Kdo je Petro Porošenko?

Email Tisk PDF

USA, EU i Kyjev souhlasí s plánem OBSE, který byl dojednán minulý týden v Moskvě, což znovu otevírá cestu mírovému řešení ukrajinské krize. V chaotické a nepřehledné situaci a za faktického bezvládí na polovině území mnoho jiných dobrých možností ani nezbývá.



Spojené státy neuznávají referendum v Doněcku a Luhansku, Kyjev význam hlasování snižuje poukazem na to, že se ho prý zúčastnila sotva třetina obyvatel obou regionů, oficiální, ale stále méně akceptovaný gubernátor Doněcké oblasti navrhuje oficiální referendum, které by se konalo v půli června, protože Ukrajina podle něj decentralizaci opravdu potřebuje, „Doněcká lidová republika“ mezitím nejspíš z nedostatku lepších nápadů žádá Moskvu o připojení k Ruské federaci, ale Vladimir Putin jako by neslyšel a omezuje se na vágní prohlášení o „respektování výsledků hlasování“, aniž by bylo zřejmé, co to vlastně znamená. Nejlogičtějším vysvětlením pasivního postoje Kremlu se však – vedle neochoty „připojovat“ k Rusku další území a ztrácet tak „nárazníkové prostory“ mezi Ruskem a NATO -- jeví být snaha získat čas, neboť události se – nejspíš i v důsledku nedělního referenda – daly přece jen do pohybu.

Zatímco se Rusko – v rámci nového Putinova gambitu -- místo uznání doněcké „nezávislosti vyslovuje pro dialog východu Ukrajiny s Kyjevem, na webu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se objevilo prohlášení, podle něhož „cestovní mapu“, na níž se minulý týden v Moskvě shodli šéf OBSE Didier Burkhalter a Vladimir Putin, už podpořily také Spojené státy, EU a kyjevská vláda. Plán vychází ze shody na čtyřech bodech, tedy na ukončení násilí, odzbrojení, národním dialogu a uskutečnění prezidentských voleb v původním termínu 25. května, přičemž poslední dva body rozšiřují původní – a nikým nedodržené – ujednání ze Ženevy. Dialog by měl dnes formálně zahájit německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier při své krátké zastávce v Kyjevě.

To vše za situace, kdy průzkum veřejného mínění provedený CNN Comres znovu ukazuje Ukrajinu jako rozpolcený stát. Na jedné straně průzkum sice dokládá proevropské nálady většiny (54 procent) občanů, nicméně na východě země se pro připojení k EU vyslovuje jen 14 procent obyvatel. Pro východ je EU ve výsledku až třetí možností, protože většina tamních obyvatel dává přednost tomu, aby se Ukrajina do budoucna nepřipojovala k nikomu (49 procent) a připojení k Rusku preferuje 37 procent dotázaných.    

 

Porošenko: Hlavní je moc

Za předpokladu, že Kreml souhlasí s konáním prezidentských voleb, jichž se prý hodlá zúčastnit 85 procent Ukrajinců (v západní části země 95 procent, zatímco na východě jen 66 procent), otevírá se cesta k moci nynějšímu „čokoládovému králi“, oligarchovi Petru Porošenkovi, nejžhavějšímu kandidátovi voleb. Kdo to ale je?

Podle amerického Foreign Policy Journal je to z politického hlediska ze všeho nejvíc „turista“, kterého zajímá hlavně moc. Rodák z Oděsy dokázal v přelomových 90. letech ovládnout několik státních závodů na výrobu cukrovinek, což mu posléze vyneslo přezdívku „ukrajinský Willy Wonka“. K tomu pak přidal televizní 5. kanál, několik automobilových montoven a loděnici a ve finále je jeho majetek odhadován na 1,3 miliardy dolarů, což z něj činí sedmého nejbohatšího muže země. Přitom všem také zastával bezpočet politických i vládních funkcí, ale nějak nebyl s to se identifikovat s jedinou stranou, což je ale podle ukrajinského komentátora Andrije Skumina pro ukrajinské „mocné“ vcelku normální – „ideologie je pro ně podružná, moc je vždy na prvním místě“.

Poslancem Nejvyšší rady se stal poprvé v roce 1998, a to za sociální demokraty. Už o dva roky později založil svou vlastní Stranu ukrajinské solidarity, kterou ale zanechal svému osudu a stanul u zrodu Strany regionů, tedy strany, kterou ještě v únoru reprezentoval svržený prezident Viktor Janukovyč. V roce 2002 už ale od „regionálů“ přešel do strany Naše Ukrajina pozdějšího „oranžového“ prezidenta Viktora Juščenka. Jakmile Juščenko stanul v čele státu, Porošenko přijal post šéfa Rady národní bezpečnosti a obrany a následně sloužil ve vládě Julije Tymošenkové jako ministr zahraničí. Navzdory ostré kritice na Janukovyčovu adresu kývl na jeho nabídku a v roce 2012 se stal ministrem obchodu a ekonomického rozvoje. Aktuálně není Porošenko spojován s žádnou politickou stranou, nicméně je považován za arcinepřítele bývalé „oranžové“ spolubojovnice Julije Tymošenkové.

Ta hrozí, že pokud ve volbách zvítězí právě Porošenko, nezbude než uspořádat třetí Majdan, tedy třetí revoluci, tentokrát proti oligarchii: „Nechci už dál nést zodpovědnost za prohru revoluce,“ prohlásila, „ale jestli si země vybere jiného prezidenta, a já mám vlastně jen jednoho konkurenta, myslím, že nám nezbude než třetí kolo revoluce. Nevidím totiž u něj naději na jakékoli změny. Prostě ty lidi dobře znám.“

Porošenko v předvolební kampani slibuje modernizaci země, obhajuje nutnost „reforem“ vnucených Mezinárodním měnovým fondem, směřování Ukrajiny na Západ a samozřejmě také boj s všudypřítomnou korupcí. Přitom se ale odmítá plně distancovat od Kremlu a otevřeně hlásá, že „bez dialogu s Ruskem nebude možné dosáhnout bezpečnosti“ Ukrajiny. Ve hře jsou přitom nejspíš jeho obchodní zájmy – 40 procent jeho obchodů se odehrává v Rusku a politicky motivovaný ruský bojkot Porošenkových cukrovinek z konce loňského roku mu podle všeho zasadil tvrdou ránu.

Pochybnosti panují i kolem jeho ochoty či schopnosti bojovat s korupcí, tím spíš, že veřejným tajemstvím jsou jeho pevné vazby na oligarchu Dmytra Firtaše. Ten zbohatl na zprostředkovávání prodeje ruského plynu na Ukrajinu, hledá ho americká FBI a jeho firma RosUrkEnergo je spojována s proslulým mafiánem Semjonem Mogilevičem. Po svržení Janukovyče Firtaš uprchl do Rakouska, kde byl ale na základě amerického zatykače zadržen a nyní čeká na vydání do USA. Vzápětí se přitom objevily zprávy, že Firtaše ve vídeňském vězení už navštívil nejen Porošenko, ale i pohaslá hvězda Majdanu Vitalij Kličko. Podaří se jim svého „přítele“ zachránit? A uchovat si přitom aureolu „reformátorů“, kteří vyvedou Ukrajinu z propasti a na cestu k lepším zítřkům?          

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 13 Květen 2014 15:20 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz