegel, podle nějž se proto Německo snaží ukrajinskou krizi vyřešit tak, aby nenastala situace, kdy by uvalení tvrdých sankcí bylo nevyhnutelné – a s tím i rozval Unie.
Bruselu tak nezbývá než Kyjevu pasivně platit z peněz evropských daňových poplatníků – kyjevský premiér Arsenij Jaceňuk v úterý v Bruselu podepsal dohodu o poskytnutí 1,7 miliardy dolarů, z nichž mají být zaplaceny kyjevské účty za ruské energie, stejně jako má být z této sumy financován „boj proti korupci a reforma institucí“. „Ukrajina se může na Evropskou unii spolehnout dnes i v budoucnu,“ prohlásil k otevření bezedného účtu šéf Evropské komise José Manuel Barroso, na což Jaceňuk potěšeně konstatoval, že „Rusko selže ve své snaze proměnit Ukrajinu ve zkrachovalý stát“. Nicméně, Barroso nejspíš už musí rychle chystat další „bailout“, protože takřka celou sumu pozře účet, který Kyjevu týž den předložil Gazprom, a to ve výši 1,66 miliardy dolarů. Pokud nebude tato částka uhrazena do 2. června, následující den se kohoutky plynovodů na Ukrajinu zavřou, podotkl šéf Gazpromu Alexej Miller a dodány budou už jen dopředu zaplacené objemy. Jaceňuk je prý ochoten dluhy za plyn uhradit, ale jen za podmínky, že se Rusko vrátí k dumpingové ceně dojednané se svrženým prezidentem Janukovyčem. Není jasné, zda je tento vzpurný postoj namístě - přerušení dodávek by totiž nepostihlo jen Ukrajinu, ale také značnou část Evropy, která přes ukrajinské území dostává 50 procent zemního plynu.

 

GPS proti GLONASS

Otázka sankcí proti Rusku v úterý nabrala nový rozměr i pro Spojené státy. Zatímco se Obamově administrativě – při neustálých dalších „sankčních“ hrozbách - podařilo vlastní sankce obejít a zrušit soudní zákaz dovozu ruských raketových motorů využívaných při vynášení vojenských špionážních satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin oznámil, že Moskva s okamžitou platností Spojeným státům zakazuje používat ruské raketové motory k vojenským účelům. V opačném případě Rusko zastaví prodej motorů do USA samo i bez sankcí.

Pentagon situaci zlehčuje s tím, že má ruské raketové motory v zásobě na dva roky, takže už naplánované starty nejsou ohroženy. A dva roky prý konsorciu United Launch Alliance poskytují dost času na přechod k raketám Delta, které už využívají americké motory.

Rogozin, jehož letoun nebyl v uplynulých dnech vpuštěn do ukrajinského a rumunského vzdušného prostoru, navíc oznámil, že počínaje 1. červnem bude „pozastaven“ provoz všech 11 stanic americké satelitní navigace GPS na ruském území. Fungují na základě dohod z roku 1992 a 2001, nicméně pokud nyní Spojené státy v rámci nového kola jednání nepřijmou na své území stanice ruského systému GLONASS, nejpozději na počátku září budou americké GPS v Rusku zastaveny zcela, pohrozil Rogozin.

Ruská vesmírná agentura Roskosmos požádala o umístění stanic GLONASS na americkém území už v květnu 2012, nicméně podle New York Times byla odmítnuta na nátlak amerických tajných služeb, podle nichž by tyto stanice umožnily Rusku přesnější navádění raket na případné cíle na americkém území. Kongres USA zase namítl, že GLONASS je přímým konkurentem GPS a pomoc při jeho rozvoji není proto v americkém zájmu.  

Ruský postup možná souvisí s novými satelitními snímky, jimiž americká vláda už podruhé dokládá přítomnost ruské armády u ukrajinské hranice, což by vyvracelo tvrzení Kremlu z minulého týdne, že všechny bojové jednotky byly od hranic staženy. USA ruskou vojenskou přítomnost u hranic pomocí satelitních snímků dokládaly už v půli dubna, ruská strana nicméně snímky odmítla s tím, že nejsou aktuální a pocházejí z loňského srpna.

 

Trafika pro Bidena juniora

Dnes by se na půdě kyjevského parlamentu měl konat první z „kulatých stolů“ o budoucnosti Ukrajiny, nicméně se zdá, že se diskuse nad pestrou škálou témat zúčastní především kyjevské vedení, poslanci a bývalí prezidenti, přičemž východ Ukrajiny bude zastoupen především oficiálními, Kyjevem jmenovanými gubernátory a starosty. Podle Kyjeva je to ale první krok k naplňování „cestovní mapy“ OBSE, přičemž kritizuje fakt, že dohoda jednostranně neuvaluje žádné závazky na Rusko.

OSN mezitím ale zahájila šetření, zda kyjevská vláda při své „protiteroristické“ operaci proti rebelům v Kramatorsku nepoužívá vrtulníky s výsostnými znaky světové organizace. Podle zdrojů OSN se tak mělo stát nejméně ve třech případech.

  

Vojenská ofenzíva proti vzbouřeným městům na východě země přitom pokračuje bez ohledu na „kulaté stoly“, nicméně dostala další tvrdý úder, když milice v Kramatorsku z granátometu zasáhly obrněný transportér mířící do centra města. Při explozi bylo zabito sedm ukrajinských vojáků. V následné přestřelce byl zabit jeden z rebelů a obě strany hlásí množství zraněných. V rámci ofenzívy v oblasti Doněcka a Luhanska už ukrajinská armáda ztratila celkem 16 mužů.

V Luhansku byl mezitím spáchán atentát na lídra samozvané lidové republiky Valerije Bolotova, který byl hospitalizován, ale je „mimo ohrožení života“. Místní „lidové orgány“ považují útok za odvetu Kyjeva za nedělní referendum. Je to už druhý atentát na východoukrajinského politika za poslední dny – koncem dubna byl dosud neznámými útočníky postřelen také starosta Charkova Gennadij Kernes.

Klid přitom nepanuje ani v Kyjevě. Před ministerstvem zdravotnictví se konala demonstrace, jejíž účastníci konstatovali, že bez ohledu na svržení prezidenta Janukovyče na ministerstvu dál působí zkorumpovaní úředníci a dál fungují zaběhaná korupční schémata. Aktivisté a dobrovolní medici z Majdanu přitom už dříve upozorňovali na to, že z jejich skladů, kde byly uschovány léky a zdravotní materiál z darů, většina zásob tajuplně zmizela – a objevila se v prodeji v lékárnách. Například léky darované z České republiky lze podle aktivistů velmi snadno identifikovat, tím spíš, že nemají na Ukrajině licenci a nesmějí se proto legálně ani prodávat. Medikům, kteří začali léky dohledávat, podle vlastních slov začal kdosi vyhrožovat, aby „nestrkali nos kam nemají“…

Za této nepřehledné situace byl do představenstva ukrajinského energetického holdingu Burisma přibrán syn amerického viceprezidenta Hunter Biden. Burisma aktuálně těží hned ve třech ukrajinských regionech, je registrována v daňovém ráji na Kypru a jejím hlavním majitelem je někdejší ukrajinský ministr životního prostředí (!) a člen Strany regionů Mykola Zločevský.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 14 Květen 2014 10:09 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz