Ukrajina: Putin opakuje syrský gambit

Email Tisk PDF

Šachová partie kolem ukrajinské krize vstupuje do kvalitativně nové fáze.



 

Spekulace kolem Putinovy středeční „olivové ratolesti“ neutuchají a dohoda s OBSE na „cestovní mapě“ řešení ukrajinské krize je dál jakoby neuchopitelná. Zatímco ruští prokremelští novináři se snaží vydávat to za „geniální šachový tah“, který z Putina znovu dělá „mírotvůrce číslo jedna“, nevěří jim ani jejich posluchači, podle nichž je to ze všeho nejvíc důkaz Putinovy slabosti, shrnuje agentura Reuters. Cituje přitom analytičku Marii Lipmanovou z moskevského Carnegieho centra, která naopak soudí, že výzva adresovaná východoukrajinským „lidovým republikám“, aby odložily referendum o sebeurčení naplánované na 11. května, byla vedena vědomím, jaký bude výsledek těchto hlasování. „Může to být nyní využito k tomu, aby se ukázalo, že lidé na ukrajinském východě nepřijímají od Ruska žádné rozkazy, Rusko nad nimi nemá žádnou kontrolu, protože si dělají, co sami uznají za vhodné. Právě to chtěl Putin světu vzkázat.“  

Stále citovanější anonymní bloger The Saker nicméně soudí, že pro pochopení Putinova středečního tahu je nutné na celou událost nahlížet nikoli očima Kremlu, ale Kyjeva. Spolu s NATO lze předpokládat, že ruská armáda na východ Ukrajiny nevstoupí, že po určitém čase nacionalisté opět dostanou východ země pod kontrolu, že referendum na východě nebude nikdo brát vážně a že se uskuteční prezidentské volby, v nichž zvítězí Petro Porošenko nebo Julija Tymošenková a bez ohledu na pochybný charakter hlasování budou volby Západem uznány za legitimní. A co bude Kyjev dělat dál?

„A tady to začíná být z mnoha důvodů zajímavé,“ konstatuje The Saker. Na jedné straně tu bude zcela mrtvá ekonomika a vůbec nikdo nemá ponětí, co s tím. Za druhé, míra nenávisti mezi západem a východem země je rekordní a nikdo netuší, jak by tito lidé mohli vedle sebe koexistovat. Za třetí, mnohé náznaky z Kyjeva a dalších oblastí svědčí o tom, že už propukají první sociální nepokoje vyvolané ekonomickým kolapsem, který se dál jen zhoršuje. A za čtvrté, neonacisté z Pravého sektoru a dalších skupin už nebudou mít na práci nic „patriotického“ – jaký typ „aktivit“ je tak asi do budoucna zabaví?

Jinými slovy, Ukrajinu už někdy v létě čeká nepředstavitelný chaos, a co hůř, přitom všem Kyjev nezbytně potřebuje ruské energie, za něž ale nechce a zároveň nemá z čeho platit.

A týž pohled očima EU a USA: Brusel a Washington zničehonic „vlastní“ celou Ukrajinu. Svrhli Janukovyče, podpořili neonacisty, slíbili Ukrajincům svobodu a bohatství, pokud podepíší asociační dohodu s EU a svou plnou politickou vahou podpořili nějakého „pana Oliharčenka“ a jeho vládu. Jejich jedinou nadějí bylo házet všechny problémy na Rusko, jeho „agenty“ v Donbasu a na moskevskou podporu „teroristům“. Tyto záminky ale nyní mizejí – koho vinit teď?

„Až Západu všechno dojde, už slyším ty rozhořčené moralizující komentáře, že Putin „zradil ruskojazyčné obyvatele jihovýchodu“ Ukrajiny,“ konstatuje The Saker a připomíná, že Putin ani nemá příliš koho „zrazovat“ – počty mužů ochotných bojovat proti Kyjevu se počítají maximálně na tisíce a na jejich podporu se nekonala „ani žádná opravdu masová shromáždění, ani demonstrace rozhořčených horníků“. Ostatní sedí doma a čekají, jak vše dopadne. Většina obyvatelstva je totiž nerozhodnutá, odmítá sice pučisty z Kyjeva, ale zároveň rozhodně netouží po připojení k Rusku, což ostatně dokazuje nový průzkum veřejného mínění. Mimochodem, tato čísla znovu dokládají, že nadužívaný pojem „separatista“ byl a je jen bezobsažný píárový slogan.

Co tedy vlastně Putin udělal? Odmítl vojenskou intervenci, čímž ale ve finále „proaktivně“ ovlivňuje celý výsledek dalšího vývoje. Výměnou za to, že západní propaganda bude jeho postup vydávat za „uznání porážky“ a Rusko se pro ni na nějaký čas stane „papírovým tygrem“, maximalizuje nejistoty a problémy nejen Kyjeva, ale i USA a EU. Putin totéž provedl už v případě Sýrie – „vzdal“ Spojeným státům chemický arzenál Bašára Asada výměnou za odvolání plánované americké vojenské agrese. Už tehdy se psalo o tom, že „Putin zradil Asada“ a „ustoupil Washingtonu“, nicméně dnes, o osm měsíců později, nikdo nezpochybňuje, že Damašek ve válce vítězí.

„V šachu se tomu říká gambit,“ shrnuje The Saker. „Akceptujete ztrátu figury ve jménu lepší pozice. Až na to, že v šachu má soupeř možnost gambit odmítnout. Není jasné, zda tutéž volbu má nyní Západ v případě Ukrajiny.“

 

Rebelové bez shody

Lídři východoukrajinských rebelů se mezitím shodli, že referendum uskuteční bez ohledu na Putina. „Doněcká lidová republika“ přitom hlasování považuje prý za jediný možný způsob, jak v zemi zabránit počínající občanské válce. Referendum v Doněcku a Luhansku se má konat už 11. května a kromě ztráty podpory ze strany Kremlu čelí dalším potížím – ruskojazyčné zdroje hlásí, že nacionalističtí ozbrojenci v Donbasu zničili milion připravených hlasovacích lístků. Zmíněný počet je přitom očividně přemrštěný, protože je krajně nepravděpodobné, že by se referenda zúčastnilo tolik lidí.

Otázka v referendu přitom zůstává stejná – aniž by zmiňovala Ukrajinu nebo Rusko, mají v ní lidé odpovědět, zda podporují „lidovou republiku“. Už jen tato vágní formulace přitom podle všeho napovídá o rozporech ve vedení „lidového hnutí“, jehož členové se dokázali shodnout jen na nejmenším společném jmenovateli. Zatím co někteří volají pod odtržení od Ukrajiny, další chtějí jen větší autonomii a záruky práv pro etnické Rusy, zatímco silný proud podporuje federalizaci země. Britský deník The Guardian nicméně podotýká, že před referendem se v mnoha východoukrajinských městech šíří zvěsti o nadcházejícím útoku Pravého sektoru a dalších neonacistických uskupení, což vede k posilování „mentality obležení“. Rostou tak stále nové barikády a rebelové stupňují kontrolu, především nad malými městy v Doněcké oblasti.

Na bezpečnost po celé Ukrajině dnes – u příležitosti výročí konce druhé světové války – podle Kyjeva dohlíží na 17 tisíc policistů, protože se očekávají střety mezi účastníky oslav, organizovaných především komunisty, Stranou regionů a Svazem veteránů, a nacionalisty. V Mykolajevu bylo už zatčeno devět lidí s bodnými zbraněmi, při střelbě v Mariupoli byli zraněni čtyři lidé, nicméně položení věnců u Památníku Slávy v Charkově se obešlo bez incidentů.

 

Tlačí Západ na Kyjev?

Ruské ministerstvo zahraničí mezitím konstatovalo, že je Kreml připraven ke kompromisům v otázce zahraniční pomoci při řešení ukrajinské krize, nicméně „naši zahraniční partneři musejí naplnit své závazky a zajistit, že kyjevské úřady přestanou jednat jako kdyby byly jedinou legitimní silou, a začnou jednat se svými oponenty o tom, jak překonat nejhlubší krizi ukrajinské státnosti na principu přijatelnosti pro všechny oblasti země.“

Očekávání Moskvy, že Západ donutí Kyjev k dialogu s jihovýchodem, se možná začíná naplňovat. Kyjevský premiér Arsenij Jaceňuk sice v první reakci Putinův návrh odmítl, nově ale ve společném prohlášení s prezidentem Oleksandrem Turčynovem už oznámil „iniciativu k uspořádání kulatých stolů národní jednoty“, k nimž mají být přizváni představitelé všech politických sil z regionů, společnosti a z akademických kruhů. Jednání bude organizovat OBSE a jeho výsledky by měly být „realizovány v podobě zákonů a stanou se základem pro ústavní reformu“. První „kulatý stůl“ by se měl přitom konat už 14. května.

Nově se podle všeho schyluje i k vyřešení otázky dodávek ruského zemního plynu Ukrajině. Druhé kolo třístranných jednání EU, Ruska a Kyjeva o ceně by se mělo uskutečnit 12. května v Bruselu a Rusko dopředu naznačilo, že je třeba dojít ke konkrétním výsledkům – oznámilo totiž, že počínaje 1. červnem začne dodávat plyn Ukrajině výlučně po předchozí platbě, tedy už nikoli na dluh. Kyjevský premiér Jaceňuk v této souvislosti oznámil, že je připraven dluhy za plyn – v aktuální výši 3,5 miliardy dolarů – vyřešit do deseti dní, pokud ovšem Gazprom kývne na snížení ceny na původní dumpingové z dob svrženého prezidenta Janukovyče. Lze předpokládat, že snížení ceny jako takové není pro Gazprom problém – samozřejmě pokud výměnou za to Kyjev vyjde Kremlu vstříc v politické sféře. Není přitom náhoda, že Gazprom aktuálně kývl na snížení ceny pro Litvu, a to údajně o 20 procent, na hodnotu 370 dolarů za tisíc krychlových metrů. Trik je ovšem v tom, že litevská energetická firma Lietuvos dujos, která pokrývá z Ruska asi 40 procent litevské spotřeby, ze 39 procent patří německému koncernu E.ON Ruhrgas, zatímco dalších 37 procent náleží přímo Gazpromu.

 

Pravý sektor v Kongresu

Vývoj možná nastává i v otázce Pravého sektoru (PS) a dalších neonacistických uskupení. O jejich postavení se spekuluje už od vraždy Olexandra Muzyčka, nicméně poté šéf PS Dmytro Jaroš, který otevřeně odmítá EU i NATO, našel útočiště v Dněpropetrovsku pod křídly „lovce Moskalů“, tamního gubernátora a oligarchy Ihora Kolomojského.

Náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová nyní ale při slyšení sněmovního zahraničního výboru musela odpovídat i na otázky ohledně neonacistů. „Měli jsme tam předtím legitimní volby a legitimní prezident byl po významných pouličních násilnostech odstraněn. Na fotografiích byli vidět pobíhající lidé a bylo nám řečeno, že jsou to neonacisté,“ prohlásil například republikánský kongresman Dana Rohrabacher.

Nulandová reagovala: „Především, většina z těch, kdo se účastnili Majdanu, byli pokojní demonstranti. Byli tam matky, babičky, veteráni…“

Rohrabacher jí skočil do řeči: „Viděl jsem fotografie a viděl jsem na nich taky spoustu lidí, jak házejí zápalné bomby na policisty. Byli tam lidé, kteří do policejních řad stříleli. Takže ano, byly tam matky s květinami, ale byli tam také velmi nebezpeční pouliční bojovníci. Otázkou je: byly tam zapojeny neonacistické skupiny?“

Nulandová: „Bylo tam zastoupeno mnoho barev, včetně těch velmi ošklivých.“

Podle ukrajinské agentury UNN pak připustila, že Kyjev Pravý sektor dosud neodzbrojil. „Dosáhli určitého pokroku, ale ještě mají o co usilovat.“

Problém Pravého sektoru mezitím v Evropském parlamentu přednesla lotyšská poslankyně Taťjána Ždanoková, první etnická Ruska v europarlamentu a členka Frakce zelených. Vyzvala Evropskou komisi, aby zařadila Pravý sektor na seznam teroristických skupin, na což vedení Pravého sektoru konstatovalo, že „na takovou hloupost reagovat nebude“.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 12 Květen 2014 11:19 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz